castor

castor

Michal Kočí

okres Žďár nad Sázavou
..úspěšně proplouvám..

115 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 34 66 99 131
    • 24.4.2017  17:03

    Tak trochu ohraná písnička. Na nebezpečnou misi ho sice poslali, ale od jejího výsledku se sakra hlasitě distancovali. Jasně, skončilo to masakrem, nicméně duo přátel se před vojenským soudem nedá. Plukovník Samuela L. Jacksona už dávno pochopil, že kdyby se držel kupříkladu ve Vietnamu příruček a pravidel, svému kamarádovi Tommymu Lee Jonesovi by nosil na hrob květiny a sám by možná přišel k újmě. Nyní je čas „splatit“ dluh, protože ze střechy americké ambasády v Jemenu rozkázal pálit do zfanatizovaného davu. 83 mrtvých. Tohle musí někdo odskákat. Pomůže právě kolega z Vietnamu, který s pompou odešel do důchodu. Zkušený režisér William Friedkin potěšil hned v úvodu slušnými jatkami ve Vietnamu, navázal další solidně natočenou akcí v Jemenu, aby vše uzavřel a výrazně zvolnil v soudní síni. I tehdy to má své kvality, ale kupříkladu prozření vietnamského důstojníka nesnese každý. Stejně jako mdlého (přitom jindy skvělého) Bena Kingsleyho i místy odfláknutý scénář. Přesto platí, že pořád dobré. Na solidní tři zářezy.

    • 23.4.2017  16:41
    Gattaca (1997)
    ***

    Na zadek tedy rozhodně nepadám, ač netvrdím, že nešlo o zajímavou sondu, navíc mísící tradiční sci-fi s vizuální atmosférou filmu noir. Navrch zaoceánským divákům představila jednu z nejzářivějších hvězd let následujících (Jude Law) a ukázala, kterak za pár let budeme chtít geneticky vylepšené děti, které se dostanou do vyšších vrstev společnosti. V opačném případě jim okolí nedovolí růst a zbydou na ně jen podřadné práce. Drama o nebezpečí vědeckého pokroku potěší chladně stylizovanou budoucností, hereckými výkony, netriviálním dějem, který se vyhýbá efektivním scénám. Asi to bylo mým rozpoložením, ale nakonec půjdu jen na tři hvězdy. Mám za to, že se z toho dalo vymačkat víc.

    • 22.4.2017  14:09

    Jak to celé shrnout? Prostě skrz naskrz obyčejné. Zisk především, chladné, bez nápadu, bez emocí. Žádná filmová událost. Star Wars jsou přesně 40 let totálně výnosnou a silnou značkou, Lucas pro mnohé polobohem, fantazie a sny diváků tehdy i roky poté se protáčely na maximum. Jenže za mě měl tenhle svět zůstat právě v 70. a 80. letech. Děj nestrhne, režie je těžkopádná, vtahy mezi postavami mdlé. Kvantita, nýbrž kvalita. Několik vymazlených scén si přesto odneseme, ale na 133 minut a takovou legendu je to zatraceně málo. Finále fajn. Jinak další prázdný popcorn. A to se na nás hrne další.

    • 21.4.2017  13:47

    Úplně na zadek jako někteří zdaleka nepadám, ale přiznávám, že je to solidní skok kupředu. Ač se vlastně loučíme. Ikonická role drsného Australana, který se jindy rozezpíval až k oscarové nominaci, je nyní ve fázi, že nenávidí vše kolem, je unavená, rezignovaná, ve tváři zarostlá, na duši silně pošramocená. Tempo není závratné, vizuál není vyleštěný jako u jiných comicsových zářezů, ale zemitější pojetí sázející na kontaktní akci je fajn. Zvlášť když začnou lítat hlavy, stříká krev a ta malá znepokojivá ďáblice Dafne Keen nasadí ten svůj drsný výraz. Mezi postavami to tepe, hašteření mezi dvěma legendami série funguje, atmosféra je hutná, některé nápady sympatické. Určitě spokojenost. Jen emočně jsme se všude tak úplně nepotkali. Čtyři drápy.

    • 19.4.2017  13:31
    Skryté zlo (2017)
    **

    Upřímně? Raději bych znovu viděl horor/thriller, ve kterém bandu mladých studentů nahání reálný vrah v masce s velkým kuchyňským nožem nebo chlapík v gumovém rybářském plášti svírající v ruce ocelový hák. Továrna na duchařiny, jen jiný barák, jiné zlo, jiné tajemství. A pořád tuctově. Tam krapet mytologie, tam záludné halucinace, tam vrzající dveře, tam kutálející se mince, tam docela dost nezodpovězených otázek. Přidejme i divně poskládané scény/dialogy, průměrné triky a moc dobrého nezůstává. Přitom retro start vypadal velmi optimisticky. Bye Bye, chlape, už se nevracej.

    • 18.4.2017  21:20

    Rány od nájemného řidiče-kurýra Franka bolí, stejně tak bolí i jeho další dobrodružství, kterého se už nechtěl účastnit britský plešoun v dokonale padnoucím obleku. A to bolí dvakrát tolik. Jeho nástupce nás nezajímá, nestojí za to, abychom mu drželi palce a divák bude přemýšlet, zda ten chraplák je skutečně jeho nebo ho jen napodobuje. Tak či onak nefunguje. Stathamovo charisma ho brutálně převyšuje, ale co už, raději ho nechejme sešlapovat pedály. To mu docela jde. Děj se točí kolem čtveřice prostitutek, které nám trestuhodně nic „ze sebe“ neukážou, ale zároveň je jejich geniální plán tak promakaný (okrádají své bývalé pasáky a Frank je od jednoho k druhému vozí), až se chce divákovi brečet. Původní Kurýr dobře věděl, že chce zejména pobavit, nabídl honičky, cool nadsázku, hezké obrázky a kontaktní souboje, občas nějakou kočku vysvlékl. Jenže Luc Besson zřejmě šňupe pořád stejné zboží, občas to nevadí, ale většinou bychom si opravdu přáli nějaký RESTART. Jenže tady se bereme docela smrtelně vážně, tu a tam vyplavou na povrch nějaká traumata, táta s klukem se snaží hláškovat a záporáci jsou opět mizerní (to už je dneska nikdo neumí?). Naštěstí režisér Camille Delamarre, bývalý střihač, v akčních scénách úplně neselhal, jen svůj příběh obsadil karikaturami, které jsou nezajímavé a momentů, jako je rvačka v nočním klubu, je zoufale málo. Díky aspoň za střídmou stopáž.

    • 17.4.2017  12:09

    Tenhle kouzelný svět básníků měl mít tři zastavení a mohli jsme na ně nostalgicky vzpomínat. Jenže duo scenárista Ladislav Pecháček a režisér Dušan Klein nechce nechat recitátora-lékaře Štěpána Šafránka odpočívat, přichystali jednoduchý a jasně čitelný děj, který neurazí, ale ani se nedokáže nějak hlouběji zapsat do divákovy mysli. Poskládali ho z několika mikro příběhů, kdy některé lze postrádat, jiné by si zasloužili nějakou scénu navíc. Skalní fandové si užijí mnohé narážky a odkazy na předchozí pentalogii. Kouzlo je dávno pryč, ale ve výsledku je to lepší, než poslední dvě zastavení (1993, 2003). Kromě ústředního dua přátel vítězí znovu Jaroslav Uhlíř. A Linda Rybová, na kterou je radost se dívat.

    • 16.4.2017  08:58

    Znovu tady máme spíš umělé konflikty, na sílu vyvolané, nikam nesměřující, dějově je to průměr těžící z oblíbené robinsonské tematiky, u kterého asi nejvíc vadí to, že idylu těchhle dvou přeruší příjezd americké lodi. Svůj náboj to tehdy mělo, vizuálně fajn, a zatímco Brooke měla při choulostivých scénách dablérku, Milla se do toho pořádně opřela. I díky tomu, když to poběží na nějakém televizním kanále, divák hned nepřepne.

    • 16.4.2017  08:44
    Modrá laguna: Procitnutí (TV film) (2012)
    *

    Dialog po sexu. On se ptá: „Proč brečíš!“ – Ona zasněně reaguje: „Bylo to nádherný!“ Síla původního filmu z dob, kdy tahle ucha ještě nebyla na světě (1980), byla v tom, že ti dva u tichomořského ostrova ztroskotali coby děti a vším, co je čekalo, se museli prokousat, včetně toho, že se jejich těla měnila. Být v pubertě, asi bych snil o tom ztroskotat s podobnou kočkou někde mimo civilizaci, nicméně tihle dva stále vypadají jak z katalogu, napětí je nulové, atmosféra ještě slabší. Konflikty jsou umělé, na sílu vyvolané, nikam nesměřují a za pár desítek vteřin se prostě samy vyřeší. Omluva Brooke i Mille za kritiku předchozích kousků, tohle je vyložený (a zcela zbytečný) průšvih.

    • 15.4.2017  21:36
    Jean-Claude Van Johnson (TV film) (2016)
    ****

    Krátké, trefné, funkční. Před téměř deseti lety Jean-Claude velmi sympaticky neglosoval žádnou ze svých filmových postav, ale rovnou sám sebe. Jako herce, akčního hrdinu, otce i stárnoucího chlapíka. Připomněl leckteré kraviny, do kterých se nechal nacpat. A hlavně diváka dostal do kolen několikaminutový plačtivý monolog plný jeho životních pádů. A ano, bylo to komplexnější a promyšlenější než tajný agent Van Johnson. Zatímco takový Seagal je roky vyloženě k smíchu, Van Damme se ovšem pořád tak nějak „snaží“, zkouší, co by mohl zarytým fandům připravit a nedonutit je k tomu, aby ze zdi strhli i jeho poslední plakát. Půlhodinka tak akorát, technicky a vizuálně velmi slušné, navíc tady zase máme skutečné herectví, kterého se hláškující Van Damme dopustil. Respekt. Pro „mou“ generaci jak dělané.

    • 13.4.2017  16:26
    Přátelé - Série 2 (série) (1995)
    *****

    Nesmírně pohodový sitcom, který leckdo (nebo alespoň ty nejvydařenější díly) schraňoval na véháesky a brzy zjistil, že by musel nahrát prakticky všechno (epizod bylo neuvěřitelných 238 – myslím neuvěřitelných proto, že disponovaly výtečným komediálním timingem a tahem na bránu). Občas měly kolísavou kvalitu a náladu, nejprve se i pomaleji rozjížděly a měly značně neutříděné charaktery, ale pak (a dlouho poté) přinášely neuvěřitelnou radost.

    • 12.4.2017  17:29
    Santa Claus (1994)
    ***

    Když rozvedený otec zmrzačí chlapíka z kraje věčného ledu a oblékne si jeho kostým, vyraší mu bílý plnovous, zakulatí břicho a dojde mu, že o nadcházející Vánoce se musí postarat on. Scénář je s ohledem na dané téma poměrně neotřelý, nabídne několik sympatických momentů, kterak to vlastně celé funguje. Samozřejmě dojde na dojetí, na všechny ty veledůležité rodinné hodnoty a hlavně na slušné situace s Timem Allenem, který se první velké filmové role tehdy zhostil velmi solidně. Tržby pohádkové.

    • 11.4.2017  16:22

    Být v pubertě, asi bych snil o tom ztroskotat s nějakou slečnou, kterou bych chtě nechtě musel jednou začít zajímat i jinak, než jen jako společník nebo hledač potravy. Panenská příroda, naivní situace, průměrný děj. A poměrně skandální pověst filmu, který těží z oblíbené robinsonské tematiky. Adaptace viktoriánského románu Henryho De Vere Stacpoolea své kouzlo toho času měla, Atkins byl jedno velké dřevo, hudba Basila Poledourise slušně atmosférická. A diváka, pokud náhodou přepne v televizi kanál, stejně nejvíc zajímají choulostivé scény, které jakýs takýs náboj měly.

    • 10.4.2017  17:40

    Tak tenhle jejich svět se mi dokonale trefil do noty. Lesní rodinka, kdy šest dítek zoceluje jejich otec, pravidelně cvičí, debatují, nasávají vědomosti, které by se ve školních lavicích jen těžko dozvěděli. Nakupují jen nezbytné věci, co se dá, uloví nebo si vypěstují. Matka kdesi v nemocnici bojuje (a už dlouho nebude) s bipolární poruchou a právě její radikální rozhodnutí vyšle rodinku neznajíc Star Trek nebo bojové počítačové hry do civilizace – totálně konzumní společnosti. Ústřední myšlenka je zřejmě jasná. Co je víc? A která strana má navrch? Chybuje se v obou táborech, takže divák je zvědavý, kam tenhle zajímavý námět tvůrci posunou a kde všude najde pozitiva/negativa. Není to totiž plácání o smogu, tání ledovců nebo přídatných látkách v potravinách. Divák si tak tvoří vlastní názor, který mu ovšem tvůrci několikrát umně rozbourají, protože každý z životních stylů má svou odvrácenou tvář. Atmosféra je náramná, dialogy úderné, scény podbarvené Sigur Rós jsou sakra silné, herci naprosto přesvědčiví, což těší zejména u dětských/mladých tváří. Dosud hlavně seriálový herec Matt Ross překvapil. A Sundance i Cannes mu tleskaly. Chytré, cynické, nepodbízivé.

    • 9.4.2017  18:15
    Casablanca (1942)
    ****

    Místo, kam Hitlerovy kruté prstíky ještě nedosáhly. Kult, který ovšem vznikal jako další z řady pásových příspěvků, s dějem sériové výroby, navíc ani režisér pořádně neovládal angličtinu a scénář byl zatraceně děravý. Přesto Casablanca i po letech vtahuje a láká, stejně tak to bude i třeba za dvacet let.

    • 9.4.2017  08:48

    Žijí jako psanci uprostřed anglické přírody, ale špatně se určitě nemají. Se zákonem si nikdy hlavu nelámali, kdo se na ně zle podívá, bude rád, když skončí s rozbitým ksichtem. Flákači, chmatáci, negramoti, kočovníci. Cutlerovic rodinku drží pohromadě plánovač nejrůznějších krádeží Colby, jenže jeho syn má o budoucnosti přeci jenom jiné představy. Vloupání do honosného panství bude mít pro komunitu už definitivní dohru. Brit Adam Smith umí vykreslit atmosféru, někdy je při vyprávění děje poněkud monotónní, ale po celou délku zaujme. Velkou měrou mu v tom pomáhá ústřední duo, které svou hereckou bravurou hypnotizuje: Fassbender tyhle polovyšinuté mysli zvládá dokonale, vůdcovský Gleesonův projev je pak dokonale mrazivý. Chemie mezi nimi je hlavním kladem filmu. Právě kolísavé vztahy, kdy syn nějakou úctu k otci má, ale stále víc ho sžírá touha zajistit vzdělání a lepší život svým dvěma dětem, mají svou kvalitu. Škoda, že se mi to celé velmi rychle dostalo z hlavy. Tři až čtyři hvězdy.

    • 8.4.2017  17:08
    Zasvěcení (2016)
    ***

    Evropský divák popularitu a filosofii studentských spolků nemůže chápat a zřejmě ani nechce, protože jejich rituály a pravidla jsou tak trochu mimo mísu. Určitě jsou v nich inteligentní mladí lidé, kteří vymýšlejí zajímavé aktivity, naneštěstí ale i spousta sadistických magorů, kteří s oblibou šikanují zelenáče. Prošel si tím i jeden z bratrů, dnes oblíbený člen studentského bratrstva. Na jeho bráchu si ovšem pár měsíců předtím vyšlápnou dva násilníci, šlohnou mu auto a z něj si udělají boxovací pytel. Nástup na univerzitu, chuť být součástí onoho spolku a hlavní obřadní pekelný týden vzpomínky na nepříjemnou událost oživí. Trpká zkušenost, ale pod kůži se látka nedostane: sráží ji kostrbatý a tak trochu rozskákaný děj i přílišná plytkost jednání postav.

    • 7.4.2017  14:18
    Vymahač (2016)
    ****

    Žádné dvě gorily ve dveřích, Artur deptá dlužníky po telefonu. Chytře, neúnavně, opakovaně. Atmosféra kanceláře, telefon přilepený k uchu. Stačí málo. Jenže kdysi to zřejmě náš hrdina kapku přehnal a dlužník si vzal život. Vendeta přichází od zoufalé manželky. Fyzicky ovšem vnímáme pouze hlavního cynického hrdinu (u ostatních jde pouze o hlasy, popřípadě siluetu). Chladně jednající manipulátor musí očistit své jméno, které velmi rychle očerňuje kompromitující video (ani to neuvidíme), za kterým stojí ona manželka. Oporou je velmi dobrý scénář, celkový koncept a zejména herec Konstantin Chabenskij, který má svou roli pevně v rukou. Možná to jen chtělo pár minut navíc, možná jsme mohli víc píchnout do dnešního sobectví, ostrých loktů i nestálé přízně našich „přátel“ a kolegů. A ač působí hlavní hrdina suverénním dojmem, v duši jde o tragickou postavu. Chytrý morální kus. Nicméně radikální závěrečná pasáž mi nesedla.

    • 6.4.2017  14:33
    Red Nose Day Actually (TV film) (2017)
    ***

    Láska nebeská byla úkaz. Nesmírně funkční romance, ze které úplně čišelo nadšení, energie a fakt, že tvůrci měli zřejmě plnou hlavu nápadů, protože jednotlivé minipříběhy mohly být klidně o pár minut delší. Vrací se tak vyznání pomocí popsaných papírových kartónů už ne zklamaného kamaráda, vrací se vyšeptalý rocker, už víme, že ve 14 let starém skvostu portugalská služebná a anglický spisovatel nyní zvládají jazyk toho druhého.. jenže zmizela lehkost, zmizel vtip, přesný timing, atmosféra. Nejde o to, kolik postav z původního kusu chybí, ale o to, s čím ti ostatní přicházejí. Některé z linií nabízejí vyloženě jen tu nejjednodušší cestu (syn Liama Neesona), nijak nepřekvapí, nijak se nad nimi nepřemýšlelo. Přijde mi, že tým okolo Richarda Curtise prostě dostal zakázku, musel narychlo vymyslet, co bude jejím obsahem, a celé si to prostě nesedlo a nemělo čas dozrát.

    • 5.4.2017  16:56
    Přátelé - Série 1 (série) (1994)
    *****

    Moc milá závislost pro dospělé. Pohodový sitcom, který leckdo (nebo alespoň ty nejvydařenější díly) schraňoval na véháesky a brzy zjistil, že by musel nahrát prakticky všechno (epizod bylo neuvěřitelných 238 – myslím neuvěřitelných proto, že disponovaly výtečným komediálním timingem a tahem na bránu). Občas měly kolísavou kvalitu a náladu, což se dá čekat, nejprve se i pomaleji rozjížděly a měly značně neutříděné charaktery, ale pak (a dlouho poté) přinášely neuvěřitelnou radost.

    • 4.4.2017  14:41
    Pocahontas (1995)
    ***

    Disney potřiatřicáté celovečerně. Asi to známe. Sentimentální love story, kterak k břehům Nového světa dorazila loď plná anglických kolonistů. A nechyběl mezi nimi pohledný John Smith. Snaha oslovit široké publikum je patrná, nejvíc unešené budou osmileté holčičky, nudit se ovšem nebudou ani „tolerantnější“ rodiče. Jen trošku moc balancujeme mezi pohádkou a hodinami dějepisu, nikde to pak není dostatečně působivé. Hudební skladatel a osminásobný držitel Oscara Alan Menken zase zazářil.

    • 3.4.2017  15:21
    Loving (2016)
    ***

    Rok ve vězení natvrdo nebo podmínečné odložení na 25 let v případě, že stát opustí. Tedy svou rodinu a vše, čemu doposud říkali domov. Píše se rok 1967 a vztah černošky a bělocha zdaleka nemá na růžích ustláno. Tvůrci vědí, co chtějí sdělit, jdou k tomu jednoduchou, ale vzhledem k divákovi ne zrovna účinnou cestou. Režisér a scénárista Jeff Nichols, který upoutal například apokalyptickým nezávislým kusem Take Shelter, se totiž rozhodl pro mravenčí tempo a nevzrušivé uchopení. Sice to má svou atmosféru, která myšlenku ještě víc zviditelňuje, a civilně zahrané postavy (minimalističtí Joel Edgerton a Ruth Negga), pod kůži se ovšem dostat nedokáže. S ohledem na to, že víme, jak to asi dopadne, chybí podněty k zamyšlení, a vlastně i pořádné emoce. Asi chápu proč, ale výrazné scény mi jednoduše chyběly. Přesto upřímné.

    • 2.4.2017  08:37
    Medvídek (2007)
    ***

    Osvědčené autorské duo, luxusní herecká sestava, rozpad několika vztahů i přátelství, přesto to tak úplně neladí. Jak se zadrhlo několik manželství, zadrhlo se i lehké Jarchovského psaní i Hřebejkův laskavý (a zároveň hořký) směr vyprávění. Až moc se snažíme, aby to bylo „ze života“, jenže občasnou vyprázděnost děje a plochost postav přehlédnout nelze. Intimní přemítání o ženách a mužích středního věku totiž občas neví, kam chce směřovat. Ivan Trojan a jeho broučínek a džemíček jsou výborné. Jen samotný Ivan je nevyužitý, jen odvykládává, co dostal na papíře a není to ono. Stejně jsem to cítil u Aničky Geislerové, která je nevýrazná, vychází z toho ovšem lépe, než otravná Vilhelmová. Jakoby je Hřebejk nikterak nevedl. Ztotožnění je tak obtížné. Ve výsledku divák tak nějak zdvořile řekne, že to bylo fajn (je to přeci Hřebejk), ale v ústech máme pachuť, že to nikterak nepobavilo, nepohladilo, ani nějakým nečekaným zvratem nepřekvapilo. To způsobí, že za několik dní si z filmu téměř nic nevybavíte, mnohým situacím chybí pointa, žádná replika ve vás neutkví tak silně, jak by si tvůrci přáli.

    • 1.4.2017  18:20

    Almara, konvička nebo svícen coby sluhové s hlasy vynikajících britských herců, jeden namyšlený princ přeměněný v ohavné zvíře a jedna krásná milovnice knih, která naráží na závistivé a vlastně dost hloupé sousedy. Kletbu zvrátí pouze láska, takže nejen desetileté holčičky budou v kině poskakovat nadšením. Lehčímu kýči se nevyhneme, ale to k tomu jednoduše patří. Byl i v případě nedávné Popelky, která je téhle novince velmi podobná. Magická atmosféra, pečlivá výprava, dynamická akce, vypiplané kostýmy, velmi dobrá kamera (jen v davových scénách se trochu vytrácí choreografie), barevná stylizace a hlavně vskutku vydařené triky. Těch je v Krásce velké množství, oprášené verzi navíc uvěříme i rodící se romantickou linii (ač mohlo „oťukávání“ trvat o pět minut déle), netrpí zkratkovitostí a hlavně výtečně funguje po hudební stránce. Určitě je v téhle oblasti třeba vypíchnout práci herců, kteří se ukazují jako solidní zpěváci. Někdy je sice zpěvu moc, ale prostě mi to celé pojetí sedlo. Okatá Emma je nesmírně půvabná, ač místy nemá moc co hrát. To, že je Bill Condon otevřený homosexuál, víme, to, že Disney dělá za pár scén ramena za progresivnost, víme také (jen černoši na parketu určitě nekřepčili s ostatními), to, že mají v Rusku zákon zakazující propagaci homosexuality, je naopak na trochu jinou debatu.

    • 31.3.2017  12:50
    Miss Sloane (2016)
    ****

    Britská stálice John Madden občas šlápne vedle, ač o vyložené průšvihy samozřejmě nejde (Mandolína kapitána Corelliho, Smrtící úder, ani hotel Marigold ve dvojím provedení neoslovil), ale často dokonale udeří (Důkaz, oscarový Zamilovaný Shakespeare). Tahle sebejistá potvora patří naštěstí do druhé skupiny. Výsledek sice není tak rafinovaný jako kupříkladu Spotlight, úderný jako House of Cards nebo herecky atraktivní jako Den zrady, nicméně dravá lobbistka výtečné Jessicy Chastain má zatraceně dlouhé prsty, bystrý mozek a prořízlou pusu, že je radost ji sledovat. Tvůrci servírují všudypřítomnou snahu zamést špínu pod koberec, jindy ji naopak pořádně představit veřejnosti, vše prostřednictvím opravdu velkého množství stránek dialogů. Není to pro každého, ale svou nemalou kvalitu to rozhodně má. Chytrý film, ve kterém je divákova pozornost zatraceně důležitá.

    • 30.3.2017  11:37

    Byly časy, kdy jsme ujížděli na lecčems. Na bojových hrách nevyjímaje. Síly temna se blíží, pomůže hrstka vyvolených. Prostinký děj, rychlý střih, dunivá hudba, sympaticky zvládnutá výprava a choreograficky solidní souboje. Velkým plusem je, že Paul W. S. Anderson, který stojí za sérií Resident Evil, neustoupil a netočil žádnou rodinnou podívanou á la Street Fighter nebo Power Rangers. Samozřejmě mohl a měl být ostřejší a brutálnější. Komerční ohlas velmi solidní.

    • 29.3.2017  15:07
    Desperado (1995)
    ****

    Přepálená a šmrncovní klasika, která je remakem i pokračováním původní látky, kterak potulný kytarista s tajemným pouzdrem za pár tisíc dolarů ožil díky Robertu Rodriguezovi. V baru mezitím jistý gringo s ksichtem Steva Buscemiho vypráví o pistolníkovi, který vybílil lokál i s barmanem. Startuje akční pohádka, kterak Antonio Banderas pročistí vzduch i počet ostrých hochů jednoho narkobarona, v knihkupectví rozvášní skvostnou Salmu Hayek, naštve nájemného vrhače nožů Dannyho Treja a potěší několik generací diváků. Protože Desperado baví i po dvaceti letech.

    • 28.3.2017  15:18
    Jízda (1994)
    ****

    Nic si nekomplikovat, nikam nekvapit, užívat si. Protože ani tahle road-movie nemá cíl. Miniaturní filmový štáb tehdy vyrazil za sluncem, aby zpět přivezl osobitou výpověď, která se líbí i dnes. Příběh byl jednoduchý, zbytek byla improvizace. Rozhodovalo počasí, vlastní zkušenosti, vzpomínky, aktuální nálada lidí za kamerou i před ní. Jedno horké léto, dva kamarádi s károu bez dokladů, jedna stopařka. A zapálený Svěrák. Velmi působivé.

    • 27.3.2017  09:20
    Velký táta (1999)
    ***

    Adam Sandler musí ukázat, že je zodpovědný a není jen sprostým povalečem, který těží z toho, že mu kdysi někdo přežvejkl nohu a on za to dostal slušné prachy. Když mu přítelkyně přiloží nůž na krk, malý chlapec hledající svého otce je ideální nástroj. Jestliže se divák povznese nad obsahem, může se i docela solidně bavit. Je to typická uřvaná „sandlerovská“ komedie, která platí za to lepší, za čím kdysi tenhle komerční tahák stál. Výsledek je akceptovatelný, přerostlé dítě Sandler je vtipné, ostatní mu zdatně nahrávají na smeče, navrch je v týmu i Steve Buscemi nebo Joey Lauren Adams. A to není úplně málo.

    • 26.3.2017  16:59

    Užít si před svatbou? Proč ne, jenže v divokém rytmu chlastu a drog to tahle pětice kamarádů tak úplně nezvládne, a když najednou objednaná striptérka leží v krvi na podlaze koupelny, je zle. Party is over. Jeden z přátel ovšem zachoval chladnou hlavu a začal vymýšlet podivné plány. V tu chvíli ovšem někdo zaťuká na dveře hotelového pokoje. Další problém. A přibývat začnou další. Ostatně přesně tak, jak praví název. Scénáristický a režijní debut doktora Kronka z televizní Nemocnice Chicago Hope Petera Berga (dneska má za sebou řadu akčních pecek) je černý a cynický kousek, který se ničeho nebojí. Je škodolibě poskládaný, má několik skvostných momentů, jenže naneštěstí zapomněl jedno: skutečně bavit. V podstatně průměrní Američané musejí pod tlakem tragických okolností provádět zlé věci, jenže vývoj a jednání osmdesáti procent z nich jsou nepřirozené a nepravděpodobné. Hrají je sice solidní herci, ale jednoduše tam leccos chybělo. Ambice Berg rozhodně měl, ale motivace měli jeho hrdinové prazvláštní. No a já se před televizí tak nějak zapomněl jedovatě uchechtávat.

<< předchozí 1 2 3 4 34 66 99 131
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace