Crucifere

Kdo nezažil tu atmosféru, ty lidi, volnost, davové šílenství, mrazení po celém těle, jakoby chtěl dobýt svět v bratru se všemi kolem, tu obrovskou rodinu, ten celistvý spolek po celém světě a vše, co k pořádnému metalovému festivalu patří, kdo nepochopil tu hudbu, styl a myšlení lidí, pro které je metal životem, pro které metal není jen jen hudbou, tomu je těžko něco vyprávět. Kdo ví o čem mluvím, tomu nemusím vyprávět už vůbec...

Metal lidi spojuje, nehledě na jejich kulturní, politické nebo náboženské vyznání. Tento výrok na konci dokumentu říká vše potřebné a není co dodat. Málokdy mám takový pocit při sledování nějakého filmu (a už vůbec ne dokumentu), jaký se dostavil právě zde. Mrazení po zádech po celou dobu, adrenalin až k nevydržení a obrovská chuť se na všecko vybodnout a jít za těma lidma pařit. Odpoutat se od všeho a být ve světě, kde každý každého za přítele považuje, světě bez problémů společnosti a všeho, co znepříjemňuje každodenní život. Sam Dunn nevynechal nic, co se metalu týče a musím jeho dokumenty vyzdvihnout až na samý vrchol. Metal je můj život, tak možná se to bude nemetalovým lidem zdát jiné, každopádně metalistům doporučuji 100%-ně, ostatní by neměli také pohrdnout už jen kvůli samotnému pochopení této hudby, jelikož tento dokument není sobecký ani subjektivní, ale plně objektivní jak by měl dokument být.

Hodnotit film podle 3D nebo podle dabingu mi nepřijde zcela správné, jelikož u filmu jde hlavně o příběh a děj a co se týče dabingu, tak originál je prostě originál, tak nevím proč strhávat hodnocení kvůli české nebo jiné verzi. A kdo se mnou nesouhlasí, ať si pustí film 30 let starý a pak mi řekne, že je na nic, protože není 3D, i když je to jeden z nejlepších filmů všech dob, nezapomenutelný klenot. Ale budiž. Mne Avatar vtáhl do děje rychleji než jakýkoliv jiný film, který mě zrovna napadá. Vše je uděláno s citem, překrásné prostředí, fantasy zvířátka, modrý lid, jejich náboženství, jazyk, spůsob života, prostě vše do sebe harmonicky zapadá a působí jako dokonalý celek. Do toho se připlete technika lidí, která má od přírody daleko - působí to jako pěst na oko, ale v tom lepším slova smyslu, protože mně osobně bylo Pandory líto,už jen proto, že tak nádherný svět jsem nikdy neviděl a vidět nebudu na vlastní oči. V dnešním betonovém světe to prostě nejde. Lidi všechno zničí a to se děje také tady. Cameron v podstatě sází na to, že divák se ztotožní s lidem Na'vi a z jejich podlehu bude také vnímat destrukci jejich světa. V opačném případě by asi opustil televizi po několika minutách. Samozřjemě podobné "vyhlazovací" filmy tady už byli nesčetně krát, ale tady je něco jinak. A to, že teď nejsou vyhlazovaní lidi, ale cizí rasa, která je navíc téměr bezbranná a obrovským plusem je samotný nápad, použít jednoho člověka jako pojítko mezi lidmi a cizí rasou. Ten sám pak prožívá drama, když čelí otázce, které ze stran pomoci. To se prostě musí vidět, slova na to nestačí.

Mel Gibson už dávno ukázal své herecké kvality, ale jako režisér se předvedl mistrovsky. Velkolepý příběh, ve kterém jeden jediný muž mění dějiny. Začíná to právě u něj, kdy mu angličani zabijou otce a pak jeho ženu. Poháněn touhou po pomstě si získává davy jak svými činy, tak bravurnou mluvou, vskutku, řeč, kterou promluvil před armádou jednoduchých lidí z řad poddaných, musela v každém jednom probudit bojovníka. Gibson, jako William Wallace se hodí perfektně, neumim si představit někoho jiného. Obdivuju také Melovu představivost, jistě měl obraz, jak má všechno vypadat, jak jinak si vysvětlit, dokonalé souznení prostředí a dramatického děje, také geniální podmanivou hudbu. Vše do sebe krásně zapadá, avšak po několikaterém shlédnutí mi film možná připadá v někerých místech trošku strohý a to i na 3 hodinovou stopáž. A možná je to tím, že je to tak úžasné, až je to krátké.

Snad první velkofilm, který jsem viděl v televizi a cítil jsem se při něm jako malý chlapec, který pozoruje mistra při práci. Ryan je obdivuhodné dílo a lehce poráží i dnešní konkurenci. Má to jeden důvod, Spielberg do toho dal srdce.

Je supr když si pustíte film a nedokážete předvídat co se stane. Pulp Fiction je právě takový, děj sice zvolna plyne, ale pak se stane něco, co nikdo nečeká a průser je na světě..jako napřiklad když omylem zastřelíte pasažéra na zadním sedadle auta v policisty zahustěném městečku. Kromě takto kvalitně udržujícího tempa je film protkán inteligentními rozhovory, do kterých je vnesena lehkost, v podobě nějakého vtípku, nebo citátu a proto nezní jako unávný, což se často stává u konkurence, ale velice zajímavý (i když tomu třeba nerozumíte napoprvé). Navíc se děj soustřeďuje na několik hlavních osob, ne jen na omezenou jednu nebo dvě, což vyúsťuje do napětých situací, které jsou lehce oddůvodněny a nepůsbí kýčovitě. Je radost si pustit film, u kterého se člověk nenudí.

Tězko komentovat...Skutečnou hodnotu filmu poznáte až z poslední věty. A to je brilantní!

Představte si že spíte a vaše osoba se přenese do vašeho podvědomí. Nevnímáte nic okolo, ste uzavřeni ve své hlavě. Střízlivě si uvědomujete co tam děláte a kde jste. Jste jakousi jednotkou v prostoru. Kolem je vám všechno známé z reálného života, ale ve vašem podvědomí jsou to opět jen data uložená v mozku. Když v tom někdo začne tyto data mazat. Pod "virtuálníma" rukama vám mizí svět. Vy to tak chcete, protože už dál nesnesete bolest, kterou vám způsobila dívka v reálném světě a chcete vymazat pamět. Ale jak svět mizí, uvědomíte si, že si ji přece jen chcete ponechat v paměti. Je ale příliš pozdě a tak se ji snažíte ve svém mozku schovat, aby nebyla smazána. Kličkujete mezi vzpomínkami a snažíte se vyhnout vlně, která vše ukončí. Brilantní nápad, úžasně napínavé provedení, skvělé herecké výkony a nic co bych mohl vytknout. Je to film trochu na přemýšlení, a inteligentní filmy mě prostě baví.

Nemám slov.. Angelina Jolie předvedla geniální výkon a moje přesvědčení, že se hodí jen do akčných filmů zásadně poupravila. Jako truchlící matka bojující za spravedlnost mi připadala velice věrohodně a uvěřitelně. Její postava je napsána s velikým pochopením pro drama a Clint Eastwood vybral rozhodně dobře, i když já osobně bych se toho bál. Smekám před režisérem, že se nenechal unášet pocitem blaha, když čerpal už z tak skvělého námětu z faktů LAPD a na plátně předvedl skvělou podívanou přebíjející city, jak těmi, které nutí člověka nějakou tu slzu ukápnout, tak i těmi chladnokrevnými, kdy spíše běhá mráz po zádech, o překrásném detailném dobovém prostředí ani nemluvě. Vše to do sebe krásně zapadá a i při stopáži přesahující 2 hodiny, Eastwood otvírá nová dějství a poodhalení, které divákovi opět otevřou oči a udrží ho v pozoru což se mi zdá nenásilnicky a mistrovsky uděláno, za co jen chválím. Souhlasím ale s Blizzardem, že by se to i tak dalo zkrátit, pohledu na hodinky se jistě nevyhnete, ale stojí za to film shlédnout celý.

Jack Nicholson mě ohromil. Role šílence mu naprosto sedí a žádný jiný šílený blázen z jiných filmů se mu zatím nemůže rovnat. Toť vše, co mohu říct, vše ostatní se musí cítit, já se nechal doslova vcucnout a nelituji.