Dadel
sivý čtverák
filmový nepublicista
homepage
email pozpátku: umokin_ymlif (a) nevypaluju.cz
193 bodů
filmový nepublicista
homepage
email pozpátku: umokin_ymlif (a) nevypaluju.cz
193 bodů
Moje komentáře
Wicker Tree, The (2010)
Spíš než o pokračování jde o jinou variaci na stejné téma. Děj velmi kopíruje původního Wicker Mana a obsahuje mnoho odkazů pro znalce (a poněkud násilně vlepené cameo Christophera Lee o délce asi 30s). Jen je to po všech stránkách horší a schází tu moment překvapení. Prostě je to něco jako S. Darko. Do hlubin amerického Rituálu to má ale stále ještě daleko. A jedna z písniček je fakt pěkná (bohužel je jich tu mnohem méně). ___ btw uživatelé ricci.s a topr harley (kteří ani jeden neviděli původní film) jsou až groteskním příkladem nepochopení pointy filmu.
Přepadení (2010)
Film stejně mdlý a nevýrazný jako jeho název. Terorismus nikdy nebyl nudnější. Patřičného napětí nedosáhnete modrým filtrem a vyblitými barvami. Prokreslení charakterů nulové, unesení pasažéři jakoby ve filmu ani nebyli. Raději si přečtěte popis incidentu na wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Air_France_Flight_8969 Je to levnější, rychlejší, informativnější a napínavější než celý film. A United 93 je úplně jiný sport.
Forks Over Knives (2011)
Film, který vás přesvědčuje, že když budete jíst pouze zeleninu, nikdy neonemocníte rakovinou, infarktem, mrtvicí, osteoporózou, cukrovkou apod., a pokud už jste onemocněli, změnou jídelníčku se uzdravíte. Nechce se mi pátrat po tom, nakolik jsou zde prezentované informace a statistiky hodnověrné (film působí dost jako agitka), protože je mi to celkem jedno, maso jím stejně jen málo. Ne kvůli tomu, že je snad nezdravé, ale prostě proto, že jsem schopen pozřít jen libovou svalovinu, a z čehokoli jiného se mi zvedá kufr. A jsem přesvědčen, že jistá míra pestrosti ve stravě je jen žádoucí. A pokud se mám na toto dílo podívat jako na film, tak si říkám, že by klidně mohl mít 30 minut, protože se tu opakují stejné myšlenky a animace ucpaných cév až do zblbnutí. Jenže bohužel kategorie "krátkometrážní dokument" na Oscarech nikoho nezajímá a tak krátké DVD by si nikdo nekoupil, tak se spousta dokumentaristů snaží natahovat svá díla na 90 minut..
Jelena (2011)
Hned na začátku mě zklamalo, že úvodní záběr na májovou větvičku netrvá pět minut, jak mi bylo vyprávěno, ale pouze minutu a čtvrt. Dále se bohužel po "Vyhoštění" definitivně potvrdilo, že "Návrat" byla asi šťastná náhoda a Zvjagincev není nijak výjimečný tvůrce. Jelena je totiž průměrné sociální drama, jakých jsou plné festivaly. Pár slov k hudbě - fanoušci Glasse ať se netěší předčasně. Hudba je pouze ve třech náhodných místech ve filmu a pak až u titulků, a vždy jde o tutéž asi patnáctivteřinovou zasmyčkovanou skladbu, která se tam vůbec nehodí. Tak třeba Jelena si jde na poštu pro důchod a vlakem jede navštívit syna, a k tomu hraje dramatická hudba, jako kdyby se právě z jiné dimenze zhmotňoval radioaktivní dr. Manhattan. Ale abych jen nekritizoval - Zvjagincev se rozhodl potěšit fanoušky sivého čtveráctví a vpašoval do filmu jednoho zabitého bělouše.
Jeden musí z kola ven (2011)
Špionážní drama (nikoli thriller, pls opravit!) pro salonní intelektuály.
Sigur Rós - Inni (2011)
Film se naštěstí soustředí téměř výhradně na hudbu - vycpávek je minimum, písně jsou celé a nepřerušované (možná vám to připadá jako samozřejmost, ale po zhlédnutí snímků Miroir Noir (stejný režisér!) či The Sky Remains The Same As Ever jsem měl v tomto směru velké obavy), potlesky jsou rozumně krátké, ale na druhou stranu to není ani suchý zfilmovaný koncert, jakých je dvanáct do tuctu. Prostě tvůrci nalezli rozumný kompromis mezi koukatelností a experimentováním. Hudba je samozřejmě bezchybná, pět hvězdiček nedávám jen proto, že přes všechny zmíněné klady zas o tolik nepřijdete, když si koupíte jen CD a Heima zůstává mnohem zajímavějším snímekm ke koukání. Seznam skladeb: 1. "Ný batterí" 2. "Svefn-g-englar" 3. "Fljótavík" 4. "Inní mér syngur vitleysingur" 5. "Sæglópur" 6. "Festival" 7. "E-Bow" 8. "Popplagið" 9. "Lúppulagið" (u závěrečných titulků). Na CD jich najdete ještě o šest víc.
Věc: Počátek (2011)
Nejsem velký znalec předchozích Věcí, takže jsem se na to díval jako na samostatný film. Místy je zvládnutý lépe (hlavně na začátku), místy hůře (hlavně na konci). Nelogičnosti nemá smysl rozebírat, od takového filmu asi nikdo nic duchaplného nečekal, ale je fakt, že u pitvy mimozemšťana bez jakýchkoli sanitárních opatření (ani roušky, proboha) jsem kroutil hlavou i já. Taky chápu, že v tom tuctu zaměnitelných fousatých Norů musela být aspoň jedna půvabná žena, ale M.E. Winsteadové jsem špičkovou paleontoložku fakt nevěřil. Nejvíc mě tak potěšilo, že jsem autorem jednoho titulku (chlubník)
Rozchod Nadera a Simin (2011)
Tenhle film jsem letos ve Varech vynechal, protože slušní lidé v 9:00 ráno do kina nechodí. A teď toho lituju. Vidět tohle strhující drama v plném Velkém sále Thermalu musel být ještě větší zážitek. Doufám, že ten Oscar klapne.
Lidská stonožka 2 (2011)
Epic fail. Výchozí nápad, že druhý díl bude o úchylovi, kterého k činu inspiruje shlédnutí první Stonožky na DVD, byl slibný, protože "tamto byl film, tohle je realita", což slibovalo o řád vyšší působivost. Výsledek je ovšem přesně opačný. Tom Six nápad zazdil snahou o "umělecké" zpracování a o nějaké realitě nemůže být ani řeči - film je černobílý, s blikajícími světly ("hra světla a stínu" - checked) a s nepřetržitým ambientním hučením místo hudby, které začne být už po 10 minutách pěkně otravné. Dále, v jedničce byl démonický doktor, což bylo zábavné. Tady je karikatura úchyla - tlustý plešatý brýlatý skrček, který vůbec nemluví a tváří se, jako by to byl on, koho přišili k něčí prdeli. A to není zábavné. A v neposlední řadě - v jedničce byly tři oběti, se kterými jsme se předem seznámili, vybudovali si k nim nějaký vztah, soucítili s nimi, fandili jim při pokusech o útěk apod. Tady jich je deset (tedy ne 12, klamavá reklama, ha!), a s většinou z nich se seznámíme až ve chvíli, kdy je skrček uloví. A pak už nedělají nic jiného, než že leží, kde je položil, a poslušně čekají, až se vrátí a něco jim provede. Tím nejlepším na filmu jsou nakonec jeho plakáty. Zkrátka, doufám, že The Human Centipede III - More Full Sequence už následovat nebude.
Lidice (2011)
Podobný případ jako polská Katyň. Oč působivější by bylo nějaké strohé polodokumentární drama ve stylu Krvavé neděle! Tvůrci ale měli pocit, že bez předlouhé expozice, spousty postav a dějových linek se správná pocta padlým obyvatelům Lidic neobejde. První polovina filmu je tak téměř nekoukatelnou telenovelou. Druhá už je lepší, ale potenciálu tragédie zdaleka nevyužívá. Samotné vyhlazování trvá asi pět minut a spočívá v záběrech na hořící stodoly, zachraňované králíky a zastřelení několika řad mužů, kteří se u toho tváří zcela netečně, jako by se jich to vůbec netýkalo. Jednu věc mi film ale přece jen dal - netušil jsem, že Heydrich uměl hrát na housle.
Nákaza (2011)
Výborně a realisticky zpracováno. Do poslední chvíle jsem čekal, kdy se objeví klišé s natrženým biohazard oblekem, a NESTALO se tak. Se cení.
Alois Nebel (2011)
Kdyby to bylo normálně hrané, bylo by to stěží za dvě hvězdičky, ale takhle jsem si celý film vychutnával úžasnou vizuální stránku a všímal si všech možných detailů. K četbě comiscu mě to ale nijak nevymotivovalo.
Poslední templář (TV film) (2009)
Knižní předloha je taková o řád horší vykrádačka Šifry mistra Leonarda. A film tuto už tak nepříliš duchaplnou předlohu podementňuje o několik dalších řádů. Především scénáristi udělali z vcelku normální archeoložky Tess druhou Laru Croft, asi aby to bylo víc akční. Takže už v úvodní scéně, kdy čtyři rytíři vyplení Metropolitní muzeum v New Yorku, Tess je pronásleduje na koni a jednoho z nich vyhodí v turnajovém stylu ze sedla pomocí biskupské berly (!). Tvůrci filmu ovšem neměnili jen knižní předlohu, ale i historii (místo Acre (Akkonu) je tak roku 1291 muslimskými nájezdníky vypleněn Jeruzalém) a zeměpis (Jeruzalém je ve filmu přístavním městem !!!§§)
Simpsons Ride, The (2008)
Jedna z nejlepších atrakcí v Universal Studios parku v LA. Samozřejmě nutno zažít, na youtube je to o ničem. ;-)
Breaking Point (1975)
Thriller? Vůbec. Horor? Pro diváka ano. Erotický? Pouze s předponou "anti". Nechce se mi věřit, že to měl být vážně míněný film. Vypadá to spíš jako montypythonovská parodie na Pasoliniho filmy.
Room, The (2003)
Představte si pornofilm, který někdo brutálně prostříhal tak, aby se dal vysílat od 20 hod. v televizi. Přesně takhle vypadá The Room. Možná se zasmějete, ale spíš nuceně než upřímně, a pod tím úsměvem se budete nudit.
Ráj hned teď (2005)
Místy skoro stejně vtipné jako Čtyři lvi.
Vinou lásky (2011)
Film, u kterého diváky rozesmál už úvodní titulek, který vypadal nějak takhle: 渋谷、東京に多くのSEXラブホテルがあります. Báječná komedie/temný psychothriller/podobenství o postmoderní době/nechutné porno (nehodící se škrtněte dle vaší nátury)
Duše mouchy (2010)
Tohle měla být divadelní hra, ale někdo se rozhodl z toho za pár šupů udělat film (to už je nevýhoda digitálního věku). Dvě postavy buď někde sedí, pochodují, či jedou na motorce a povídají si, což by klidně mohly i na tom divadle (např. za pomoci točícího se válce s namalovanými stromečky a dalším pozadím). Dialogy ani nejsou bůhvíjak vtipné, a tím nejlepším na filmu nakonec je univerzální easy-listening španělská hudba, jako kulisa k domácím pracem ideální.
Pohádky noci (2011)
Zpočátku jsem byl mile okouzlen výtvarnou stránkou filmu a občasným nepohádkovým humorem, ale tak po čtvrté pohádce jsem si říkal, že už by to mohlo skončit.
Michael (2011)
Film inspirovaný životy J. Fritzla, W. Priklopila a dalších slavných Rakušanů posledního desetiletí, kteří udělali pro zviditelnění své země víc než všichni politici. Markus Schleinzer sice kopíruje Hanekeho styl, a dokonce po něm pojmenoval i svého hrdinu, ale to vůbec nevadí, proč měnit něco, co tak skvěle funguje. Brilantní snímek, který krásně cynicky a bez emocí ukazuje, co se děje za zdmi zdánlivě obyčejného domu. Film, z kterého mrazí, a končí přesně v tu nejvhodnější vteřinu.
Arirang (2011)
odpad!Glum Ki-Duk bydlí tři roky ve venkovské chajdě, povídá si sám se sebou, v pravidelných intervalech mučí všechny živé bytosti v okruhu několika km svým zpěvem, a točí film o tom, jak už nedokáže točit filmy (plus ukázka z filmu "Somrák s revolverem"). A já v tom nevidím zpověď, ale kalkul. Kalkul někoho, kdo má tvůrčí blok a hledá cokoli, čím by mohl nějak zaujmout. A tak Glum 1 ve filmu popíše Glumovi 2 svou dosavadní kariéru, nehodu z natáčení filmu Sen a své psychické problémy, aby i nezaujatý divák pochopil, o co mu jde (jako kdyby takový divák měl nějaký důvod na film koukat). Takhle si spontánní upřímnou zpověď nepředstavuji. Kime, na tvůj další opravdový film se podívám rád, ale až si příště budeš chtít vylít srdíčko, založ si kanál na Youtube. www.youtube.com, neznáš? Velmi příjemné.
Strom života (2011)
Pozitiva: stvoření světa, hudba, krátká bojová instruktáž Tylera Durdena, bosá chodidla Jessicy Chastainové, představa lidí, kteří na to do kina přijdou jako na nový film s Bradem Pittem. Negativa: vše ostatní
Karigurashi no Arrietty (2010)
Prostá, ale velmi milá a smutná pohádka o poslední (?) rodince malých lidiček žijících pod podlahou rodinného domu. Je dobré vidět, že studiu Ghibli dorůstá nová generace tvůrců - tento film, ač nerežírovaný Miyazakim ("pouze" produkce a scénář), je minimálně stejně dobrý jako jeho filmy, a mnohé z nich i předčí.
Červená Karkulka (2011)
No, kdyby to dávali na N@vě v sobotu odpoledne, a venku by zrovna pršelo.....tak ....si vemte deštník a jděte radši ven...
Go Quiet (video film) (2010)
Další Heima to není, stejně jako Go nejsou další Sigur Rós. Skladby ze své sólovky zde Jónsi zahraje akusticky, ve velmi minimalistických verzích na sólo piano či kytaru. Je zajímavé si to poslechnout, ale těžko si to budu pouštět víckrát než jednou. Kamera zabírá převážně zpívajícího Jónsiho, jen občas se objeví něco jiného jako třeba novoroční ohňostroje nad Reykjavíkem. Žádné krásy Islandu tentokrát nečekejte.
Sucker Punch (2011)
Ten scénář napsal Snyder ve svých 15 letech, ne? Anebo po lobotomii. Akční scény sice vypadají úžasně, ale tím, že jde jen o výplod něčí fantazie, si do nich mohl Snyder po pejskokočičovsku naplácat, co ho jen napadlo. Tyto scény jsou tak jen záminkou k předvádění efektů, a nevyhnutelně zde chybí jakékoli napětí, o emocionálním dopadu nemluvě. Škoda, dost jsem se těšil. Zbytek filmu nestojí za zmínku.
Drž mě pevně (2010)
Kdyby to bylo "napsáno životem", podle skutečné události, bylo by to o hvězdičku víc, ale takhle je ta zápletka až příliš přitažená za vlasy. Ale atmosféra je působivá, to ano.
Destricted (2006)
Death Valley: odpad! Sync: **** Balkan Erotic Epic: *** Hoist: * We Fuck Alone: ** Impaled: *** House Call: **
Inhale (2010)
Drsné drama s opravdu krutým rozuzlením, které jsem vůbec neočekával a které mě docela naštvalo. Což je, když o tom zpětně přemýšlím, vlastně pozitivní věc.