Drsná krvavá horrorová jízda, bez inteligence, ale s tak silným tahem na branku, že to člověku málem utrhne koule... Neznám hru, hraju obecně málo. Ale toto mě velmi příjemně navnadilo. Není to úplný blábol, prostě je to nedotažený. A krve tam je opravdu hodně. Dětem bych to radši nedoporučoval... Velmi příjemný a zajímavě propracovaný vesmír mě na tu hodinu a čtvrt vtáhl a nepustil a velmi zaujal. Což se mnoha přitepleným hollywoodským áčkovým produkcím s mnohamilionovými rozpočty nepodaří ani zpola. Rád bych si z tohoto světa přečetl nějakou knížku, pokud kdy nějaká vznikla...
Pekelně akční, trošku přihlouplé, ale tak nehorázně zábavné, že si ani člověk neuvědomí, jak je napnutej a to obzvlášť ke konci. Musím říct, že tyto role Dennisi Quaidovi sednou a doufám, že nebude trvat dlouho, než něco takovýho opět dostane.
Kvalitní herecké obsazení a perfektní SF příběh vévodí tomuto docela nenápadnému filmu, který lidstvu realisticky předpovídá nepěknou budoucnost. Sice syrově akční, ale přesto je to kritika kapitalismu. Ne toho zdravého kapitalismu, který postrkuje společnost kupředu, ale oné shnilé houby, která požírá sama sebe. Korporace, které prodávají za jakoukoliv cenu, pro chuť zisku a moci, aniž by je zajímalo ono tupé stádo zákazníků, z nichž tyje. Je to taková nejasně naznačená antiutopie, kterou vede slizký, ale o nic méně sympatický Liev. Temně zobrazené polorozpadlé okraje společnosti jen hustí atmosféru bezvýchodnosti života v této realitě. Skvěle zahráno, výtečně napsáno a smysluplně zrežírováno. Nakonec překvapí zajímavá pointa jako třešnička na dortě.
Tomuto způsobu říkám ano. Žádné přehnané zvracení pocitů do světa. Ve skutečnosti to taky nikdo nedělá nebo ne příliš. Postavy jednají reálně ve skutečné touze zachránit svět a to ne přednostně skrze sebevražedné vymýcení emzáků, ale dpíše přes ochranu lidského rodu a lidství. Nejsou to videohrama zmagoření teenageři, kteří se respawnují, když je někdo zastřelí a vrhnou se do největší řežby prostě proto, že to je zábavné... Jsou to lidé. Lidé, kteří potřebují spát, jíst, bydlet, mít radost a na něco se těšit a i přes rozpory dokáží vidět vzdálenější obzor, než svůj malý sobecký svět. Proto jsou do děje přimíchány scény, jak si otec se synem hrají nebo děcka jezdí na ripsticku... To je totiž ten skutečnej důvod, proč by lidé bojovali. Za rodinu a její štěstí, ne za věci, protože věci jsou ve výsledku pomíjivé a k ničemu. Seriál není příliš akční, proto je reálnější. A přestože se tu občas někdo obětuje MÁ k tomu pádný důvod (rodinu). Pokud by totiž na planetu zaútočili mimozemšťani, těžko by byli na každém kroku v přesile... To by jich musely být stamiliardy a to je nemožné už jen ohledně zásob a vybavení. Proto zde nejsou všude, ale jen na strategických postech. Toto Science fiction je spíše jedním z Speculative fiction, jak ho prosazoval Robert Heinlein. Dnes bohužel je převážná většina románů i filmů a seriálů tím prvním. To druhé je civilnější, promyšlenější, více se zamýšlí nad tím "PROČ" než "JAKÝM ZPŮSOBEM". Dává více vyniknout myšlence, než vzhledu a funkci. K tomu nevtíravá hudba a kvalitní herci, sympatické postavy a dobrý scénář, pro někoho možná pomalejší a s trošku horšími efekty, no já stejně říkám ano, jen tak dále. Těším se na druhou sérii. Walking dead může kráčet leda tak do hajzlu.
Pomalé a klidné tempo prokládané zábavnou akcí, temnou atmosférou a uvěřitelným dějem. Dobře zvládnutý film, a můžu říct že za posledních deset let jsem o upírech neviděl žádný lepší, a ani dobrý film. Na to, že stál 4 miliony, herci ani režisér nejsou známí ani přeplácení, tak byli schopní to nepodělat a dovést do zdárného konce. Dobré triky a správně šílení fanatici, zvládnuté hraní, bez přehnaného násilí, ale přesto syrové. Kurva dobře využitý čtyři miliony. Áčkové produkce by se zde měly učit. Tak moc se mi to líbilo, že bych jim klidně poslal peníze za podívání, protože tito tvůrci by je investovali moc dobře a nevyhodili by je oknem jak Hollywood na nějakou blbost...
Nápaditá zápletka, dobré zpracování, slušný scénář, sympatický představitel hlavní role a přiznejme si to, pilulka, kterou bysme chtěli mít všichni. Od tohoto filmu jsem nečekal vůbec nic, ale velmi mile mě překvapil. Celkové zpracování je velmi akční a zábavné, člověk ani nestíhá moc přemýšlet, co se nedomyslelo. Konec sice trošku tlačí na pilu, ale ve výsledku dokonalé letošní SF překvapení. Z Brada Coopera se vyklubal sympatický nástupce akčních hrdinů z osmdesátek a devadesátek.
Tak to je síla! Jednotka URNy, která má jen čtyři členy, z nichž jeden pouze drží kameru a zbraně nabíjejí za jízdy ostatním přímo do ksichtu. Hádám, že se jedná o výkvět celé Barcelony... Když jdou tito "specialisté" prohlížet neznámý a nezabezpečený prostor, jdou tam pro jistotu po jednom a ze zásady se nedívají do rohů a za dveře místností, do kterých vstoupí, protože by je tam mohlo vylekat to, co by na ně čekalo. A ani nezkouší dveře, které míjí, protože by mohly být otevřené. Pokud pak k nějaké akci dojde, rozsype se jejich psychika jak rozumné argumenty Radka Johna. Když dostanou rozkaz od nadřízenýho, tak ho nesplní, protože nejsou pod jednotným velením, ale jedná se o anarchii. A místo jednotlivýma ranama do hlavy střílí dávkou všude kolem sebe, protože čím větší rana tím větší gól... Prostě klasičtí španělští profící. Do zombie nákazy autoři přidali ďábly a démony, inu proti gustu žádnej dišputát. Taky je humorný, že naprosto všichni ve Španělsku nosí s sebou kameru a točí za všech okolností. U novinářky, která se chce prosadit, z jedničky je to pochopitelný. U těch ostatních už ne. Tento film je jen další ukázkou toho, že publiku je možný předložit cokoliv a ono to sežere a ještě si libuje, jak je to super. Abych jen nehaněl, kromě idiocie je zde několik temných dusných scén, ale to je tak všechno...
Hlavní hrdina je drsňák toho kalibru, kterej na záchodě používá šmirglpapír. Evelyn je ten typ drsný ženský, která používá šmirgl místo tamponu a vložky. Problémem je, že jsou až nelidsky drsní, přestože hází jednu hlášku za druhou, vypadá to spíš, jako by to mysleli vážně. Mám rád obě dvě Odplaty a toto je docela podobný typ filmu, jenže tady něco chybí. Hlavní hrdina je až příliš odlidštěný, neosobní. Když ho postřelí, on to skoro neucítí, případně si u máti v domově důchodců zařve při operaci a potom je v pohodě. V základě mu o nic nejde, kromě toho postřílet co nejvíc chlapů a udělat kravál a bordel... Možná i nejasná motivace je důvodem, že takhle slibný film je ve výsledku tak impotentní a zdlouhavý. Možná by mi v této roli seděl trochu líp Ray Stevenson, tak jak vypadal v Katovi 2. Je tu spousta podivných a zvláštních postav, ale žádná nedostala do vínku víc než jednu dvě emoce, a to je málo i na skleničku vodky... Prostě se jedná o nedotaženou šanci (rozhodně ale ne zkaženou).
Tenhle seriál mi připomíná jeden vtip (a podotýkám dost nechutnej, lidé, kteří se nechají snadno znechutit to nečtěte). Povídají si tři ženský, která má chlípnějšího starýho. První říká: "Ten můj prasák mě šuká i když mám krámy." Druhá nato: "To nic není. Ten můj mě při krámech ošuká i vylíže." A třetí: "To je slabota. Ten můj dobytek mě při krámech vošuká, vylíže a s tou držkou od krve jde ještě strašit děti!" Světu začaly vládnout oživlé mrtvoly. Ano, je to tak, ale bohužel to jsou mrtvoly herecké a scénáristické (a někdy i politické). Kolik filmů, kolik románů začalo tak, že se hlavní hrdina probudil v nemocnici, kdy zkázu světa zaspal? Nespočet. O tomto je první díl, který bych ohodnotil tak třemi hvězdičkami, protože tam přeci je no něco šlo. Od druhého dílu dál to začíná být variací na Ošklivku Katku a jiné telenovely včetně ubohých dialogů o tom, "že já tě mám radši, než ty mě", nepříjemných postav a jejich nereálného jednání. Milí přátelé, tak na toto jsem se opravdu dívat nechtěl. Chtěl jsem, aby se postavy chovaly racionálně, chtěl jsem, aby to byli nejen herci rychlého střihu, ale i herci procítěného výrazu, chtěl jsem, aby si (jak říká klasik) scénárista vytáhl hlavu z prdele a vytřel uši a pokud to neudělal, tak bych mu ji chtěl utrhnout a hodit mu ji do obličeje (případně naplivat do krku). Tolik k mým pocitům, které jsem začal rozebírat po vzoru přiteplených hlavních hrdinů tohoto seriálu mnohem víc a jasněji... Upřímně, pokud jsou totiž lidé skutečně takoví idioti, jako postavy tohoto seriálu, pak je lidstvo doopravdy v případě nějaké větší celosvětové katastrofy odsouzeno k záhubě. Co nezvládne katastrofa, to dodělají oni sami a s nablblým úsměvem v napomádovaných ksichtě...
Uživatel MartinezZ už popsal skoro všechny chyby, které se v tomto "úžasném" zpracování Planety opic povedly vytvořit. Já jen dodám, že proskakovat skrz okno není dobrej nápad, ani pro opice na testosteronu (natož skrz tvrzený sklo) a že autobus není neprůstřelnej. Například kulka ze samopalu vzor 58 (ten z Bratislavy) dokáže prostřelit dvě kola a motor auta a pak ještě zabije hodně lidí. Kulka 9mm lugger z obyčejné pistole nejméně šest popelnic seřazených za sebou nebo dva lidi a ve třetím se zastaví. To jsou ale jen detaily. Mně prostě vadí ta celková hloupost, ta představa autorů, že divák sežere všechno, pokud se mu to naservíruje dostatečně rychle a divoce. Část, než Caesar utekl z rezervace, byla srdcebolně hloupá. Část poté, co utekl, už byla jen hloupá. Víte, co je humorné? Dokonce i Bitva o Planetu opic z roku 1973 vydělala pětinásobek svého rozpočtu, zatímco tento skvost sotva trojnásobek. Herci jsou nepříjemní, nebo nudní, nebo nesympatičtí, opice jsou výrazně uměle počítačové, příběh vypadá jak z pera mastné skvrny, která zůstala na papíře od turistickýho salámu. Upřímně řečeno to je snad i horší, než televizní seriál o Peteovi a Allenovi a Galenovi z osmdesátých let. A tak mi nezbývá, než zakončit (podobně jako ve filmu byla zakončena romantická linka) tedy trapně a hloupě, v mlze a na mostě: "- Počkej! - Co? - Buď opatrný!"
Scénáristicky slušné horrorově laděné SF béčko. Burgi jako drsnej voják mi sedí mnohem víc než vyholení mladíčci z jedničky. Díky nízkému rozpočtu se autoři vrhli spíše než na speciální efekty na děj a prokreslování charakterů postav, a přestože kvůli málo penězům se jim nepovedlo sehnat nijak extra známé nebo dobré herce, výsledek není k zahození. Unavují mě už poslední dobou bombastickými triky přecpané áčkové produkce za stamiliony, bez nějakých lepších postav nebo rozumného děje... Dávám čtyři hvězdičky (o jednu víc, než bych dal v případě adekvátního hodnocení snímku místo nynějších mizerných 23%). Kdysi jsem četl předlohu a tento film s ní moc společnýho nemá (to ale ani první díl), Každopádně tento se mi líbil možná i o něco víc než jednička.
Neznám jiný film, na který by se líp hodilo označení "Ptákovina!" nebo "Datlovina!" V základě mi přišlo humorný a zbytečný, že autoři prostředí Rio de Janeira kreslili a animovali, místo aby ho přímo natočili a vložili do něj animované postavy jako v Aladarovi (přinejmenším to mohli udělat při panoramatických přeletech a pohledech). A to je vlastně jediná věc, která mi přišla humorná. Když to je nakreslený, tak to vypadá potom trošku moc uměle a nepřirozeně a vzduchoprázdně, trochu jako takový ty starý 3D pohlednice, na který se muselo šilhat, aby člověk viděl trojrozměrnej efekt. Postavy i děj snímku jsou hodně předvídatelné a v základě pokud se nechce člověk dívat jen na další barevnou 3D míchanici, tak tento film pro něj nemá význam. Nesympatičtí hrdinové a odporný originální dabing (nevím, koho napadlo, že Eisenberg má příjemný hlas), nuda a šeď a dokonce ani ty humorné figurky v tomto filmu nejsou vtipné, ale spíš divné... Je poznat, že tvůrci si myslí, kdovíjaká to není královská zábava, jenže pro mě jako diváka to bylo utrpení a mučení.
Předlohy neznalý a říkám díky (dva díly Naruto mi stačily a podle všech indicií seriál Last Airbender vypadá velmi podobně) musím říct, že se mi to docela líbilo. A ještě mnohem víc by se mi to líbilo jako román. Ten román by musel být do detailu propracovaný velikány fantasy žánru jako Terry Brooks, Harry Turtledove, Terry Goodkind nebo Raymond Feist. Samozřejmě příběh je na 100 minut příliš osekaný, je poznat, že se škrtalo a škrtalo, a z toho plyne občas zkratkovitý a nenavazující děj. Klidně bych se podíval i na další dva díly a v rámci toho, že se ento film dvakrát zaplatil, možná se to povede. Velkým mínusem je podle mě jednotvárnost postav způsobená rozsahem škrtů. A co se mě týká, už by mohlo odzvonit filmům s dětskými hrdiny, kteří zachraňují svět...
Zábavná, neobvyklá a propracovaná záležitost. Samozřejmě se jedná o dětský film a proto civilizaci zachraňují děti, přestože ve své společnosti právě nastoupili do prvního povolání a jsou tedy dle zákona dospělí. Město Ember se mi líbí, má sympatické postavy (a to i ty nesympatické :) , nepřehání to s psychologizací, ale zase se nedá říct, že by lidé jednali prvoplánově, nemluvě o kvalitních hercích. Propracované prostředí a do detailu vypracované in/exteriéry, přestože je samozřejmě poznat i člověku neznalému předlohy, že v knize bylo mnohem víc (taky se jedná o tetralogii). A tak divákovi zůstane v těle pocit nenaplněnosti a nevyřčeného. A je to škoda. V rámci peněz vložených a navrácených se pravděpodobně do tohoto světa filmově nepodíváme a proto, kéž by u nás vyšla aspoň předloha... Ale z důvodu nejvyšších daní na knihy v Evropě budeme asi za chvíli číst jen seznamy na nákup (pokud teda zbudou peníze na tužku a papír)...
Upřímně nesdílím vůbec žádné nadšení většiny ostatních komentujících. Technickými parametry slušně zpracováno, ale co se týká děje, bylo pro mě Město doslova utrpením. Nudnou dvouhodinovou noční můrou plnou klišé a nelogických zvratů. Nesympatický hlavní hrdina, jehož otec sedí za několikanásobnou loupežnou vraždu, matka mu v dětství utekla (ale ve skutečnosti spáchala sebevraždu), vychovávala ho ulice, ale mezitím našel dost času na tajný studium na vejšce (a vsadím se, že ve volným čase mimo záběr kamery chodí Doug i do knihovny), občas se snaží se psychologicky rozebrat a tak vede zvláštní řeči o pocitech, který měl v dětství (možná by měl radši mluvit o tom, kde a jak se ho rodiče v dětství dotýkali). Kromě vykrádání bank se snaží dostat se ze zločineckýho světa, protože konečně potkal holku svýho srdce, kterou zezačátku nepoznal a použil ji jako rukojmí, ale pak se do ní zamiloval. Abych citoval klasiku: Je to prastarý příběh. Android potká androida z něhož se stane chameleon. Android ztratí chameleona, jenž se změní na slizku. Android získá slizku, slizka potká slizku s níž odejde a android ztratí slizku, chameleona i androida. Kolikrát jsme už viděli tenhle příběh? Konec film už úplně zazdí a neschopnost a zkarikovanost policie je posledním hřebíčkem do rakve už tak dost smutnému ději. Kdyby se Affleck nesnažil o další zbytečnou psychologickou sondu do zločinecké duše zmítané rozpolceností mezi přirozené vnitřní dobro a zlo plynoucí z prostředí, mohla to být slušná kriminálka. Ale vyšel z toho jen paskvil plný hlubokomyslných žvástů a pitomých postav, planých gest a sebeobětování.
Nechci se opakovat, ale Paul Anderson má svá nejlepší léta dávno za sebou a Mila stále kvoká. Film je nepřebernou slátaninou všech možných hloupých zpracování o napadení lidstva zombismem. Hloupost, zpomalovačky, strašlivý děj, nulová invence. 3D verzi jsem neviděl a ani nechci. A ani ten film už vidět nechci.
Je to zábavná akční slátaninka, jejíž jedinou vadou je, že se snaží těžit ze seriálu A-Team. Problém totiž je, že zde chybí ta lehkost seriálu (a taky Baracusova půltuna zlata okolo krku), nemluvě už o hudebním motivu. Hlavní hrdinové jsou celkem slušně vybráni, přesto třeba Copley nedosahuje ani třetiny té šílenosti, která kouká Schultzovi z očí. Nebo Hezoun je půlku filmu upatlanej a špinavej, zatímco v seriálu si zakládal na uhlazenosti a hezkém vzhledu. Jako samostatný akčňák se mi to líbilo, jako vzpomínka na seriál spíše ne a to i proto, že scénář v některých odkazech na seriál až nehezky moc tlačí na pilu. Celkově, v příběhu se pořád něco děje a naštěstí je to dostatečně rychlé a nápadité, než aby to začalo diváka nudit (ke konci je to už možná i trochu moc překombinované a přehnané). Přesto se to kultem nestane, na to je to až příliš obyčejný zástupce tohoto žánru, kterých se každý rok urodí velká spousta a každý rok na ně ještě mnohem větší spousta lidí zapomene.
SPOILERY Ne až tak špatné, jak se podle hodnocení zdá. Oproti většině podobných céčkových televizních scifáčů, tento se mi opravdu líbil. Ať už tou určitou sebeparodickou rovinou s naprosto trhlými vědci z NASA, podpantofláckým prezidentem nebo tím, že většinu filmu ta hloupost a céčkovost až tak nerazí... Řekněme že od chvíle, kdy jde syn s přítelkyní hledat její rodiče po městě, tak to ztrácí na kráse. Celá tahle vsuvka s pistolí a znásilněním... To mi hodně zhořklo na jazyku. Ale jinak oceňuju snahu tvůrců o překvapivou pointu a docela zábavné a aspoň na první pohled rozumné zpracování (pokud člověk přijme jako fakt, že se černá díra objevila znenáhla u Marsu a pohybuje se). Jsou tu ty klasické patetické scény, kdy při prezidentově projevu všichni ustanou ve své činnosti a za zvuků burácivě dojímavé hudby hledí zoufale, ale nadějeplně do kamery... Přesto hlavní hrdina Terry hraje celkem dobře a je mi sympatickej a jak říkám, dávejte pozor na pointu. Nepozorný divák ji snadno přehlídne (možná i proto, že nevybrali nějaké výraznější číslo jako 666 nebo 999 a podobně). Místo toho (a opakuju znovu spoiler) se jen na začátku dozvíme, že Terry pekl buchty 672krát a na konci 673krát... Gigi Edgley bez své šedé kůže z Farscape vypadá mnohem líp a její role je stejně trhlá, jako tam. V základě žádný extra film, ale příjemně se při něm relaxuje.
Tak tento film šel absolutně mimo mě a bylo to pro mě spíš jedno strašlivě dlouhý a nudný utrpení. Minimum akce, dialogy natáhlý a blbý jak z nějaké polívkové opery a upřímně nechápu, proč všechny své tři sympatické postavy z celýho filmu nechá QT uprostřed tak hloupě umřít? - kdyby někdo nevěděl, tak mám na mysli Gedeona Burkharda, Michaela Fassbendera, Tila Schweigera, kteří bohužel moc prostoru nedostali a to co dostali bylo to nejzářivější z celýho snímku. Pitt celej film vysunuje výbojně bradu kupředu (naprosto dokonale to popsal Saturnin Vyzývám kohokoliv z tisíců čtenářů, aby přistoupil k zrcadlu a vysunul bradu kupředu. To, co tam uvidí, nebude mladý muž s výbojným výrazem ve tváři, nýbrž jakási přiblblá opice.). Ano, možná je v tom filmu milion drobných odkazů na drobnosti z jiných filmů, ale to jde mimo devadesát procent diváků, kteří si o tom možná přečtou v nějakém vzletném rozboru a podiví se: "Fakt? Toho tam bylo tolik? To jsem nevěděl..." Parchanti jsou únavnou pozlátkovou masturbací kdysi nadějného režiséra a scénáristy, který zapomněl, že netočí pro sebe, ale pro ostatní... A lidé jej v tom bohužel utvrzují. Schválně jsem si pročetl asi třetinu komentářů zde. Neuvěřitelné množství lidí film hodnotí slovy, že takovej prostě Tarantino je. Byla to prý sice nuda na ultimo, ale přesto Tarantino a proto za tři hvězdy a víc... Vzpamatujte se prosím, opravdu chcete, aby točil něco takového? Kdybych se na to měl podívat podruhý, asi bych začal uvažovat o něčem zkrouceném, špagátovém a ve tvaru šibeniční smyčky houpající se nad schody, abych se tomuto paskvilu vyhnul. Je to legrační, ale přijde mi, že Uwe Boll natočil stejnej počet slušných filmů (Rampage, Postal, Far Cry, Tunnel Rats, Ve jménu krále), jako Tarantino (Gauneři, Pulp fiction, 4 pokoje, Jackie Brown, Kill Bill). A to ne tím, že by byl lepší režisér nebo scénárista, ale protože Boll nezapomíná na diváka a jeho touhu se u filmu bavit a ne umírat nudou, zatímco Tarantino zbožšťuje párky... Bohužel tu je stále jakýsi mainstream a ten mění většinu rozumných lidí na nemyslící želatinu (Boll prostě odpad, Tarantino prostě cooooool)... A na závěr, když pominu všechny ostatní nelogický hlody tohoto filmu, vysvětlí mi někdo, jak uprostřed árijský druhý světový po celým Reichu hledaná židovka může získat uprostřed Paříže biograf a ještě mít jako dveřníka černocha?
Tento film jsem viděl už dvakrát. Poprvé to bylo proto, že jsem chtěl vědět, jak Craig na Bonda sedí (a musím říct, že jak prdel na hrnec). Podruhé to bylo proto, že jsem zapomněl, že jsem na to už koukal. Dokonce jsem si nepamatoval ani o čem to bylo nebo kdo další tam hrál (a to je špatný, protože jsem to viděl v rozmezí půl roku). Existuje lepší důkaz, že mě to naprosto ničím nezaujalo? Asi bych nějaký pádnější i já sám hledal marně...
Hezký film. Dobře natočený, poetický, příjemný, občas přecitlivěle dojímavý... Jen začínám být poslední dobou alergický na větu Podle skutečných událostí... Ani zde totiž toto odvážné prohlášení nemá co dělat. Příběh je tolik pokroucen a upraven, změněn a něco je zamlčeno a něco přidáno, že ani sám sir J.M. Barrie by se v něm nejspíš nenašel. Posuďte sami: Barrie znal Daviesovy sedm let, když se poprvé hrál Petr Pan, tři roky po premiéře zemřel jejich otec a o další tři roky později umřela matka dětí (těch bylo celkem pět). Daviesovi měli mnoho let chůvu, která se jim starala o domácnost a děti (ta byla předobrazem Nany v Petru Panovi). Jejich poručníkem kromě něj a své matky ustanovila Sylvia Daviesová ještě svého bratra a švagra (mimochodem zemřela na neoperabilní tumor v hrudníku). Barrie byl už před uvedením Petra Pana uznávaným autorem, který znal prakticky každého, kdo za něco stál v tehdejší londýnské společnosti. Měl sice pár propadáků, ale dobré hry převládaly... Jo a nosil knír :-) Hru psal hodně let, ne za jedno jaro a léto, kdy ji ještě stačil nacvičit divadelní soubor... Film si prostě opět realitu upravuje podle svých potřeb a pravidel a nestydí se jí říkat skutečnost. Nelíbí se mi tento přístup. To je jako kdybysme my ve filmu o Klementu Gotttwaldovi neuvedli, že byl komunista... Po stránce faktické je Hledání Země Nezemě ztraceným snímkem, spíše než o snímek biografický se jedna o pohádku s na skutečnosti založenými motivy...
Frankie a jeho drsní detektivové, tento ovšem bez nadsázky a humoru... A je to škoda. Filmu něco chybí. Je to klasické dobře odvedené, ale ničím převratné dílo. Trochu mi vadila rozčleněnost filmu na dvě ne zrovna povedeně navázané části, jakoby spojili první a poslední díl seriálu... Taky je škoda nevyužití tehdejšího sexsymbolu Bissetky a naprosté zbytečnosti Lee Remickové, ženy s očima brutálního masového vraha, která se na Frankovu manželku, přestože to je taky dračice, moc nehodí. Ve výsledku slušné, ale člověk musí být milovníkem staré drsné kriminálky, nebo aspoň Franka Sinatry, aby se na to podíval víckrát.
Druhá odysea je akčnější, jasnější, zábavnější, lidštější. Není to piplavé a zdlouhavé hraní si s hudbou a triky, spíše tu jde o to, aby se děj někam posunul a na své si přišla i neinťoušská část publika. Pravda, není to tak inovativní a moderní, jak Kubrickovo. Mně se ale líbila mnohem víc už jen kvůli perfektně zvládnuté špatné náladě na lodi, kdy nikdo neví, jak se má správně chovat, aby neohrozil misi ani se nemusel po návratu zodpovídat před soudem (nebo v případě Rusů u zdi). A na Hyamse se tu jedná i o celkem slušně zvládnutý film. Osobně si myslím, že i jeden z jeho nejlepších. Kdyby se i později držel tohoto stylu, více jej propracovával, zabýval se drobnostma, nemusela z něj být dnes režisérská nula, které nikdo nic nesvěří. A podle tohoto filmu je to škoda, že se tak vybarvil...
Pravý americký hrdina oceněný Stříbrnou hvězdou, veterán války z Iráku, tvrdě dře, aby uživil svého mladšího bratra, protože jim zemřeli rodiče, ale přesto nemá na hypotéku, je to černoch, kterej v sedmnácti kradl auta, ale dnes seká dobrotu a žije poctivě... Když si tyto věci člověk uvědomí, konečně pochopí, proč se většinu snímku chová jako naprostý a neuvěřitelný pako. Já neříkám, že ty peníze měli ukrást, ale takhle jen zapříčinil smrt nejméně čtyř lidí, z nichž tři byli jeho dobří kamarádi. Další dva kamarádi skončili na doživotí ve vězení, polda v invalidním důchodu a jeden bezďák si už nikdy nekoupil czuczo :'( Buď to měl hned na začátku kategoricky jakýkoliv podíl na jejich akci odmítnout, nebo do konce držet hubu a prachy pak třeba věnovat na dobročinnost. V tomto případě se totiž nedají názory měnit jako v politice po volbách... Začátek ušel, ale jak se Tyrone Hackett začne chovat jako naprostej čurák, tak jde celé dílo do kytek. K tomu nepřispívá ani přehrávající Short, zbytečný Reno a Ward, nudný Antal a neuvažující Dillon a Fishburne. Opravdu odporné je finální klišé, kdy poldu vyslýchají málem ještě na operačním sále a náhodou těsně předtím, než mu zatáhnou zástěnu okolo postele, tak zahlídne zoufalý Hackettův pohled... Tak to jsem si říkal, že to snad není možné. Ještě tam chybělo pár prostřihů na jeho strašlivý zážitek z Vietnamu, totiž z Iráku, kdy mu v náručí umřel nejlepší kamarád a nemělo by to chybu.
Je to strašná škoda, ale i přes fantastické a trefné obsazení, skvěle zahrané i vedlejší role, hypnotické exteriéry a naprosto dokonalou první půlhodinu, se mi tento western ve výsledku nijak nelíbil. A přesto jsem první půlhodinu myslel, že si Brosnan konečně vybral kvalitní film a že Muž proti muži bude stejně kvalitní zábava jako třeba Dravci. Jenže druhá půlhodina opakuje jen s různými obměnami tu první, naprosto parodicky a nereálně oddaluje chvíli Brosnanova dopadení a občas neuměle moralizuje (třeba trapný proslov nad mrtvým banditou). Poslední půlhodina filmu nasazuje korunu a upřímně ho splachuje do hajzlu. Závěr ve stylu opiovýho tripu se sem vůbec nehodí, nehledě že režisér snovou a reálnou část nijak viditelněji neoddělil a diváka to zmate. (Připomnělo mi to jednu knížku od L. Vaňkové, kde v jedné větě přešla z ich formy do erformy a výsledkem byla jen divná pachuť na patře.) Další věc, která mi přišla trochu nereálná, je to množství lidí na prérii... Skoro jak v Tescu, když je fingovaný výprodej... Osobně neodpustím scénáristovi, jak šlendriánsky příběh filmu nezvládl a jaký hloupý důvod dal Neesonovi, aby Brosnana nenáviděl. Co se týká konce, je to jako nějaké podobenství alá Bergman, pouze nedokonale nevýrazné. Indián u jezírka se jmenuje Charon (převozník do podsvětí). Prodavačka likéru Madamme Louise C. Fair je možné číst jako Lucifer, který ještě stále vlastně je anděl, přestože za přílišnou sobeckost a aroganci padl. Originální název filmu znamená nejen název místa, ale i "Padlí Andělé", Carver=řezbář/sochař/řezník přeneseně tvůrce, Gideon=mocný válečník/ničitel, je podle Bible vládce židů který je zachránil před Madianskými a opět navrátil na cestu k Bohu (viz. Kniha soudců, kapitola 6-8). Ať už uvedené významy znamenají dohromady cokoliv, je to zamotané. Osobně bych rád, aby se vrátili k zábavnějšímu typu westernového žánru, než jsou z poslední doby třeba teplá Zkrocená hora, studený Návrat do Cold Mountain nebo náročné a neobvyklé, přesto vůbec ne špatné Tři pohřby. Kromě první půlhodiny Muže proti muži a Tří pohřbů se však jedná jen o zbytečné ztráty času. Muž proti muži mohl být skvělý, chtělo to jen hodně drobností a změn, jiného scénáristu, režiséra nesnažícího se natočit další Apokalypsu...
Hodně slabá kriminálka, která mě iritovala od začátku tím, jak Dillingera zobrazuje. Přestože to byl jen obyčejný vrah a násilník bez skrupulí (stejně jako většina zde zobrazených legendárních gangsterů), dělá z něj scénárista jakéhosi kladného hrdinu, inteligentního chlapíka s gangsterskou rytířskostí a ctí, se kterým je vlastně ve skutečnosti sranda a který je ke svému řemeslu přinucen okolnostmi krize, spíše je to jen tragický hrdina... Přesto, že je v hledáčku kamery prakticky neustále, není dostatečně životný a reálný. Není tu nic o jeho původu (kromě pár zmínek o násilnickém otci, který ho ve skutečnosti podporoval a pomáhal mu prakticky do poslední přestřelky), nic o jeho názorech, nic o skutečné zvířeckosti a zběsilosti jeho jednání (i dalších gangsterů). Reálná fakta jsou upravována a překrucována, servírována divákovi jako historická pravda, přestože se jedná v mnoha věcech o smyšlenku a autorské čtení... Tento film je jako jistá ruská encyklopedie z cca roku 1950, kde všechny významné vynálezy vymysleli smyšlení ruští vědci (od žárovky po telefon). Většina diváků o Dillingerovi ví jen to, že byl gangster ve třicátých letech a jmenoval se John. A proto je úprava, překroucení nebo částečné zamlčení faktů v tomto filmu neomluvitelným propagandistickým tahem. Abych uvedl několik příkladů, Hezoun Floyd byl zabit až po Dillingerovi. Purvis dodnes drží prvenství FBI v množství dopadeních zločinců označených ve své době jako veřejný nepřítel. Z FBI odešel údajně kvůli Hooverově žárlivosti na Purvisovu tímto získanou slávu. Zemřel o 25 let později jako úspěšný majitel jihokarolínské rozhlasové stanice při náhodném výstřelu ze své zbraně (pravděpodobně při čištění). Billie Frechette nebyla tak osudovou Dillingerovou láskou, jako tento film udává. Po smrti u něj byly nalezeny prsten "Z lásky od Polly" a její fotkou v peněžence (Polly s ním šla osudného dne do kina). Rozloučení, které měl zašeptat při smrti, pokud vůbec šeptal, tak nikdy nikdo neslyšel co. Billie se při výslechu na policejní stanici nikdo nedotkl (nebo to nebylo dokázáno a neexistují o tom žádné důkazy, přestože uvedenou věc následně probíral její právník i u soudu). Pouze ji beze spánku vyslýchali dva dny. Po odpykání dvouletého trestu se vdala, měla děti a dožila v jakési indiánské rezervaci. Přestože Dillinger je v tomto filmu zobrazen jako hlavní mozek a šéf bandy, realita byla jiná. Byl spíš nejznámější člen, hlavním organizátorem byl Pierpont a po rozprášení první bandy Babyface Nelson. Celkově děj filmu v mnoha detailech neodpovídá tomu, co se stalo. Situace jsou přeházené a upravené, mnoho je domyšleno. Pokud se chcete dozvědět něco reálnějšího o Dillingerově životě a smrti, je nejlepším vodítkem archiv FBI. Osobně musím říct, že i přes všechno, co si řežisér a scénárista upravili, nepovedlo se jim vložit do postav život, ta snaha o to, aby byli všichni gangsteři (snad kromě Nelsona, který opravdu byl psychopat) zobrazení jako novodobí rytíři a většina policie buď zkorumpovaná nebo morálně zkažená je až příliš zjevná a pro mě velmi rušivá a odpuzující. Nemluvě o tom, že kromě Deppa a Balea nedostal nikdo dost prostoru něco pořádnýho ukázat a zahrát a ti dva zmínění neměli zase moc co hrát. Za posledních dvacet let se mi od Manna líbil jen Poslední mohykán. Všechno ostatní, co jsem viděl, považuju za nadhodnocené nudné slátaniny přeceněné publikem ovlivněným reklamní masáží a mainstreamovou ideologií o velkém režisérovi. Bohužel ani Veřejní nepřátelé na tom nic nemění...
Ano, tohle je kravina. Herci špatní, příběh nulový, akce v celku slušně krvavá, kecy ubohý, prostřihy na hru trapný, ale stejně jsem čekal dle ohlasů horší počin... Ohledně nekonečných zásobníků... Střílel jsem z pistole, která pojme i 19 nábojů+1 v komoře. Nedivil bych se, kdyby existovaly i větší zásobníky. Každopádně pár kritik mám. Za prvé, když poprvé střílí policajtka, nemá v pistoli zásobník. Dále, z Desert Eaglu se bojově střílet nedá, a jednoruč případně ze dvou Desertů už tuplem ne. Ta pistole má takovej zpětnej ráz, že by vás to odneslo. Taky jsou do ní největší náboje (maximálně 10) na světě (jeden .50 AE stojí pajcku). Taky jsem tam myslím zahlídl revolver Smith&Wesson model 500. To je zase největší revolver na světě. A má ještě větší ráz (a vlastní náboje .500 S&W Magnum), prakticky po jedné ráně necítíte ruku, protože to všechno vezme rám a vaše rameno... V celkovým hledisku, je tam spousta chyb. Zapomenutej mikrofon, nějakej bordel nad kamerou, stín atp. Dívat se na to dá, a je to i zábavné, ale spíš jen tím, že to rychle odsejpá ke konci. Oproti například Uweho Far Cry, Postal, Ve jménu krále je tohle opravdu amatérská blbost, ale když člověk vezme, že se tu jedná o adaptaci bezduché střílečky... Líp to asi dopadnout nemohlo. - Já jsem zrůda, patřím do cirkusu! - Takhle nemluv. Mně dneska náhodou připadáš velmi statečný... // Je to konec, a nebo začátek?
Poslední dobou se točí spousta fantasy příběhů a v nich je nejoblíbenější kulisou drak. Některé jsou docela dobré (Dračí srdce, Království ohně), moc je příběhově nedodělaných (Eragon, Legenda o Jiřím a drakovi, Draci podzimního soumraku) a nebo trapných (Dračí doupě, Dračí srdce 2), nudných (Dračí kletba, Drak, Dračí past) a směšných (Dračí bouře, Dračí příběh). Asi jsem trpěl nějakou obsesí, ale během posledního měsíce jsem jich viděl snad dvacet (většinu občas s rychloposuvem a možná už mi splývají s realitou... Někdy se musím rychle ohlídnout a ujistit se, že na mě nějakej drak nečíhá, aby mě kousl do zadku). Ve jménu krále není o drakovi, ani se tu draci nevyskytují, ale moc nechybělo. Je to vlastně moje první zkušenost s Uwe Bollem a musím říct, že jsem po všech těch ohlasech a jeho pověsti čekal opravdu pitomost. Ale nestalo se tak. Kromě určitých nezvládnutých věcí (ten černoch, elfky, opravdu trapný záporák, nezvládnutý happyend, málo živočišnosti a vzteku, které měla mít Stathamova postava na rozdávání) je to akční a zábavný snímek. Žádná psychologická studie, prostě jen jednoduchá zábavná šestáková historka. Nejdřív jsem si říkal, kam se poděly peníze... Potom jsem si spočetl známá jména herců (10), kteří si řekli určitě o velice slušné diety, dále triky, výprava a masky a už jsem doma. Tenhle film je slušná zábava v sobotu odpoledne v telce, nenudí, neřve hloupostí do očí (protože všechno stíhá rozsekat Stathamova mačeta, kterou kdovíproč nosí i při sklízení tuřínu), je tam spousta sympatickejch herců... A kdybych jej srovnal s většinou shora zmíněnými filmy, tak tento je ten perfektní a tamty jsou ty špatné... Jen ten Liotta si mohl dupnout a nechat se namaskovat trošku jako zlej čaroděj, když už z něj udělali naprosté a dokonale neschopné pako...
Myslel jsem, že kvalitní filmové fantasy je už dávno mrtvé. Že se utopilo někde na pokraji dětinskosti, hlouposti, artovosti nebo přeplácaných triků. Od Barbara Conana a Maso a krev si nemůžu uvědomit žádný pořádně syrový drsný a zároveň zábavný fantasy, i když v tomto případě se jedná spíše os Sword/Sorcery dobrodružství. Občas se někde objeví něco zábavného jako Jestřábí žena, Vlkodav nebo Hvězdný prach, jenže ani těch není dost. Ve fantasy dnes vedou rodinné blbinky typu Harry Potter, Stmívání a Pán prstenů, které svou módností, zpracováním a všeobecnou přístupností tento žánr degradují a ničí. Solomon Kane má tu nevýhodu, že není humorný, je temný, syrový, nehláškuje se zde, tím míň vtipně, na což je dnešní publikum zvyklé a vyžaduje to. Je tu téměř dokonalý představitel hlavní role (k dokonalosti mu po většinu filmu chyběl jen ten supr knír z prvních několika scén), atmosféra zmaru a marnosti, akční bitky a realistická rozpolcenost Solomona pak dávají zapomenout na mírně epizodicky trhaný děj.
Jako je nebe modrý, voda mokrá a tráva omamná, ze stejného důvodu, jako se dráhou Měsíce řídí pohyby moří a ženská menstruace, a protože svět není dokonalý a nám nezbývá, než zavřít oči a překousnout to, tak se jednou za několik let anglicky mluvící část populace rozhodne natočit film o skupině lidí (nejčastěji vojáků/žoldáků), které v uzavřeném prostoru plném stínů a tajemných zvuků postupně zabíjí více či méně tušené zlo... Nejvýraznější vliv na kvalitu výsledku má následně konjunkce Marsu s Jupiterem v Plutově nadiru a také hodně záleží na tom, kolikrát jste do kávy vylouhovali ponožky... Děkuji, nemlsám. Mrtvá hlídka, Psí vojáci, Bunkr a v neposlední řadě Temné doupě, Loď duchů, Bermudský trojúhelník, Zmařená cesta nebo Hlubina jsou jen některými ze zástupců tohoto zvláštního žánru. Tyto filmy jsou moderními duchařinami, svým způsobem zajímavými původní myšlenkou (pokud je), ale ve výsledku absolutně nudnými a o ničem. Většinou na mě působí stejně - beze zbytku vyšumí. Někdy mám problém si vzpomenout, jestli jsem uvedenou blbinu viděl nebo ne. Zde je jediným kladem Ray Stevenson. Ten chlápek se mi začíná líbit. Snad bude dostávat lepší role, než neschopné hlupáky s pusou plnou pitomých frází...
Moje komentáře
Mrtvý vesmír (video film) (2008)
Drsná krvavá horrorová jízda, bez inteligence, ale s tak silným tahem na branku, že to člověku málem utrhne koule... Neznám hru, hraju obecně málo. Ale toto mě velmi příjemně navnadilo. Není to úplný blábol, prostě je to nedotažený. A krve tam je opravdu hodně. Dětem bych to radši nedoporučoval... Velmi příjemný a zajímavě propracovaný vesmír mě na tu hodinu a čtvrt vtáhl a nepustil a velmi zaujal. Což se mnoha přitepleným hollywoodským áčkovým produkcím s mnohamilionovými rozpočty nepodaří ani zpola. Rád bych si z tohoto světa přečetl nějakou knížku, pokud kdy nějaká vznikla...
Úhel pohledu (2008)
Pekelně akční, trošku přihlouplé, ale tak nehorázně zábavné, že si ani člověk neuvědomí, jak je napnutej a to obzvlášť ke konci. Musím říct, že tyto role Dennisi Quaidovi sednou a doufám, že nebude trvat dlouho, než něco takovýho opět dostane.
Repo Men (2010)
Kvalitní herecké obsazení a perfektní SF příběh vévodí tomuto docela nenápadnému filmu, který lidstvu realisticky předpovídá nepěknou budoucnost. Sice syrově akční, ale přesto je to kritika kapitalismu. Ne toho zdravého kapitalismu, který postrkuje společnost kupředu, ale oné shnilé houby, která požírá sama sebe. Korporace, které prodávají za jakoukoliv cenu, pro chuť zisku a moci, aniž by je zajímalo ono tupé stádo zákazníků, z nichž tyje. Je to taková nejasně naznačená antiutopie, kterou vede slizký, ale o nic méně sympatický Liev. Temně zobrazené polorozpadlé okraje společnosti jen hustí atmosféru bezvýchodnosti života v této realitě. Skvěle zahráno, výtečně napsáno a smysluplně zrežírováno. Nakonec překvapí zajímavá pointa jako třešnička na dortě.
Falling Skies (TV seriál) (2011)
Tomuto způsobu říkám ano. Žádné přehnané zvracení pocitů do světa. Ve skutečnosti to taky nikdo nedělá nebo ne příliš. Postavy jednají reálně ve skutečné touze zachránit svět a to ne přednostně skrze sebevražedné vymýcení emzáků, ale dpíše přes ochranu lidského rodu a lidství. Nejsou to videohrama zmagoření teenageři, kteří se respawnují, když je někdo zastřelí a vrhnou se do největší řežby prostě proto, že to je zábavné... Jsou to lidé. Lidé, kteří potřebují spát, jíst, bydlet, mít radost a na něco se těšit a i přes rozpory dokáží vidět vzdálenější obzor, než svůj malý sobecký svět. Proto jsou do děje přimíchány scény, jak si otec se synem hrají nebo děcka jezdí na ripsticku... To je totiž ten skutečnej důvod, proč by lidé bojovali. Za rodinu a její štěstí, ne za věci, protože věci jsou ve výsledku pomíjivé a k ničemu. Seriál není příliš akční, proto je reálnější. A přestože se tu občas někdo obětuje MÁ k tomu pádný důvod (rodinu). Pokud by totiž na planetu zaútočili mimozemšťani, těžko by byli na každém kroku v přesile... To by jich musely být stamiliardy a to je nemožné už jen ohledně zásob a vybavení. Proto zde nejsou všude, ale jen na strategických postech. Toto Science fiction je spíše jedním z Speculative fiction, jak ho prosazoval Robert Heinlein. Dnes bohužel je převážná většina románů i filmů a seriálů tím prvním. To druhé je civilnější, promyšlenější, více se zamýšlí nad tím "PROČ" než "JAKÝM ZPŮSOBEM". Dává více vyniknout myšlence, než vzhledu a funkci. K tomu nevtíravá hudba a kvalitní herci, sympatické postavy a dobrý scénář, pro někoho možná pomalejší a s trošku horšími efekty, no já stejně říkám ano, jen tak dále. Těším se na druhou sérii. Walking dead může kráčet leda tak do hajzlu.
Stake Land (2010)
Pomalé a klidné tempo prokládané zábavnou akcí, temnou atmosférou a uvěřitelným dějem. Dobře zvládnutý film, a můžu říct že za posledních deset let jsem o upírech neviděl žádný lepší, a ani dobrý film. Na to, že stál 4 miliony, herci ani režisér nejsou známí ani přeplácení, tak byli schopní to nepodělat a dovést do zdárného konce. Dobré triky a správně šílení fanatici, zvládnuté hraní, bez přehnaného násilí, ale přesto syrové. Kurva dobře využitý čtyři miliony. Áčkové produkce by se zde měly učit. Tak moc se mi to líbilo, že bych jim klidně poslal peníze za podívání, protože tito tvůrci by je investovali moc dobře a nevyhodili by je oknem jak Hollywood na nějakou blbost...
Všemocný (2011)
Nápaditá zápletka, dobré zpracování, slušný scénář, sympatický představitel hlavní role a přiznejme si to, pilulka, kterou bysme chtěli mít všichni. Od tohoto filmu jsem nečekal vůbec nic, ale velmi mile mě překvapil. Celkové zpracování je velmi akční a zábavné, člověk ani nestíhá moc přemýšlet, co se nedomyslelo. Konec sice trošku tlačí na pilu, ale ve výsledku dokonalé letošní SF překvapení. Z Brada Coopera se vyklubal sympatický nástupce akčních hrdinů z osmdesátek a devadesátek.
Rec 2 (2009)
Tak to je síla! Jednotka URNy, která má jen čtyři členy, z nichž jeden pouze drží kameru a zbraně nabíjejí za jízdy ostatním přímo do ksichtu. Hádám, že se jedná o výkvět celé Barcelony... Když jdou tito "specialisté" prohlížet neznámý a nezabezpečený prostor, jdou tam pro jistotu po jednom a ze zásady se nedívají do rohů a za dveře místností, do kterých vstoupí, protože by je tam mohlo vylekat to, co by na ně čekalo. A ani nezkouší dveře, které míjí, protože by mohly být otevřené. Pokud pak k nějaké akci dojde, rozsype se jejich psychika jak rozumné argumenty Radka Johna. Když dostanou rozkaz od nadřízenýho, tak ho nesplní, protože nejsou pod jednotným velením, ale jedná se o anarchii. A místo jednotlivýma ranama do hlavy střílí dávkou všude kolem sebe, protože čím větší rana tím větší gól... Prostě klasičtí španělští profící. Do zombie nákazy autoři přidali ďábly a démony, inu proti gustu žádnej dišputát. Taky je humorný, že naprosto všichni ve Španělsku nosí s sebou kameru a točí za všech okolností. U novinářky, která se chce prosadit, z jedničky je to pochopitelný. U těch ostatních už ne. Tento film je jen další ukázkou toho, že publiku je možný předložit cokoliv a ono to sežere a ještě si libuje, jak je to super. Abych jen nehaněl, kromě idiocie je zde několik temných dusných scén, ale to je tak všechno...
Cesta do pekel (2009)
Hlavní hrdina je drsňák toho kalibru, kterej na záchodě používá šmirglpapír. Evelyn je ten typ drsný ženský, která používá šmirgl místo tamponu a vložky. Problémem je, že jsou až nelidsky drsní, přestože hází jednu hlášku za druhou, vypadá to spíš, jako by to mysleli vážně. Mám rád obě dvě Odplaty a toto je docela podobný typ filmu, jenže tady něco chybí. Hlavní hrdina je až příliš odlidštěný, neosobní. Když ho postřelí, on to skoro neucítí, případně si u máti v domově důchodců zařve při operaci a potom je v pohodě. V základě mu o nic nejde, kromě toho postřílet co nejvíc chlapů a udělat kravál a bordel... Možná i nejasná motivace je důvodem, že takhle slibný film je ve výsledku tak impotentní a zdlouhavý. Možná by mi v této roli seděl trochu líp Ray Stevenson, tak jak vypadal v Katovi 2. Je tu spousta podivných a zvláštních postav, ale žádná nedostala do vínku víc než jednu dvě emoce, a to je málo i na skleničku vodky... Prostě se jedná o nedotaženou šanci (rozhodně ale ne zkaženou).
Walking Dead, The (TV seriál) (2010)
odpad!Tenhle seriál mi připomíná jeden vtip (a podotýkám dost nechutnej, lidé, kteří se nechají snadno znechutit to nečtěte). Povídají si tři ženský, která má chlípnějšího starýho. První říká: "Ten můj prasák mě šuká i když mám krámy." Druhá nato: "To nic není. Ten můj mě při krámech ošuká i vylíže." A třetí: "To je slabota. Ten můj dobytek mě při krámech vošuká, vylíže a s tou držkou od krve jde ještě strašit děti!" Světu začaly vládnout oživlé mrtvoly. Ano, je to tak, ale bohužel to jsou mrtvoly herecké a scénáristické (a někdy i politické). Kolik filmů, kolik románů začalo tak, že se hlavní hrdina probudil v nemocnici, kdy zkázu světa zaspal? Nespočet. O tomto je první díl, který bych ohodnotil tak třemi hvězdičkami, protože tam přeci je no něco šlo. Od druhého dílu dál to začíná být variací na Ošklivku Katku a jiné telenovely včetně ubohých dialogů o tom, "že já tě mám radši, než ty mě", nepříjemných postav a jejich nereálného jednání. Milí přátelé, tak na toto jsem se opravdu dívat nechtěl. Chtěl jsem, aby se postavy chovaly racionálně, chtěl jsem, aby to byli nejen herci rychlého střihu, ale i herci procítěného výrazu, chtěl jsem, aby si (jak říká klasik) scénárista vytáhl hlavu z prdele a vytřel uši a pokud to neudělal, tak bych mu ji chtěl utrhnout a hodit mu ji do obličeje (případně naplivat do krku). Tolik k mým pocitům, které jsem začal rozebírat po vzoru přiteplených hlavních hrdinů tohoto seriálu mnohem víc a jasněji... Upřímně, pokud jsou totiž lidé skutečně takoví idioti, jako postavy tohoto seriálu, pak je lidstvo doopravdy v případě nějaké větší celosvětové katastrofy odsouzeno k záhubě. Co nezvládne katastrofa, to dodělají oni sami a s nablblým úsměvem v napomádovaných ksichtě...
Zrození Planety opic (2011)
Uživatel MartinezZ už popsal skoro všechny chyby, které se v tomto "úžasném" zpracování Planety opic povedly vytvořit. Já jen dodám, že proskakovat skrz okno není dobrej nápad, ani pro opice na testosteronu (natož skrz tvrzený sklo) a že autobus není neprůstřelnej. Například kulka ze samopalu vzor 58 (ten z Bratislavy) dokáže prostřelit dvě kola a motor auta a pak ještě zabije hodně lidí. Kulka 9mm lugger z obyčejné pistole nejméně šest popelnic seřazených za sebou nebo dva lidi a ve třetím se zastaví. To jsou ale jen detaily. Mně prostě vadí ta celková hloupost, ta představa autorů, že divák sežere všechno, pokud se mu to naservíruje dostatečně rychle a divoce. Část, než Caesar utekl z rezervace, byla srdcebolně hloupá. Část poté, co utekl, už byla jen hloupá. Víte, co je humorné? Dokonce i Bitva o Planetu opic z roku 1973 vydělala pětinásobek svého rozpočtu, zatímco tento skvost sotva trojnásobek. Herci jsou nepříjemní, nebo nudní, nebo nesympatičtí, opice jsou výrazně uměle počítačové, příběh vypadá jak z pera mastné skvrny, která zůstala na papíře od turistickýho salámu. Upřímně řečeno to je snad i horší, než televizní seriál o Peteovi a Allenovi a Galenovi z osmdesátých let. A tak mi nezbývá, než zakončit (podobně jako ve filmu byla zakončena romantická linka) tedy trapně a hloupě, v mlze a na mostě: "- Počkej! - Co? - Buď opatrný!"
Hvězdná pěchota 2: Hrdinové Federace (video film) (2004)
Scénáristicky slušné horrorově laděné SF béčko. Burgi jako drsnej voják mi sedí mnohem víc než vyholení mladíčci z jedničky. Díky nízkému rozpočtu se autoři vrhli spíše než na speciální efekty na děj a prokreslování charakterů postav, a přestože kvůli málo penězům se jim nepovedlo sehnat nijak extra známé nebo dobré herce, výsledek není k zahození. Unavují mě už poslední dobou bombastickými triky přecpané áčkové produkce za stamiliony, bez nějakých lepších postav nebo rozumného děje... Dávám čtyři hvězdičky (o jednu víc, než bych dal v případě adekvátního hodnocení snímku místo nynějších mizerných 23%). Kdysi jsem četl předlohu a tento film s ní moc společnýho nemá (to ale ani první díl), Každopádně tento se mi líbil možná i o něco víc než jednička.
Rio (2011)
odpad!Neznám jiný film, na který by se líp hodilo označení "Ptákovina!" nebo "Datlovina!" V základě mi přišlo humorný a zbytečný, že autoři prostředí Rio de Janeira kreslili a animovali, místo aby ho přímo natočili a vložili do něj animované postavy jako v Aladarovi (přinejmenším to mohli udělat při panoramatických přeletech a pohledech). A to je vlastně jediná věc, která mi přišla humorná. Když to je nakreslený, tak to vypadá potom trošku moc uměle a nepřirozeně a vzduchoprázdně, trochu jako takový ty starý 3D pohlednice, na který se muselo šilhat, aby člověk viděl trojrozměrnej efekt. Postavy i děj snímku jsou hodně předvídatelné a v základě pokud se nechce člověk dívat jen na další barevnou 3D míchanici, tak tento film pro něj nemá význam. Nesympatičtí hrdinové a odporný originální dabing (nevím, koho napadlo, že Eisenberg má příjemný hlas), nuda a šeď a dokonce ani ty humorné figurky v tomto filmu nejsou vtipné, ale spíš divné... Je poznat, že tvůrci si myslí, kdovíjaká to není královská zábava, jenže pro mě jako diváka to bylo utrpení a mučení.
Poslední vládce větru (2010)
Předlohy neznalý a říkám díky (dva díly Naruto mi stačily a podle všech indicií seriál Last Airbender vypadá velmi podobně) musím říct, že se mi to docela líbilo. A ještě mnohem víc by se mi to líbilo jako román. Ten román by musel být do detailu propracovaný velikány fantasy žánru jako Terry Brooks, Harry Turtledove, Terry Goodkind nebo Raymond Feist. Samozřejmě příběh je na 100 minut příliš osekaný, je poznat, že se škrtalo a škrtalo, a z toho plyne občas zkratkovitý a nenavazující děj. Klidně bych se podíval i na další dva díly a v rámci toho, že se ento film dvakrát zaplatil, možná se to povede. Velkým mínusem je podle mě jednotvárnost postav způsobená rozsahem škrtů. A co se mě týká, už by mohlo odzvonit filmům s dětskými hrdiny, kteří zachraňují svět...
Město Ember (2008)
Zábavná, neobvyklá a propracovaná záležitost. Samozřejmě se jedná o dětský film a proto civilizaci zachraňují děti, přestože ve své společnosti právě nastoupili do prvního povolání a jsou tedy dle zákona dospělí. Město Ember se mi líbí, má sympatické postavy (a to i ty nesympatické :) , nepřehání to s psychologizací, ale zase se nedá říct, že by lidé jednali prvoplánově, nemluvě o kvalitních hercích. Propracované prostředí a do detailu vypracované in/exteriéry, přestože je samozřejmě poznat i člověku neznalému předlohy, že v knize bylo mnohem víc (taky se jedná o tetralogii). A tak divákovi zůstane v těle pocit nenaplněnosti a nevyřčeného. A je to škoda. V rámci peněz vložených a navrácených se pravděpodobně do tohoto světa filmově nepodíváme a proto, kéž by u nás vyšla aspoň předloha... Ale z důvodu nejvyšších daní na knihy v Evropě budeme asi za chvíli číst jen seznamy na nákup (pokud teda zbudou peníze na tužku a papír)...
Město (2010)
Upřímně nesdílím vůbec žádné nadšení většiny ostatních komentujících. Technickými parametry slušně zpracováno, ale co se týká děje, bylo pro mě Město doslova utrpením. Nudnou dvouhodinovou noční můrou plnou klišé a nelogických zvratů. Nesympatický hlavní hrdina, jehož otec sedí za několikanásobnou loupežnou vraždu, matka mu v dětství utekla (ale ve skutečnosti spáchala sebevraždu), vychovávala ho ulice, ale mezitím našel dost času na tajný studium na vejšce (a vsadím se, že ve volným čase mimo záběr kamery chodí Doug i do knihovny), občas se snaží se psychologicky rozebrat a tak vede zvláštní řeči o pocitech, který měl v dětství (možná by měl radši mluvit o tom, kde a jak se ho rodiče v dětství dotýkali). Kromě vykrádání bank se snaží dostat se ze zločineckýho světa, protože konečně potkal holku svýho srdce, kterou zezačátku nepoznal a použil ji jako rukojmí, ale pak se do ní zamiloval. Abych citoval klasiku: Je to prastarý příběh. Android potká androida z něhož se stane chameleon. Android ztratí chameleona, jenž se změní na slizku. Android získá slizku, slizka potká slizku s níž odejde a android ztratí slizku, chameleona i androida. Kolikrát jsme už viděli tenhle příběh? Konec film už úplně zazdí a neschopnost a zkarikovanost policie je posledním hřebíčkem do rakve už tak dost smutnému ději. Kdyby se Affleck nesnažil o další zbytečnou psychologickou sondu do zločinecké duše zmítané rozpolceností mezi přirozené vnitřní dobro a zlo plynoucí z prostředí, mohla to být slušná kriminálka. Ale vyšel z toho jen paskvil plný hlubokomyslných žvástů a pitomých postav, planých gest a sebeobětování.
Resident Evil: Afterlife (2010)
odpad!Nechci se opakovat, ale Paul Anderson má svá nejlepší léta dávno za sebou a Mila stále kvoká. Film je nepřebernou slátaninou všech možných hloupých zpracování o napadení lidstva zombismem. Hloupost, zpomalovačky, strašlivý děj, nulová invence. 3D verzi jsem neviděl a ani nechci. A ani ten film už vidět nechci.
A-Team (2010)
Je to zábavná akční slátaninka, jejíž jedinou vadou je, že se snaží těžit ze seriálu A-Team. Problém totiž je, že zde chybí ta lehkost seriálu (a taky Baracusova půltuna zlata okolo krku), nemluvě už o hudebním motivu. Hlavní hrdinové jsou celkem slušně vybráni, přesto třeba Copley nedosahuje ani třetiny té šílenosti, která kouká Schultzovi z očí. Nebo Hezoun je půlku filmu upatlanej a špinavej, zatímco v seriálu si zakládal na uhlazenosti a hezkém vzhledu. Jako samostatný akčňák se mi to líbilo, jako vzpomínka na seriál spíše ne a to i proto, že scénář v některých odkazech na seriál až nehezky moc tlačí na pilu. Celkově, v příběhu se pořád něco děje a naštěstí je to dostatečně rychlé a nápadité, než aby to začalo diváka nudit (ke konci je to už možná i trochu moc překombinované a přehnané). Přesto se to kultem nestane, na to je to až příliš obyčejný zástupce tohoto žánru, kterých se každý rok urodí velká spousta a každý rok na ně ještě mnohem větší spousta lidí zapomene.
Quantum Apocalypse (TV film) (2010)
SPOILERY Ne až tak špatné, jak se podle hodnocení zdá. Oproti většině podobných céčkových televizních scifáčů, tento se mi opravdu líbil. Ať už tou určitou sebeparodickou rovinou s naprosto trhlými vědci z NASA, podpantofláckým prezidentem nebo tím, že většinu filmu ta hloupost a céčkovost až tak nerazí... Řekněme že od chvíle, kdy jde syn s přítelkyní hledat její rodiče po městě, tak to ztrácí na kráse. Celá tahle vsuvka s pistolí a znásilněním... To mi hodně zhořklo na jazyku. Ale jinak oceňuju snahu tvůrců o překvapivou pointu a docela zábavné a aspoň na první pohled rozumné zpracování (pokud člověk přijme jako fakt, že se černá díra objevila znenáhla u Marsu a pohybuje se). Jsou tu ty klasické patetické scény, kdy při prezidentově projevu všichni ustanou ve své činnosti a za zvuků burácivě dojímavé hudby hledí zoufale, ale nadějeplně do kamery... Přesto hlavní hrdina Terry hraje celkem dobře a je mi sympatickej a jak říkám, dávejte pozor na pointu. Nepozorný divák ji snadno přehlídne (možná i proto, že nevybrali nějaké výraznější číslo jako 666 nebo 999 a podobně). Místo toho (a opakuju znovu spoiler) se jen na začátku dozvíme, že Terry pekl buchty 672krát a na konci 673krát... Gigi Edgley bez své šedé kůže z Farscape vypadá mnohem líp a její role je stejně trhlá, jako tam. V základě žádný extra film, ale příjemně se při něm relaxuje.
Hanebný pancharti (2009)
odpad!Tak tento film šel absolutně mimo mě a bylo to pro mě spíš jedno strašlivě dlouhý a nudný utrpení. Minimum akce, dialogy natáhlý a blbý jak z nějaké polívkové opery a upřímně nechápu, proč všechny své tři sympatické postavy z celýho filmu nechá QT uprostřed tak hloupě umřít? - kdyby někdo nevěděl, tak mám na mysli Gedeona Burkharda, Michaela Fassbendera, Tila Schweigera, kteří bohužel moc prostoru nedostali a to co dostali bylo to nejzářivější z celýho snímku. Pitt celej film vysunuje výbojně bradu kupředu (naprosto dokonale to popsal Saturnin Vyzývám kohokoliv z tisíců čtenářů, aby přistoupil k zrcadlu a vysunul bradu kupředu. To, co tam uvidí, nebude mladý muž s výbojným výrazem ve tváři, nýbrž jakási přiblblá opice.). Ano, možná je v tom filmu milion drobných odkazů na drobnosti z jiných filmů, ale to jde mimo devadesát procent diváků, kteří si o tom možná přečtou v nějakém vzletném rozboru a podiví se: "Fakt? Toho tam bylo tolik? To jsem nevěděl..." Parchanti jsou únavnou pozlátkovou masturbací kdysi nadějného režiséra a scénáristy, který zapomněl, že netočí pro sebe, ale pro ostatní... A lidé jej v tom bohužel utvrzují. Schválně jsem si pročetl asi třetinu komentářů zde. Neuvěřitelné množství lidí film hodnotí slovy, že takovej prostě Tarantino je. Byla to prý sice nuda na ultimo, ale přesto Tarantino a proto za tři hvězdy a víc... Vzpamatujte se prosím, opravdu chcete, aby točil něco takového? Kdybych se na to měl podívat podruhý, asi bych začal uvažovat o něčem zkrouceném, špagátovém a ve tvaru šibeniční smyčky houpající se nad schody, abych se tomuto paskvilu vyhnul. Je to legrační, ale přijde mi, že Uwe Boll natočil stejnej počet slušných filmů (Rampage, Postal, Far Cry, Tunnel Rats, Ve jménu krále), jako Tarantino (Gauneři, Pulp fiction, 4 pokoje, Jackie Brown, Kill Bill). A to ne tím, že by byl lepší režisér nebo scénárista, ale protože Boll nezapomíná na diváka a jeho touhu se u filmu bavit a ne umírat nudou, zatímco Tarantino zbožšťuje párky... Bohužel tu je stále jakýsi mainstream a ten mění většinu rozumných lidí na nemyslící želatinu (Boll prostě odpad, Tarantino prostě cooooool)... A na závěr, když pominu všechny ostatní nelogický hlody tohoto filmu, vysvětlí mi někdo, jak uprostřed árijský druhý světový po celým Reichu hledaná židovka může získat uprostřed Paříže biograf a ještě mít jako dveřníka černocha?
Quantum of Solace (2008)
Tento film jsem viděl už dvakrát. Poprvé to bylo proto, že jsem chtěl vědět, jak Craig na Bonda sedí (a musím říct, že jak prdel na hrnec). Podruhé to bylo proto, že jsem zapomněl, že jsem na to už koukal. Dokonce jsem si nepamatoval ani o čem to bylo nebo kdo další tam hrál (a to je špatný, protože jsem to viděl v rozmezí půl roku). Existuje lepší důkaz, že mě to naprosto ničím nezaujalo? Asi bych nějaký pádnější i já sám hledal marně...
Hledání Země - Nezemě (2004)
Hezký film. Dobře natočený, poetický, příjemný, občas přecitlivěle dojímavý... Jen začínám být poslední dobou alergický na větu Podle skutečných událostí... Ani zde totiž toto odvážné prohlášení nemá co dělat. Příběh je tolik pokroucen a upraven, změněn a něco je zamlčeno a něco přidáno, že ani sám sir J.M. Barrie by se v něm nejspíš nenašel. Posuďte sami: Barrie znal Daviesovy sedm let, když se poprvé hrál Petr Pan, tři roky po premiéře zemřel jejich otec a o další tři roky později umřela matka dětí (těch bylo celkem pět). Daviesovi měli mnoho let chůvu, která se jim starala o domácnost a děti (ta byla předobrazem Nany v Petru Panovi). Jejich poručníkem kromě něj a své matky ustanovila Sylvia Daviesová ještě svého bratra a švagra (mimochodem zemřela na neoperabilní tumor v hrudníku). Barrie byl už před uvedením Petra Pana uznávaným autorem, který znal prakticky každého, kdo za něco stál v tehdejší londýnské společnosti. Měl sice pár propadáků, ale dobré hry převládaly... Jo a nosil knír :-) Hru psal hodně let, ne za jedno jaro a léto, kdy ji ještě stačil nacvičit divadelní soubor... Film si prostě opět realitu upravuje podle svých potřeb a pravidel a nestydí se jí říkat skutečnost. Nelíbí se mi tento přístup. To je jako kdybysme my ve filmu o Klementu Gotttwaldovi neuvedli, že byl komunista... Po stránce faktické je Hledání Země Nezemě ztraceným snímkem, spíše než o snímek biografický se jedna o pohádku s na skutečnosti založenými motivy...
Detektiv (1968)
Frankie a jeho drsní detektivové, tento ovšem bez nadsázky a humoru... A je to škoda. Filmu něco chybí. Je to klasické dobře odvedené, ale ničím převratné dílo. Trochu mi vadila rozčleněnost filmu na dvě ne zrovna povedeně navázané části, jakoby spojili první a poslední díl seriálu... Taky je škoda nevyužití tehdejšího sexsymbolu Bissetky a naprosté zbytečnosti Lee Remickové, ženy s očima brutálního masového vraha, která se na Frankovu manželku, přestože to je taky dračice, moc nehodí. Ve výsledku slušné, ale člověk musí být milovníkem staré drsné kriminálky, nebo aspoň Franka Sinatry, aby se na to podíval víckrát.
2010: Druhá vesmírná odysea (1984)
Druhá odysea je akčnější, jasnější, zábavnější, lidštější. Není to piplavé a zdlouhavé hraní si s hudbou a triky, spíše tu jde o to, aby se děj někam posunul a na své si přišla i neinťoušská část publika. Pravda, není to tak inovativní a moderní, jak Kubrickovo. Mně se ale líbila mnohem víc už jen kvůli perfektně zvládnuté špatné náladě na lodi, kdy nikdo neví, jak se má správně chovat, aby neohrozil misi ani se nemusel po návratu zodpovídat před soudem (nebo v případě Rusů u zdi). A na Hyamse se tu jedná i o celkem slušně zvládnutý film. Osobně si myslím, že i jeden z jeho nejlepších. Kdyby se i později držel tohoto stylu, více jej propracovával, zabýval se drobnostma, nemusela z něj být dnes režisérská nula, které nikdo nic nesvěří. A podle tohoto filmu je to škoda, že se tak vybarvil...
Ozbrojení a nebezpeční (2009)
odpad!Pravý americký hrdina oceněný Stříbrnou hvězdou, veterán války z Iráku, tvrdě dře, aby uživil svého mladšího bratra, protože jim zemřeli rodiče, ale přesto nemá na hypotéku, je to černoch, kterej v sedmnácti kradl auta, ale dnes seká dobrotu a žije poctivě... Když si tyto věci člověk uvědomí, konečně pochopí, proč se většinu snímku chová jako naprostý a neuvěřitelný pako. Já neříkám, že ty peníze měli ukrást, ale takhle jen zapříčinil smrt nejméně čtyř lidí, z nichž tři byli jeho dobří kamarádi. Další dva kamarádi skončili na doživotí ve vězení, polda v invalidním důchodu a jeden bezďák si už nikdy nekoupil czuczo :'( Buď to měl hned na začátku kategoricky jakýkoliv podíl na jejich akci odmítnout, nebo do konce držet hubu a prachy pak třeba věnovat na dobročinnost. V tomto případě se totiž nedají názory měnit jako v politice po volbách... Začátek ušel, ale jak se Tyrone Hackett začne chovat jako naprostej čurák, tak jde celé dílo do kytek. K tomu nepřispívá ani přehrávající Short, zbytečný Reno a Ward, nudný Antal a neuvažující Dillon a Fishburne. Opravdu odporné je finální klišé, kdy poldu vyslýchají málem ještě na operačním sále a náhodou těsně předtím, než mu zatáhnou zástěnu okolo postele, tak zahlídne zoufalý Hackettův pohled... Tak to jsem si říkal, že to snad není možné. Ještě tam chybělo pár prostřihů na jeho strašlivý zážitek z Vietnamu, totiž z Iráku, kdy mu v náručí umřel nejlepší kamarád a nemělo by to chybu.
Muž proti muži (2006)
Je to strašná škoda, ale i přes fantastické a trefné obsazení, skvěle zahrané i vedlejší role, hypnotické exteriéry a naprosto dokonalou první půlhodinu, se mi tento western ve výsledku nijak nelíbil. A přesto jsem první půlhodinu myslel, že si Brosnan konečně vybral kvalitní film a že Muž proti muži bude stejně kvalitní zábava jako třeba Dravci. Jenže druhá půlhodina opakuje jen s různými obměnami tu první, naprosto parodicky a nereálně oddaluje chvíli Brosnanova dopadení a občas neuměle moralizuje (třeba trapný proslov nad mrtvým banditou). Poslední půlhodina filmu nasazuje korunu a upřímně ho splachuje do hajzlu. Závěr ve stylu opiovýho tripu se sem vůbec nehodí, nehledě že režisér snovou a reálnou část nijak viditelněji neoddělil a diváka to zmate. (Připomnělo mi to jednu knížku od L. Vaňkové, kde v jedné větě přešla z ich formy do erformy a výsledkem byla jen divná pachuť na patře.) Další věc, která mi přišla trochu nereálná, je to množství lidí na prérii... Skoro jak v Tescu, když je fingovaný výprodej... Osobně neodpustím scénáristovi, jak šlendriánsky příběh filmu nezvládl a jaký hloupý důvod dal Neesonovi, aby Brosnana nenáviděl. Co se týká konce, je to jako nějaké podobenství alá Bergman, pouze nedokonale nevýrazné. Indián u jezírka se jmenuje Charon (převozník do podsvětí). Prodavačka likéru Madamme Louise C. Fair je možné číst jako Lucifer, který ještě stále vlastně je anděl, přestože za přílišnou sobeckost a aroganci padl. Originální název filmu znamená nejen název místa, ale i "Padlí Andělé", Carver=řezbář/sochař/řezník přeneseně tvůrce, Gideon=mocný válečník/ničitel, je podle Bible vládce židů který je zachránil před Madianskými a opět navrátil na cestu k Bohu (viz. Kniha soudců, kapitola 6-8). Ať už uvedené významy znamenají dohromady cokoliv, je to zamotané. Osobně bych rád, aby se vrátili k zábavnějšímu typu westernového žánru, než jsou z poslední doby třeba teplá Zkrocená hora, studený Návrat do Cold Mountain nebo náročné a neobvyklé, přesto vůbec ne špatné Tři pohřby . Kromě první půlhodiny Muže proti muži a Tří pohřbů se však jedná jen o zbytečné ztráty času. Muž proti muži mohl být skvělý, chtělo to jen hodně drobností a změn, jiného scénáristu, režiséra nesnažícího se natočit další Apokalypsu...
Veřejní nepřátelé (2009)
Hodně slabá kriminálka, která mě iritovala od začátku tím, jak Dillingera zobrazuje. Přestože to byl jen obyčejný vrah a násilník bez skrupulí (stejně jako většina zde zobrazených legendárních gangsterů), dělá z něj scénárista jakéhosi kladného hrdinu, inteligentního chlapíka s gangsterskou rytířskostí a ctí, se kterým je vlastně ve skutečnosti sranda a který je ke svému řemeslu přinucen okolnostmi krize, spíše je to jen tragický hrdina... Přesto, že je v hledáčku kamery prakticky neustále, není dostatečně životný a reálný. Není tu nic o jeho původu (kromě pár zmínek o násilnickém otci, který ho ve skutečnosti podporoval a pomáhal mu prakticky do poslední přestřelky), nic o jeho názorech, nic o skutečné zvířeckosti a zběsilosti jeho jednání (i dalších gangsterů). Reálná fakta jsou upravována a překrucována, servírována divákovi jako historická pravda, přestože se jedná v mnoha věcech o smyšlenku a autorské čtení... Tento film je jako jistá ruská encyklopedie z cca roku 1950, kde všechny významné vynálezy vymysleli smyšlení ruští vědci (od žárovky po telefon). Většina diváků o Dillingerovi ví jen to, že byl gangster ve třicátých letech a jmenoval se John. A proto je úprava, překroucení nebo částečné zamlčení faktů v tomto filmu neomluvitelným propagandistickým tahem. Abych uvedl několik příkladů, Hezoun Floyd byl zabit až po Dillingerovi. Purvis dodnes drží prvenství FBI v množství dopadeních zločinců označených ve své době jako veřejný nepřítel. Z FBI odešel údajně kvůli Hooverově žárlivosti na Purvisovu tímto získanou slávu. Zemřel o 25 let později jako úspěšný majitel jihokarolínské rozhlasové stanice při náhodném výstřelu ze své zbraně (pravděpodobně při čištění). Billie Frechette nebyla tak osudovou Dillingerovou láskou, jako tento film udává. Po smrti u něj byly nalezeny prsten "Z lásky od Polly" a její fotkou v peněžence (Polly s ním šla osudného dne do kina). Rozloučení, které měl zašeptat při smrti, pokud vůbec šeptal, tak nikdy nikdo neslyšel co. Billie se při výslechu na policejní stanici nikdo nedotkl (nebo to nebylo dokázáno a neexistují o tom žádné důkazy, přestože uvedenou věc následně probíral její právník i u soudu). Pouze ji beze spánku vyslýchali dva dny. Po odpykání dvouletého trestu se vdala, měla děti a dožila v jakési indiánské rezervaci. Přestože Dillinger je v tomto filmu zobrazen jako hlavní mozek a šéf bandy, realita byla jiná. Byl spíš nejznámější člen, hlavním organizátorem byl Pierpont a po rozprášení první bandy Babyface Nelson. Celkově děj filmu v mnoha detailech neodpovídá tomu, co se stalo. Situace jsou přeházené a upravené, mnoho je domyšleno. Pokud se chcete dozvědět něco reálnějšího o Dillingerově životě a smrti, je nejlepším vodítkem archiv FBI. Osobně musím říct, že i přes všechno, co si řežisér a scénárista upravili, nepovedlo se jim vložit do postav život, ta snaha o to, aby byli všichni gangsteři (snad kromě Nelsona, který opravdu byl psychopat) zobrazení jako novodobí rytíři a většina policie buď zkorumpovaná nebo morálně zkažená je až příliš zjevná a pro mě velmi rušivá a odpuzující. Nemluvě o tom, že kromě Deppa a Balea nedostal nikdo dost prostoru něco pořádnýho ukázat a zahrát a ti dva zmínění neměli zase moc co hrát. Za posledních dvacet let se mi od Manna líbil jen Poslední mohykán. Všechno ostatní, co jsem viděl, považuju za nadhodnocené nudné slátaniny přeceněné publikem ovlivněným reklamní masáží a mainstreamovou ideologií o velkém režisérovi. Bohužel ani Veřejní nepřátelé na tom nic nemění...
House of the Dead (2003)
Ano, tohle je kravina. Herci špatní, příběh nulový, akce v celku slušně krvavá, kecy ubohý, prostřihy na hru trapný, ale stejně jsem čekal dle ohlasů horší počin... Ohledně nekonečných zásobníků... Střílel jsem z pistole, která pojme i 19 nábojů+1 v komoře. Nedivil bych se, kdyby existovaly i větší zásobníky. Každopádně pár kritik mám. Za prvé, když poprvé střílí policajtka, nemá v pistoli zásobník. Dále, z Desert Eaglu se bojově střílet nedá, a jednoruč případně ze dvou Desertů už tuplem ne. Ta pistole má takovej zpětnej ráz, že by vás to odneslo. Taky jsou do ní největší náboje (maximálně 10) na světě (jeden .50 AE stojí pajcku). Taky jsem tam myslím zahlídl revolver Smith&Wesson model 500. To je zase největší revolver na světě. A má ještě větší ráz (a vlastní náboje .500 S&W Magnum), prakticky po jedné ráně necítíte ruku, protože to všechno vezme rám a vaše rameno... V celkovým hledisku, je tam spousta chyb. Zapomenutej mikrofon, nějakej bordel nad kamerou, stín atp. Dívat se na to dá, a je to i zábavné, ale spíš jen tím, že to rychle odsejpá ke konci. Oproti například Uweho Far Cry, Postal, Ve jménu krále je tohle opravdu amatérská blbost, ale když člověk vezme, že se tu jedná o adaptaci bezduché střílečky... Líp to asi dopadnout nemohlo. - Já jsem zrůda, patřím do cirkusu! - Takhle nemluv. Mně dneska náhodou připadáš velmi statečný... // Je to konec, a nebo začátek?
Ve jménu krále (2007)
Poslední dobou se točí spousta fantasy příběhů a v nich je nejoblíbenější kulisou drak. Některé jsou docela dobré (Dračí srdce, Království ohně), moc je příběhově nedodělaných (Eragon, Legenda o Jiřím a drakovi, Draci podzimního soumraku) a nebo trapných (Dračí doupě, Dračí srdce 2), nudných (Dračí kletba, Drak, Dračí past) a směšných (Dračí bouře, Dračí příběh). Asi jsem trpěl nějakou obsesí, ale během posledního měsíce jsem jich viděl snad dvacet (většinu občas s rychloposuvem a možná už mi splývají s realitou... Někdy se musím rychle ohlídnout a ujistit se, že na mě nějakej drak nečíhá, aby mě kousl do zadku). Ve jménu krále není o drakovi, ani se tu draci nevyskytují, ale moc nechybělo. Je to vlastně moje první zkušenost s Uwe Bollem a musím říct, že jsem po všech těch ohlasech a jeho pověsti čekal opravdu pitomost. Ale nestalo se tak. Kromě určitých nezvládnutých věcí (ten černoch, elfky, opravdu trapný záporák, nezvládnutý happyend, málo živočišnosti a vzteku, které měla mít Stathamova postava na rozdávání) je to akční a zábavný snímek. Žádná psychologická studie, prostě jen jednoduchá zábavná šestáková historka. Nejdřív jsem si říkal, kam se poděly peníze... Potom jsem si spočetl známá jména herců (10), kteří si řekli určitě o velice slušné diety, dále triky, výprava a masky a už jsem doma. Tenhle film je slušná zábava v sobotu odpoledne v telce, nenudí, neřve hloupostí do očí (protože všechno stíhá rozsekat Stathamova mačeta, kterou kdovíproč nosí i při sklízení tuřínu), je tam spousta sympatickejch herců... A kdybych jej srovnal s většinou shora zmíněnými filmy, tak tento je ten perfektní a tamty jsou ty špatné... Jen ten Liotta si mohl dupnout a nechat se namaskovat trošku jako zlej čaroděj, když už z něj udělali naprosté a dokonale neschopné pako...
Solomon Kane (2009)
Myslel jsem, že kvalitní filmové fantasy je už dávno mrtvé. Že se utopilo někde na pokraji dětinskosti, hlouposti, artovosti nebo přeplácaných triků. Od Barbara Conana a Maso a krev si nemůžu uvědomit žádný pořádně syrový drsný a zároveň zábavný fantasy, i když v tomto případě se jedná spíše os Sword/Sorcery dobrodružství. Občas se někde objeví něco zábavného jako Jestřábí žena, Vlkodav nebo Hvězdný prach, jenže ani těch není dost. Ve fantasy dnes vedou rodinné blbinky typu Harry Potter, Stmívání a Pán prstenů, které svou módností, zpracováním a všeobecnou přístupností tento žánr degradují a ničí. Solomon Kane má tu nevýhodu, že není humorný, je temný, syrový, nehláškuje se zde, tím míň vtipně, na což je dnešní publikum zvyklé a vyžaduje to. Je tu téměř dokonalý představitel hlavní role (k dokonalosti mu po většinu filmu chyběl jen ten supr knír z prvních několika scén), atmosféra zmaru a marnosti, akční bitky a realistická rozpolcenost Solomona pak dávají zapomenout na mírně epizodicky trhaný děj.
Bunkr smrti (2008)
Jako je nebe modrý, voda mokrá a tráva omamná, ze stejného důvodu, jako se dráhou Měsíce řídí pohyby moří a ženská menstruace, a protože svět není dokonalý a nám nezbývá, než zavřít oči a překousnout to, tak se jednou za několik let anglicky mluvící část populace rozhodne natočit film o skupině lidí (nejčastěji vojáků/žoldáků), které v uzavřeném prostoru plném stínů a tajemných zvuků postupně zabíjí více či méně tušené zlo... Nejvýraznější vliv na kvalitu výsledku má následně konjunkce Marsu s Jupiterem v Plutově nadiru a také hodně záleží na tom, kolikrát jste do kávy vylouhovali ponožky... Děkuji, nemlsám. Mrtvá hlídka, Psí vojáci, Bunkr a v neposlední řadě Temné doupě, Loď duchů, Bermudský trojúhelník, Zmařená cesta nebo Hlubina jsou jen některými ze zástupců tohoto zvláštního žánru. Tyto filmy jsou moderními duchařinami, svým způsobem zajímavými původní myšlenkou (pokud je), ale ve výsledku absolutně nudnými a o ničem. Většinou na mě působí stejně - beze zbytku vyšumí. Někdy mám problém si vzpomenout, jestli jsem uvedenou blbinu viděl nebo ne. Zde je jediným kladem Ray Stevenson. Ten chlápek se mi začíná líbit. Snad bude dostávat lepší role, než neschopné hlupáky s pusou plnou pitomých frází...