Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (695)

plakát

Jak vyrobit vraha (2015) (seriál) 

Tohle je nevídaná pecka obrovských rozměrů.  Jak vyrobit vraha sleduje příběh propuštěného, neprávem odsouzeného Stevena Averyho. Ten vinou laxního přístupu místní policie strávil posledních 18 let v lochu, a proto po státu žádá finanční injekci za způsobenou újmu. Místo ní přichází želízka a soudní proces za vraždu, která se měla stát na jeho pozemku. Zhruba od tohoto okamžiku se objektivita loučí a do popředí se dostávají myšlenky, jestli a jak moc je prohnilý jeden policejní sbor a jeho právníci. Nutno dodat, že samotná státní sféra, která je v tomto případě zastoupená vyšetřovateli, detektivy či právníky obžaloby, opravdu nedává možnost vytvořit objektivní dokument a je tak koneckonců jedno, jestli jde o slovíčkaření mezi právníky nebo výslech šestnáctiletého chlapce, který by asi odkýval i třetí světovou…prostě a jednoduše, něco na tom případu strašně smrdí.  A cítí to i Averyho právníci. Ti v první sérii zanechávají otazníky nad celou řadou předložených důkazů obžaloby, aby nakonec zůstali zaskočeni stejně jako divák. Druhá série na tyto otazníky nabízí odpovědi. Do popředí nastupuje (rozuměj, že si celou sérii krade pro sebe) Kathleen Zellner, nová obhájkyně Stevena Averyho. Její metody a vědecké postupy vyvracejí původní důkazy obžaloby, sama začíná nové vyšetřování starých událostí, a že se to některým nebude líbit, je víc než jasné. Zellnerová jde v této sérii úplně na dřeň a soustředí se na samotnou oběť a vraha/vrahy. Díky tomu se na povrch dostávají nové a zatajované informace, které paralelně s druhým případem odsouzení Stevenova synovce Brandona, podkopávají právní systémy Ameriky. Making a Murderer je takřka dokonalým dokumentem a snese i přísná měřítka filmařského řemesla. Ano, prvním dílům lze vyčíst jistou nezáživnost, ale ta je vzhledem k neznalosti celého případu pochopitelná a zpětně snadno omluvitelná. Poté už Demos a Ricciardi (režisérky) dokazují, že strukturu tohoto projektu mají pevně v rukou a vědí, co nám chtějí říct, kdy nám to chtějí říct a proč nám to chtějí říct. Události v případu jsou dávkovány přehledně, a když je potřeba, klidně se pomocí video/audio záznamů vrací zpět v čase. Druhá série je tak trochu jiná, pracuje s daleko menším časosběrným materiálem a přesto nebo možná právě proto působí obě jako celek konzistentně a neuvěřitelně.

plakát

Půlnoční mše (2021) (seriál) 

Půlnoční mše není tak vstřícná k širšímu hororovému publiku jako série Haunting a spousta diváků s ní bude mít problém. Flanagan je výborný vypravěč a umí hledat napětí na polích mezilidských vztahů, což se mu zhruba první dvě třetiny série daří na výbornou. Potom vyloží všechny karty na stůl a divák zjistí, že víc než o náboženství a víru, jde tady především o to, ukázat, že umí zfilmovat knihu Stephena Kinga, kterou ještě ani on sám nenapsal. Ano, tato mše skládá poctu Kingovi všemi směry a jde jí to víc než dobře. Po Doctor Sleep další Flanaganův podařený "King". 80%

plakát

Rambo: Poslední krev (2019) 

Není to žádná tragédie. Bylo jasné, že John nebude běhat po lese ani likvidovat vojáky v džungli. Za prvé už na to nemá roky a pak taky už sám závěr čtverky tomu nenapovídal. Logicky tak Stallone nabídl pohled na civilizovanější pokračování jak jen to v rámci Rambova odkazu jde. Od Stalloneho/scénáristy nelze tentokrát čekat žádné zázraky - tam kde se ve čtverce mistrně schovaly neduhy za přímočarost děje v džungli, brutalitu a hlad po samotné postavě Ramba, tady vystupují na povrch všechny jeho slabiny ve stokrát viděném námětu. Poslední krev chce být víc ukecanější, ale i s dramatickým obloukem pro Rambiče padá mnohokrát do scénáristických pastí. Naštěstí je to se Stallonem/hercem daleko lepší a člověk mu zase věří každou větu, i ten jeho typický nasraný pohled a když padají poslední pilulky na "tlak" do kanálu, vy víte, že začnou teprve ty pravé jatka na které se vlastně celou tu dobu těšíte. S přimhouřením levého oka a zamáčknutou nostalgickou slzou v právém 70%. Nic lepšího od Stalloneho možná už neuvidíme.

plakát

Zmizelá (2014) 

Pro mě zatím největší zklamání v dosavadní Fincherově tvorbě. Třičtvrtě filmu funguje výborně. Scénář si připravil výzvu především pro Rosamundu Pike, která si vyloženě říká o nominaci na zlatého mr. Proppera. Ani Affleck, přes svůj handicap čítající umění zahrát jen minimum hereckých poloh (hlavně ve tváři), nepůsobí vůbec špatně... postava Nicka mu vyloženě sedla. Zápletka téhož času začínala budovat cestu pro nadcházející finále a já si pochvalně pobrukoval, že takové kriminální drama tady už nebylo pěkně dlouho. Mezitím, co jsem sčítal pět červených hvězdiček pro CSFD, však přišel nečekaný zlom, kolaps a knockout v jednom. Tak podělat prvotřídně rozjetý kolos jsem ještě neviděl (Prometheus je proti tomuto více než slabým soupeřem). Je mi jasné, že v knize je na obhájení vedoucí k tak debilnímu jednání hlavních postav daleko víc prostoru a věřím, že to ve výsledku může i fungovat, ale tady to nefunguje a mně tak nezbývá nic jiného, než si za naštvaného skřípění zubů zaťukat na čelo a přemýšlet nad tím, proč to má proboha tak vysoké hodnocení.... možná ostatní viděli director´s cut s jiným finále. 60%

plakát

Lesní duch (2013) 

Tohle opravdu zabolelo. Pro mě jedno z největších zklamání, které je bohužel o to větší, s jakým očekáváním jsem na nový Evil Dead čekal. Tam kde tvůrčí invence originálu dokázala vylekat, pobavit, zaujmout či držet diváka v napětí, tady nefunguje ani z jedné třetiny... a připadalo mi to, že se o to ani nikdo nesnaží. Dodíváno jen z úcty k originálu, i když ten si jakékoliv srovnávání s tímto moderním výblitkem krve vůbec nezaslouží. 20%

plakát

Zpátky ve hře (2012) 

Baseball nějak zvlášť v lásce nemám, proto jsem se obával, aby se náhodou nedostavil onen známý pocit nudy, kdy se díváte na hodinky, odpočítáváte zbývající čas a jen čekáte až vás titulky vysvobodí z něčeho, co je sice někde dobře hodnocené, ale vás to jaksi obloukem minulo... takže ve výsledku vám místo pochvalných kritik vyvstane na mysli myšlenka obsahující slova o tom, kde se sakra stala chyba nebo ... viděl jsem ten stejný film jako ti ostatní, kteří posouvají snímek do červených měřítek v hodnocení? ... Inu, já ho tentokrát viděl. Nevím jestli mám děkovat tomu, že sportovní drama z prostředí sportu, který u nás nemá až tak moc velkou tradici jako tam za velkou louží, ve své podstatě není ani o baseballu, ale spíš vyobrazení a napravení rodinných vztahů mezi ambiciózní kariéristkou a jejím postarším otcem, jenž se tak trochu po svěrákovsku, snaží coby důchodce být konkurence schopným vlivům moderní doby, kdy se technika a mladá krev dostávají do křížku s letitou zkušeností jednoho ostříleného baseballového skauta. A jak tento souboj nakonec dopadne? Ve výsledku vůbec ne špatně. Předem je třeba říct, že pokud někdo nemá rád Eastwooda, může mít s Trouble with the Curve problémy, ostatním je Clintova role nevrlého a zatrpklého starce dobře známá a předvídatelná. Ostatně stejně jako celý snímek, který ačkoliv je pojat jako drama a nenalezneme v něm nějaký větší dějový zvrat, soustředěně stojí na poctivých, pevných a trefných dialozích, které dávají prostor výborným hereckým výkonům známých tváří ... a pokud někdo neznal jméno Amy Adams, tak věřím, že vás (stejně jako mě) její projev příjemně překvapí. 80% - nejde sice o žádný mezník překonávající filmový počin, ale jeho délka příjemně rychle utíká s tím, jak velký fanoušek Clinta Eastwooda ho sleduje.

plakát

Would You Rather (2012) 

Vcelku lehce nadprůměrný thriller, který díky hereckému projevu Jeffreyho Combse stojí být za to viděn fanoušky žánru. Ta čtvrtá hvězda je právě za doktora Westa ... na kterého jsem mimochodem po shlédnutí Would You Rather dostal chuť.

plakát

American Horror Story - Murder House (2011) (série) 

1 série: 70%, 2 série: 80% Obě série tak nějak začínají výborně. Postavy a příběhy se rozvíjejí, divák je stále více a více napínán a zamotáván do jednotlivých, pospolu držících příběhů. Co chvíli je mu podstrkován fakt, že právě ta postava jejíž minipříběh zrovna sleduje je ta nejdůležitější, aby pak nakonec osud většiny z nich posmutně vyšuměl tak nějak do ztracena. Na druhou stranu je potřeba přiznat, že tohle se tvůrcům daří dokonale a každý díl má co nabídnout ... a to nemluvím jen o výborné Jessice Lange.

plakát

Ctihodný občan (2009) 

Po všech stránkách kvalitní thriller, kterému chybělo k pěti hvězdám jen málo ... možná jen propracovanější zakončení ... "slabších" 90%

plakát

Sinister (2012) 

Docela trpké zklamání, které přichází spolu s laciným koncem. Ten pohřbívá jinak celkem solidní atmosféricky rozehraný hororový thriller, který výborně nutí diváka sledovat a rozplétat případ vražd spolu s hlavním hrdinou. Toto kouzlo bohužel přestane působit, když divák zjišťuje, že je s případem dál než Ethan Hawke, a tak pro něho finále nemusí být tak šokující jak Derrickson zamýšlí (což se stalo bohužel mně). Kdyby tam byla ještě nějaká ta dávka originality navíc, byl bych určitě spokojenější, takhle jen mrzutě mávnu rukou nad lehce vychvalovaným hororovým produktem. 60%