Enterprise

Tento "film" byla největší snůžka blbosti a amatérismu, jakou jsem kdy viděl. Uživatel beso74 napsal všechno důležité a já se pod jeho komentář můžu jenom podepsat.

Filmové zpracování příběhu Smrt na Nilu vzniklo dva roky po smrti spisovatelky jako pocta jejímu talentu a genialitě. Produkční společnost celkem logicky neměla o peníze nouzi a proto si mohla dovolit kvalitního režiséra a hvězdné herecké obsazení, takže koncentrace hereckých osobností na metr čtverečný byla na kolesovém parníku Karnak větší než poslední únorovou neděli v Dolby Theatre při předávání Oscarů. Ztotožnuji se s jedním komentářem přede mnou, že být na Ustinově místě Davit Suchet, zasloužila by si tato adaptace 6 hvězdiček. Ale i přesto považuji tento film za nejlepší detektivní film jaký byl kdy natočen a věřím, že by byla Agatha Christie stejně spokojena jako s přechozím zpracováním Vraždy v Orient expresu, které měla možnost vidět.

Jedná z lepších detektivek z normalizační éry, které herecky vévodí female fatale Regina Rázlová. Z vlastních pracovních zkušeností vím, že lození na komín není žádná sranda a pokud to člověk s tempem na začátku přežene, po dvaceti nebo třiceti metrech se nestačí divit jak mu tuhnou ruky (a pokud zastavíte, sice si odpočinete nohy,ale oběma rukama se držíte šprušlí, takže ztuhlost a křeč jen tak nevyprchá).

Komentář obsahuje SPOILER !!! Bohužel v tomto díle zvítězila snaha na poslední chvíli obrátit zápletku o sto osmdesát stupňů nad čistým logickým myšlením. Ruku na srdce, ženy jsou sice občas zvláštní stvoření, ale nedokáži s představit prototyp ženy (zvlášť pokud je popsána jako impulsivní), která by chtěla zavraždit manžela kvůli tomu, že má pletky s jinou ženou a následně tu "chudinku" upřímně lituje a má výčitky svědomí, když manžel vystřízliví z letního poblouznění a dá raději přednost teplu rodinného krbu. Ten první nástín odhalení pachatele během závěrečného sezení mi přišel daleko uvěřitelnější než následné odhalení, které postrádá jakákoliv fakta a Poirotovi šedé mozkové buňky je vyvodily na základě dvou nebo tři pronesených vět, které se dají chápat různě a jejichž skutečný smysl si protagonisté odnesli s sebou do hrobu.

Veškerá profesionalita vyzařující z hereckého ansáblů a členů produkce tak charakteristická z filmů Vražda v Orient-expresu, Smrt na Nilu a Zlo pod sluncem odplula kamsi do nenávratna a zbyl pouze čistý, průzračný amaterismus.

"Až lidé uvidí Pierce (Brosnana), asi každý zapomene, že existoval nějaký Sean Connery nebo Roger Moore." Slova Rogera Moora, která pronesl během natáčení Zlatého oka, jsou možná trochu nadnesená, ale více než výstižná.

Třetí nejprodávanější soundtrack (po Horečce sobotní noci a Osobnímu strážci) a cca patnácté nejprodávanější album všech dob. Ať už mám o kvalitě filmu jakýkoliv pochybnosti, jedná věc rozhodně nejde popřít - ty písničky jsou naprosto nesmrtelné. Jen jedna zajímavost - zpěvák Bill Medley, který s kolegyní Jennifer Warnes nazpíval píseň "The Time of My Life", se proslavil už dříve svou verzí slavné "Unchained Melody", která je neodmyslitelnou součásti filmu Duch.

Trochu netradiční pohled na středověký kolorit jednoho venkovského městečka se správně dávkovanou směsí ironie a absurdity. Po shlednutí tohoto snímku mi nezbývá než skromně poznamenat, že naší prapraprapředkové měli na tvoření a řešení blbostí daleko větší přirozený talent a oproti nim jsme v tomto směru jen obyčejní žabaři.

"Jak se máte, pane doktore ?" "Děkuji. Od té doby, co mne vyhodili ze zaměstnání, vystěhovali z bytu a div nezavřeli, tak je to čím dál lepší. Věřil by jste, že i revma jsem ztratil." "Tak to, aby jste jim poslal děkovný dopis." Jeden z nejlepších poetických filmů z našich lesů, vod a strání a živoucí důkaz, že i vážné věci se dají natočit s humorem a nadhledem. Pro mne nejlepší (a dozajista nejodvážnější) film z režisérské dílny Jířího Menzla.

Bratislava s vídeňskými tramvajemi, Vysoké Tatry na československo-rakouské hranici, americké dopravní letadlo Hercules se sovětskou hvězdou a spousta dalších chybiček ... Bohužel mám dojem, že tato bondovka, byť je zajímavá jako celek a Timothy Dalton má určité charisma, tak pokulhává hodně v právě v těchto drobných detailech.