Pět hvězdiček za divadelní představení... Ansámbl DD předvádí neuvěřitelně strhující a šílené představení. Divadlo má mnoho poloh, tahle patří k těm nejlepším!
Tohle ale není dokument! To je zcela bezzubý medailon ženy, která by (s pultem i bez něj) měla být při vší úctě zapomenuta. Kdy už si konečně lidi uvědomí, že Jiřina Švorcová byla jako herečka spíš spíš podprůměrná ? Kdy konečně padne mýtus Jaroslava Dietla jako génia? POZOR! Tento "dokument" neodhaluje vůbec žádná tajemství, nedozvíte se kolika lidem herečka ublížila. Oficiální text distributora lže, což ale není nic divného - jde tu o adoraci herečky, která žila v době lží. A těch lží se účastnila s maximální vervou a brutálním nasazením. Snímek je navíc promo k prolhanému normalizačnímu seriálu.
Příjemné, britsky vtipné, lehce nekoretní, těžce zábavné a vůbec ne hloupé překvapení nedělního večera na Prima LOVE. Vyzněním film vzdáleně připomíná "Žádné boží zprávy", svérázným přístupem k Bohu "Dogma". Plných pět to není, ale proč si nedovolit ten luxus a udělit plný počet jen tak?
Čtyři hvězdičky za původní dabing Fišer - Hrušínský. Kdybych znal film jen v nové verzi dabingu, nešlo by hodnocení nad dvě hvězdy... Víc než polovina vtipů je totiž v nové verzi nedotažených nebo úplně zničených. Pan Fišer se snaží jak může, ale když je nový i překlad, nenadělá ani on nic...
P.S.: U scény dobývání hradu jsem napoprvé dostal tak hysterický záchvat smíchu, až jsem u tety rozflákal broušenou skleněnou mísu na dobroty. Prošlo to.
Takhle jsem se nevztekal snad ani u mjr. Zemana. Tomu, jak film popisuje mladé lidi, snad nemohl v roce 1985 věřit nikdo. Ačkoliv... Přesně to zapadá do čecháčkovského myšlení. Kdo se jakkoliv liší, s tím bude něco v nepořádku, je to nepochybně příživník/příživnice. V noci se v barech baví jen zbohatlí cizinci, zloději, prostitutky, násilníci, punkáči, tanečníci českého diska. Naprosto přesný obraz našeho národního charakteru - xenofobie, rasismus, šovinismus. "Normální" lidé jsou doma v trepkách, sledují Sanitku nebo Nemocnici na kraji města, pijí lahvové pivko a tláskají se okoralým uherákem. Míněno bohužel smrtelně vážně. Jako bonus Venca Konopník v roli začínajícího policajta. Jiří Štěpnička už po Klementovi nepřekvapí, přesto se mi jeho role příslušníka VB (vzhledem k perzekuci Jiřiny Š.) silně ekluje. Jo, a chtěl bych vidět, jak by na sebe esenbáci nechali beztrestně pořvávat opilce. Pendrek a CPZ - tomu bych věřil trochu víc...
Hodně málo českých filmů se může chlubit tím, že tak nas*ali Čechy s jejich fanoušskovským vlastenčením. Mistři za to ode mě mají první bod. Hodně málo českých filmů ukazuje nepřibarvenou realitu filmovým a přitom nedokumentárním stylem. Mistři mají druhý bod. Hodně málo českých filmů se dotýká xenofobie, rasismu a sudetoněmecké otázky tak nevtíravým a přitom silným způsobem - Mistři mají třetí bod. Hodně málo českých filmů vidí buranství a bezvýchodnost tak chápavě, že jeho grotesknost není ve finále buranská. To je čtvrtý bod. Hodně málo českých filmů má všechny postavy tolik uvěřitelné a Mistři mají pátý bod. Mohl bych pokračovat, ale víc než pět hvězdiček dát nejde...
Znovu viděno, znovu líbilo. Pan Menzel sice v bonusech DVD tvrdil, že to není vydařený film, ale mně se líbil snad po všech stránkách. Absolutní neherectví Jiřího Šlitra mě dokáže spolehlivě zvednout náladu, Eva Pilarová se tady šarmem rovná prvorepublikovým kráskám. A ten závěr... Ten závěr je dokonale mrazivý.
Jan Hřebejk tehdy ještě nenašel klíč k natáčení divácky vděčných a nekonfliktních (případně hladivě konfliktních) filmů. A originálním debutem překonal všechny své následující filmy. Filmový muzikál není snadné natočit, teď už si myslím, že by se toho možná pan Hřebejk bál, ale Šakalí léta vyšla velmi dobře!!! A tak je tenhle polozapomenutý film - alespoň pro mě - tím nejlepším z Jana Hřebejka...
Hodnotit ještě nechci, protože po třech dílech je můj pohled minimálně rozpačitý... První díl byl prázdným (i když občas zajímavým) vzpomínáním. Do dalších dvou dílů se dostalo silné téma Barrandova (chtělo by to ještě jednoho Marhoula do ČT), ale také například "režisér" Soukup, který si stěžoval, jak těžké je natočit komedii (na rozdíl od psychologického dramatu). Je to hezké české, ale taky - až na epizodu Barrandov - takové bezzubé. Uvidíme co bude...
Po včerejším šoku, jak dobrý je to film, jsem musel přihodit na plný počet. Přiznám se, že málokterý sníměk Karla Kachyni mě tak dostal...Skromná a pokorná nádhera!
Neuvěřitelné herectví Rudolfa Hrušínského, který po několikaleté nucené odmlce předvádí něco nadpozemského. František Vláčil, který dokázal z románu protěžovaného komunistického spisovatele vyždímat příběh ČLOVĚKA. Nikdy nezapomenu na scénu, kdy v závěru filmu stojí pan Hrušínský a sleduje stožáry elektrického vedení, jež možná symbolizují kříže, lidské utrpení a vykoupení.
Dvě**. Ale velice dobrý dvě!! Pro mě to byl takový většinově zkousnutelný Brüno. Jenže tam, kde Zoolander naznačuje, jde Brüno bez okolků na věc. Tam, kde si Zoolander utahuje z modelů, Brüno jim osahává zadky a nakrucuje se před nimi jako žížala na rybářském háčku. Když se Zoolander pouští do satiry, Brüno mění iPod za černouška. Chcete-li se nezávazně (a slušně) pobavit, koukněte na Zoolandera. Chcete-li neslušně nakopnout a ještě dlouho na film vzpomínat v dobrém či zlém (záleží na míře tolerance), pusťte si Brüna...
Já vím, že je pět hvězdiček moc, že film působí amatérsky. Vím, že improvizace, která má filmu dodat autenticitu selhává a místy sklouzává do trapnosti. Vím, že pět hvězd jsem nedal leckterému formálně lepšímu filmu. Měl-li bych být zcela objektivní, bylo by to tak 40 - 50%. Víc ani ťuk. Za co tedy těch pět *****? Prostě a jednoduše to dotahuje přesný a vynikající Martin Hofmann, který nad ostatními ční o několik pater. Jak napsal novoten: "Zachráncem filmu se tak v mých očích stal Davídek. Už to, že nehezký, protivný a despotický sobec je zdaleka nejlepší postavou, za něco mluví." A já se pod to podepisuju a navíc dávám plný počet...
Ne, ne, ne a ne! Herecké výkony za hranicí dobrého vkusu, nesympatické figury (všechny), televizní zpracování, absence atmosféry... K tomu si připočtěte dokumentaristku, jejíž postava šustí papírem tak nahlas, že přehlušuje i horkou tužkou psané dialogy. Strašně nerad píšu negativní komentáře, ale tady to prostě jinak nejde. Proč tedy ta jedna hvězdička? Za těch pár záběrů kanadské venkovské krajiny, ze které cítím tajemné chvění - i kdyby to někdo natočil jen přes čočku mobilního telefonu...
P.S.: Je náhoda, že zde není uvedeno jméno režiséra nebo film opravdu nikdo nerežíroval? Přikláním se k variantě 2 :-) (22. 11. 2010)
Kult, který jsem nepochopil - tenhle seriál jde buď milovat nebo nenávidět. Já bohužel patřím do té druhé skupiny, nemůžu za to... Ale jo, tak jednou-dvakrát za díl jsem se i usmál, to je ale vzhledem k žánru sitcomu zatraceně málo. Pro mě totální opak genialit jako jsou IT Crowd nebo Black Books (kde jsem se smál pořád a nahlas). Mě totiž nebaví nejen to prostředí ani postavy, které jsou mi takřka odporné. A nerozumím ani zdejšímu vysokému hodnocení, což ale neznamená, že je Red Dwarf hloupost. Jen to vůbec není moje krevní skupina.
Nejde-li se nevyhnout srovnání se Špačkovými POUTY, pak se mi prostě Životy těch druhých líbily méně. Proč? Sám nevím, ale jak tu někdo trefně napsal, Životy těch druhých jsou kladně nabité, zatímco POUTA v sobě nesou záporný náboj. A to je možná ono. Já prostě nedoufám, že se ze bezcharakterního psychopata nemůže stát mesiáš. Strašně bych tomu věřit chtěl... nejde to. Ale proměně zrůdy v ještě větší zrůdu věřím. A v tom byla POUTA pravdivější, depresivnější a pro mě i hlubší...
Film o adolescentovi, který chce provokovat tím, že spáchá sebevraždu, přičemž se u toho chce natočit na video a vytvořit tak školní videofilm. Potká se se stejně starou dívkou (školní krasavicí), která má stejné choutky, jen to se sebevraždou myslí vážněji a má pro ni víc "důvodů"... Víc prozrazovat nebudu, protože bych vyžvanil, jak to dopadne.
K hodnocení: Zajímalo by mě, kolik je režisérovi let (na iMDB jsem to nenašel a nemám čas to hledat jinde. Každopádně to působí tak autenticky amatérsky, že je to až trochu na škodu. Navíc to rozuzlení - tak moralizující poselství se jen tak nevidí...Zajímavá (zapamatováníhodná) myšlenka je tam jen jedna: "Sebevražda je trvalé řešení dočasného problému."
P.S.: David Carradine zde nehraje sebevraha, to by byla asi moc velká absurdita. Hraje něco jako "básníka a filosofa smrti" - tak trochu ve stylizaci Kung fu: Legenda pokračuje...
Čekal jsem lecos, ale dokument moje očekávání předčil naprosto. Spirála se roztáčí zdánlivě pomalu, přesto je děsivě rychlá.
Co nechápu jsou komentáře typu: "slušnej a inteligentní člověk ví, co drogy umí / může si za to sama / nikoho litovat nebudu."
Tak za prvý: rád bych slyšel definici slušného a inteligentního člověka. Myslím si, že mezi uživateli drog je inteligentních lidí víc, než si myslíte. A věřím, že Katka rozhodně nebyla před tím, než jí hero vymylo mozek, hloupá. K inteligenci patří i schopnost vyjadřovat se a tu Katka zpočátku měla. K té slušnosti - zajímal by mě průzkum, kolik lidí žilo před atakem závislosti ve "slušné" rodině a dám ruku do ohně, že nejméně polovina (navíc je-li podle současné morálky slušná ta rodina, kde mají vypulírovaná okna, čisté oblečení, muž vždy hladce oholen a žena s dětmi pod značkovými oděvy modřiny a oděrky - to ale není vidět, takže jsou slušní).
Za druhý: jestli si za to může sama ví jen Bůh. Je snadné kázat v teplákách od kanape o morálce. Na zamaštěném stole půl štangle Vysočiny a třetí lahvový. NIKDO z nás neví, jaké měla dětství, NIKDO nevíme, jací bychom byli, kdybychom vyrůstali v jiné rodině. Někdo by to možná ustál, ale ani tomu člověku to nedává právo soudit!
No a za třetí: jsem přesvědčen, že o lítost nikdo nestojí. Snad jen: važte si toho co máte, kdykoliv to můžete ztratit.
Režisér zatraceně dobře věděl o čem točí a herci zatraceně dobře věděli, co hrají. Deprese, pocit zmaru. Geniální herecké výkony, střídmá a proto skvělá režie. Je to možná schématické, ale ve skutečnosti to bývá ještě horší. A ten název!!!
Všechno tak nějak uvěřitelné, netrapné. A ti kluci v hlavních rolích byli živí. A Martin Myšička konečně ve větší roli (Dejvické divadlo je prostě líheň talentů... I když... zrovna Martin Myšička na výrazné filmové role čekal dost dlouho od filmu Šeptej). Děkuji za první české porevoluční (a opravdové) komediální drama...
Pro mě velké a milé překvapení!!! Sobota je opravdu výbornej, Vetchý sice hraje posté to samé, ale jde mu to a Kikinčuk mě tady moc baví (koukám, že jsem asi jedinej). Takhle má podle mého vypadat dobrý seriál. Silné tři, slabé čtyři... Za odvahu vykročit z Růžových zahrad a rozbít křehké vztahy 4*!
Bylo by mylné posuzovat tento pořad podle kritérií, kterými se hodnotí filmy. Tady totiž vůbec nejde o herecké výkony, o novátorskou kameru, umělecké zpracování. Forma je zde jen jako jakýsi můstek, který odkazuje k obsahu, který je daleko zásadnější. Takže co hodnotit? Pan Jílek nemusí sedět všem, ale jako terapeut má za sebou nezpochybnitelné úspěchy a velmi dobře ví, o čem je řeč. A já, pokud se dostanu na dno, si nepřeju nikoho jiného, než právě pana Jílka, díky kterému si svou pravdu tvrdě vyšlapu sám...
První Hřebejkův film, ze kterého nečiší čecháčkovské smíření v duchu "každej byl ňákej". Pořád tomu ale nevěřím. Musím uznat, že ze scény hádky Daniely Kolářové s Lenkou Vlasákovou jsem si sedl na prdel a měl husí kůži. To, co převádějí Martin Huba a Ladislav Chudík snad už překročilo i evropský standard. Bohužel je tu však neherec (zvláštní a osobitý fotograf) Antonín Kratochvíl, jehož výstupy jsem vysloveně protrpěl a neustále dokola nechápavě kroutil hlavou nad jeho nominací na nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (akademie asi zvládla přehlédnout Martina Myšičku, který by si za Protektora zasloužil alespoň tu nominaci).
A taky jsem viděl PO UTA - film z doby, o které Kawasakiho růže vypráví. A to je panečku ta pravá šeď, neuróza a neutěšenost...
Jojo, Jirka Štěpnička byl vždycky charakter... Pamatujete ještě na to, jak Ilja Racek vysvětlovatl svou roli ve filmu Reportáž psaná na oprátce? "Byli jsme mladý, blbí a chtěli jsme hrát." - Tohle chápu a myslím, že pan Racek už nemá co vysvětlovat a proč se obhajovat. Aby ale Štěpnička hrál v druhé (!) polovině osmdesátých let (a v téměř 40 letech věku!!!) Gottwalda - s příhlédnutím k tomu, co uděli komunisti jeho matce - to zůstává rozum stát, to mi hlava nebere... V SSSR byl u vesla Gorbačov, komunismus se drolil a hroutil, ale Jirka si ještě stihl střihnout hlavní roli v oslavném seriálu Evžena Sokolovského na jednu z největších zrůd našich dějin...
Na čtyři to není, to je bez debat, ale hvězdička za snahu se taky počítá, je to taky hvězdička všem kdo dali odpad. Hergot, dneska je asi fakt in stírat filmy (to bych snad i pochopil, v anonymitě internetu se komplexy léčí nejlépe). Co ale nepochopím jsou výkřiky typu: "To bych natočil líp i na mobil." Chápu, že se mi ten který film líbit nemusí, ale trochu úcty by neškodilo. Moc bych chtěl vidět ten lepší, na mobil natočený film...
P.S.: Zvažuju, že filmy, kterým jsem dal odpad vyřadím z hodnocení...
Jak řekl jeden můj kamarád když opustil kinosál: "A český film má nového Karla Kopfrkinkla..." Lépe bych to vystihnout nedovedl. Totálně rozložený charakter hlavního "hrdiny" musela být neskutečná herecká výzva a Ondřej Malý ji pojal nejbrilantněji, jak bylo možné. Pouta by se skoro mohla odehrávat kdekoliv, natolik nadčasová mi přijde studie povah osob lidí, osmdesátá léta filmu "jen" dodala větší míru odevzdání a bezvýchodnosti. Po všech Hřebejkových filmech o ničem je tu film z doby ne tak dávno minulé o NĚČEM...
Moje komentáře
Černá díra (divadlo) (2011)
Pět hvězdiček za divadelní představení... Ansámbl DD předvádí neuvěřitelně strhující a šílené představení. Divadlo má mnoho poloh, tahle patří k těm nejlepším!
Tajemství Jiřiny Švorcové (TV film) (2010)
Tohle ale není dokument! To je zcela bezzubý medailon ženy, která by (s pultem i bez něj) měla být při vší úctě zapomenuta. Kdy už si konečně lidi uvědomí, že Jiřina Švorcová byla jako herečka spíš spíš podprůměrná ? Kdy konečně padne mýtus Jaroslava Dietla jako génia? POZOR! Tento "dokument" neodhaluje vůbec žádná tajemství, nedozvíte se kolika lidem herečka ublížila. Oficiální text distributora lže, což ale není nic divného - jde tu o adoraci herečky, která žila v době lží. A těch lží se účastnila s maximální vervou a brutálním nasazením. Snímek je navíc promo k prolhanému normalizačnímu seriálu.
Okouzlený (1967)
Příjemné, britsky vtipné, lehce nekoretní, těžce zábavné a vůbec ne hloupé překvapení nedělního večera na Prima LOVE. Vyzněním film vzdáleně připomíná "Žádné boží zprávy", svérázným přístupem k Bohu "Dogma". Plných pět to není, ale proč si nedovolit ten luxus a udělit plný počet jen tak?
Růžový panter znovu zasahuje (1976)
Čtyři hvězdičky za původní dabing Fišer - Hrušínský. Kdybych znal film jen v nové verzi dabingu, nešlo by hodnocení nad dvě hvězdy... Víc než polovina vtipů je totiž v nové verzi nedotažených nebo úplně zničených. Pan Fišer se snaží jak může, ale když je nový i překlad, nenadělá ani on nic... P.S.: U scény dobývání hradu jsem napoprvé dostal tak hysterický záchvat smíchu, až jsem u tety rozflákal broušenou skleněnou mísu na dobroty. Prošlo to.
Tísňové volání (1985)
odpad!Takhle jsem se nevztekal snad ani u mjr. Zemana. Tomu, jak film popisuje mladé lidi, snad nemohl v roce 1985 věřit nikdo. Ačkoliv... Přesně to zapadá do čecháčkovského myšlení. Kdo se jakkoliv liší, s tím bude něco v nepořádku, je to nepochybně příživník/příživnice. V noci se v barech baví jen zbohatlí cizinci, zloději, prostitutky, násilníci, punkáči, tanečníci českého diska. Naprosto přesný obraz našeho národního charakteru - xenofobie, rasismus, šovinismus. "Normální" lidé jsou doma v trepkách, sledují Sanitku nebo Nemocnici na kraji města, pijí lahvové pivko a tláskají se okoralým uherákem. Míněno bohužel smrtelně vážně. Jako bonus Venca Konopník v roli začínajícího policajta. Jiří Štěpnička už po Klementovi nepřekvapí, přesto se mi jeho role příslušníka VB (vzhledem k perzekuci Jiřiny Š.) silně ekluje. Jo, a chtěl bych vidět, jak by na sebe esenbáci nechali beztrestně pořvávat opilce. Pendrek a CPZ - tomu bych věřil trochu víc...
Mistři (2004)
Hodně málo českých filmů se může chlubit tím, že tak nas*ali Čechy s jejich fanoušskovským vlastenčením. Mistři za to ode mě mají první bod. Hodně málo českých filmů ukazuje nepřibarvenou realitu filmovým a přitom nedokumentárním stylem. Mistři mají druhý bod. Hodně málo českých filmů se dotýká xenofobie, rasismu a sudetoněmecké otázky tak nevtíravým a přitom silným způsobem - Mistři mají třetí bod. Hodně málo českých filmů vidí buranství a bezvýchodnost tak chápavě, že jeho grotesknost není ve finále buranská. To je čtvrtý bod. Hodně málo českých filmů má všechny postavy tolik uvěřitelné a Mistři mají pátý bod. Mohl bych pokračovat, ale víc než pět hvězdiček dát nejde...
Vražda na Eigeru (1975)
Já mám prostě pro Clinta slabost... Navíc z filmu neuvěřitelně dýchá sedmdesátkový duch toho nejlepšího!
Zločin v šantánu (1968)
Znovu viděno, znovu líbilo. Pan Menzel sice v bonusech DVD tvrdil, že to není vydařený film, ale mně se líbil snad po všech stránkách. Absolutní neherectví Jiřího Šlitra mě dokáže spolehlivě zvednout náladu, Eva Pilarová se tady šarmem rovná prvorepublikovým kráskám. A ten závěr... Ten závěr je dokonale mrazivý.
Šakalí léta (1993)
Jan Hřebejk tehdy ještě nenašel klíč k natáčení divácky vděčných a nekonfliktních (případně hladivě konfliktních) filmů. A originálním debutem překonal všechny své následující filmy. Filmový muzikál není snadné natočit, teď už si myslím, že by se toho možná pan Hřebejk bál, ale Šakalí léta vyšla velmi dobře!!! A tak je tenhle polozapomenutý film - alespoň pro mě - tím nejlepším z Jana Hřebejka...
Rozmarná léta českého filmu (TV pořad) (2010)
Hodnotit ještě nechci, protože po třech dílech je můj pohled minimálně rozpačitý... První díl byl prázdným (i když občas zajímavým) vzpomínáním. Do dalších dvou dílů se dostalo silné téma Barrandova (chtělo by to ještě jednoho Marhoula do ČT), ale také například "režisér" Soukup, který si stěžoval, jak těžké je natočit komedii (na rozdíl od psychologického dramatu). Je to hezké české, ale taky - až na epizodu Barrandov - takové bezzubé. Uvidíme co bude...
Městem chodí Mikuláš (1992)
Po včerejším šoku, jak dobrý je to film, jsem musel přihodit na plný počet. Přiznám se, že málokterý sníměk Karla Kachyni mě tak dostal...Skromná a pokorná nádhera!
Dým bramborové natě (1976)
Neuvěřitelné herectví Rudolfa Hrušínského, který po několikaleté nucené odmlce předvádí něco nadpozemského. František Vláčil, který dokázal z románu protěžovaného komunistického spisovatele vyždímat příběh ČLOVĚKA. Nikdy nezapomenu na scénu, kdy v závěru filmu stojí pan Hrušínský a sleduje stožáry elektrického vedení, jež možná symbolizují kříže, lidské utrpení a vykoupení.
Zoolander (2001)
Dvě**. Ale velice dobrý dvě!! Pro mě to byl takový většinově zkousnutelný Brüno. Jenže tam, kde Zoolander naznačuje, jde Brüno bez okolků na věc. Tam, kde si Zoolander utahuje z modelů, Brüno jim osahává zadky a nakrucuje se před nimi jako žížala na rybářském háčku. Když se Zoolander pouští do satiry, Brüno mění iPod za černouška. Chcete-li se nezávazně (a slušně) pobavit, koukněte na Zoolandera. Chcete-li neslušně nakopnout a ještě dlouho na film vzpomínat v dobrém či zlém (záleží na míře tolerance), pusťte si Brüna...
Silný kafe (2004)
Já vím, že je pět hvězdiček moc, že film působí amatérsky. Vím, že improvizace, která má filmu dodat autenticitu selhává a místy sklouzává do trapnosti. Vím, že pět hvězd jsem nedal leckterému formálně lepšímu filmu. Měl-li bych být zcela objektivní, bylo by to tak 40 - 50%. Víc ani ťuk. Za co tedy těch pět *****? Prostě a jednoduše to dotahuje přesný a vynikající Martin Hofmann, který nad ostatními ční o několik pater. Jak napsal novoten: "Zachráncem filmu se tak v mých očích stal Davídek. Už to, že nehezký, protivný a despotický sobec je zdaleka nejlepší postavou, za něco mluví." A já se pod to podepisuju a navíc dávám plný počet...
Za mřížemi (TV film) (2006)
Ne, ne, ne a ne! Herecké výkony za hranicí dobrého vkusu, nesympatické figury (všechny), televizní zpracování, absence atmosféry... K tomu si připočtěte dokumentaristku, jejíž postava šustí papírem tak nahlas, že přehlušuje i horkou tužkou psané dialogy. Strašně nerad píšu negativní komentáře, ale tady to prostě jinak nejde. Proč tedy ta jedna hvězdička? Za těch pár záběrů kanadské venkovské krajiny, ze které cítím tajemné chvění - i kdyby to někdo natočil jen přes čočku mobilního telefonu... P.S.: Je náhoda, že zde není uvedeno jméno režiséra nebo film opravdu nikdo nerežíroval? Přikláním se k variantě 2 :-) (22. 11. 2010)
Červený trpaslík (TV seriál) (1988)
Kult, který jsem nepochopil - tenhle seriál jde buď milovat nebo nenávidět. Já bohužel patřím do té druhé skupiny, nemůžu za to... Ale jo, tak jednou-dvakrát za díl jsem se i usmál, to je ale vzhledem k žánru sitcomu zatraceně málo. Pro mě totální opak genialit jako jsou IT Crowd nebo Black Books (kde jsem se smál pořád a nahlas). Mě totiž nebaví nejen to prostředí ani postavy, které jsou mi takřka odporné. A nerozumím ani zdejšímu vysokému hodnocení, což ale neznamená, že je Red Dwarf hloupost. Jen to vůbec není moje krevní skupina.
Životy těch druhých (2006)
Nejde-li se nevyhnout srovnání se Špačkovými POUTY, pak se mi prostě Životy těch druhých líbily méně. Proč? Sám nevím, ale jak tu někdo trefně napsal, Životy těch druhých jsou kladně nabité, zatímco POUTA v sobě nesou záporný náboj. A to je možná ono. Já prostě nedoufám, že se ze bezcharakterního psychopata nemůže stát mesiáš. Strašně bych tomu věřit chtěl... nejde to. Ale proměně zrůdy v ještě větší zrůdu věřím. A v tom byla POUTA pravdivější, depresivnější a pro mě i hlubší...
Black Books (TV seriál) (2000)
Není to úplně na pět hvězdiček, ale protože jednoho takového Bernarda Blacka znám, nemůžu jinak. "Jak to, žes nezamknul, chodí nám sem zákazníci!"
Archie's Final Project (2009)
Film o adolescentovi, který chce provokovat tím, že spáchá sebevraždu, přičemž se u toho chce natočit na video a vytvořit tak školní videofilm. Potká se se stejně starou dívkou (školní krasavicí), která má stejné choutky, jen to se sebevraždou myslí vážněji a má pro ni víc "důvodů"... Víc prozrazovat nebudu, protože bych vyžvanil, jak to dopadne. K hodnocení: Zajímalo by mě, kolik je režisérovi let (na iMDB jsem to nenašel a nemám čas to hledat jinde. Každopádně to působí tak autenticky amatérsky, že je to až trochu na škodu. Navíc to rozuzlení - tak moralizující poselství se jen tak nevidí...Zajímavá (zapamatováníhodná) myšlenka je tam jen jedna: "Sebevražda je trvalé řešení dočasného problému." P.S.: David Carradine zde nehraje sebevraha, to by byla asi moc velká absurdita. Hraje něco jako "básníka a filosofa smrti" - tak trochu ve stylizaci Kung fu: Legenda pokračuje...
Katka (2009)
Čekal jsem lecos, ale dokument moje očekávání předčil naprosto. Spirála se roztáčí zdánlivě pomalu, přesto je děsivě rychlá. Co nechápu jsou komentáře typu: "slušnej a inteligentní člověk ví, co drogy umí / může si za to sama / nikoho litovat nebudu." Tak za prvý: rád bych slyšel definici slušného a inteligentního člověka. Myslím si, že mezi uživateli drog je inteligentních lidí víc, než si myslíte. A věřím, že Katka rozhodně nebyla před tím, než jí hero vymylo mozek, hloupá. K inteligenci patří i schopnost vyjadřovat se a tu Katka zpočátku měla. K té slušnosti - zajímal by mě průzkum, kolik lidí žilo před atakem závislosti ve "slušné" rodině a dám ruku do ohně, že nejméně polovina (navíc je-li podle současné morálky slušná ta rodina, kde mají vypulírovaná okna, čisté oblečení, muž vždy hladce oholen a žena s dětmi pod značkovými oděvy modřiny a oděrky - to ale není vidět, takže jsou slušní). Za druhý: jestli si za to může sama ví jen Bůh. Je snadné kázat v teplákách od kanape o morálce. Na zamaštěném stole půl štangle Vysočiny a třetí lahvový. NIKDO z nás neví, jaké měla dětství, NIKDO nevíme, jací bychom byli, kdybychom vyrůstali v jiné rodině. Někdo by to možná ustál, ale ani tomu člověku to nedává právo soudit! No a za třetí: jsem přesvědčen, že o lítost nikdo nestojí. Snad jen: važte si toho co máte, kdykoliv to můžete ztratit.
Dnes naposled (1958)
Režisér zatraceně dobře věděl o čem točí a herci zatraceně dobře věděli, co hrají. Deprese, pocit zmaru. Geniální herecké výkony, střídmá a proto skvělá režie. Je to možná schématické, ale ve skutečnosti to bývá ještě horší. A ten název!!!
Občanský průkaz (2010)
Všechno tak nějak uvěřitelné, netrapné. A ti kluci v hlavních rolích byli živí. A Martin Myšička konečně ve větší roli (Dejvické divadlo je prostě líheň talentů... I když... zrovna Martin Myšička na výrazné filmové role čekal dost dlouho od filmu Šeptej). Děkuji za první české porevoluční (a opravdové) komediální drama...
30 případů majora Zemana (TV seriál) (1974)
odpad!Vše, co bych chtěl napsat, napsal už stokrát lépe Oskar, kterému děkuji i za uspořádání vlastních myšlenek...
Okresní přebor (TV seriál) (2010)
Pro mě velké a milé překvapení!!! Sobota je opravdu výbornej, Vetchý sice hraje posté to samé, ale jde mu to a Kikinčuk mě tady moc baví (koukám, že jsem asi jedinej). Takhle má podle mého vypadat dobrý seriál. Silné tři, slabé čtyři... Za odvahu vykročit z Růžových zahrad a rozbít křehké vztahy 4*!
Ze závislosti do nezávislosti (TV pořad) (2010)
Bylo by mylné posuzovat tento pořad podle kritérií, kterými se hodnotí filmy. Tady totiž vůbec nejde o herecké výkony, o novátorskou kameru, umělecké zpracování. Forma je zde jen jako jakýsi můstek, který odkazuje k obsahu, který je daleko zásadnější. Takže co hodnotit? Pan Jílek nemusí sedět všem, ale jako terapeut má za sebou nezpochybnitelné úspěchy a velmi dobře ví, o čem je řeč. A já, pokud se dostanu na dno, si nepřeju nikoho jiného, než právě pana Jílka, díky kterému si svou pravdu tvrdě vyšlapu sám...
Kawasakiho růže (2009)
První Hřebejkův film, ze kterého nečiší čecháčkovské smíření v duchu "každej byl ňákej". Pořád tomu ale nevěřím. Musím uznat, že ze scény hádky Daniely Kolářové s Lenkou Vlasákovou jsem si sedl na prdel a měl husí kůži. To, co převádějí Martin Huba a Ladislav Chudík snad už překročilo i evropský standard. Bohužel je tu však neherec (zvláštní a osobitý fotograf) Antonín Kratochvíl, jehož výstupy jsem vysloveně protrpěl a neustále dokola nechápavě kroutil hlavou nad jeho nominací na nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (akademie asi zvládla přehlédnout Martina Myšičku, který by si za Protektora zasloužil alespoň tu nominaci). A taky jsem viděl PO UTA - film z doby, o které Kawasakiho růže vypráví. A to je panečku ta pravá šeď, neuróza a neutěšenost...
Gottwald (TV seriál) (1986)
odpad!Jojo, Jirka Štěpnička byl vždycky charakter... Pamatujete ještě na to, jak Ilja Racek vysvětlovatl svou roli ve filmu Reportáž psaná na oprátce? "Byli jsme mladý, blbí a chtěli jsme hrát." - Tohle chápu a myslím, že pan Racek už nemá co vysvětlovat a proč se obhajovat. Aby ale Štěpnička hrál v druhé (!) polovině osmdesátých let (a v téměř 40 letech věku!!!) Gottwalda - s příhlédnutím k tomu, co uděli komunisti jeho matce - to zůstává rozum stát, to mi hlava nebere... V SSSR byl u vesla Gorbačov, komunismus se drolil a hroutil, ale Jirka si ještě stihl střihnout hlavní roli v oslavném seriálu Evžena Sokolovského na jednu z největších zrůd našich dějin...
T.M.A. (2009)
Na čtyři to není, to je bez debat, ale hvězdička za snahu se taky počítá, je to taky hvězdička všem kdo dali odpad. Hergot, dneska je asi fakt in stírat filmy (to bych snad i pochopil, v anonymitě internetu se komplexy léčí nejlépe). Co ale nepochopím jsou výkřiky typu: "To bych natočil líp i na mobil." Chápu, že se mi ten který film líbit nemusí, ale trochu úcty by neškodilo. Moc bych chtěl vidět ten lepší, na mobil natočený film... P.S.: Zvažuju, že filmy, kterým jsem dal odpad vyřadím z hodnocení...
Trhák (1980)
Snad všechno už zde bylo napsáno... Tak snad jen: "Pan Spálený dobrej. Pane Vozáb!!!"
Pouta (2009)
Jak řekl jeden můj kamarád když opustil kinosál: "A český film má nového Karla Kopfrkinkla..." Lépe bych to vystihnout nedovedl. Totálně rozložený charakter hlavního "hrdiny" musela být neskutečná herecká výzva a Ondřej Malý ji pojal nejbrilantněji, jak bylo možné. Pouta by se skoro mohla odehrávat kdekoliv, natolik nadčasová mi přijde studie povah osob lidí, osmdesátá léta filmu "jen" dodala větší míru odevzdání a bezvýchodnosti. Po všech Hřebejkových filmech o ničem je tu film z doby ne tak dávno minulé o NĚČEM...