Profil
Hodnocení (1778)
Komentáře (254) Biografie (1)
Filmotéka (23)
Oblíbené filmy
Oblíbení režiséři
Oblíbení herci
Oblíbené herečky
Oblíbené seriály
|
Moje komentáře |
 Horúčka (1975) odpad!
|
10.03.2010 |
| |
Strasne moc si vazim Martina Holleho, jeho filmy patri mezi to nejlepsi, co kdy na Slovensku vzniklo, ale toto byl opravdu ulet. Pokus interpretovat udalosti roku 1968 umelecko-psychologickou formou (pomerne umelecteji nez v pripade Stekleho Hrocha nebo Sequensove Stvanice) dosti nevysel, pokud bych si neprecetl, co ma vubec tento film vyjadrovat, zrejme bych tezko vubec neco pochopil. |
František je děvkař (2008) 
|
10.03.2010 |
| |
Musim rict, ze me ten film vylozene neurazil, nebyt jedne skutecnosti, byly by to hvezdicky dve, ale aby lekar prisel o licenci, protoze se v soukromem zivote kurvi? Panove, 1) Pracuji jako pravnik na lekarske komore a uz vidim, jak takovemu lekari odebirame licenci, marne hledam paragraf, na jehoz zaklade by to slo, 2) Dle rozhodnuti Ustavniho soudu CR nelze lekari odebrat licenci jinak, nez ze zakonnych duvodu (smrt, ztrata zpusobilosti apod.). Prave jste prepsali cesky pravni rad, gratulace:-) Chtelo by to zjistit si fakta, kdyz uz na tomto chcete postavit pribeh, at se aspon trochu znaly clovek nemuze drzet za hlavu. |
|
Jakou barvu má láska (1973) odpad!
|
08.03.2010 |
| |
At se na me nikdo nezlobi, ale to nebyl ani mily, ani prumerny film. Na to se proste nedalo divat. Dokoukat tuto snusku nudy a topornosti byl z me strany ciry masochismus. |
|
Pára nad hrncem (1950)
|
08.03.2010 |
| |
Jaj, boha, to byla taskarice, ale bavil jsem se nad tou tuposti vytecne:-) |
|
Dynastie Nováků (1981)
|
02.03.2010 |
| |
Po 4 dilech: Neni to ani vtipne, ani smesne. Vhodne k zehleni. Krome zameru zpopularizovat nadrazaky se v serialu nevyskytuje explicitni propaganda, coz je jediny prvek, ktery ocenuji. |
 Veni, vidi, vici (2009) odpad!
|
01.03.2010 |
| |
1) Hned první sociální scénou padá jedná z možných variant záměrného kýče. 2) Propagace filmu nejčastěji užívá slogan "Romantická komedie z prostředí golfu". Ani jednou jsem se u toho nerozněžnil, ani jednou nezasmál. Doufám, že to nebylo tím, že jsem blb, cynik a nepoznám vtip ani kvalitu. 3) Charaktery všech postav jsou tak ploché, že nikdo takový se nemůže v reálu vyskytovat. Podobná typologie je možná jen ve filmech záměrného kýče, který se zde však opět nekoná, jak jsme si řekli výše. 4) Jitka Kocurová hraje strašně a tak příšeřně se u toho kření, že její eventuální sexualita jde úplně do háje. 5) Když už nic, čekal jsem, že se Sandra Nováková alespoň znovu odhalí. Toto je snad její první film, kde se tak nestalo, čímž si film sám sobě ubral alespoň minimální potenciál. 6) Proč v každé takové české hovadině musí hrát Postránecký a Konvalinková? 7) Z camea Skameneho a Gotta mě doteď berou mrákoty. Nejde o pouhý výskyt, ale také o životní moudra, která scénář vložil Gottovi do úst. Zde by se dalo při troše dobré vůle najít alespoň jedinou přesvědčivou scénu, neboť jsem nabyl dojmu, že takové hovadiny Gott běžně sděluje i mimo place. 8) Nemohu si pomoci, ale bez Jitky Zelenkové po boku mi přijde Míra Nosek minimálně poloviční:-) 9) Kdo, kdy a proč skládá tak příšernou muziku? 10) Jde o film s dosud absolutně největší mírou product placementu. Zboží, firmy a služby koukají na diváka z každé scény, docela by stálo za to dát si tu práci a veškeré tyto vsuvky spočítat. To by však předpokládalo, že se na tohle dílo člověk znovu podívá, což odmítám. Výsledek = jednoznačný odpad. Mohu po tomto desateru jinak? |
|
Nad námi svítá (1952) odpad!
|
25.02.2010 |
| |
Jeden z nejvetsich odpadu, tvarici se jako mily a dojemny film, ale opak je pravdou. Nechapu, kde nekteri vzali, ze zde propaganda nevystupuje explicitne, asi jsem videl jiny film. Krome vyslovynch hesel a obrazu me nejvice dostala postava vezne Maliny, ktery v dole prisle na to, ze pracovat je lepsi nez krast, a stava se z nej vzorny a usmevavy udernik, samozrejme s pochopenim vsech okolo. Napadla nekoho interpretace, ze skrz tuto postavu, ktera byla umistena na sachtu kopat uhli, je mozne hledat ospravedlneni komunistu nad zverstvy, ktere provadeli nepohodlnym v lagrech? Rozpaky me provazely i z rezisera Jiriho Krejcika, ktery byl hostem promitani filmu v prazskem kine Ponrepo (24.2.2010). Kazdy musi vedet, ze pozvat nekam tohoto cloveka se predem rovna organizacnimu pruseru, nebot Krejcik se rad posloucha, nevidi si pri tom do huby a jako zaslouzily duchodce na hodinky nekouka (snad jen malou omluvou je, ze toto je spise prace organizatoru, on se pochopitelne chce vykecat, kdyz uz se tam o te hulce dosprta). Ne jinak tomu bylo i pred projekci, kde tri ctvrte hodiny recnil, k samotnemu filmu se temer nedostal a kdyz si vsiml, ze jeden divak usnul, zacal tam vsechny peskovat, ze to nikoho nezajima. Ale zajima, pane Krejciku, ja bych se rad o tom filmu neco dovedel, jaka byla Vase motivace toto svinsto tocit (toho jste se alespon letmo dotknul, nevysel Cisaruv pekar a nechtel jste umrit hlady), jake bylo politicke pozadi nataceni, co na to cenzura, kolegove, jaka byla fabulace skutecnosti atd. Kdybyste se vsak po 3/4 hodine placani o vsem jinem k tomu dostal a misto toho se tam nerozciloval na nekoho, kdo si dovolil tim byt zmozen, a svuj kvazihnev neprenasel na cele publikum, nebot jako kazdy normalni clovek v neduchodovem veku mel ten dotycny jiste za sebou nelehky pracovni den a mel jste spise ocenit, ze i po nem se prisel podivat a nezustal doma u Ulice ci estrady. Bylo mi z toho opravdu ouzko a zachranilo me kousani nehtu a upreny pohled do sedadla. Ale aby to nebylo jen na Krejcikovi, kazdy organizator musi vedet, jaky reziser je (kdyz v televizi prebira nebo predava cenu, je to na pul hodiny, na Febiofestu diskutuje resp. nadava do casnych rannich hodin), a pokud ho chce pozvat a zaroven doufa, ze si divaci uziji film, zaradit jeho prednasku az nakonec nebo alespon hodinu pred zacatkem. Vazim si kina Ponrepo a lidi kolem, jsem tam castym hostem, ale toto byl opravdu kiks, kteremu slo predejit. Dalsi palec dolu je pro postarsiho divaka, ktery nepochopil, ze pozvanym hostem neni on, otazku kladl pul hodiny, aby zaroven stihl vyjevit vse, co si pamatuje a co vi. Skoda, ze nekterym neni mozne soudem ulozit trest zakaz navstevy filmovych projekci, jako je tomu treba u sportovnich utkani. Zpet k samotnemu Krejcikovi. Pres to vsechno ho alespon cti, ze na projekci takoveho filmu vubec prisel a alespon tou jedinou vetou behem sveho sahodlouheho vykladu neprimo rekl "Sorry, ale ja jsem musel" (zajimalo by me jeste, co by rekl k Frone, ale to je vedlejsi). Napr. takovy Matula se po revoluci ztratil buhvikam, neni o nem vidu ani slechu, pokud jde o Stekleho, tam je to jeste horsi, jeho zena mu po smrti sepsala nehoraznou obhajobu a kdekoliv jsou na nej nejake vzpominky, tykaji se neskodnych filmu. Nikde se vsak nedocteme, jak Stekly vzpomina na nataceni Anny proletarky, Hrocha, Za volantem nepritel, Tam kde hnizdi capi atd. Alespon neco tedy Krejcika muze lehce slechtit, to vsak nic nemeni na jeho velke komplikovanosti. Jak tedy vidno, zazitku z projekce mam vice mimo film samotny, ale nikdo nemohl cekat, ze by snimek necim pozitivne prekvapil, clovek pred kazdym takovym kouskem jen premysli, jak moc te spiny zase zhledne a jestli to bude jeste na ironicke pobaveni, anebo rovnou na znechuceni. Zde platilo to druhe, sorry, ale musel jsem se z toho vyzpovidat. |
|
Líbáš jako Bůh (2008) odpad!
|
15.02.2010 |
| |
On se da natocit takovy zamerny kyc, az u toho rvete nadsenim. Doporucuji za timto ucelem zhlednou filmy Ryszarda Zatorskeho nebo Piotra Weresniaka. Tam je kyc, umelost a nepravdepodobnost ucelem i prostredkem. Tohle by byla cesta, jak by mohla Polednakova svuj film ospravedlnit. Jestlize ho vsak prezentuje jako pribeh ze zivota a snazi se divaky vsemozne poucit, nemuze to dopadnout jinak nez pruserem. Pritom zrovna v tomto pripade tam urcity potencial byl. Nekolika skrty pera scenaristky a reziserky v jedne osobe vsak sel do kytek. |
|
Druhý dech (1988) odpad!
|
08.02.2010 |
| |
Naprosta bomba. Na www.televize.cz jsem cetl, ze je pro serial velka skoda, ze o nej divaci ztratili vlivem listpadovych udalosti roku 1989 zajem, nebot byl jednim z nejpovedenejsich. To se snad posrali v kine. Behem prvni pulhodiny jsem se chechtal vsem tem hlaskam a dialogum, jejichz soupis je zde v jednom z komentaru uveden. Posleze me to uz prestalo bavit a jen jsem se divil, co vsechno je mozne hrde napsat, natocit a odvysilat chvili pred padem rezimu. Jedina scena se neda vydrzet v klidu. Porad se mluvi o kravach, hnoji, teletniku, pracovnich podminkach. Pokud se v serialu resi neco mimo zemedelstvi, zejmena pokud jde o osobni problemy postav, vse susti papirem, pusobi neverohodne a uz vubec nemluvim o tom, jak je to zahrane. Ansamlu vevodi priserne existencialni Konvalinkova, rovnez muj oblibenec Abrham promlouva pres zuby, nebot vi, ze tuto roli urcite nezaradi mezi sve zivotni. Po druhem dile jsem mel chut serial odlozit, po tretim byl o tom presvedcen, ale nakonec jsem si to pro klid svedomi rozmyslel a pustil si jeste ctvrty. V nem videl, jak v JZD v tricetistupnovych mrazech zamrzla zumpa, proto ji museli rozbit dynamitem. Ne, ze bych bezne vidal, jak se vyhodi do vzduchu kupa hoven, v tomto jsem byl tedy nove obohacen, nicmene opravdu to stacilo. V teto scene je totiz velka symbolika. Nemam nic proti zemedelcum ani kravam, naopak si na produktech agrikultury rad pochutnavam, ale proti tomuto serialu toho mam mnohem vice, nez jsem tady napsal. Tleskam, az me packy boli, soudruzi. |
|
Šejk (2010) odpad!
|
31.01.2010 |
| |
Pruser... |
|
Nejmladší z rodu Hamrů (1975) odpad!
|
28.01.2010 |
| |
Pominu-li zcela vzornou a sablonovitou budovatelskou linii, nad to musim jeste dodat, ze uz dlouho mi zadna postava tolik nelezla na nervy jako stara Hamrova. |
|
Dispečer a děvčátko z kolonie (1971) odpad!
|
28.01.2010 |
| |
Zhledl jsem 4 dily a asi bych musel zacit vydatne hulit travu, abych dokoukal zbytek. Ta kutalka a dialogy bodrych ostravskych obcanu jsou k nepreziti. Aby nedoslo k mylce, to neni projev xenofobie, sam jsem z F-M, takze naopak mohu dobre posoudit, ze se nejedna o lokalni zalezitost ani lokalni humor. Ono je to proste jenom takhle debilni, nezavisle na miste deje. Az se budu chtit nekdy poradne zbicovat, pustim si dalsi dily. Mezi tri nejvetsi nebezpeci na svete totiz patri cholera, dymejovy mor a dechovka. |
|
Muž na radnici (1976)
|
22.01.2010 |
| |
Davam jednu hvezdicku za naprosto odzbrojujici vykon Josefa Blahy a za puvab Evy Jakoubkove. Pokud mam tento serial srovnat s Okresem na severu (kteremu jsme dal toliko z hecu 5 hvezdicek), nelze z nej udelat takovy sarkasticky kult, na to je tam malo schuzi a ideologicke nalevny. Tady se pouze rozvleklym zpusobem prezentuje 1) topornym Zdenkem Buchvaldkem ztvarneny janosikovsky predseda MNV, ktery nema ani vlasek zkriveny jakoukoliv sebemensi spatnou vlastnosti, 2) spasna myslenka, ze stare utulne domky, ve kterych lide prozili cely svuj zivot, je treba jednim uderem zbourat a vsechno to zalit do betonu. Ze scen, ktere tuto linii vycpavaly, zejmena pokud jde o milostna a rodinna "dramata", bolely oci. Ale ten Blaha... u nej jsem fakt rval smichy pri kazdem jeho projevu:-) |
 Kawasakiho růže (2009)
|
22.01.2010 |
| |
Nejprve budu chvalit - postava Ladislava Chudika se povedla, ta mi zustane v pameti. Ocenuji, ze Hrebejk opustil svuj tradicni ansambl a dal prilezitost jinym dobrym hercum. Po formalni strance opet napadite, to Hrebejk umi. A ted budu kritizovat, bohuzel ponekud vice nez chvalit. Kde zacina problem, tam konci scenar a nasleduje bud pro Jarchovskeho tradicni zastiraci prostor pro herecke exhibice anebo zbytecne vsuvky bez sebemensiho narativniho vyznamu (sborove skandovani "do prdele", balkonovy rozhovor s polskou kobietou hledajici dworzec glowny ad.). Konfrontace mezi protivniky pluje po povrchu, propracovanost je celkem nulova. Cele to vubec nedrzi pohromade, propojeni linii rodinnych vztahu a StB minulosti je pouhou berlickou a muze se jevit jako ciste nahodne, nez aby se jednalo o jakoukoliv pevnou konstrukci. Pokud by se z filmu udelal sestrih o polovicni stopazi, ve vyslednem dojmu divak nic nepozna a to je samozrejme spatne. Ve vztahu Hrebejk-Jarchovsky jde opet o dalsi ukazku neefektivni spoluprace tohoto dobreho rezisera a tohoto spatneho scenaristy. Nebyl bych tak ostry, pokud by nas jine zeme jednak se stejnym tematem jako vzdy nepredbehly a jednak ho nenatocily nesrovnatelne lepe. Jako vyborne priklady dobre zvladnute konfrontace s StB ci zcela analogicky s nacistickou minulosti doporucuji v prvnim pripade zejmena polsky film Michala Rosy "Rysa" (aneb jak lze behem pouhych 70 minut natocit bez jakychkoliv vycpavek takovou konfrontaci, az se zaryva pod kuzi), do jiste miry "Pruvod" Jerzyho Stuhra (ten film vsak ma urcite jine slabiny mimo tuto linii), v druhem pripade na stejnem principu zalozenou "Hraci skrinku" Costy-Gavrase (aneb jak lze umenim scenaristy dosahnout toho, ze divak neni schopen tomu zverstvu uverit ani po skonceni filmu, i kdyz predlozena fakta byla vice nez vymluvna). V pripade Kawasakiho ruze vsak bohuzel jde pouze o zbytecne promarnenou sanci. |
|
Dvojka (2009)
|
18.01.2010 |
| |
Říkám to nerad, ale na to se opravdu dalo dívat, neřku-li, že to bylo dobré. K dokonalosti chyběl přesvědčivější herecký projev Jakuba Wagnera a zručnější režie, ale i v tomto případě se nejednalo o nic neumětelského, jen to prostě chtělo dopilovat. Nebyl to nikterak veselý film, nicméně to, že jsem si po něm zrovna nehvízdal z dobré nálady, svědčí o jeho funkčnosti. Nenápadné a příjemné překvapení z hodně zněčištěných českých luhů a hájů. Nechci tvůrce přeceňovat, ale i přesto, že v oficiálních materiálech nikde nevidím zmínku o vědomém odkazu na Polanského Nůž ve vodě, případně Hryniakuv Třetí, mám za to, že alespoň jeden z těch filmů režisér viděl. |
|
Černý vlk (1971) odpad!
|
30.12.2009 |
| |
Dalsi stoprocentni koncentrat filmove debility a neumetelstvi. Smesne, misty az tragicke. |
|
Poslední vlak (1982) odpad!
|
29.12.2009 |
| |
Julius Matula ve sve "nejlepsi" forme. Jestlize z Hauru je mozne svym zpusem udelat kultovni jezedackou taskarici a ostatni jeho filmy jsem vicemene smesne, tupe, toporne, nezrucne a poplatne rezimu na unosne hranici, tady predvedl Matula svuj nejvetsi mravnostni upadek. Film, ktery se az do posledni ctvrthodiny vyvijel jako tuctova debitlita o generacnich rozdilech v nazorech na zivot, vyvrcholi nakonec takovym zpusobem, az se z nej svira zaludek. Proste neco, na cem jsme leta dreli, behem chvilky odevzdame statu a jsme ti nejspokojenejsi. Matula, ja z tebe bliju. Proc jsi to delal? Vzdyt jsi to tocil v roce 1982. Jiste, ze jsi nemohl vedet, ze za 7 let se tva strana a vlada zhrouti, ale to ses musel i v tomto postupnem uvolnovani chovat jake v ere tuheho stalinismu? Hod se rybam. |
|
Zoufalci (2009)
|
09.12.2009 |
| |
Za sikovne strihove prechody mezi misty a casy a za jedinou scenu, ktera dokaze chytit, a sice debata kolem chovani slovenske "spolubydlici". |
|
Antikrist (2009)
|
09.12.2009 |
| |
Nejak zacinam mit pocit, ze temer vsichni reziseri, ktere mam rad a kteri letos natocili novy film, si bud vzali oddechovy cas (Almodovar, Haneke, Tykwer, Wenders), anebo se utopili ve svych vlastnich postupech (Park Chan-Wook, Angelopoulos a take Lars von Trier). Netvrdim, ze Antikrist je dilem akademismu, ale jiste znamky tohoto neduhu vykazuje. Jde o uvedomeni si vlastniho stylu a prip. kvalit vychazejicich z predeslych del a snaha takto za kazdou cenu zpracovat kazdy novy film. Nejak mi neni jasne, cim film chtel vlastne byt? 1) Hororem? K tomu mu chybi podstatny ze zanrovych znaku pragmaticka slozka - krome jednoho uleku jsem strach nepocitoval. 2) Duchovne-spiritualni parafraze na utrpeni Jezisovo? Nikterak povznesene snimek rozhodne nepusobi, do 2/3 stopaze jde o cistou racionalitu. A Jezis neukazoval penis, kdezto nastroj Willema Dafoa videla uz z jeho predeslych filmu temer cela planeta. 3) Freudovskym zobrazenim zeny mstici se manzelovi jakozto muzi za to, ze jeji dusevni stradani zpusobil jiny muz (syn svou smrti?) Snad, ale formu msty Freud popisuje uplne jinak a s fyzickou bolesti to nema nic spolecneho. 4) Film s jasnym ucelem sokovat diky nekterym vybranym scenam? Tak v tom pripade, co tam delaly ty tri vyse uvedene slozky? A drsnosti scen Trier rozhodne sve predchudce neprekonal. 5) Vyhuleny film slibujici vyhuleny zazitek? Sorry, ale nemel jsem skero.... Vsechny tyto prvky do jednoho filmu neslo nacpat tak, aby to nebilo do oci. Trier se proste za kazdou cenu snazi byt Trierem a drzet se sve povesti jako hovno kosile. Ke zminenemu akademismu nema tento pristup daleko. Myslim, ze vice by Trier sokoval a novou svezi davku proslulosti ziskal tim, ze by zcela zmenil styl anebo natocil uplne normalni film. |
|
Milk (2008)
|
08.12.2009 |
| |
Uzivatel Tetsuo komentoval film Philadelphia na techto strankach mj. takto: "Proč musí být homosexuál vždycky buď zženštilou karikaturou nebo vzorem všech ctností? Obojí je blbé klišé." Pro tento film rozhodne plati to druhe, mel jsem pocit, ze Milk je druhy Jezis Kristus. Tento film povazuji za rekonstrukci skutecneho pribehu, tak, jak je prezentovan, kdy Van Santuv autorsky pohled se samozrejme nevylucuje. Hlavni devizou je jako vzdy precinzni vykon Seana Penna, ktery si vyhral s kazdym gestem ci mimikou. Vzhledem ke klisovite typologii jeho postavy a hlavne autorske prezentaci teto postavy, kterou nam Van Sant predklada, vsak vice nez 3 hvezdicky dat nemohu. Pokud by se dodatecne zjistilo, ze jde o cistou fabulaci, musel bych jit s hodnocenim jeste rapidne nize. |
|
Mé soukromé Idaho (1991)
|
03.12.2009 |
| |
Spolecnost promine, ale dival jsem se hodinu a tri ctvrte na dva plactive homosexualy, z nichz jeden trpel narkolepsii, aniz by to melo pro pribeh nejaky pevny smysl, a druheho hraje herecky pruser Keanu Reeves, to vse natoceno v radoby free nezavislem stylu - dekuji, ale nechci vice. Kdyby jeste navic jeden z nich byl cernoch, uz bych asi musel hodnotit odpadem a Van Santa obvinit z propagace pozitivni diskriminace. Bylo to jeste horsi nez Gerry, ktery byl alespon prijemnym uspavacim prostredkem a nebyl duvod se u nej takhle nasrat. Jedinym poucnym momentem byla definice narkolepsie na zacatku, divak tedy byl zase o neco chytrejsi, nechapu vsak, jak po tomto vysvetleni mohl Phoenix s touto chorobou prochrapat napr. presun ze statu do statu. Take lituji, ze jsem prekonal spavost, ktera me brala na zacatku filmu, mohl jsem vcera o to drive zacit snit a nemusel dnes poloospaly psat tento hanlivy komentar. PS. Na konci bezi titulky o delce trvani celych 6 minut, aby si vsichni mohli poradne precist, kolik blbu se na tomto filmu podilelo. |
|
Řeknem si to příští léto (1977)
|
02.12.2009 |
| |
Film, ktery mi svym stylem tak trochu pripominal "kultovni" Matulovy Haury, nicmene na to, aby to bylo tak blbe, az vlastne ve finale dobre a abych se nad to vse dokazal povznest plny sarkasmu, to prece jen nemelo. Rehtal jsem se zase jako kun, zejmena u akcnich scen jezdicich traktoru snimanych frontalne s durazem na bojovy vyraz traktoristu, podbarvenych opravdu hodne akcni a dramatickou hudbou, kdy v jednom pripade byla tato scena "ozvlastnena" prostrihem na Zednicka v brutalnim kovbojskem klobouku. Bavil jsem se tezovitosti a prvoplanovitosti postav, nicmene zadna si me "neziskala" tak, jako Vasut v Haurech. Neucarovala mi ani jezedacka sexbomba Fisarova, snad mi spolecnost odpusti, ze tohle pisu i s plnym vedomim toho, jak nakonec skoncila a jak se s tim dokazala vyporadat. Za kultovni blbost na entou jsem schopen dat v dobre nalade z hecu 5 hvezdicek. Zde nalada urcite byla, ale vyhecovan jsem nakonec nebyl, cili davam jen jednu. Hodnoceni 2-4 hvezdicek u techto normalizacnich perel samozrejme nepripada v uvahu a na odpad to take nebylo, nebot mi u toho filmu nebylo zle od zaludku, jako treba u jineho Matulova skvostu Posledni vlak, kde se tento agilni propagator soudruzskych myslenek zejmena v zaveru predvedl ve sve "nejlepsi" forme. Vse vyse uvedene nemeni nic na tom, ze jeste dnes by mel Matula chodit kanaly. |
|
Kamen (1992)
|
25.11.2009 |
| |
Jaromír Blazejovsky ve sve knize "Spiritualita ve filmu" pise, ze k Sokurovovym filmum lze najit obdivny, tezko vsak intimni vztah. Svata pravda, ktera plati i pro toto dilo. Ma skvelou atmosferu, misty jsem se skutecne nechal unaset do vyssich sfer, ale na druhou stranu si dovedu predstavit, ze lecktery divak po 10 minutach upadne do hlubokeho spanku. Ani tento film nezpusobil, ze bych zacal Sokurova uctivat podobne jako jine autory pracujici obdobnym stylem - Tarr, Angelopoulos, Zvjagincev, nektere filym Tarkovskeho. Dale Blazejovsky uvadi zajimavost, kdy behem projekce na karlovarskem festivalu dosle k banalni technicke chybe a misto promitani v akademickem formatu 4:3 byl film pusten v anamorfnim sirokouhlem rozliseni. V obou verzich jsou objekty v ramu urcitym zpusobem defomovany, coz je u Sokurova bezne. Vysledny dojem je vsak naprosto stejny, cimz se ukazuje, ze vyrazove prostredky Sokurova, mj. take v podobe formatu, nejsou nutne zamerem a smeruji spise k nahodilosti. Sam jsem si tento "experiment" vyzkousel, behem filmu jsem si ruzne menil formaty a rozliseni, a plati to na 100%. Ani jedna verze me neznepokojovala, ani jednu jsem nepovazoval za tu idealni. |
|
|
