Prvni hodnoceni i komentar. Slabsi chvile jinak standardne nadprumerne polske reziserky. Krome toho, ze ji komedialni zanr nesedl a scenar je na hranici nenarocne zabavy pro nedelni novacke ci primacke odpoledne, chybi tentokrat i u Sassove bezne vyborna tahounka v hlavni roli (at uz Dorota Stalinska nebo Magdalena Cielecka). Zde jsou hlavni zenske postavy dve, ale ani jedna z herecek nedokazala ani jednu z tech polostetuli touzicich po bohatstvi utahnout natolik, abych se u filmu alespon dobre bavil, prip. se kochal krasou (cimz jsem zaroven vlastne i strucne shrnul obsah, neni nutno vice plytvat energii).
Zamette, poklidte, Susanne Bierova je zpet v plne forme odpovidajici Bratrum, s hlubokym lidskym pribehem, bez citoveho vydirani, jalovych dialogu, hysterickeho rvani, litru slz a cehokoliv s motivacni absenci. Me prani, aby se vyvarovala toho, co predvedla ve filmu Po svatbe a co drive v jejich filmech patricne nebylo k nalezeni, se zcela vyplnilo. Pro me jeden z nejzaslouzenejsich Oscaru poslednich let, i Americka akademie ma sve svetle chvilky.
Druhou hvezdicku pridavam pouze z duvodu meho srdecniho vztahu k serialu. Jinak si myslim, ze divak sledujici v dobe vzniku pouze film bez znalosti serialu musi byt timto nalepenim jednotlivych scen na sebe a spojenim pomoci zaberu z navstevy Madery v lagru prinejmensim zmaten. Chybi ty klicove nuance, ktere jsou pro Maderuv osud nezbytne, postupny systematicky natlak komunistu apod. Takto jde o sled predevsim humornych scen a v poslednich minutach si pro Maderu prijedou cernym autem - neuveritelny skok, kde chybi alespon mala rekapitulace, proc to vse najednou tak dramaticky vygradovalo. Rovnez divak neni ani naznakem informovan o vyznamu nekterych postav (Hartl, Labus, Holub), ktere se ve filmovem sestrihu mnohdy beze slova zjevi a nasledne se uz pak neukazou. Pritom jejich misto je v serialu zcela patricne a tyto postavy maji svuj jasny dramaturgicky a scenaristicky zamer. A slo by pokracovat dale... Pravdepodobne slo o propagacni zamer seznamit divaky s dilem v podobe filmu, nebot ne vsichni maji odhodlani pustit se do sledovani celeho serialu (coz je skoda, jde bez diskuze o nejlepsi porevolucni serial, plati pro vsechny tri serie). Ovsem ponekud lepe tento krok zvladli o pet let pozdeji tvurci polskeho serialu Sfora (r. Wojciech Wojcik), viz muj komentar k tomuto dilu.
Hodnoceni zatim po 2 cyklech, tj 10. dilech. Ze zvedavosti jsem zhledl jeste na 11. dil se Sandrou, nebot jeji pribeh me zatim zaujal nejvice. Pauhofova mozna dava pri konfrontacich s Rodenem najevo svuj hlubsi herecky potencial. Po teto postave by me jeste velmi zajimalo, jak se bude vyvijet Linda. Samoliby vojak Igor me zatim naopak nechava chladnym, manzelska dvojice Jana a Michal spise zase stve. Epizody s Ditou jsou dobrym scenaristickym napadem a logickym vyustenim, kdy se terapeut de facto meni na pacienta, uvidime, jak nakonec jeho realizace bude vyvijet. Zatim si nedokazu predstavit, ze by nasledovalo jeste 34 stejne stavenych dilu celeho serialu , je treba, aby se pribehy postav zacaly hybat vyrazneji nez dosud. Kazdopadne dalsimu sledovani se nebranim... Po zhlednuti celeho serialu zvedam hodnoceni na 4 hvezdicky. Vyvoj se posunul zadoucim smerem, osudy postav se rozhybaly. Na absolutni hodnoceni to vsak neni, serial trpi chvilkovymi mrtvymi body a obcasnymi prilis strojenymi dialogy. Nastesti jsou vsak tyto situace v minorite.
Nevidel jsem cely serial, jen podobu sestrihanou do filmu a jsem maximalne spokojen. To co u jineho serialu u nas dopadlo katastrofalne, mam na mysli vybornou serialovou podobu Zdivocele zeme a ne moc dobre zpracovanou filmovou, v pripade Sfory dopadlo na jednicku, Mnozstvi materialu je nastrihano tak, ze nic nechybi, pribeh drzi pohromade, nechybi napeti, emoce ani srozumitelnost. Genialnim distribucnim tahem bylo uvedeni filmu do kin prave ve stejny okamzik, kdy v TVP zacal bezet prvni dil serialu. Mnoho zvedavcu to nevydrzelo a zaslo na film, serial pak jen dokoukavalo kvuli mnozstvi dalsich okamziku, ktere na platne nemohlo spatrit. Az zase neco podobneho napadne nekoho u nas, neskodilo by hledat priklady v zahranici, neni treba chodit prilis daleko.
Mozna jen nepatrne horsi nez jednicka, ale ne natolik, aby to ubralo maximalnimu hodnoceni. Opet je mozne pochvalit rychlou reakci na spolecensko-politickou situaci v Evrope. Co me obzvlaste potesilo, ve filmu divak nezaznamena, jakekoliv odkazy na jednicku v podobe parafrazovanych scen anebo snad jakekoliv flashbacky v podobe doslova vystrizenych scen z jednicky. To se take casto nevidi. Jde o zcela novy a autonomni pribeh, ktery spojuji pouze postavy, ktere v jednicce prezily. Po formalni strance je film rovnez bez chyby, prezit se daji i nektere zpomalene zabery, ale to, co uz mi dost vadilo v pozdejsim Pasikowskeho filmu Operacja Samum (kde to misty bylo navic i smesne), jako by toto zrovna sem patrilo. Uz jsem zde v jednom komentari naznacil, ze by za splneni stejnych podminek, ktere si Pasikowski dal pri realizaci dvojky, mohli s odstupem casu vzniknout i treti Psi. Horkych aktualnich temat se najde stale dost. A postav, ktere jsou v teto filmove serii nazivu, rovnez. Ani jeden z jejich hereckych predstavitelu jeste neni tak stary anebo uplne jinde, aby mu role opet nesedla na telo.
Dva roky po revoluci Pasikowski timto akcnim spektaklem nakopal prdel vsem pochybovacum, ze v Evrope nemuze vzniknout akcni film srovnatelny s Hollywoodskou produkci. Nejde jen o vizualni podivanou, ale pribeh ma navic (na rozdil od vetsinytech hollywoodskych) hlavu a patu a rovnez lze ocenit rychlou reakci na spolecensko-historicke udalosti. Tesne po revoluci to tu opravdu v podsveti musel byt pekny cirkus. Atmosfera je dokonala. Michal Lorenc jako skladatel filmove hudby nezklamal snad nikdy. Role jsou obsazeny nejlepsimi herci sve doby, staci se nahoru kouknout na vypis. Film jsem puvodne videl s prisernym ceskym dabingem, nedavno jsem si ho dal znovu v originale, coz mu dalo lepsi rozmer. Mnau.
Snad nejoriginalnejsi filmova automobilova honicka vsech dob - 1 Liazka vs. 2 Jawy vs. 2 policejni Ziguly:-) Jakkoliv tento po Karate po polsku druhy vyraznejsi film prukopnika ryziho akcniho zanru v Polsku Wojciecha Wójcika muze splnovat obecne dany pozadavek, aby se divak sledovanim polske kinematografii v 80.letech zejmena bavil, coz byl legitimni unik autoru na jedne strane pred potrebou kritizovat nastoleny vojensky stav, na druhe strane pred zproneverenim se rezimu pripadnym agitacnim filmem, prece jen jde na svou dobu o neco vice, a to z duvodu absence komedialnich prvku, kterymi sve akcne-kriminalni filmy vyvazoval treba Julisuz Machulski. Zde jde o syrovy pribeh motorkare, kteremu agresivni ridic kamionu zabije zenu a dite, coz v nem vyvolava touhu po pomste vsem prislusnikum teto skupiny ridicu. Pointu samozrejme prozrazovat nebudu, na zaver jen shrnu objektivni fakta, ze jde o vcelku jednoduse, ale funkcne natoceny film, minimalne z poloviny stopaze podbarveny pro 80.leta typickou elektronickou hudbou.
Tento film je neuveritelnym zjevenim. Neco tak tupeho uz jsem dlouho nevidel. Jenze ono je to tak tupe, ze je to vlastne dobre. Strasny narez a hardcore. Vhodny kandidat na pulnocni projekce, Festival otrleho divaka a podobne akce:-)
Charismaticky a premyslejici duchodce Gorkiewicz konecne dospel do zivotni etapy, kdy nejvetsim jeho potesenim je svaty pokoj, moznost odpocivat , venovat se prirode a sdilet laskave chvile se svou mladou vnuckou. Nahle vsak umira starosta mesta a on je nekolika cleny mestske rady osloven, zda by se stal kandidatem na starostu noveho. Mestska rada, vedena agilni kredenciozni zenou s knirem a dale slozena v drtive vetsine z mafianu, porevolucnich rychlokvasek a byvalych estebaku, se vsak rozhodne kandidata pred uvedenim do funkce radne proklepnout. Nekolik clenu rady je vedeno snahou Gorkiewicze co nejvice zdiskreditovat jeho minulosti, zejmena z obavy planu kandidata vymytit z mesta korupci. A Gorkiewicz s gracii sobe vlastni odolava a odolava... Na jedne strane neskutecna prdel, zalozena hlavne na precizne napsanych dialozich a skvelemu hereckemu podani, na druhe strane mrazive chvile, ve kterych divak citi spolecne s hlavnim hrdinou potrebu nekterym clenum rady za jejich podpasovky rozbit drzky. Nadherny film polskeho klasika Kazimierze Kutze, ktery nejenze zcela presvedcive reflektuje situaci tesne po sametove revoluci (vcetne detailu jako je obtezujicim zpusobem houkajici alarm auta ci konkurencni boj mezi Coca-Colou a Pepsi), zaroven vsak vzhledem k tematu a s ohledem na dnesni chovani politiku zustava vysoce aktualni.
Ze Janusz Zaorski je velmi zrucny autor, nezdiskreditovany a s dobrou povesti dodnes, mi bylo zrejme ze vsech jeho filmu, z vyjimkou Szcześliwego Nowego Jorku (ale i mistr tesar se utne), ktere jsem dosud videl. V tomto filmu navic prokazal i dobry cit pro atmosferu v dobe, kdy realny socialismus byl pomalu ale jiste stridan mafianskym kapitalismem. S nebyvalou predvidatelnosti prenesl na platno film zabyvajici se korupci ve fotbale, a to nikterak nasilne nebo fantaskne. V kontextu dnesniho deni kolem "fotbalove zumpy" (cituji soudce Vasku) mi tento film v uplynulych dnech sedl maximalni merou. Nejak se ale nedokazu ztotoznit se zarazenim do zanru komedie. Jiste, usmevne situace tam jsou, ale vetsinou je divakovi z deni kolem spise uzko. Nezpochybnitelnym tahem bylo obsazeni Janusze Gajose do hlavni role byvaleho respektovaneho fotbalisty a nynejsiho respektovaneho rozhodciho. Mnoho polskych hercu patri mezi me celkove oblibence, par z nich mam i ve sve Top 10. Obcas premyslim, ktery z nich je ci byl vlastne nejlepsi. S kazdym dalsim filmem, ve kterem Janusze Gajose vidim, nabyvam cim dal vetsiho presvedceni, ze je to prave on.
Mam rad, kdyz vzdycky jako paty hodnotici nejaky film vybarvim:-) Ale k veci - Paśikowski na cas opousti svuj oblibeny akcni zanr a tento svuj, zrejme nejmene znamy film, posouva spise do psychologicke roviny. Malo znamy vsak jeste neznamena spatny. Autor si udrzel svuj standard, rezie i ostatni slozky jsou zrucne, tempo ma spad, u hlasek jsem se dobre bavil, dokonce i hudebni slozka v podobe jakehosi polskeho undergroundu tentokrat netahala za usi. Jen v tom akcnim zanru je Wladek proste vice doma, docela bych si dal treti Psy, snad nekdy v budoucnu vzniknou.
Nemelo to tak velkou silu, jako napr. Pornografia nebo Afonia i pszczoly, ale jak jsme u Kolskeho zvykli, v kontextu celosvetove tvorby opet nadstandardni uroven, od zakladni myslenky po vysledne zpracovani. Udelat si Benatky ve vlastnim sklepe, proc ne.
Filmy Konrada Niewolskeho bohuzel maji silne sestupnou kvalitu. Po vynikajicim vezenskem dramatu Symetria (2003, uvedeno v soutezi na MFF KV) prisel v roce 2006 hned se dvema snimky, nejdrive s ne prilis fungujicim krimi-thrillerem Palimpsest, posleze ho o tri mesice pozdeji v temze roce zazdil jeste druhou premierou, a sice touto "komedii". Zamerne davam do uvozovek, protoze ten film je tak dementni, ze si takove oznaceni ani nezaslouzi. Ano, zasmal jsem se u sceny, kdy na dva hluchoneme, intenzivne gestikulujici ve znakove reci, revizor v autobudu zarve "Ticho!", pobavila me predstava souteze mezi dvema sousedskymi domactnostmi, kdy vitez muze za odmenu porazenemu zdemolovat byt (ne ze bych v minulosti obcas nemival chut tak ucinit). Ale to je trochu malo. Jestlize zakladnimi prvky, na kterych stoji "humor" pribehu, je bud postava, ktera se intenzivne uci anglicky, posleze je turistou v temze jazyce pozadana o popis cesty k Palaci Kultury, pricemz tento palac se tyci presne za turistou a nasledujici sceny turistovi porad neni jasne, jak se k nemu dostane, anebo druha postava, ktera jde nekolikrat behem filmu na velkou stranu a posleze si sve vytvory foti, tak ac mam sklony k fekalnimu humoru, nepovedlo se tvurcum pobavit ani takove prase, jako jsem ja. Maximalni uleva prichazi v okamziku napisu "Konec", ale zdani klame, jeste na zaver je divakovi naservirovano nekolik radobyvtipnych scen, jejichz ucelem zrejme bylo pribeh zavrsit. Teda ha ha, zasmal se pribinak a zkysnul.
Takove nemecke Tri sezony v pekle, mozna jen o nepatrny stupinek "mene blbe". Stejne jako v pripade ceskeho filmu - nalesteny povrch, ale uvnitr, namisto ocekavane skandality, temer nic. Ani talentovany a i v nekolika predchozich filmech (Dr. Aleman, Dablova dilna, Slumming,, Lekce pana Kuky) velmi presvedcivy August Diehl to zminene nic nevytahl vyse.
Stejna tupost a diletanstvi jako v pripade Zkousek z dospelosti, lze bez dalsiho odkazat na komentar k tomuto veledilu. Jen ted chlapi stoji fronty na unylou a nezajimavou Moniku Zakovou, Ladu Stajdla vystridal Dalibor Janda a ke kladum tentokrat patri vnady Mahuleny Bocanove a vykon Vladimira Dlouheho.
Nebyt te zapletky s penezi a slusne vyvinuteho poprsi svazacky Ljuby Krbove, ani na chvili bych ten serial nebral vazne. Maximalni scenaristicka i rezijni topornost, neuveritelnost jakekoliv postavy, nechtena usmevnost nekterych hlasek. Voice-overy jednotlivych protagonistu jsou fakt k zesileni. Lada Staidl a jeho Muzikoterapie III spolehlive kandiduje do cela zebricku nejhorsich ceskych alb vsech dob. Tolik jen obecne, o neumetelstvi vsech tvurcu by se daly napsat stohy. Jestli nekdo prozil takove studium na gymplu, uprimne ho lituju. A jestli jeho nejkrasnejsi spoluzacka dosahovala kvalit Miliny, tak je politovani o to uprimnejsi.
Je mozne obdivovat stylovou neokazalost vzhledem k tradicnimu vypraveni normalizacnich filmu, patricnou atmosferu a technickou vyspelost rezisera a vsech dalsich zucastnenych tvurcu. Film vsak trpi prilisnou delkou a vyraznou dobovou poplatnosti. Za oboji po jedne hvezdicce dolu.
Kdy uz tady nekdo konecne napise, ze mezi Kamenakem a Odchazenim lze tezko najit podstatneho rozdilu? Ten film je opravdu oligofrenni a vlastne proc ho nazyvat filmem, kdyz mu chybi pomalu jeho zakladni znaky. Nemel bych nic proti tomu, kdyby se jednalo ciste o divaldo ve filmu (zde vsak ani nahodou). Neprostestoval bych proti Havlovske exhibici, ktera by odpovidala jeho filmove vizi (tady vsak zadna neni). Ale ze se nakonec dockam estrady, ktera navic po zaverecnem Havlovem cameu plne snese kriteria taskarice, to jsem si nepredstavoval ani v nejhorsim snu, Zaznivaji-li tady nazory, ze lide film spatne hodnoti z duvodu odporu k Havlove politice, jejich autori by se meli nad sebou zamyslet,. Bylo by stejne lacine tvrdit, ze nekdo hodnoti film vysoko jen proto, ze ho mel rad jako prezidenta. PS. Ja jsem mel Havla velmi rad a jeho politicke nazory a kroky (az na par prehmatu, jako napr. plytvani milostmi i pro ty nejvetsi dobytky) jsem uznaval po cleou dobu jeho prezidentovani. Jen kvuli tomu vsak nemohu napsat, ze se mi film libil, a poprit, ze mit ctyri ruce, porad je to k drzeni se za hlavu velmi malo.
Film je spise kuriozitou, nez aby ho divak bral vazne, ale za kapelu, ktera k nemu delala zivy doprovod dne 17.2.2010 ve Svetozoru, bych dal 5 hvezdicek okamzite. Takze z toho mame pekny prumer.
Dlouho jsem vahal mezi tremi a ctyrmi hvezdickami. Po delsi dobe to totiz byl prvni film z dilny Hrebejk-Jarchovsky, ktery me bavil, kde se dej neplacal od nicheo k nicemu, kde scenarista Jarchovsky neresil problem povrchne a misto, aby zacal problem zkoumat, nabaloval na nej nesouvisejici akce, kde v dusledku toho nebyly zbytecne postavy ci sceny, ktere mely za ukol pouze dat vyniknout hercum a ziskat za to Ceskeho lva. Behem sledovani zjistime, ze postava senilniho Munzara ma svuj vyznam a neni ve filmu jen tak, cemuz bych se po dosavadnich zkusenostech s Jarchovskym vubec nedivil. Dokonce i scena, kdy Geislerova zazvoni na dum, ve kterem bydli Linhartova, ma svuj symbolicky vyznam, ac jsem zprvu nechapal. Hrebejkovi je nutno pricit k dobru, ze obmenil staly herecky ansambl a take obsazeni nekterych profesi. Formalni strance opet nelze nic vytknout a naopak Nevinnost jen potvrzuje, ze v tomto ohledu Hrebejk neustale roste a kupodivu toto neni "vyvazeno" ubohou konstrukci scenare, ktera vzdy Hrebejka tahala ke dnu. Vse se vsak tyka ciste filmove strany. Bohuzel jsem pravnik, takze nektere veci, ktere vyrazne snizuji celkovy dojem z dila, nemohu prehlednout. Kdyz uz scenar po delsi dobe nestoji za starou backoru, proc neslo pohlidat snadno napravitelne preslapy? O vazbe obvineneho muze rozhodnout jen a pouze soudce, nikoliv statni zastupce, jak se ve filmu dozvime (zde opravdu stacilo zmenit ve scenari jedine slovo) . Do vazby je mozne vzit pouze osobu, proti ktere bylo zahajeno trestni stihani, tedy "obvineneho". Jestlize se ve filmu celou dobu mluvi o tom, ze Vetchy je "podezrely" z trestneho cinu, znamena to, ze jeste trestni stihani zahajeno nebylo, tudiz ve vazbe ani nemel co delat. Jak vubec lze uvazovat o dalsich dukazech, eventualne zahajovat trestni stihani a brat cloveka do vazby, kdyz neni proveden ten zakladni dukaz spocivajici ve vysetreni pripadneho panenstvi. I reseni nekterych dalsich otazek nastava velice pozde, pricemz vysetrovatel tvrdi, ze si musi dat vzhledem k podjatosti obrovsky pozor. Rekonstrukci, kterou v dome policie provadela, musi byt "obvineny" pritomen, nebrani-li tomu vazne duvody. Zde je ani teoreticky nenachazim, proc tedy u ni Vetchy nebyl, aby mohl "poskozene" klast otazky, navrhovat dukazy, jako lekar se vyjadrit k tomu, ze prece nemuze po jednom kroku a otocce poznat, jestli "poskozena" uz po urazu dobre chodi, pricemz vice kroku udelat nemohla, kdyz ji branily schody. Jak je mozne, ze odsouzen je clovek, ktery mel svou obet opred smrti lehce skrtit, kdyz soudni lekar konstatuje jako pricinu smrti utonuti v jezere, kde hloubka vody, o ktere by se dalo uvazovat, ze se v ni muze clovek utopit, neni rovnou u brehu, ale az daleko od nej. kde se clovek nedostane jinak, nez treba lodi. V techto pripadech se vzdy resi zasadni otazka, zda obet zemrela predtim, nez se dostala do vody, anebo az v dusledku toho. A takto bychom mohli pokracovat. Prilis doslovny zaver je jedine na skodu, jednak filmove a jednak proto, ze v nem autori nasekali dalsi chyby, ktere maji charakter tech, ktere vyse uvadim. Bedlive jsem v titulcich sledoval, zda meli autori odborne poradce, jak pro pravo a kriminalistiku, tak pro medicinu jich bylo prosim celkem sest. Dokazu pochopit, ze scenarista si musi za ucelem vetsi atraktivity scenare a narativni ucely nektere skutecnosti trochu upravit. Nemelo by to vsak bit do oci a melo by to byt pouze v pripadech, kterym nelze predejit. Zde neplatilo ani jedno, chtelo to jen lepsi spolupraci a ne, aby poradci delali svou praci jen proto, aby shrabli honorar. Vsechno toto bych povazoval za bezpredmetne, kdyby slo o vysoce odborne a specificke znalosti, kterymi oplyva maximalne nekolik jedincu. Pravniku, kriminalistu a prislusniku dalsich blizkych profesi je vsak nespocet a minimalne tato skupina divaku se obcas pravem drzi za hlavu. Velka skoda.
Napad a klicove sceny jsou vynikajici, ovsem souhlasim, ze v jistych okamzicich je film prilis zdlouhavy a zacina spise iritovat. Chtelo by to prostrihat na max. 60-70 minut., pak by nebylo co resit.
Ja tedy nevim, co kdo na teto nefunkcni slatanine videl, ja osobne tvrdim, ze tak dreveny film se dnes a denne nevidi a definitivne radi Matulu do toho njehorsiho, co kdy u nas na reziserske stolicce pusobilo.
Ne ze by to bylo spatne natocene, na prehlidku "kozactwa" taky nebyl Skolimowski skoupy, ale ta Gombrowiczova predloha je natolik silena, ze z ni vice proste udelat neslo.
Moje komentáře
Pajeczarki (1993)
Prvni hodnoceni i komentar. Slabsi chvile jinak standardne nadprumerne polske reziserky. Krome toho, ze ji komedialni zanr nesedl a scenar je na hranici nenarocne zabavy pro nedelni novacke ci primacke odpoledne, chybi tentokrat i u Sassove bezne vyborna tahounka v hlavni roli (at uz Dorota Stalinska nebo Magdalena Cielecka). Zde jsou hlavni zenske postavy dve, ale ani jedna z herecek nedokazala ani jednu z tech polostetuli touzicich po bohatstvi utahnout natolik, abych se u filmu alespon dobre bavil, prip. se kochal krasou (cimz jsem zaroven vlastne i strucne shrnul obsah, neni nutno vice plytvat energii).
Lepší svět (2010)
Zamette, poklidte, Susanne Bierova je zpet v plne forme odpovidajici Bratrum, s hlubokym lidskym pribehem, bez citoveho vydirani, jalovych dialogu, hysterickeho rvani, litru slz a cehokoliv s motivacni absenci. Me prani, aby se vyvarovala toho, co predvedla ve filmu Po svatbe a co drive v jejich filmech patricne nebylo k nalezeni, se zcela vyplnilo. Pro me jeden z nejzaslouzenejsich Oscaru poslednich let, i Americka akademie ma sve svetle chvilky.
Zdivočelá země (1997)
Druhou hvezdicku pridavam pouze z duvodu meho srdecniho vztahu k serialu. Jinak si myslim, ze divak sledujici v dobe vzniku pouze film bez znalosti serialu musi byt timto nalepenim jednotlivych scen na sebe a spojenim pomoci zaberu z navstevy Madery v lagru prinejmensim zmaten. Chybi ty klicove nuance, ktere jsou pro Maderuv osud nezbytne, postupny systematicky natlak komunistu apod. Takto jde o sled predevsim humornych scen a v poslednich minutach si pro Maderu prijedou cernym autem - neuveritelny skok, kde chybi alespon mala rekapitulace, proc to vse najednou tak dramaticky vygradovalo. Rovnez divak neni ani naznakem informovan o vyznamu nekterych postav (Hartl, Labus, Holub), ktere se ve filmovem sestrihu mnohdy beze slova zjevi a nasledne se uz pak neukazou. Pritom jejich misto je v serialu zcela patricne a tyto postavy maji svuj jasny dramaturgicky a scenaristicky zamer. A slo by pokracovat dale... Pravdepodobne slo o propagacni zamer seznamit divaky s dilem v podobe filmu, nebot ne vsichni maji odhodlani pustit se do sledovani celeho serialu (coz je skoda, jde bez diskuze o nejlepsi porevolucni serial, plati pro vsechny tri serie). Ovsem ponekud lepe tento krok zvladli o pet let pozdeji tvurci polskeho serialu Sfora (r. Wojciech Wojcik), viz muj komentar k tomuto dilu.
Terapie (TV seriál) (2011)
Hodnoceni zatim po 2 cyklech, tj 10. dilech. Ze zvedavosti jsem zhledl jeste na 11. dil se Sandrou, nebot jeji pribeh me zatim zaujal nejvice. Pauhofova mozna dava pri konfrontacich s Rodenem najevo svuj hlubsi herecky potencial. Po teto postave by me jeste velmi zajimalo, jak se bude vyvijet Linda. Samoliby vojak Igor me zatim naopak nechava chladnym, manzelska dvojice Jana a Michal spise zase stve. Epizody s Ditou jsou dobrym scenaristickym napadem a logickym vyustenim, kdy se terapeut de facto meni na pacienta, uvidime, jak nakonec jeho realizace bude vyvijet. Zatim si nedokazu predstavit, ze by nasledovalo jeste 34 stejne stavenych dilu celeho serialu , je treba, aby se pribehy postav zacaly hybat vyrazneji nez dosud. Kazdopadne dalsimu sledovani se nebranim... Po zhlednuti celeho serialu zvedam hodnoceni na 4 hvezdicky. Vyvoj se posunul zadoucim smerem, osudy postav se rozhybaly. Na absolutni hodnoceni to vsak neni, serial trpi chvilkovymi mrtvymi body a obcasnymi prilis strojenymi dialogy. Nastesti jsou vsak tyto situace v minorite.
Sfora (TV seriál) (2002)
Nevidel jsem cely serial, jen podobu sestrihanou do filmu a jsem maximalne spokojen. To co u jineho serialu u nas dopadlo katastrofalne, mam na mysli vybornou serialovou podobu Zdivocele zeme a ne moc dobre zpracovanou filmovou, v pripade Sfory dopadlo na jednicku, Mnozstvi materialu je nastrihano tak, ze nic nechybi, pribeh drzi pohromade, nechybi napeti, emoce ani srozumitelnost. Genialnim distribucnim tahem bylo uvedeni filmu do kin prave ve stejny okamzik, kdy v TVP zacal bezet prvni dil serialu. Mnoho zvedavcu to nevydrzelo a zaslo na film, serial pak jen dokoukavalo kvuli mnozstvi dalsich okamziku, ktere na platne nemohlo spatrit. Az zase neco podobneho napadne nekoho u nas, neskodilo by hledat priklady v zahranici, neni treba chodit prilis daleko.
Psy 2: Ostatnia krew (1994)
Mozna jen nepatrne horsi nez jednicka, ale ne natolik, aby to ubralo maximalnimu hodnoceni. Opet je mozne pochvalit rychlou reakci na spolecensko-politickou situaci v Evrope. Co me obzvlaste potesilo, ve filmu divak nezaznamena, jakekoliv odkazy na jednicku v podobe parafrazovanych scen anebo snad jakekoliv flashbacky v podobe doslova vystrizenych scen z jednicky. To se take casto nevidi. Jde o zcela novy a autonomni pribeh, ktery spojuji pouze postavy, ktere v jednicce prezily. Po formalni strance je film rovnez bez chyby, prezit se daji i nektere zpomalene zabery, ale to, co uz mi dost vadilo v pozdejsim Pasikowskeho filmu Operacja Samum (kde to misty bylo navic i smesne), jako by toto zrovna sem patrilo. Uz jsem zde v jednom komentari naznacil, ze by za splneni stejnych podminek, ktere si Pasikowski dal pri realizaci dvojky, mohli s odstupem casu vzniknout i treti Psi. Horkych aktualnich temat se najde stale dost. A postav, ktere jsou v teto filmove serii nazivu, rovnez. Ani jeden z jejich hereckych predstavitelu jeste neni tak stary anebo uplne jinde, aby mu role opet nesedla na telo.
Psy (1992)
Dva roky po revoluci Pasikowski timto akcnim spektaklem nakopal prdel vsem pochybovacum, ze v Evrope nemuze vzniknout akcni film srovnatelny s Hollywoodskou produkci. Nejde jen o vizualni podivanou, ale pribeh ma navic (na rozdil od vetsinytech hollywoodskych) hlavu a patu a rovnez lze ocenit rychlou reakci na spolecensko-historicke udalosti. Tesne po revoluci to tu opravdu v podsveti musel byt pekny cirkus. Atmosfera je dokonala. Michal Lorenc jako skladatel filmove hudby nezklamal snad nikdy. Role jsou obsazeny nejlepsimi herci sve doby, staci se nahoru kouknout na vypis. Film jsem puvodne videl s prisernym ceskym dabingem, nedavno jsem si ho dal znovu v originale, coz mu dalo lepsi rozmer. Mnau.
Prywatne sledztwo (1987)
Snad nejoriginalnejsi filmova automobilova honicka vsech dob - 1 Liazka vs. 2 Jawy vs. 2 policejni Ziguly:-) Jakkoliv tento po Karate po polsku druhy vyraznejsi film prukopnika ryziho akcniho zanru v Polsku Wojciecha Wójcika muze splnovat obecne dany pozadavek, aby se divak sledovanim polske kinematografii v 80.letech zejmena bavil, coz byl legitimni unik autoru na jedne strane pred potrebou kritizovat nastoleny vojensky stav, na druhe strane pred zproneverenim se rezimu pripadnym agitacnim filmem, prece jen jde na svou dobu o neco vice, a to z duvodu absence komedialnich prvku, kterymi sve akcne-kriminalni filmy vyvazoval treba Julisuz Machulski. Zde jde o syrovy pribeh motorkare, kteremu agresivni ridic kamionu zabije zenu a dite, coz v nem vyvolava touhu po pomste vsem prislusnikum teto skupiny ridicu. Pointu samozrejme prozrazovat nebudu, na zaver jen shrnu objektivni fakta, ze jde o vcelku jednoduse, ale funkcne natoceny film, minimalne z poloviny stopaze podbarveny pro 80.leta typickou elektronickou hudbou.
Mezi námi přáteli (2006)
Tento film je neuveritelnym zjevenim. Neco tak tupeho uz jsem dlouho nevidel. Jenze ono je to tak tupe, ze je to vlastne dobre. Strasny narez a hardcore. Vhodny kandidat na pulnocni projekce, Festival otrleho divaka a podobne akce:-)
Straszny sen Dzidziusia Górkiewicza (1993)
Charismaticky a premyslejici duchodce Gorkiewicz konecne dospel do zivotni etapy, kdy nejvetsim jeho potesenim je svaty pokoj, moznost odpocivat , venovat se prirode a sdilet laskave chvile se svou mladou vnuckou. Nahle vsak umira starosta mesta a on je nekolika cleny mestske rady osloven, zda by se stal kandidatem na starostu noveho. Mestska rada, vedena agilni kredenciozni zenou s knirem a dale slozena v drtive vetsine z mafianu, porevolucnich rychlokvasek a byvalych estebaku, se vsak rozhodne kandidata pred uvedenim do funkce radne proklepnout. Nekolik clenu rady je vedeno snahou Gorkiewicze co nejvice zdiskreditovat jeho minulosti, zejmena z obavy planu kandidata vymytit z mesta korupci. A Gorkiewicz s gracii sobe vlastni odolava a odolava... Na jedne strane neskutecna prdel, zalozena hlavne na precizne napsanych dialozich a skvelemu hereckemu podani, na druhe strane mrazive chvile, ve kterych divak citi spolecne s hlavnim hrdinou potrebu nekterym clenum rady za jejich podpasovky rozbit drzky. Nadherny film polskeho klasika Kazimierze Kutze, ktery nejenze zcela presvedcive reflektuje situaci tesne po sametove revoluci (vcetne detailu jako je obtezujicim zpusobem houkajici alarm auta ci konkurencni boj mezi Coca-Colou a Pepsi), zaroven vsak vzhledem k tematu a s ohledem na dnesni chovani politiku zustava vysoce aktualni.
Pilkarski poker (1989)
Ze Janusz Zaorski je velmi zrucny autor, nezdiskreditovany a s dobrou povesti dodnes, mi bylo zrejme ze vsech jeho filmu, z vyjimkou Szcześliwego Nowego Jorku (ale i mistr tesar se utne), ktere jsem dosud videl. V tomto filmu navic prokazal i dobry cit pro atmosferu v dobe, kdy realny socialismus byl pomalu ale jiste stridan mafianskym kapitalismem. S nebyvalou predvidatelnosti prenesl na platno film zabyvajici se korupci ve fotbale, a to nikterak nasilne nebo fantaskne. V kontextu dnesniho deni kolem "fotbalove zumpy" (cituji soudce Vasku) mi tento film v uplynulych dnech sedl maximalni merou. Nejak se ale nedokazu ztotoznit se zarazenim do zanru komedie. Jiste, usmevne situace tam jsou, ale vetsinou je divakovi z deni kolem spise uzko. Nezpochybnitelnym tahem bylo obsazeni Janusze Gajose do hlavni role byvaleho respektovaneho fotbalisty a nynejsiho respektovaneho rozhodciho. Mnoho polskych hercu patri mezi me celkove oblibence, par z nich mam i ve sve Top 10. Obcas premyslim, ktery z nich je ci byl vlastne nejlepsi. S kazdym dalsim filmem, ve kterem Janusze Gajose vidim, nabyvam cim dal vetsiho presvedceni, ze je to prave on.
Slodko gorzki (1996)
Mam rad, kdyz vzdycky jako paty hodnotici nejaky film vybarvim:-) Ale k veci - Paśikowski na cas opousti svuj oblibeny akcni zanr a tento svuj, zrejme nejmene znamy film, posouva spise do psychologicke roviny. Malo znamy vsak jeste neznamena spatny. Autor si udrzel svuj standard, rezie i ostatni slozky jsou zrucne, tempo ma spad, u hlasek jsem se dobre bavil, dokonce i hudebni slozka v podobe jakehosi polskeho undergroundu tentokrat netahala za usi. Jen v tom akcnim zanru je Wladek proste vice doma, docela bych si dal treti Psy, snad nekdy v budoucnu vzniknou.
Benátky (2010)
Nemelo to tak velkou silu, jako napr. Pornografia nebo Afonia i pszczoly, ale jak jsme u Kolskeho zvykli, v kontextu celosvetove tvorby opet nadstandardni uroven, od zakladni myslenky po vysledne zpracovani. Udelat si Benatky ve vlastnim sklepe, proc ne.
Job, czyli ostatnia szara komórka (2006)
Filmy Konrada Niewolskeho bohuzel maji silne sestupnou kvalitu. Po vynikajicim vezenskem dramatu Symetria (2003, uvedeno v soutezi na MFF KV) prisel v roce 2006 hned se dvema snimky, nejdrive s ne prilis fungujicim krimi-thrillerem Palimpsest, posleze ho o tri mesice pozdeji v temze roce zazdil jeste druhou premierou, a sice touto "komedii". Zamerne davam do uvozovek, protoze ten film je tak dementni, ze si takove oznaceni ani nezaslouzi. Ano, zasmal jsem se u sceny, kdy na dva hluchoneme, intenzivne gestikulujici ve znakove reci, revizor v autobudu zarve "Ticho!", pobavila me predstava souteze mezi dvema sousedskymi domactnostmi, kdy vitez muze za odmenu porazenemu zdemolovat byt (ne ze bych v minulosti obcas nemival chut tak ucinit). Ale to je trochu malo. Jestlize zakladnimi prvky, na kterych stoji "humor" pribehu, je bud postava, ktera se intenzivne uci anglicky, posleze je turistou v temze jazyce pozadana o popis cesty k Palaci Kultury, pricemz tento palac se tyci presne za turistou a nasledujici sceny turistovi porad neni jasne, jak se k nemu dostane, anebo druha postava, ktera jde nekolikrat behem filmu na velkou stranu a posleze si sve vytvory foti, tak ac mam sklony k fekalnimu humoru, nepovedlo se tvurcum pobavit ani takove prase, jako jsem ja. Maximalni uleva prichazi v okamziku napisu "Konec", ale zdani klame, jeste na zaver je divakovi naservirovano nekolik radobyvtipnych scen, jejichz ucelem zrejme bylo pribeh zavrsit. Teda ha ha, zasmal se pribinak a zkysnul.
Kdo, když ne my (2011)
Takove nemecke Tri sezony v pekle, mozna jen o nepatrny stupinek "mene blbe". Stejne jako v pripade ceskeho filmu - nalesteny povrch, ale uvnitr, namisto ocekavane skandality, temer nic. Ani talentovany a i v nekolika predchozich filmech (Dr. Aleman, Dablova dilna, Slumming,, Lekce pana Kuky) velmi presvedcivy August Diehl to zminene nic nevytahl vyse.
Bylo nás šest (TV seriál) (1986)
Stejna tupost a diletanstvi jako v pripade Zkousek z dospelosti, lze bez dalsiho odkazat na komentar k tomuto veledilu. Jen ted chlapi stoji fronty na unylou a nezajimavou Moniku Zakovou, Ladu Stajdla vystridal Dalibor Janda a ke kladum tentokrat patri vnady Mahuleny Bocanove a vykon Vladimira Dlouheho.
Zkoušky z dospělosti (TV seriál) (1979)
Nebyt te zapletky s penezi a slusne vyvinuteho poprsi svazacky Ljuby Krbove, ani na chvili bych ten serial nebral vazne. Maximalni scenaristicka i rezijni topornost, neuveritelnost jakekoliv postavy, nechtena usmevnost nekterych hlasek. Voice-overy jednotlivych protagonistu jsou fakt k zesileni. Lada Staidl a jeho Muzikoterapie III spolehlive kandiduje do cela zebricku nejhorsich ceskych alb vsech dob. Tolik jen obecne, o neumetelstvi vsech tvurcu by se daly napsat stohy. Jestli nekdo prozil takove studium na gymplu, uprimne ho lituju. A jestli jeho nejkrasnejsi spoluzacka dosahovala kvalit Miliny, tak je politovani o to uprimnejsi.
Zastihla mě noc (1985)
Je mozne obdivovat stylovou neokazalost vzhledem k tradicnimu vypraveni normalizacnich filmu, patricnou atmosferu a technickou vyspelost rezisera a vsech dalsich zucastnenych tvurcu. Film vsak trpi prilisnou delkou a vyraznou dobovou poplatnosti. Za oboji po jedne hvezdicce dolu.
Odcházení (2011)
odpad!Kdy uz tady nekdo konecne napise, ze mezi Kamenakem a Odchazenim lze tezko najit podstatneho rozdilu? Ten film je opravdu oligofrenni a vlastne proc ho nazyvat filmem, kdyz mu chybi pomalu jeho zakladni znaky. Nemel bych nic proti tomu, kdyby se jednalo ciste o divaldo ve filmu (zde vsak ani nahodou). Neprostestoval bych proti Havlovske exhibici, ktera by odpovidala jeho filmove vizi (tady vsak zadna neni). Ale ze se nakonec dockam estrady, ktera navic po zaverecnem Havlovem cameu plne snese kriteria taskarice, to jsem si nepredstavoval ani v nejhorsim snu, Zaznivaji-li tady nazory, ze lide film spatne hodnoti z duvodu odporu k Havlove politice, jejich autori by se meli nad sebou zamyslet,. Bylo by stejne lacine tvrdit, ze nekdo hodnoti film vysoko jen proto, ze ho mel rad jako prezidenta. PS. Ja jsem mel Havla velmi rad a jeho politicke nazory a kroky (az na par prehmatu, jako napr. plytvani milostmi i pro ty nejvetsi dobytky) jsem uznaval po cleou dobu jeho prezidentovani. Jen kvuli tomu vsak nemohu napsat, ze se mi film libil, a poprit, ze mit ctyri ruce, porad je to k drzeni se za hlavu velmi malo.
Krev a písek (1917)
Film je spise kuriozitou, nez aby ho divak bral vazne, ale za kapelu, ktera k nemu delala zivy doprovod dne 17.2.2010 ve Svetozoru, bych dal 5 hvezdicek okamzite. Takze z toho mame pekny prumer.
Biutiful (2010)
Chtel jsem puvodne napsat neco sveho a velmi nelichotiveho, ale po precteni zdejsich komentaru se plne podepisuji pod uzivatele seeker23.
Za kačku svlíkačku (TV pořad) (2009)
Postmodernismus vstupuje do sve dosud neobjevene podoby:-)
Nevinnost (2011)
Dlouho jsem vahal mezi tremi a ctyrmi hvezdickami. Po delsi dobe to totiz byl prvni film z dilny Hrebejk-Jarchovsky, ktery me bavil, kde se dej neplacal od nicheo k nicemu, kde scenarista Jarchovsky neresil problem povrchne a misto, aby zacal problem zkoumat, nabaloval na nej nesouvisejici akce, kde v dusledku toho nebyly zbytecne postavy ci sceny, ktere mely za ukol pouze dat vyniknout hercum a ziskat za to Ceskeho lva. Behem sledovani zjistime, ze postava senilniho Munzara ma svuj vyznam a neni ve filmu jen tak, cemuz bych se po dosavadnich zkusenostech s Jarchovskym vubec nedivil. Dokonce i scena, kdy Geislerova zazvoni na dum, ve kterem bydli Linhartova, ma svuj symbolicky vyznam, ac jsem zprvu nechapal. Hrebejkovi je nutno pricit k dobru, ze obmenil staly herecky ansambl a take obsazeni nekterych profesi. Formalni strance opet nelze nic vytknout a naopak Nevinnost jen potvrzuje, ze v tomto ohledu Hrebejk neustale roste a kupodivu toto neni "vyvazeno" ubohou konstrukci scenare, ktera vzdy Hrebejka tahala ke dnu. Vse se vsak tyka ciste filmove strany. Bohuzel jsem pravnik, takze nektere veci, ktere vyrazne snizuji celkovy dojem z dila, nemohu prehlednout. Kdyz uz scenar po delsi dobe nestoji za starou backoru, proc neslo pohlidat snadno napravitelne preslapy? O vazbe obvineneho muze rozhodnout jen a pouze soudce, nikoliv statni zastupce, jak se ve filmu dozvime (zde opravdu stacilo zmenit ve scenari jedine slovo) . Do vazby je mozne vzit pouze osobu, proti ktere bylo zahajeno trestni stihani, tedy "obvineneho". Jestlize se ve filmu celou dobu mluvi o tom, ze Vetchy je "podezrely" z trestneho cinu, znamena to, ze jeste trestni stihani zahajeno nebylo, tudiz ve vazbe ani nemel co delat. Jak vubec lze uvazovat o dalsich dukazech, eventualne zahajovat trestni stihani a brat cloveka do vazby, kdyz neni proveden ten zakladni dukaz spocivajici ve vysetreni pripadneho panenstvi. I reseni nekterych dalsich otazek nastava velice pozde, pricemz vysetrovatel tvrdi, ze si musi dat vzhledem k podjatosti obrovsky pozor. Rekonstrukci, kterou v dome policie provadela, musi byt "obvineny" pritomen, nebrani-li tomu vazne duvody. Zde je ani teoreticky nenachazim, proc tedy u ni Vetchy nebyl, aby mohl "poskozene" klast otazky, navrhovat dukazy, jako lekar se vyjadrit k tomu, ze prece nemuze po jednom kroku a otocce poznat, jestli "poskozena" uz po urazu dobre chodi, pricemz vice kroku udelat nemohla, kdyz ji branily schody. Jak je mozne, ze odsouzen je clovek, ktery mel svou obet opred smrti lehce skrtit, kdyz soudni lekar konstatuje jako pricinu smrti utonuti v jezere, kde hloubka vody, o ktere by se dalo uvazovat, ze se v ni muze clovek utopit, neni rovnou u brehu, ale az daleko od nej. kde se clovek nedostane jinak, nez treba lodi. V techto pripadech se vzdy resi zasadni otazka, zda obet zemrela predtim, nez se dostala do vody, anebo az v dusledku toho. A takto bychom mohli pokracovat. Prilis doslovny zaver je jedine na skodu, jednak filmove a jednak proto, ze v nem autori nasekali dalsi chyby, ktere maji charakter tech, ktere vyse uvadim. Bedlive jsem v titulcich sledoval, zda meli autori odborne poradce, jak pro pravo a kriminalistiku, tak pro medicinu jich bylo prosim celkem sest. Dokazu pochopit, ze scenarista si musi za ucelem vetsi atraktivity scenare a narativni ucely nektere skutecnosti trochu upravit. Nemelo by to vsak bit do oci a melo by to byt pouze v pripadech, kterym nelze predejit. Zde neplatilo ani jedno, chtelo to jen lepsi spolupraci a ne, aby poradci delali svou praci jen proto, aby shrabli honorar. Vsechno toto bych povazoval za bezpredmetne, kdyby slo o vysoce odborne a specificke znalosti, kterymi oplyva maximalne nekolik jedincu. Pravniku, kriminalistu a prislusniku dalsich blizkych profesi je vsak nespocet a minimalne tato skupina divaku se obcas pravem drzi za hlavu. Velka skoda.
Dvounohý kůň (2008)
Napad a klicove sceny jsou vynikajici, ovsem souhlasim, ze v jistych okamzicich je film prilis zdlouhavy a zacina spise iritovat. Chtelo by to prostrihat na max. 60-70 minut., pak by nebylo co resit.
Sokhout (1998)
Uzasna prace se zvukem.
Vítr nás odvane (1999)
Abbáse Kiarostamího znám, velmi ho uznávám a na jeho styl jsem zvyklý, ovšem toto byl opravdu rohypnol.
Bloudění orientačního běžce (1986)
odpad!Ja tedy nevim, co kdo na teto nefunkcni slatanine videl, ja osobne tvrdim, ze tak dreveny film se dnes a denne nevidi a definitivne radi Matulu do toho njehorsiho, co kdy u nas na reziserske stolicce pusobilo.
Osada mladých snů (1931)
odpad!Ta sekova knizka je fakt hit, ze Pstrosu?:-) Ale jinak opravdu neuveritelny zazitek, u ktereho jsem brecel smichy od zacatku do konce:-)
Ferdydurke (1991)
Ne ze by to bylo spatne natocene, na prehlidku "kozactwa" taky nebyl Skolimowski skoupy, ale ta Gombrowiczova predloha je natolik silena, ze z ni vice proste udelat neslo.
Youth Without Youth (2007)
odpad!Francisi, sorry, ale tohle jsi posral... Snad naposledy u Pana Nikdo jsem tak utrpne cekal, az se ta kupa nesmyslu dovali do konce.