martinez.

Do Chorvatska jedině přes Rakousko.

Jednoduše řečeno, oproti Tělu a Cyborg Cheerleader: Fuckdown in Hockey Mask Camp dobrý a funkční film. Od názvu, přes herce po atmosféru, kterou má na svědomí perfektní hudba a dobře umístněná kamera plus pomalý střih. Scénárista asi nechtěl nic pokazit pointou, takže nakonec žádná není, toť bohužel není řešení, ale... Omluvím to, líbilo se mi to.

Co na to říct? Peter Jackson je nejlepší režisér, jaký kdy po této planetě chodil a točil a chodit a točit bude, před látkou si klekl na kolena a nejenom on, ale všichni tvůrci a 11 Oskarů, výdělek přes 1,1 mld. USD a můj počet zhlédnutí každého dílu ve speciální edici blížící se třicítce snad mluví za vše. Osobně mám nejradši jedničku, to opojné zjišťování, že Jackson to opravdu dokázal bylo jen jednou, ale Návrat krále je docela jiný styl a hlavně zaostává jen o ten pocit, který míváme při prvním dílu každé série. K filmu: Nevím co vyzdvihnout jako první. Úžasný scénář, který diváka nenechává ani na chvíli nepřekvapeného nebo znuděného a to ani na po bůhvíkolikáté? Výpravu? Casting? Nálety kamery Andrewa Lesnieho? Jeden z nejlepších soundtracků od Howarda Shorea? Přelomové efekty? Ani bez jedné z těchto filmových složek si nedovedu Pána prstenů představit. Toto jsou prostě filmy mého života a oči mi slzí už jen když slyším jeden z Shoreových motivů. Vždyť pouze závěr po zdolání zla by vystačil na jeden film a co se emocí týká, skrývá do váčku filmy jako Titanic, Forrest Gump a možná je to zcestné přirovnání, ale i filmy jako Nae meori sogui jiugae, které mají vydolování slz jako primární cíl.

Řeknu vám tajemství o hodnotitelích tohoto filmu, který považuju za jeden z nejlepších v žánru. Stovky, ne, tisíce lidí neakceptují žánr a stěžují si na krev v hororu, akci v akčňáku, slaboduché dialogy a děj v béčku. Ano, ten film má řadu jiných vad na kráse, například slabé nebo přemrštěné efekty a masky, ale když se podívám na zbytek filmu, můžu to s klidem opomenout. Obdivuju Guillerma, jak dokáže poznat a podřídit se tomu, co daný film vyžaduje - vážný horor orchestrální hudbu a minimum humoru, akční sci-fi béčko techno pecky, hlášky a krev. Cool soundtrack, cool akce, cool postavy, cool gore, cool film. Co chtít více v sobotu večer, kromě mísy popkornu a láhve Coly?

Nejde jinak než obdivovat Gibsona, který se s nadšením teprve po druhé přesunul z placu před kamerou na stoličku za kamerou a zachoval se jako profesionální režisér, který má na svém kontě už spousty filmů. Natočil opravdu krásný film, k čemuž mu hlavně pomohla nádherná skotská a irská příroda a skladatel James Horner, jehož ústřední motiv patří k jedněm z nejkrásnějších. Je to nejvyšší hodnocení, ale ten film měl ještě na mnohem víc, měl na to stát se nejlepším historickým velkofilmem, jen kdyby Gibson nebyl ještě jednou nohou v krimi komediích (berg.12 moudře poukazuje na to, že historický film jako takový neexistuje, ale čeho je moc, toho je příliš. Když jsou na plátně v jednom okamžiku holé zadky a Wallaceovy průpovídky a za chvílu už naturalistický masakr, nevím, toto já prostě nemusím. Všichni se tomu ale vždy smějí, jsem snad jediný, komu to vadí?) a kdyby se některé části trochu prostříhaly. No, ty Oskary... V roce 1995 byly natočeny i lepší filmy a především výrazně nesouhlasím s plešounem za kameru, která až příliš spoléhala na to, že se před ní rozléhají kouzelné scenérie, a že už nemusí být bůhvíjak promyšlená. Jinak paráda. P.S.: Jak si tak čtu můj komentář, vypadá to, že se mi film musel líbit maximálně tak na tři hvězdy, ale ty chyby jsou jen drobné a nedokázaly mi pokazit zážitek z celku.

Přijde mi, že Tamahori už netočil s takovým nadšením, jako když tenkrát točil Kdysi byli bojovníky, je to průměrně nasnímané, sestřihané, dokonce i napsané, ale jakože jsem vždy měl slabost pro Anthonyho Hopkinse, severoamerické lesy, dobrodružné filmy a Goldsmithovu hudbu, pobavil jsem se více než průměrně.

Alexandre Aja natolik dobře pracuje s hororovou atmosférou, propojením obrazu se zvukem či hudbou a s krví, že mu už podruhé odpustím finiš a pointu. Temná, vyhořelá budova se zrcadly na každé stěně poskytuje velmi hodně potenciálu pro navození strachu a pro lekačky, a Aja toho využívá maximálně. Bál jsem se, že v Kieferovi budu pořád vidět Jacka Bauera, že je to jenom seriálový herec, ale zahrál výborně a odprostil se od toho on i já. Ajův kameraman Maxime Alexandre jako vždy pracuje na výbornou a postaral se o podmanivou podívanou, hudba je správně temná a znepokojující. Aja mě několikrát zastihl nepřipraveného a já v sedačce nadskakoval jak kůň, po zbytek času jsem se schovával za polštářem. Je to funkční a kvalitní horor bez kapky humoru a odlehčení pozitivními scénami. Velmi efektní úvod.

Z potenciální filozofické odysey je nablýskaný, ale prázdný vysavač peněz z kapes mainstreamových diváků, pro které je film určen. Skvělý námět, skvělé herecké obsazení a hudba, ale něco tu prostě neklaplo a bylo to dost zásadní. 1. Brada Pitta mám rád, umí si ze sebě udělat srandu i docela přesvědčivě a charakterně zahrát, ale tady byl prostě prkenný, vůbec z něho, jakožto ze stělesněné smrti, nešel respekt a chlad a výtečný Anthony Hopkins si zasloužil důstojnějšího protivníka. 2. Scénář z větší části poskytuje jen nepodařené pokusy o humor a průměrné dialogy. Střídá se tu romantika (Susan) a filozofování nad smyslem života a smrtí (William), no díky nevyspělému scénáři nefunguje ani jedno. Kdyby to bylo seriózní, bral bych jakoukoliv stopáž, ale v tomto případě je to přece jenom zbytečně natahované a ve výsledku časteji než občas nudné. Konec docela pěkný.

Jsem na vážkách. Být naštvaný za mírného Hitmana s nezabijáckým kukučem nebo si užívat výborného Timothy Olyphanta, kterého jsem si oblíbil jako záporáka v Sexbombě od vedle a Smrtonosné pasti 4.0? Chytat se za hlavu kvůli jeho milostnému románku, což je úplně proti mysli samotné hry, nebo zapomenout na hru, přistoupit na koncept filmu a užívat si nahou Olgu Kurylenko? Být tu více a lepší akce, asi bych podlehl pozitivnějším variantám, takto průměr, ale žádné velké zklamání.

Nemám nic proti tomu, aby se dalo artovému režisérovi přes 200 milionů dolarů na další film o Bondovi, ani proti tomu, když si to natočí po svém a vynechá pro Bondovku všechny význačné prvky a dosadí uměleckou stylizaci, operu, psychologii a podobně. Jenže on natočil hybrid, který se snaží být akční a artové prvky jen otravně vyrušují. Co se týče akce, jsou tu všehovšudy dva dobré záběry, zbytek je špatně sestříhaný, rutinný a v poslední třetině už ani nefunguje motivace postav a napětí, takže jsem například na závěrečné ohnivé peklo zíral bez snahy recepce a pak jsem byl i docela rád, že už to skončilo. Všichni herci jsou skvělí, ale jediná dobrá postava je ta Craigova. Kurylenko se jen nevýrazně pohybuje v pozadí, Amalricův záporák je napsaný hůř než v zločinecké hirearchii níže postavený Šifra z Casino Royale. Případ, který tentokrát Bond řeší, je nudný a vůbec mě nedokázal zdvihnout ze sedačky.