Kdyby tenhle příběh točil kdokoliv jiný, byla by to strašná nuda...Jak to ten Fincher dělá? Dokázal mě uchvátit příběhem, kterej jsem už znal z novin a z netu a nepřišel mi jako nic zajímavýho ke zfilmování. Dokázal mě chytit tématikou, které téměř nerozumím a já se bavil...Dokázal mě zaujmout postavami, které nebyly vůbec sympatické. Jak rád bych hlavní postavě držel palce ve všech jejich peripetiích, ale když on je to vlastně asociál a pěknej hajzlík... Nechápu proč jsem si ten film dal dvakrát... Asi proto, že je to kus skvělý filmařiny.
Tohle téma "vyrovnávání se s minulostí" jsme v českým filmu měli víckrát, ale myslím, že nikdy takhle hořce a tvrdě zpracované. Téměř jsem dvojici Hřebejk+Jarchovský nepoznával. Kam se ztratila "pelíškovská hořkosladká pohlazení"? Silný příběh, zručně napsaný scénář a (s výjimkou obsazení pana Mikulčíka) i výtečný casting. Lenka Vlasáková vyzrává v jednu z nejlepších současných hereček, Daniela Kolářová je kategorií sama pro sebe, Přirozený naturščik Kratochvíl a Ladislav Chudík, mrazivě slizký démon starých časů... Krásné je, jak velký prostor dali tvůrci jednotlivým postavám a jak se příběh každé z nich slévá do kruté mozaiky... Všichni bez výjimky hrají jako o život (a o ten v příběhu šlo doopravdy). Pro mě jedno velké překvapení.
O tom jsme se učili na střední - "smích skrz slzy", ale kam se hrabe Čechov... Tohle je fakt ze života. Lehce morbidní a plný naděje a lásky... Jeden z nejlepších animáků co jsem kdy viděl...
Lehce depresívní zpověď muzikálového tvůrce s výbornou hudbou a skvělou choreografií tanečních scén. Roy Schneider je uhrančivý ve snaze ukázat jak destruktivní mohou být tvůrčí muka. Vše zahaleno psychedelickou mlhou v předtuše neodvratného konce. Ten film mě dostal.
Tohle nevymyslíš. Takový scénář dokáže napsat jen život. Režisérka byla možná až příliš nestrannou pozorovatelkou, chtělo to snad jen odvážnější nůžky střihače, trochu celý dokument zhustit, takhle to v té rozvleklosti trochu ztratilo tah na bránu. Mě osobně tam scházel nějaký konec - například návrat na "místo činu" po roce a zhodnocení aktivit šíleného starosty. Taky mě zajímalo, jak dopadl Ďoďo "Metaxa"... Lepších 60%...
Dost nevyrovnané. Rozjezd byl prima, první půlka šlapala jako hodinky. Nápad střídal vtip. Ve druhé polovině spadl řemen... Vše předvídatelné, jedno klišé střídalo druhé...a ta mravoučnost z toho dost trčela...Slabý průměr.
Moc pěkně natočeno... Jen škoda, že film mohl mít jen dvě hodiny (i tak je to dost) a nedokázal pojmout celou tu úžasnou ságu, jak ji popsal v knize John Irving... A taky že leccos ve filmu (včetně základní zápletky) muselo být změněno, ořezáno, vymyšleno jinak, aby se dějový oblouk vůbec mohl vtěsnat do sto dvaceti minut... Lasse Hallström vystihl perfektně poetiku příběhu a vpodstatě staromódním způsobem dlouhých záběrů, lineérním vyprávěním bez flashbacků, pečlivým výběrem skvělých hercůa použitou hudbou, dokreslující smutně melancholickou atmosféru dosáhl maximálního účinku...Tu jednu hvězdičku ubírám jen proto, že mi FAKT scházela původní zápletka tak, jak jsem si ji hluboce odžil při čtení románu.
Ano, příběh je jednoduchý, tisíckrát už zpracovaný a vlastně banální. O to více potěší, když v Jeffově a Maggiině podání má tenhle zvláštní vztah jiskru, krásně to na plátně funguje, a já jim to všechno věřil...Nelze nesrovnávat s Walk the line. I tady je ve středu všeho country muzika a láska. Tenhle příběh je trochu komornější, hlavně díky civilnímu podání dvou hlavních protagonistů. A hlavně Bad Blake byl prostě mému srdci nějak bližší, než Johnny Cash. A stejně tak hluboce smekám před pěveckými výkony mého oblíbence Jeffa Bridgese ale i Colina Farrella. Písničku Hold on You jsem dokola sjížděl ještě dva dny po shlédnutí filmu...
Úžasně depresivní, ale vizuálně nádherný film se skvělými záběry kamery, výbornou hudbou a příběhem, z kterého mrazí. Všechno bylo až příliš realistické, takže ti s dobrou obrazotvorností si mohli lehce představit, že nějak takhle by to mohlo vypadat, kdyby svět vážně zešílel... bod ubírám jen kvůli nejednoznačnému (a v porovnání se zbytkem filmu i uspěchanému) konci, který mi prostě nesedl...
Borata jsem si celkem užil, bylo to totiž neokoukané, nekorektní až hanba a místy i velmi vtipné. Tady už bylo všechno dost "přes čáru". I trapnost má své meze...
Nebýt klasických burtonovských atributů Depp-Carter možná bych ani nehádal, že film točil Mistr Burton. Poezii sice film nepostrádá, ale vtipná hravost občas přehlušila myšlenku. I dvorní skladatel si vybral slabší chvilku. Bylo to takové prvoplánově šílené. Ne že by se na to nedalo koukat, ale čekal jsem víc...
Podle hodnocení ostatních je vidět, že si diváci jaksi odvykli na film, který není prvoplánový, spíše naznačuje, než by vysvětloval a jehož děj se odvíjí tak pomalu, jako se zvedá podzimní mlha v zapadlé jesenické vísce. Atmosférou, příběhem, jeho obrazovým zpracováním i takřka minimalistickými zvuky v podkresu je mi tenhle film mnohem sympatičtější, nežli valná většina místní produkce.
A navíc - muzika... Umakart a Priessnitz ve spojení s Neckářem a Rottrovou? K tomu Vašek Koubek? Šílené a skvělé - koho to napadlo? Muchowa? Neuwertha? Tenhle soundtrack musím mít.
Hned první díl mě zaujal tak, že jsem si přečetl obě dvě první knihy Písní ledu a ohně. Po prvních pěti dílech jsem stále stejně nadšen tím, jak mě seriál vtáhl do děje, jak dobře jsou postavy napsané a zrežírované, navíc skvělá kamera i hudba a (to nebývá zvykem!) úvodní titulková sekvence, na kterou se fakt těším. Seriál tak dobrej, jak je drsnej...
Tak myslím, že jsem dnes viděl žhavého kandidáta na Oscara. Tenhle film má všechno, co by měl mít úspěšný divácký spektákl. Ačkoliv se na první pohled může díky námětu tvářit "alternativně", je cílen na nejširší publikum. Ne že by byl scénář nějak extrémně děravý, naopak, myslím že námět je dobře zpracovaný, dialogy i děj jsou uvěřitelné. Všechno by ale bylo nanic, nebýt výtečných hereckých výkonů všech zúčastněných. Julianne Moorové i Anettě Beningové od prvních vteřin uvěříte, jak to mezi nimi je (některé problémy dlouholetého soužití jsou lehce přenosné i do heterosexuálních vztahů), Mark Ruffalo je přiměřeně machistický a o nadané Mie Wasikowské ještě určitě vbrzku uslyšíme. Film má vyváženou vtipnou, dramatickou i "dojemnou" složku, soundtrack koresponduje s náladou filmu a vyznění je lehce pozitivní bez zbytečného mentorování. Prostě - jeden z nejpovedenějších filmů poslední doby. Chcete-li strávit příjemnou hodinku a půl (nejlépe v páru) a nechat se chytře bavit, doporučuji.
Vzal jsem svou ženu na tenhle film, abych se od ní po shlédnutí dozvěděl, že teda toho Woody Allena moc nemusí, ale že z toho, co od něho viděla byl tenhle film nejnormálnější... Jo. Souhlasím. A proto mu dávám jen 3*. Raději si od Woodyho něco přečtu, protože tohle je jen jeho klasická konverzačka, převedená na plátno. Larry David se snaží seč může , ale stejně je jen alteregem Woodyho (kterej by to zahrál možná stejně). Allenova posedlost o generaci mladšími ženami je v poslední době zřejmá, Rachel Wood je milá, ale víc by mi sedla v seriálu Přátelé, figurky jejích rodiču jsou ploché a jejich náhlý přerod nepůsobí nijak věrohodně, stejně jako celá tahle historka. takže si odnáším z kina jen pár dobrých allenovských fórů, a pocit z příjemné, leč naprosto neobjevné a neorginální komedie.
Jako milovníka chandlerovské "drsné školy" byl pro mě tenhle film opravdu zážitkem. Všechno prostě sedělo tak, jak má. Jedna z nejlepších noir kriminálek, co jsem viděl.
Připadá mi, že starouš Clint točí každý další film, jako by to měl být jeho poslední. A daří se mu skvěle. Takhle podle mě už nikdo dneska filmy netočí... Krásný scénář, kamera i hudba.
Po "Black hawk down" druhý nejlepší film tohoto žánru. Alespoň pro mně. Nebyl tak klipovitě akční a ani tím "holywoodským" způsobem netlačil na pilu a nevytvářel uměle divácky vděčné zápletky. Kamera se mi na rozdíl od některých recenzentů naopak líbila, připadala mi logičtější a více podtrhovala atmosféru. Ženský pohled na válku byl v některých případech až odzbrojující - např. když střídala záběry vypjatých scén s pohledy na "obyčejný" život usedlíků - výbuch bomby a dětí, co si pouští draka. Absence dějové příběhové linky mi v půlce filmu přestala vadit a začal jsem ho vnímat spíš jako mozaiku scén, které teprve při vzájemném propojení dostávají svůj vyšší význam. Je zvláštní, jak celkem bez zájmu v Česku tenhle film vyšel na placičce a teprve teď je s velkou slávou jako "vítěz" uváděn.
Nečekal jsem skoro nic a dostal jsem vrchovatě. Úplně obyčejný příběh, na první pohled lehce a jednoduše natočený a úplně obyčejně (uvěřitelně) zahraný. Velmi osvěžující dávka skvělé filmařiny. Ústřední dvojice navzájem skvěle funguje, film má velmi příjemnou atmosféru a ačkoliv nejsem velkým fandou country, musím uznat, že soundtrack je moc dobrý a do filmu sedí skvěle. Celkově překvapení.
Po dvaceti letech manželství nemůžu jinak, než dát filmu plný počet. Je slast dívat se na film, kde veškeré složky do sebe zapadají a šlapou tak, jako kolečka ve švýcarských hodinkách... Duo Douglas+Turnerová, které tak dobře zafungovalo v "Honbách..." tady ukazují, proč jso jedněmi z nejlepších herců na světě. M.Leeson, který psal scénáře k mému oblíbenému seriálu "Show Billa Cosbyho" tady také odvedl skvělou práci. Hranice mezi thrillerem a komedií je ve Válce Roseových zatraceně tenká. Jeden z mých oblíbených filmů
"...svině klouzavý..." ty mě vždycky dostanou...! Gere nebyl v tomhle filmu nic moc, ani ta Robertsová nehrála nijak oslnivě, ten příběh byl jako tisíckrát recyklovaná pohádka o princi na bílém koni. Tak proč sakra se na to vždycky znovu rád podívám?
Jejda - já dávám seriálu o autech čtyři hvězdy? Já? Naprosto technickej antitalent, kterej si neumí na autě vyměnit ani gumičky u stěračů? Jenže ti dva magoři jsou tak k sežrání, že prostě nemůžu jinak. Každej díl je nějak originální a všechny jsou vtipné. A to vůbec nemluvím o srovnání s naším "auto-moto-revue"...
Řekněte mi, muselo to být? Asi ano... Jestli to měla být variace na Jekylla a Hyda v komediálním hávu, tak se tvůrci dost sekli. Chvílema mi bylo místo veselo fakt trapno. Bodík dávám za masky a dabing Oldy Kaisera.
Tak to je poprvé, kdy si američani přivlastnili nějaký fakt dobrý seriál (film, sitcom) a nezprznili ho. Ricky Gervais byl nahrazen Steve Carellem a výše nasazené laťky se možná ještě o kousek zdvihla... Ano, ten humor se možná trochu posunul, ale rozhodně nevyměkl. Stále je jednou z nejhlavnějších emocí seriálu TRAPNOST, ale kupodivu ta "očišťující". Pro někoho jako já, kdo pracuje v bance je sledování Kanclu o to lepší, že takových figurek máme plnej barák.
Jak napsala Galadriel - velmi příjemný film k žehlení. I já jsem tuto činnost prováděl při sledování filmu a musím přiznat, že nejednou jsem se tak zakoukal, až se mi vypařila voda ze žehličky. Zručně natočený rodinný film, který má samozřejmě své mouchy (nedotažený scénář, některé postavy jsou příliš "barvotiskové" a ploché...), ale celkově slušný snímek, který neurazí a desetileté děti z něj mohou být i nadšeny.
Velmi dobře natočený film. Trochu jiný pohled na padesátá léta v Americe a mccarthyovské běsnění. Jim Carrey je standardně dobrý. Viděl jsem ho i lepšího v mnoha jiných "vážnějších polohách" (Věčný svit...) ale nemám problém ani s jeho komediálními úlety. Skvěle zahrál i Martin Landau, kterého si pamatuju z Allenových Zločinů a poklesků. Dobrá muzika evokující nástup rockenrollu. Tempo mi naopak přišlo naprosto odpovídající atmosféře a celkovému vyznění filmu.
Moje komentáře
The Social Network (2010)
Kdyby tenhle příběh točil kdokoliv jiný, byla by to strašná nuda...Jak to ten Fincher dělá? Dokázal mě uchvátit příběhem, kterej jsem už znal z novin a z netu a nepřišel mi jako nic zajímavýho ke zfilmování. Dokázal mě chytit tématikou, které téměř nerozumím a já se bavil...Dokázal mě zaujmout postavami, které nebyly vůbec sympatické. Jak rád bych hlavní postavě držel palce ve všech jejich peripetiích, ale když on je to vlastně asociál a pěknej hajzlík... Nechápu proč jsem si ten film dal dvakrát... Asi proto, že je to kus skvělý filmařiny.
Kawasakiho růže (2009)
Tohle téma "vyrovnávání se s minulostí" jsme v českým filmu měli víckrát, ale myslím, že nikdy takhle hořce a tvrdě zpracované. Téměř jsem dvojici Hřebejk+Jarchovský nepoznával. Kam se ztratila "pelíškovská hořkosladká pohlazení"? Silný příběh, zručně napsaný scénář a (s výjimkou obsazení pana Mikulčíka) i výtečný casting. Lenka Vlasáková vyzrává v jednu z nejlepších současných hereček, Daniela Kolářová je kategorií sama pro sebe, Přirozený naturščik Kratochvíl a Ladislav Chudík, mrazivě slizký démon starých časů... Krásné je, jak velký prostor dali tvůrci jednotlivým postavám a jak se příběh každé z nich slévá do kruté mozaiky... Všichni bez výjimky hrají jako o život (a o ten v příběhu šlo doopravdy). Pro mě jedno velké překvapení.
Mary a Max (2009)
O tom jsme se učili na střední - "smích skrz slzy", ale kam se hrabe Čechov... Tohle je fakt ze života. Lehce morbidní a plný naděje a lásky... Jeden z nejlepších animáků co jsem kdy viděl...
All That Jazz (1979)
Lehce depresívní zpověď muzikálového tvůrce s výbornou hudbou a skvělou choreografií tanečních scén. Roy Schneider je uhrančivý ve snaze ukázat jak destruktivní mohou být tvůrčí muka. Vše zahaleno psychedelickou mlhou v předtuše neodvratného konce. Ten film mě dostal.
Nesvatbov (2010)
Tohle nevymyslíš. Takový scénář dokáže napsat jen život. Režisérka byla možná až příliš nestrannou pozorovatelkou, chtělo to snad jen odvážnější nůžky střihače, trochu celý dokument zhustit, takhle to v té rozvleklosti trochu ztratilo tah na bránu. Mě osobně tam scházel nějaký konec - například návrat na "místo činu" po roce a zhodnocení aktivit šíleného starosty. Taky mě zajímalo, jak dopadl Ďoďo "Metaxa"... Lepších 60%...
Zataženo, občas trakaře (2009)
Dost nevyrovnané. Rozjezd byl prima, první půlka šlapala jako hodinky. Nápad střídal vtip. Ve druhé polovině spadl řemen... Vše předvídatelné, jedno klišé střídalo druhé...a ta mravoučnost z toho dost trčela...Slabý průměr.
Lítám v tom (2009)
Pro mě obrovské překvapení. Civilní a inteligentní film v poklidném tempu. George Clooney opět skvělý.
Slečna Drsňák 2: Ještě drsnější (2005)
Oproti "jedničce" slabý odvárek...
Pravidla moštárny (1999)
Moc pěkně natočeno... Jen škoda, že film mohl mít jen dvě hodiny (i tak je to dost) a nedokázal pojmout celou tu úžasnou ságu, jak ji popsal v knize John Irving... A taky že leccos ve filmu (včetně základní zápletky) muselo být změněno, ořezáno, vymyšleno jinak, aby se dějový oblouk vůbec mohl vtěsnat do sto dvaceti minut... Lasse Hallström vystihl perfektně poetiku příběhu a vpodstatě staromódním způsobem dlouhých záběrů, lineérním vyprávěním bez flashbacků, pečlivým výběrem skvělých hercůa použitou hudbou, dokreslující smutně melancholickou atmosféru dosáhl maximálního účinku...Tu jednu hvězdičku ubírám jen proto, že mi FAKT scházela původní zápletka tak, jak jsem si ji hluboce odžil při čtení románu.
Crazy Heart (2009)
Ano, příběh je jednoduchý, tisíckrát už zpracovaný a vlastně banální. O to více potěší, když v Jeffově a Maggiině podání má tenhle zvláštní vztah jiskru, krásně to na plátně funguje, a já jim to všechno věřil...Nelze nesrovnávat s Walk the line. I tady je ve středu všeho country muzika a láska. Tenhle příběh je trochu komornější, hlavně díky civilnímu podání dvou hlavních protagonistů. A hlavně Bad Blake byl prostě mému srdci nějak bližší, než Johnny Cash. A stejně tak hluboce smekám před pěveckými výkony mého oblíbence Jeffa Bridgese ale i Colina Farrella. Písničku Hold on You jsem dokola sjížděl ještě dva dny po shlédnutí filmu...
Cesta (2009)
Úžasně depresivní, ale vizuálně nádherný film se skvělými záběry kamery, výbornou hudbou a příběhem, z kterého mrazí. Všechno bylo až příliš realistické, takže ti s dobrou obrazotvorností si mohli lehce představit, že nějak takhle by to mohlo vypadat, kdyby svět vážně zešílel... bod ubírám jen kvůli nejednoznačnému (a v porovnání se zbytkem filmu i uspěchanému) konci, který mi prostě nesedl...
Bruno (2009)
Borata jsem si celkem užil, bylo to totiž neokoukané, nekorektní až hanba a místy i velmi vtipné. Tady už bylo všechno dost "přes čáru". I trapnost má své meze...
Alenka v říši divů (2010)
Nebýt klasických burtonovských atributů Depp-Carter možná bych ani nehádal, že film točil Mistr Burton. Poezii sice film nepostrádá, ale vtipná hravost občas přehlušila myšlenku. I dvorní skladatel si vybral slabší chvilku. Bylo to takové prvoplánově šílené. Ne že by se na to nedalo koukat, ale čekal jsem víc...
Alois Nebel (2011)
Podle hodnocení ostatních je vidět, že si diváci jaksi odvykli na film, který není prvoplánový, spíše naznačuje, než by vysvětloval a jehož děj se odvíjí tak pomalu, jako se zvedá podzimní mlha v zapadlé jesenické vísce. Atmosférou, příběhem, jeho obrazovým zpracováním i takřka minimalistickými zvuky v podkresu je mi tenhle film mnohem sympatičtější, nežli valná většina místní produkce. A navíc - muzika... Umakart a Priessnitz ve spojení s Neckářem a Rottrovou? K tomu Vašek Koubek? Šílené a skvělé - koho to napadlo? Muchowa? Neuwertha? Tenhle soundtrack musím mít.
Hra o trůny (TV seriál) (2011)
Hned první díl mě zaujal tak, že jsem si přečetl obě dvě první knihy Písní ledu a ohně. Po prvních pěti dílech jsem stále stejně nadšen tím, jak mě seriál vtáhl do děje, jak dobře jsou postavy napsané a zrežírované, navíc skvělá kamera i hudba a (to nebývá zvykem!) úvodní titulková sekvence, na kterou se fakt těším. Seriál tak dobrej, jak je drsnej...
Děcka jsou v pohodě (2010)
Tak myslím, že jsem dnes viděl žhavého kandidáta na Oscara. Tenhle film má všechno, co by měl mít úspěšný divácký spektákl. Ačkoliv se na první pohled může díky námětu tvářit "alternativně", je cílen na nejširší publikum. Ne že by byl scénář nějak extrémně děravý, naopak, myslím že námět je dobře zpracovaný, dialogy i děj jsou uvěřitelné. Všechno by ale bylo nanic, nebýt výtečných hereckých výkonů všech zúčastněných. Julianne Moorové i Anettě Beningové od prvních vteřin uvěříte, jak to mezi nimi je (některé problémy dlouholetého soužití jsou lehce přenosné i do heterosexuálních vztahů), Mark Ruffalo je přiměřeně machistický a o nadané Mie Wasikowské ještě určitě vbrzku uslyšíme. Film má vyváženou vtipnou, dramatickou i "dojemnou" složku, soundtrack koresponduje s náladou filmu a vyznění je lehce pozitivní bez zbytečného mentorování. Prostě - jeden z nejpovedenějších filmů poslední doby. Chcete-li strávit příjemnou hodinku a půl (nejlépe v páru) a nechat se chytře bavit, doporučuji.
Užívej si, co to jde (2009)
Vzal jsem svou ženu na tenhle film, abych se od ní po shlédnutí dozvěděl, že teda toho Woody Allena moc nemusí, ale že z toho, co od něho viděla byl tenhle film nejnormálnější... Jo. Souhlasím. A proto mu dávám jen 3*. Raději si od Woodyho něco přečtu, protože tohle je jen jeho klasická konverzačka, převedená na plátno. Larry David se snaží seč může , ale stejně je jen alteregem Woodyho (kterej by to zahrál možná stejně). Allenova posedlost o generaci mladšími ženami je v poslední době zřejmá, Rachel Wood je milá, ale víc by mi sedla v seriálu Přátelé, figurky jejích rodiču jsou ploché a jejich náhlý přerod nepůsobí nijak věrohodně, stejně jako celá tahle historka. takže si odnáším z kina jen pár dobrých allenovských fórů, a pocit z příjemné, leč naprosto neobjevné a neorginální komedie.
Čínská čtvrť (1974)
Jako milovníka chandlerovské "drsné školy" byl pro mě tenhle film opravdu zážitkem. Všechno prostě sedělo tak, jak má. Jedna z nejlepších noir kriminálek, co jsem viděl.
Gran Torino (2008)
Připadá mi, že starouš Clint točí každý další film, jako by to měl být jeho poslední. A daří se mu skvěle. Takhle podle mě už nikdo dneska filmy netočí... Krásný scénář, kamera i hudba.
Smrt čeká všude (2008)
Po "Black hawk down" druhý nejlepší film tohoto žánru. Alespoň pro mně. Nebyl tak klipovitě akční a ani tím "holywoodským" způsobem netlačil na pilu a nevytvářel uměle divácky vděčné zápletky. Kamera se mi na rozdíl od některých recenzentů naopak líbila, připadala mi logičtější a více podtrhovala atmosféru. Ženský pohled na válku byl v některých případech až odzbrojující - např. když střídala záběry vypjatých scén s pohledy na "obyčejný" život usedlíků - výbuch bomby a dětí, co si pouští draka. Absence dějové příběhové linky mi v půlce filmu přestala vadit a začal jsem ho vnímat spíš jako mozaiku scén, které teprve při vzájemném propojení dostávají svůj vyšší význam. Je zvláštní, jak celkem bez zájmu v Česku tenhle film vyšel na placičce a teprve teď je s velkou slávou jako "vítěz" uváděn.
Všude dobře, proč být doma (2009)
Nečekal jsem skoro nic a dostal jsem vrchovatě. Úplně obyčejný příběh, na první pohled lehce a jednoduše natočený a úplně obyčejně (uvěřitelně) zahraný. Velmi osvěžující dávka skvělé filmařiny. Ústřední dvojice navzájem skvěle funguje, film má velmi příjemnou atmosféru a ačkoliv nejsem velkým fandou country, musím uznat, že soundtrack je moc dobrý a do filmu sedí skvěle. Celkově překvapení.
Král Ralph (1991)
Nebýt okouzlujícího Johna Goodmana, nestálo by to ani za ty dvě hvězdičky...
Válka Roseových (1989)
Po dvaceti letech manželství nemůžu jinak, než dát filmu plný počet. Je slast dívat se na film, kde veškeré složky do sebe zapadají a šlapou tak, jako kolečka ve švýcarských hodinkách... Duo Douglas+Turnerová, které tak dobře zafungovalo v "Honbách..." tady ukazují, proč jso jedněmi z nejlepších herců na světě. M.Leeson, který psal scénáře k mému oblíbenému seriálu "Show Billa Cosbyho" tady také odvedl skvělou práci. Hranice mezi thrillerem a komedií je ve Válce Roseových zatraceně tenká. Jeden z mých oblíbených filmů
Nejlepší člověk (1954)
Kupodivu velmi slušná komedie a satirické šlehy by mohly být (a jsou) aktuální i v dnešní době.
Pretty Woman (1990)
"...svině klouzavý..." ty mě vždycky dostanou...! Gere nebyl v tomhle filmu nic moc, ani ta Robertsová nehrála nijak oslnivě, ten příběh byl jako tisíckrát recyklovaná pohádka o princi na bílém koni. Tak proč sakra se na to vždycky znovu rád podívám?
Top Gear (TV pořad) (1978)
Jejda - já dávám seriálu o autech čtyři hvězdy? Já? Naprosto technickej antitalent, kterej si neumí na autě vyměnit ani gumičky u stěračů? Jenže ti dva magoři jsou tak k sežrání, že prostě nemůžu jinak. Každej díl je nějak originální a všechny jsou vtipné. A to vůbec nemluvím o srovnání s naším "auto-moto-revue"...
Zamilovaný profesor (1996)
Řekněte mi, muselo to být? Asi ano... Jestli to měla být variace na Jekylla a Hyda v komediálním hávu, tak se tvůrci dost sekli. Chvílema mi bylo místo veselo fakt trapno. Bodík dávám za masky a dabing Oldy Kaisera.
Kancl (TV seriál) (2005)
Tak to je poprvé, kdy si američani přivlastnili nějaký fakt dobrý seriál (film, sitcom) a nezprznili ho. Ricky Gervais byl nahrazen Steve Carellem a výše nasazené laťky se možná ještě o kousek zdvihla... Ano, ten humor se možná trochu posunul, ale rozhodně nevyměkl. Stále je jednou z nejhlavnějších emocí seriálu TRAPNOST, ale kupodivu ta "očišťující". Pro někoho jako já, kdo pracuje v bance je sledování Kanclu o to lepší, že takových figurek máme plnej barák.
Já a moje příšera (2007)
Jak napsala Galadriel - velmi příjemný film k žehlení. I já jsem tuto činnost prováděl při sledování filmu a musím přiznat, že nejednou jsem se tak zakoukal, až se mi vypařila voda ze žehličky. Zručně natočený rodinný film, který má samozřejmě své mouchy (nedotažený scénář, některé postavy jsou příliš "barvotiskové" a ploché...), ale celkově slušný snímek, který neurazí a desetileté děti z něj mohou být i nadšeny.
Majestic (2001)
Velmi dobře natočený film. Trochu jiný pohled na padesátá léta v Americe a mccarthyovské běsnění. Jim Carrey je standardně dobrý. Viděl jsem ho i lepšího v mnoha jiných "vážnějších polohách" (Věčný svit...) ale nemám problém ani s jeho komediálními úlety. Skvěle zahrál i Martin Landau, kterého si pamatuju z Allenových Zločinů a poklesků. Dobrá muzika evokující nástup rockenrollu. Tempo mi naopak přišlo naprosto odpovídající atmosféře a celkovému vyznění filmu.