Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Pohádka
  • Dobrodružný
  • Rodinný

Oblíbené filmy (10)

Poklad hraběte Chamaré

Poklad hraběte Chamaré (1984)

Děj příběhu se odehrává v českých zemích v době, kdy začínající osvícenství a jeho myšlenky jen pomalu a ztěžka nachází cestu na odlehlejší venkovská panství i k jejich obyvatelstvu. Tam spíš ještě přežívá všudypřítomná dusivá atmosféra odeznívajícího baroka, rekatolizace a protireformace. Ztělesněním této staré epochy je pan abbé (vynikající Eduard Cupák), bývalý jezuita "koniášovského typu". Jeho protikladem je doktor Kamenický (P.Svoboda) - nový lékař, jehož příjezd na panství je jakousi předzvěstí nástupu nové, osvícenské éry (např. pomáhá luteránské rodině - děj je zasazen do doby v "předvečer" vydání císařských patentů o náboženské toleranci a zrušení nevolnictví). Hrabě (P.Pípal) se více než o své panství zajímá o mladou schovanku, komtesu Renátu (P.Havlíčková) a hlavně o hledání pokladu, ukrytého podle pověsti v rozvalinách hradu. Nejvýraznější postavou filmu je hraběnka Chamaré (naprosto brilantně a dokonale ztvárněná Blankou Bohdanovou), jejíž nešťastný až tragický životní osud od dětství zdravotně postižené, teď již stárnoucí ženy, je příběhem propastné lidské samoty, zklamání a neporozumění. Film natočil podle historického románu Aloise Jiráska Poklad režisér Zdeněk Troška. V úvodní scéně filmu se mu podařilo sugestivně vystihnout Jiráskův pohled na baroko jako na dobu temna.

Třetí princ

Třetí princ (1982)

Moje nejoblíbenější POHÁDKA. Protože je "původní" . Když ji K.J.Erben "posbíral" (Erbenův text nese název Dvojčata) a pan Moskalyk natočil... Nejsou to Tři oříšky pro Popelku a další všeobecně známé, i když líbivé. Mám ji rád hlavně pro to, co ji tak odlišuje od ostatních pohádek: sahá k samotným kořenům žánru, ba přímo k mýtu, do dávnověku (např. staré pohanské kulty: "Skály už nebraly ani mé dary."), k odvěkému dychtění po tom tajemném, neznámém, co nás čímsi přitahuje, vzrušuje a láká; k prastarým hodnotám, jako jsou odvaha, statečnost, přátelství, věrnost..., se stejnou naléhavostí z ní však promlouvají též city, instinkty, touha a především láska - ovšem láska skutečná. Zde totiž princezna není obligátní odměnou či výhrou (tím rozhodně nechci deklasovat syžety jiných pohádek!) na konci cesty plné překážek, nebezpečí či plnění úkolů hodných následníků trůnu. Ba co víc, v této pohádce dokonce princezna miluje! Když Milena varuje prince: "Nežeň je do skal!", a posléze z jejích úst slyšíme věty: "Hledala jsem Tě všude..." nebo: "Tři úkoly, co s nimi? Chtěla bych, abys zůstal...", tehdy už nejde o úzkost či obavy o budoucnost vlastního království, nyní je to bytostný strach o člověka, ke kterému cítí to, co je staré jak lidstvo samo, přitom však vždy jiné,rozumem neovlivnitelné, pokaždé jedinečné a znovu neopakovatelné, tedy opravdovou lásku ... Pro mě je Třetí princ dosud nepřekonaná adaptace původní pohádkové látky. Středověká spanilá nádhera se vším všudy, navíc smekám před "dvojvýkonem" Libušky Šafránkové.

Jestřábí moudrost

Jestřábí moudrost (1989)

Působivě zpracováná, opravdu "severská" pohádka. Postupná proměna krále v ptačí zrůdu a symbolika sahající až k pohanským mýtům - smrtí špatného panovníka zároveň končí v království dlouhá a krutá zima, je zlomena moc staré kletby a s nástupem mladého krále (jako nadějí lepší a spravedlivé vlády) konečně přichází do země i vytoužené jaro.

Den vládců

Den vládců (1986)

Fascinující historická freska nás zavádí na počátek devátého století, kdy se z původně kočovných kmenů Bulharů konstituuje státní útvar v sousedství mocné byzantské říše. Chán Krum (802 - 814) sousednímu císařství úspěšně odolává: roku 811 zasadil drtivou porážku byzantské armádě vedené císařem Nikéforem I.; ten na bojišti padl a Krum si z jeho lebky zasazené do stříbra nechal zhotovit slavnostní pohár. Nicméně i samotný chán, věrný tradičnímu božstvu Tangra, si s nelibostí uvědomuje nevyhnutelné: i jeho lid v tomto teritoriu čeká postupná christianizace, nadto i jeho syn a nástupce Omurtag (dle některých pramenů Omorlag) skrze manželku křesťanského vyznání opouští víru předků. Film strhujícím způsobem zobrazuje "přerod" bulharského chanátu v křesťanský stát; v následujících staletích jeden z politicky i kulturně nejvlivnějších státních útvarů - v rámci území osídleného Slovany - rodící se raně středověké Evropy.