truby

Pointou celého filmu jsou kozy, což je velmi roztomilé.

Nemusíte mnoho o Krylovi vědět, stačí se jen podívat do jeho upřímných očí, zaposlouchat se do jeho hlasu a sledovat to lehké pokyvování hlavou a je Vám jasné, že Kryl byl člověk, který žil pro svou pravdu a nikdy nezradil sám sebe.

Má neláska k Davvidu Grohlovi má iracionání kořeny v mém mládí, byl to totiž ten vzdadu za Kurtem a pro mně byla Nirvana pouze Kurt a bezvýznamné křoví s hudebními nástroji. Jenže Dave dospěl, založil si vlastní kapelu, vymněnil nástroj, přesto jsem si ho nedokázal příliš oblíbit. I v tomto dokumentu si hraje na frajera, kterej hodně ví a hodně zná. Nicméně, měl skvělej nápad a má slabost pro staré věci, či způsoby, a tak nechal ve svém dokumentu vyprávět konzoli Neve. Trpím stejnou slabostí jako Dave a sám sebe označuji jako analogového muže v digitální době, tudíž jsem s nadšením sledoval jak se pár legendárních hudebníků rozplývá nad hromadou elektronek a ručiček.

Levicová propaganda, možná. Pravdou, že slůvko objektivní nebude asi na místě, jenže proč tedy někdo nenatočí dokument o tom, jak je všeobecná zdravotní péče špatný systém, omezující svobodu a neukáže klady liberálně kapitalistického systému řízení zdravotnictví? Je také tak svobodný, když ho řídí pár zdravotních pojišťoven, které si s pacienty dělají, co chtějí? Když jediná řídící síla jsou peníze?

Myslím, že je film neprávem shozený do hlubiny modrých čísel. Tipoval bych to na neznalost Freudova myšlení, která jej potopila a nemožnost naladit se na stejnou vlnu, na jaké se veze film. Jenž může být pravdou, že i pro velké znalce Freuda, to mohla být nuda, ale mně, který s Freudem teprve začíná, to zaměstnalo hlavu natolik, že jsem nebyl schopen vidět případné technické, či herecké, nebo jiné nedostatky a závěrečné titulky mně vcelku zaskočily.

Rodrigueze jsem poslouchal ještě předtím, než tento film obdržel Oscara a velice jsem si jeho hudbu oblíbil, neřkuli zamiloval. Samotný dokument je velice jednoduchý a na jeho zpracování není v celku nic moc zajímavého. Jenže ten příběh je natolik silný, že nepotřebuje žádné složité a umělecké zpracování. A samotný fakt, že tvůrci spolu s nadšenými fanoušky a obdivovateli jeho tvorby, změnili život tohoto muzikanta a přičinili se o zadostiučinění a uznání, které mu bylo celý život odepřeno, je naprosto úžasný až pohádkově neskutečný. Nejsilnější stránkou tohoto dokumentu je sám Rodriguez, jakožto obraz člověka pokorného, pracovitého a skromného. Zkrátka dojemný lidský příběh, kterému se těžko věří, podtržený srdcervoucí, melancholickou bluesovou hudbou - to je Sugar Man.

V Margaret se nevyznáte, stejně tak málo se vyznáte ve stejnojmeném filmu a těžko prohlédnete režisérský záměr. Přesto vám 144 minut nepřijde moc dlouhých. Zajímavý film, který neříká vše, avšak podnětů k přemýšlení vyvolá pocelou dobu svého trvání dost, a tím, že si nejste jisti celou dobu o co jde, to jej dělá i napínavým.

Deprese v celé své kráse, oděná do čeného sametu, bosa a na pohublých tvářích místo slz kapky krve, schoulena do klubíčka, v koutě světa zvaném beznaděj.

Už knižní předloha mně moc nenadchla, a to z toho důvodu, že vypadala spíše jako filmový scénář, proto jsem docela věřil, že tenhle transfer na stříbrné plátno se může povést lépe, než Steinbeck a jeho Na východ od ráje. Když už nic jiného, tak ta kniha byla napínavá a velice čtivá a nechápu, jak se z takovéto předlohy stal dlouhý a nudný film. A ten konec?? Abychom se zavděčili všem, tak pro jistotu uděláme dvě varianty konce, no fuj. Alibismus a absolutní nejistota tvůrců svým vlastním výtvorem.

Námět světu ve světě není bůhvíjak originální a stejně tak jejich prolínání na konci. Ale morální dilema, jakožto hlavní linie filmu, je zobrazeno velice věrohodně a bude vás nutit přemýšlet a zvažovat, polemizovat téměř po celou dobu. A nikdo nakonec nerozhodne za vás, protože po celou dobu vám film nabízí dvě varianty a samozřejmě je konec zcela otevřený a na vás. Žít svůj život ve lži a trpět výčitkami svědomí, nebo sobecky ulevit svému svědomí za cenu toho, že ublížim lidem kolem sebe, které mám rád a zničím budoucnost své rodiny? Dobrá otázka položená docela příjemným způsobem.