Moji oblíbení herci

• Jean-Paul Belmondo Nesmrtelný symbol nové vlny a nelíčené legrace. Stvořil do té doby neexistujícího, šarmantního a bláznivého hrdinu - ani jednoznačně kladného, ani záporného. Snad právě proto, s jakou přirozeností to provedl, jeho styl postrádal konkurenci, stejně jako dnes nemá nástupce.

• Hugo Haas Autor intelektuálně vyladěných komedií a scénářů, ale také režisér filmových komedií i velkých dramat. Ne vždy příznivý osud mu nemohl zabránit v životě hodném umělce a populární hvězdy.

• Louis de Funès Kdo jiný by mohl současně vyvolávat tolik protichůdných názorů na svou vlastní osobu i herectví a přitom být jednoznačně z největších velikánů francouzské komedie 20. století než Louis de Funès? Tak jako se mohou zdát stejné všechny postavy, které ve filmu představoval, může připadat obdobně prosté udělat si názor na tohoto komika. Skutečně, pod téměř jediným výrazovým prostředkem, jímž byla škála opakujících se grimas a pohybů, které se vystřídaly snad i padesátkrát za minutu se skrývalo možná stejné množství skutečných tváří ...nebo snad i jen jedna jediná.

• Gérard Depardieu Francouzský milovník lidských setkávání, vybrané kuchyně, vína, rychlé jízdy na motorce, krásných žen, herectví, filmu a života. Na pomezí svých mnoha vášní leckdy balancuje jako na tenkém ledě, přesto z nich nakonec vždycky dokázal vybruslit, a co se naplnění hereckých příležitostí týče, tak dokonce s těmi nejlepšími výsledky. Desítky různorodých postav získaly jednu a tu samou tvář a přece jsou stále jedinečné.

• Benoît Magimel Nenápadná jednička francouzských dramat přelomu tisíciletí: nejlepší filmový král Slunce v Král tančí (2000), dokonale provokativní Alfred de Musset v Dětech století (1999) nebo nezapomenutelně přesvědčivý student ztracený v Pianistce (2001).

• Jean-Marc Barr Francouzský herec, který svojí existejncí již mnoho let dokládá, že vlasy (resp. jejich nedostatek) nic neubírají na sympatiích publika. V Evropě (1991) dokázal excelovat coby dramatický herec, v Jsem do ní blázen (1998) coby komik a ve Vše pro lásku (1998) prezentovat téměř kombinaci obou rolí.

• Sean Connery Nejen, že nezůstal hercem jedné role, ale ještě dnes každý jeho filmový počin vzbuzuje v divácích spontánní pozornost. Nemá potřebu ještě něco dokazovat nebo vzpomínat zašlou slávu. Pozicí, kterou si vybudoval, jen tak něco nepohne. Proto se touhy Seana Conneryho už dávno nemusejí týkat jen filmové kariéry.

• Alan Alda Osobitý herec, který nejvíce vynikal v postavách svých filmů: Sladká svoboda (1986) a Čtyři roční období (1981) - v komediích s hořkým, dramatickým podtextem nebo možná spíše v dramatech s komediálními prvky? V každém případě se Aldovy vážně komické postavy, včetně životní role Hawkeyho, vrývají do mysli i paměti.

• Stephen Moyer Britský herec klasických rolí a nositel úžasného britského přízvuku, který dokáže být v každém interview nanejvýš zábavným a současně maximálně uvěřitelným ve svých tajemných rolích.

• Gerard Butler Nejsem si jistá, že se Gerard Butler v mých favoritech ještě dlouho udrží. Rozhodně ne, jestli se brzy nevrátí ke svým vyrýsovaným svalům a kostkám na břiše.