Nemůžu tento film hodnotit objektivně. Námět filmu prostě absolutně přebil vše a bohužel z lidí jako "Ruka boží" je mi na zvracení a takový pocit jsem měl po shlédnutí filmu. Nejhnusnější filmový zážitek všech dob. Omlouvám se tímto Billovi, Matthewovi a dalším, kteří jsou v tom nevinně. V podstatě bych měl napsat, že Bill Paxton natočil SKUTEČNÝ film, protože žádný jiný jakkoliv strhující film ve mě nezanechal takové dojmy (byť odporné).
Druhý film v mém životě (prvním je Lovec démonů), který musím označit nálepkou "odporný". Ale není to vina filmu, jen tématem. Protože nechci spojlerovat, nelze svoje pocity líp popsat. Prostě film, který mi fyzicky neudělal nejlíp a znovu se na něj už nechci nikdy dívat.
Konečně!!! Asi po 13 letech shánění se mi podařilo tento film shlédnout. Očekávání sice mé nadšení nenaplnilo, ale i tak jsem zklamán nebyl. Film se drží podobné linie jako verneovské cesty do vesmíru. Jednotlivé charaktery postav jsou poněkud černobílé. Z dnešního pohledu je samozřejmě tehdejší představa cesty vesmírem nebo vzhledu "rakety" úsměvné. (aketa vypadá jako kombinace letadla a vzducholodi). Doba vzniku filmu (během 1. světové války) se také odráží v morálním poselství filmu.
Prvotina později velmi slavného režiséra sci-fi filmů Jacka Arnolda. Na začátečníka velmi slušný výkon, pokud pomineme přílišné lpění na studiových scénách a místy stále prkenné herectví. Dějově se film liší od podobné produkce té doby právě jiným pojetím mimozemské návštěvy na Zemi. Autorem předlohy i scénáře je Ray Bradbury.
Film vám možná připomene českou sci-fi Akce Bororo, nejen svým poměrně rozvleklým tempem, ale i hlavní mimozemskou hrdinkou s nylonovou parukou. Zajímavostí je, že se film natáčel i u nás. Nejlépe je to poznat ke konci filmu, kdy hlavní hrdina ujíždí autem přes Červený Vrch v Praze nebo po autoprázdné D1.
V záplavě béčkových sci-fi z 50. let tento film mírně vyčnívá. Námět je na svou dobu vcelku originální a pokud pomineme technickou stránku filmu (triky, mimozemšťané), je i dnes poměrně koukatelný. Možná největší sci-fi prvek jsou účes a make-up chlapcovy maminky, které se neponičí ani ve spánku :-))
"Gumáková apokalypsa za pár korun". Tak by se dal velmi zjednodušeně shrnout celý film. Ale i přes svou jednoduchou výpravu a prakticky žádné efekty má film poměrně hustou atmosféru a vůbec je v naší historii ojedinělým počinem. A vzhledem k faktu, že film je čistě slovenského původu, je tato výjimečnost ještě umocněna. Film jsem viděl bohužel až dospělýma očima, což je u filmu pro děti vždy mínus, proto jen 3* hodnocení. Ale věřím, že dětem dokáže film vytvořit pěkných pár bezesných nocí.
Původně jsem zde měl 3 hvězdičky, ale s postupem času (a mého stárnutí) musím hodnocení zlepšit. I přes velkou délku a pomalé tempo se daří udržet diváka v napětí. Zejména pak druhá část odehrávající se přímo v systému laboratoří, která evokuje popisné pasáže Vesmírné Odyssey. Sympatická je postava mikrobioložky Leavittové.
Co dodat? Tato Godžira tu byla první, rozdupala spoustu domečků, přetrhala spoustu drátů vysokého i velmi vysokého napětí, možná sežrala i pár lidí (všimli jste si, že by ve filmu někoho sežrala?) a pak se vrátila tam odkud přišla. Za přispění chrabrých vědců, samozřejmě. Co na tom, že modely jsou na první pohled nevěrohodné, že Godžiru "hraje" chlap v obleku, prostě je to klasika, která to vše začala a přitom se ještě dá považovat za vážné dílo. Narozdíl od jejích následovníků.
Technicky na velmi dobré úrovni, vč. věrohodných monumentálních kulis. Že by se Spielberg inspiroval pro svého Indyho i v tomto filmu? Zejména pak scény s obětí se podobají těm z Chrámu zkázy. Předlohu jsem bohužel nečetl, tak nemůžu srovnávat nakolik se tvůrci drželi originálu. Přes poněkud zdlouhavější děj se jedná o vcelku koukatelný dobrodružný film s fantastickými prvky.
K dokonalosti filmu ještě pár věcí chybí, proto nedám 5*. Většina hodnotících srovnává film se Sunshine, ale já osobně bych ho přiřadil k starším filmům jako byl Silent Running (1972) nebo Android (1982). Spojuje je jedna osamocená hlavní postava "ztracená" ve vzdáleném vesmíru, která nemůže z různých důvodů své stanoviště opustit. Což je jeden z mých nejoblíbenějších námětů v sci-fi filmech. Výkon Sama Rockwella je bez chyb. Na malé ploše dokáže vytvořit různé charaktery a člověk mu to věří. A nelze zapomenout na Smajlíka Kevina Spaceyho, který je jako živý :-) Měsíční exteriéry se povedly a to že se někomu nezdají "papundeklové" interiéry??? Už jste snad někdy byli na měsíční základně, že víte jak to tam bude vypadat? :-)) Já osobně jsem rád, když se film dokáže obejít bez bombastických efektů.
Fíha, tady je hodnocení jak chapadel Krakena! Ale k věci...nic úžasného jsem dopředu nečekal a taky jsem se nedočkal. Když pominu úplně zbytečné a násilné převedení do pseudo3D, které vypadá jak zvlněné leporelo, je tu téměř všechno špatně. S původním filmem film nelze snad vůbec srovnávat a ač jsem kdysi mechanickou sovičku neměl příliš v oblibě, její cameo mě potěšilo víc než cokoliv jiného. Což byl mimochodem asi jediný vtipný moment, protože u dalších pokusů o humor jsem se ani neuculil. Chápu, že současným teenagerům asi stačí pořádná štíří řežba, ale to je na film trochu málo. Kam se poděl nějaký logický děj??? Musel se z Persea stát (doslova) spratek, který se just chce postavit tatínkovi (potažmo strejdovi a dalším polopříbuzným)? A proč Zeus vypadá jak Krakonoš?!!! O prachbídném ztvárnění Olympu nemluvě. Andromeda tady byla jen proto, že tam prostě být musela. Až se divím, že se jí nakonci Perseus rozhodl zachránit, když si k ní nestihl vybudovat žádný vztah (maximálně soucit). Liam Neeson zřejmě opět potřeboval na nájem a Ralphova postava je tady taky zbytečná. Promítání skončilo, zapomeňte!
Námětem a tématem experimentu s lidským mozkem je film podobný s Keyeseho "Růže pro Algernon", který byl mimo jiné zfilmován v USA r. 1968 pod názvem Charly. Bohužel česká "Charlyho teta" zůstala na půli cesty. Tereza Brodská si ale Českého lva bezesporu zasloužila.
Tak se mi Paní Bídu konečně podařilo sehnat a shlédnout, po bratru nějakých 20ti letech? A musím s potěšením konstatovat, že vzpomínky z dětství tentokrát nebyly zničeny dospělým pohledem. Vlasta Pospíšilová prostě animované filmy umí bravurně, Kocábova hudba a zvuky film ještě postrkují o kus dál. Skvěle se podařilo vystihnout bezmoc lidí, kterým Bída vše sebere, i když samozřejmě vše nekončí tak pesimisticky.
Je skutečně těžké hodnotit 80 let starý němý sci-fi film, navíc téměř tříhodinový. Hlavně v prní půlce filmu, odehrávající se na Zemi, je místy hooodně zdlouhavý. Ale přesto se i tam najdou skvělé dramatické scény a dokonce i drobné vtípky. I přes malý počet titulků se daří Langovi, hlavně díky skvělým hercům, udržet dějovou linku srozumitelnou. Pak jsou zde samozřejmě pasáže s přípravou startu rakety, které působí na svou dobu úchvatně (letecké záběry, modely odpalovací rampy). Pár věcí je z dnešního pohledu směšných, ale to lze od tak starého snímku očekávat. Naopak překvapí některé "vizionářské" detaily (odhazování stupně rakety, chování vody ve stavu beztíže, ap.) Pobyt na Měsící je pak už čistá fantazie, ale zábavná a děj zde celkem odsýpá. Nechybí ani dramatické a dojemné scény. Přesto je délka filmu spíše na škodu a je možné, že později vzniklé zkrácené verze by mohly být, alespoň pro současného diváka, lépe koukatelné.
Pro milovníky jahodové marmelády je shlédnutí filmu povinností!! Já radši med, takže toto sousto bylo pro mě trošku nestravitelné. Steve McQueen je proto asi jediným světlým bodem tohoto filmu. Vše ostatní je špatně. Od srandovního "želé" které rozhodně nevzbuzuje žádnou hrůzu, po stupidní dialogy a prkenné herce, přestárlé "teenagery", až po nudný děj.
Jako dítě mě tento film minul (nebo si ho vůbec nepamatuju), takže hodnotím až z dnešního "dospěláckého" odstupu. Přesto, že spousta filmů pro děti je koukatelná i v pozdějším věku, u tohoto filmu to moc neplatí. Z filmu čiší nuda, a i přes svých 80 minut je dlouhý až až. A nemůže za to stáří filmu. Děj je celkem jednoduchý: skupina pionýrů se připravuje na cestu raketou k Alfa Centauri a v druhé půlce filmu pak sledujeme jejich let, do toho jim občas kecá a zasahuje podivná postava Inspektora orbitálních okruhů (Innokentij Smoktunovskij), která do celého filmu moc nezapadá a spíš ruší. Naopak potěší vcelku zajímavá a solidní výprava, triky taky ujdou a z filmu ani příliš nečiší socialistická nóta. Film je vlastně prvním dílem - druhá část byla v ČSSR uváděna pod názvem Cesta vesmírem.
Asi nejkratší filmová role Jiřího Sováka a Vlastimila Brodského v českém filmu. Jinak velmi socialistická hudební romantická širokoúhlá barevná komedie.
Tak dlouho jsem čekal na to, abych tento film mohl vidět. A při jeho sledování jsem dlouho čekal na to, až bude konec. Nedivím se současným televizím, že tento film vůbec neuvádí. Je to děsný brak! Kdybych nevěděl, že režisérem byl TEN Otakar Vávra, tolik by mě to nepřekvapilo. Ale i mistr tesař se někdy utne...v tomto případě to byl ovšem přímo výbuch. Kraktit je holt silná třaskavina a mělo by se s ním zacházet nanejvýš opatrně. Poprvé se to podařilo, podruhé už tvůrcům Krakatit vybouchl v rukou. A nezachránilo to ani hvězdné obsazení (skutečně toporné postavy), nákladná výprava ani asi jediná davová hippie scéna v historii československého filmu (a kupodivu zde nebyli za ty špatné). Odpad nedávám jen kvůli mé slabosti pro sci-fi filmy před rokem 1989.
V české kinematografii je motiv cestování časem poměrně ojedinělý (až na čestné výjimky: Zítra vstanu a opařím se čajem nebo Zabil jsem Einsteina, pánové!), proto vždy ocením když se někdo rozhodne toto téma filmařsky uchopit. Ludvík Ráža tvořil především filmy pro děti, ale nebál se občas zabrousit do oblasti sci-fi. Bohužel tyto jeho filmy, snad s výjimkou Tajemství Ocelového města jsou neprávem opomíjeny a nedoceněny. Stejně jako film Něco je ve vzduchu, který se prakticky v televizi nikdy nereprízuje (až nyní díky CS Filmu ). Motiv cestování v čase je zde hlavní linkou příběhu. Alice Bartoníčková (Zlata Adamovská), která zjistí, že její dědeček kdysi v roce 1946 nezemřel, ale záhadně zmizel, se díky souhře zvláštních "náhod" vypraví se svým přítelem pomocí stroje času do onoho roku si dědečka ohlídat. Jejich výpravou vznikne spousta zajímavých paradoxů, které sice tvůrci příliš neřeší, ale spíš se je snaží vtipně využít ve prospěch filmu. Nejvíc pobaví asi scéna, ve které si továrník po varování o Vítězném únoru sbalí kufry, prodá fabriku a jede podnikat na Kubu:-) Celkově se jedná o příjemný český "rodinný" film, ale díky oné sci-fi přidané hodnotě mu přidávám i jednu hvězdičku navíc.
JEŠTĚ HRŮZOSTRAŠNĚJŠÍ HOROR NEŽ KTERÝKOLIV PŘEDTÍM!! PŘICHÁZÍ PLÍŽÍCÍ SE, PLAZÍCÍ SE MONSTRUM!! TARANTULA!! - Jack Arnold v plné síle! Nervydrásající napětí! Dechberoucí efekty! Krásná lepá děva v ohrožení! Neohrožený hrdina!! Šílený profesor!! Ženy při sledování filmu šílí a omdlévají hrůzou!!! A já vrním blahem :-)
Jak napsal nash., je to dějově předchůdce Predátora, akorát že zde chybí Arnold coby rovnocený soupeř. Několik různých lidí je v odlehlé krajině napadeno zvláštnimi živými létajícími "hvězdicemi", které je usmrtí. Děj se postupně zaměří na mladý pár, který se snaží záhadné postavě rozsévající hvězdice uniknout. Tvůrci nechávají mimozemšťana skrytého až téměř do konce filmu, což atmosféře jenom prospělo. Fanouškům Alfreda Hitchcocka taky neunikne inspirace slavnou scénou z Psycha, s křeslem ve sklepě, zde skoro do puntíku citovanou.
Tento typ filmů je skutečně těžké hodnotit objektivně. Buď je člověk fanouškem starých sci-fi a pak filmu leccos odpustí, nebo není a pak ho odsoudí do odpadu. Já se hlásím k té první skupině, ale i přesto nemůžu dát filmu víc jak 3*. Co mě osobně pobavilo, bylo, jak tehdy soudruzi v roce 1960 nadšeně posunuli dosažení komunismu (potažmo světového míru) již do roku 1970. Stejně tak i základnu na Měsíci, let na Venuši, apod. Přitom v románu Stanislava Lema, podle kterého byl film natočen, je děj umístěn až do roku 2000 (a jak vidno, ani to jsme nesplnili a ještě asi drahných pár let nesplníme). Tuzemské diváky potěší přítomnost českého herce v posádce kosmické lodi a možná zarazí až nápadná fyzická podobnost jednoho z hlavních hrdinů s Klementem Gottwaldem! Musím vyzdvihnout i vcelku obstojnou výpravu, alespoň co se Venuše týče. Triky samozřejmě za ta léta zestárly a dnes působí směšně, což je bohužel osud většiny starších sci-fi. Přesto mě film nechal zcela chladným; postavy jsou ploché a děj je moralizující víc než je pro film zdrávo.
Kosmonauté přistávají na Měsíci a překvapivě zjišťují, že nejsou prvními návštěvníky ze Země. Děj se pak ve vzpomínkách jednoho z účastníků vrací do roku 1899, kdy se poněkud potrhlému vynálezci podařilo vyrobit antigravitační nátěr, pomocí jehož se tři lidé dostanou na Měsíc. Velmi vtipně natočený film s potvůrkami Raye Harryhousena.
Určitě jeden z nejlepších filmů o vlkodlacích, se skvělými maskami a přeměnami, které ani dnes nepůsobí směšně. I když je Joe Dante spíš režisér komedií, tento horor se mu vydařil a drobné vtípky filmu jen prospívají.
Moje komentáře
Zítra se bude tančit všude (1952)
odpad!Paradoxně jediná pozitivní postava tohoto filmu je "negativní" role jako vždy výborného ironického Jiřího Adamíry!
Deváté srdce (1978)
Ano, přiznám se bez mučení, že při závěrečné dojímavé hudbě jsem řval jak velryba :-) Jinak perfektní hrůza a děs pro malá děcka!
Lovec démonů (2001)
Nemůžu tento film hodnotit objektivně. Námět filmu prostě absolutně přebil vše a bohužel z lidí jako "Ruka boží" je mi na zvracení a takový pocit jsem měl po shlédnutí filmu. Nejhnusnější filmový zážitek všech dob. Omlouvám se tímto Billovi, Matthewovi a dalším, kteří jsou v tom nevinně. V podstatě bych měl napsat, že Bill Paxton natočil SKUTEČNÝ film, protože žádný jiný jakkoliv strhující film ve mě nezanechal takové dojmy (byť odporné).
Po životě (2009)
Druhý film v mém životě (prvním je Lovec démonů), který musím označit nálepkou "odporný". Ale není to vina filmu, jen tématem. Protože nechci spojlerovat, nelze svoje pocity líp popsat. Prostě film, který mi fyzicky neudělal nejlíp a znovu se na něj už nechci nikdy dívat.
Himmelskibet (1918)
Konečně!!! Asi po 13 letech shánění se mi podařilo tento film shlédnout. Očekávání sice mé nadšení nenaplnilo, ale i tak jsem zklamán nebyl. Film se drží podobné linie jako verneovské cesty do vesmíru. Jednotlivé charaktery postav jsou poněkud černobílé. Z dnešního pohledu je samozřejmě tehdejší představa cesty vesmírem nebo vzhledu "rakety" úsměvné. (aketa vypadá jako kombinace letadla a vzducholodi). Doba vzniku filmu (během 1. světové války) se také odráží v morálním poselství filmu.
Návštěva z vesmíru (1953)
Prvotina později velmi slavného režiséra sci-fi filmů Jacka Arnolda. Na začátečníka velmi slušný výkon, pokud pomineme přílišné lpění na studiových scénách a místy stále prkenné herectví. Dějově se film liší od podobné produkce té doby právě jiným pojetím mimozemské návštěvy na Zemi. Autorem předlohy i scénáře je Ray Bradbury.
Mlčení doktora Evanse (1973)
Film vám možná připomene českou sci-fi Akce Bororo, nejen svým poměrně rozvleklým tempem, ale i hlavní mimozemskou hrdinkou s nylonovou parukou. Zajímavostí je, že se film natáčel i u nás. Nejlépe je to poznat ke konci filmu, kdy hlavní hrdina ujíždí autem přes Červený Vrch v Praze nebo po autoprázdné D1.
Ohnivé oči (1984)
"Nemáte někdo oheň!???"
Invaders from Mars (1953)
V záplavě béčkových sci-fi z 50. let tento film mírně vyčnívá. Námět je na svou dobu vcelku originální a pokud pomineme technickou stránku filmu (triky, mimozemšťané), je i dnes poměrně koukatelný. Možná největší sci-fi prvek jsou účes a make-up chlapcovy maminky, které se neponičí ani ve spánku :-))
Tretí šarkan (1985)
"Gumáková apokalypsa za pár korun". Tak by se dal velmi zjednodušeně shrnout celý film. Ale i přes svou jednoduchou výpravu a prakticky žádné efekty má film poměrně hustou atmosféru a vůbec je v naší historii ojedinělým počinem. A vzhledem k faktu, že film je čistě slovenského původu, je tato výjimečnost ještě umocněna. Film jsem viděl bohužel až dospělýma očima, což je u filmu pro děti vždy mínus, proto jen 3* hodnocení. Ale věřím, že dětem dokáže film vytvořit pěkných pár bezesných nocí.
Arachnofobie (1990)
Tak nevím, ale v Zajímavostech to Happysmile s rozpětím 2,5 metru u pavouka to trošku přehnal :-)))
Kmen Andromeda (1971)
Původně jsem zde měl 3 hvězdičky, ale s postupem času (a mého stárnutí) musím hodnocení zlepšit. I přes velkou délku a pomalé tempo se daří udržet diváka v napětí. Zejména pak druhá část odehrávající se přímo v systému laboratoří, která evokuje popisné pasáže Vesmírné Odyssey. Sympatická je postava mikrobioložky Leavittové.
Godzilla (1954)
Co dodat? Tato Godžira tu byla první, rozdupala spoustu domečků, přetrhala spoustu drátů vysokého i velmi vysokého napětí, možná sežrala i pár lidí (všimli jste si, že by ve filmu někoho sežrala?) a pak se vrátila tam odkud přišla. Za přispění chrabrých vědců, samozřejmě. Co na tom, že modely jsou na první pohled nevěrohodné, že Godžiru "hraje" chlap v obleku, prostě je to klasika, která to vše začala a přitom se ještě dá považovat za vážné dílo. Narozdíl od jejích následovníků.
Země hrůzy (1935)
Technicky na velmi dobré úrovni, vč. věrohodných monumentálních kulis. Že by se Spielberg inspiroval pro svého Indyho i v tomto filmu? Zejména pak scény s obětí se podobají těm z Chrámu zkázy. Předlohu jsem bohužel nečetl, tak nemůžu srovnávat nakolik se tvůrci drželi originálu. Přes poněkud zdlouhavější děj se jedná o vcelku koukatelný dobrodružný film s fantastickými prvky.
Moon (2009)
K dokonalosti filmu ještě pár věcí chybí, proto nedám 5*. Většina hodnotících srovnává film se Sunshine, ale já osobně bych ho přiřadil k starším filmům jako byl Silent Running (1972) nebo Android (1982). Spojuje je jedna osamocená hlavní postava "ztracená" ve vzdáleném vesmíru, která nemůže z různých důvodů své stanoviště opustit. Což je jeden z mých nejoblíbenějších námětů v sci-fi filmech. Výkon Sama Rockwella je bez chyb. Na malé ploše dokáže vytvořit různé charaktery a člověk mu to věří. A nelze zapomenout na Smajlíka Kevina Spaceyho, který je jako živý :-) Měsíční exteriéry se povedly a to že se někomu nezdají "papundeklové" interiéry??? Už jste snad někdy byli na měsíční základně, že víte jak to tam bude vypadat? :-)) Já osobně jsem rád, když se film dokáže obejít bez bombastických efektů.
Souboj Titánů (2010)
Fíha, tady je hodnocení jak chapadel Krakena! Ale k věci...nic úžasného jsem dopředu nečekal a taky jsem se nedočkal. Když pominu úplně zbytečné a násilné převedení do pseudo3D, které vypadá jak zvlněné leporelo, je tu téměř všechno špatně. S původním filmem film nelze snad vůbec srovnávat a ač jsem kdysi mechanickou sovičku neměl příliš v oblibě, její cameo mě potěšilo víc než cokoliv jiného. Což byl mimochodem asi jediný vtipný moment, protože u dalších pokusů o humor jsem se ani neuculil. Chápu, že současným teenagerům asi stačí pořádná štíří řežba, ale to je na film trochu málo. Kam se poděl nějaký logický děj??? Musel se z Persea stát (doslova) spratek, který se just chce postavit tatínkovi (potažmo strejdovi a dalším polopříbuzným)? A proč Zeus vypadá jak Krakonoš?!!! O prachbídném ztvárnění Olympu nemluvě. Andromeda tady byla jen proto, že tam prostě být musela. Až se divím, že se jí nakonci Perseus rozhodl zachránit, když si k ní nestihl vybudovat žádný vztah (maximálně soucit). Liam Neeson zřejmě opět potřeboval na nájem a Ralphova postava je tady taky zbytečná. Promítání skončilo, zapomeňte!
Dvojrole (1999)
Námětem a tématem experimentu s lidským mozkem je film podobný s Keyeseho "Růže pro Algernon", který byl mimo jiné zfilmován v USA r. 1968 pod názvem Charly. Bohužel česká "Charlyho teta" zůstala na půli cesty. Tereza Brodská si ale Českého lva bezesporu zasloužila.
Paní Bída (1984)
Tak se mi Paní Bídu konečně podařilo sehnat a shlédnout, po bratru nějakých 20ti letech? A musím s potěšením konstatovat, že vzpomínky z dětství tentokrát nebyly zničeny dospělým pohledem. Vlasta Pospíšilová prostě animované filmy umí bravurně, Kocábova hudba a zvuky film ještě postrkují o kus dál. Skvěle se podařilo vystihnout bezmoc lidí, kterým Bída vše sebere, i když samozřejmě vše nekončí tak pesimisticky.
Žena na měsíci (1929)
Je skutečně těžké hodnotit 80 let starý němý sci-fi film, navíc téměř tříhodinový. Hlavně v prní půlce filmu, odehrávající se na Zemi, je místy hooodně zdlouhavý. Ale přesto se i tam najdou skvělé dramatické scény a dokonce i drobné vtípky. I přes malý počet titulků se daří Langovi, hlavně díky skvělým hercům, udržet dějovou linku srozumitelnou. Pak jsou zde samozřejmě pasáže s přípravou startu rakety, které působí na svou dobu úchvatně (letecké záběry, modely odpalovací rampy). Pár věcí je z dnešního pohledu směšných, ale to lze od tak starého snímku očekávat. Naopak překvapí některé "vizionářské" detaily (odhazování stupně rakety, chování vody ve stavu beztíže, ap.) Pobyt na Měsící je pak už čistá fantazie, ale zábavná a děj zde celkem odsýpá. Nechybí ani dramatické a dojemné scény. Přesto je délka filmu spíše na škodu a je možné, že později vzniklé zkrácené verze by mohly být, alespoň pro současného diváka, lépe koukatelné.
Blob, The (1958)
Pro milovníky jahodové marmelády je shlédnutí filmu povinností!! Já radši med, takže toto sousto bylo pro mě trošku nestravitelné. Steve McQueen je proto asi jediným světlým bodem tohoto filmu. Vše ostatní je špatně. Od srandovního "želé" které rozhodně nevzbuzuje žádnou hrůzu, po stupidní dialogy a prkenné herce, přestárlé "teenagery", až po nudný děj.
Moskva-Kassiopeia (1975)
Jako dítě mě tento film minul (nebo si ho vůbec nepamatuju), takže hodnotím až z dnešního "dospěláckého" odstupu. Přesto, že spousta filmů pro děti je koukatelná i v pozdějším věku, u tohoto filmu to moc neplatí. Z filmu čiší nuda, a i přes svých 80 minut je dlouhý až až. A nemůže za to stáří filmu. Děj je celkem jednoduchý: skupina pionýrů se připravuje na cestu raketou k Alfa Centauri a v druhé půlce filmu pak sledujeme jejich let, do toho jim občas kecá a zasahuje podivná postava Inspektora orbitálních okruhů (Innokentij Smoktunovskij), která do celého filmu moc nezapadá a spíš ruší. Naopak potěší vcelku zajímavá a solidní výprava, triky taky ujdou a z filmu ani příliš nečiší socialistická nóta. Film je vlastně prvním dílem - druhá část byla v ČSSR uváděna pod názvem Cesta vesmírem.
Valčík pro milión (1960)
Asi nejkratší filmová role Jiřího Sováka a Vlastimila Brodského v českém filmu. Jinak velmi socialistická hudební romantická širokoúhlá barevná komedie.
Temné slunce (1980)
Tak dlouho jsem čekal na to, abych tento film mohl vidět. A při jeho sledování jsem dlouho čekal na to, až bude konec. Nedivím se současným televizím, že tento film vůbec neuvádí. Je to děsný brak! Kdybych nevěděl, že režisérem byl TEN Otakar Vávra, tolik by mě to nepřekvapilo. Ale i mistr tesař se někdy utne...v tomto případě to byl ovšem přímo výbuch. Kraktit je holt silná třaskavina a mělo by se s ním zacházet nanejvýš opatrně. Poprvé se to podařilo, podruhé už tvůrcům Krakatit vybouchl v rukou. A nezachránilo to ani hvězdné obsazení (skutečně toporné postavy), nákladná výprava ani asi jediná davová hippie scéna v historii československého filmu (a kupodivu zde nebyli za ty špatné). Odpad nedávám jen kvůli mé slabosti pro sci-fi filmy před rokem 1989.
Něco je ve vzduchu (1980)
V české kinematografii je motiv cestování časem poměrně ojedinělý (až na čestné výjimky: Zítra vstanu a opařím se čajem nebo Zabil jsem Einsteina, pánové!), proto vždy ocením když se někdo rozhodne toto téma filmařsky uchopit. Ludvík Ráža tvořil především filmy pro děti, ale nebál se občas zabrousit do oblasti sci-fi. Bohužel tyto jeho filmy, snad s výjimkou Tajemství Ocelového města jsou neprávem opomíjeny a nedoceněny. Stejně jako film Něco je ve vzduchu, který se prakticky v televizi nikdy nereprízuje (až nyní díky CS Filmu ). Motiv cestování v čase je zde hlavní linkou příběhu. Alice Bartoníčková (Zlata Adamovská), která zjistí, že její dědeček kdysi v roce 1946 nezemřel, ale záhadně zmizel, se díky souhře zvláštních "náhod" vypraví se svým přítelem pomocí stroje času do onoho roku si dědečka ohlídat. Jejich výpravou vznikne spousta zajímavých paradoxů, které sice tvůrci příliš neřeší, ale spíš se je snaží vtipně využít ve prospěch filmu. Nejvíc pobaví asi scéna, ve které si továrník po varování o Vítězném únoru sbalí kufry, prodá fabriku a jede podnikat na Kubu:-) Celkově se jedná o příjemný český "rodinný" film, ale díky oné sci-fi přidané hodnotě mu přidávám i jednu hvězdičku navíc.
Tarantula (1955)
JEŠTĚ HRŮZOSTRAŠNĚJŠÍ HOROR NEŽ KTERÝKOLIV PŘEDTÍM!! PŘICHÁZÍ PLÍŽÍCÍ SE, PLAZÍCÍ SE MONSTRUM!! TARANTULA!! - Jack Arnold v plné síle! Nervydrásající napětí! Dechberoucí efekty! Krásná lepá děva v ohrožení! Neohrožený hrdina!! Šílený profesor!! Ženy při sledování filmu šílí a omdlévají hrůzou!!! A já vrním blahem :-)
Without Warning (1980)
Jak napsal nash., je to dějově předchůdce Predátora, akorát že zde chybí Arnold coby rovnocený soupeř. Několik různých lidí je v odlehlé krajině napadeno zvláštnimi živými létajícími "hvězdicemi", které je usmrtí. Děj se postupně zaměří na mladý pár, který se snaží záhadné postavě rozsévající hvězdice uniknout. Tvůrci nechávají mimozemšťana skrytého až téměř do konce filmu, což atmosféře jenom prospělo. Fanouškům Alfreda Hitchcocka taky neunikne inspirace slavnou scénou z Psycha, s křeslem ve sklepě, zde skoro do puntíku citovanou.
Mlčící hvězda (1960)
Tento typ filmů je skutečně těžké hodnotit objektivně. Buď je člověk fanouškem starých sci-fi a pak filmu leccos odpustí, nebo není a pak ho odsoudí do odpadu. Já se hlásím k té první skupině, ale i přesto nemůžu dát filmu víc jak 3*. Co mě osobně pobavilo, bylo, jak tehdy soudruzi v roce 1960 nadšeně posunuli dosažení komunismu (potažmo světového míru) již do roku 1970. Stejně tak i základnu na Měsíci, let na Venuši, apod. Přitom v románu Stanislava Lema, podle kterého byl film natočen, je děj umístěn až do roku 2000 (a jak vidno, ani to jsme nesplnili a ještě asi drahných pár let nesplníme). Tuzemské diváky potěší přítomnost českého herce v posádce kosmické lodi a možná zarazí až nápadná fyzická podobnost jednoho z hlavních hrdinů s Klementem Gottwaldem! Musím vyzdvihnout i vcelku obstojnou výpravu, alespoň co se Venuše týče. Triky samozřejmě za ta léta zestárly a dnes působí směšně, což je bohužel osud většiny starších sci-fi. Přesto mě film nechal zcela chladným; postavy jsou ploché a děj je moralizující víc než je pro film zdrávo.
Život je krásný (1997)
Ano, přiznávám bez mučení, řval jsem malej!
První muži na Měsíci (1964)
Kosmonauté přistávají na Měsíci a překvapivě zjišťují, že nejsou prvními návštěvníky ze Země. Děj se pak ve vzpomínkách jednoho z účastníků vrací do roku 1899, kdy se poněkud potrhlému vynálezci podařilo vyrobit antigravitační nátěr, pomocí jehož se tři lidé dostanou na Měsíc. Velmi vtipně natočený film s potvůrkami Raye Harryhousena.
Kvílení vlkodlaků (1981)
Určitě jeden z nejlepších filmů o vlkodlacích, se skvělými maskami a přeměnami, které ani dnes nepůsobí směšně. I když je Joe Dante spíš režisér komedií, tento horor se mu vydařil a drobné vtípky filmu jen prospívají.