Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Oblíbené filmy (10)

Americká krása

Americká krása (1999)

Pro mě jeden z nejlepších filmů, který kdy vznikl. Skvěle upozorňuje na krizi středního věku (jejíž obdobou jsem si osobně prošel již v první polovině svých 20's). Vynikající Kevin Spacey a Wes Bentley, díky nimž se ve filmu brilantně střídají dramatické a vtipné scény, provedou celým filmem a zanechají za sebou několik skvělých hlášek a citátů. A co víc, film přináší jedno z nejdůležitějších životních poselství.

Stud

Stud (2011)

Nejdokonalejší filmové ztvárnění deprese, anonymity, každodenní šedi a zoufalství, jaké jsem kdy shlédl. Vykreslení těchto aspektů života osamělého muže se autorovi na 100 % povedlo. Život hlavního hrdiny je jako miliony jiných - vykonává nepojmenovanou kancelářskou práci jako řadový zaměstnanec, vše ostatní je také řadové a jaksi obyčejné. Povaha moderní společnosti dokázala jednotlivce zahnat do takového kouta, jaký Brandon prožívá- navenek úspěšný mladý muž, po němž ženy letí, uvnitř však vyprahlý a nenaplněný - perfektně to umocňuje jeho prázdný pohled na začátku filmu. Vypilovanou rutinu narušuje jeho sestra, která odhalí jeho zvrácenosti a otevře jeho vlastní stud. Film nemá happy-end a vzhledem ke svému provedení (je studií rozdílných charakterů) by ani mít neměl - zkrátka jen poukazuje na aspekty dnešní společnosti - a to dokonale. Snímek patří k mým nejsilnějším filmovým zážitkům a řadím jej na vrchol své oblíbené kinematografie.

Úsměvy smutných mužů

Úsměvy smutných mužů (2018)

Zajímavé ztvárnění stejnojmenné knihy, přičemž úplně jiné. Srovnání obou děl je pro mě těžké, jelikož každé něčím vyniká. V čem byla kniha poměrně zmatečná, tam má film silné stránky, některé Josefovy hluboké vhledy, kterých se mu během rehabilitace dostalo, jsou naopak vykresleny trochu jinak. Jako celek je pro mě tento film jedním z mála, který ve mě zanechal přesně ten pocit, který zkrátka přetrvá... Závislost vykresluje dle mého názoru velice přesně. Je to zkrátka síla, na kterou jedinec o samotě většinou nemá a vždy mu přijde jako dobrý nápad jí (snad ještě jednou... naposledy...) propadnout. A nemůže si pomoct. A s každým upadnutím svých činů lituje o to víc a dochází mu, s jakou beznadějí se vlastně setkává. S takovou, která tu už dost možná bude navždy. A jediným řešením je zůstat silný a být si vědom sám sebe, svých impulsů a slabin.

Klub rváčů

Klub rváčů (1999)

V několika větách filmu zachyceno velké množství antisystémových myšlenek k dnešní době (things you own end up owning you - to je přece mistrovská věta). Stavy vnitřní prázdnoty a pokus o její zaplnění materiálním kvantem věcí, to je přece téma aktuálně věčné. Spousta jedinců dělá to, co je ve skutečnosti a nebaví a nemohou se tak ani naplno projevit takoví, jací doopravdy jsou. Matně si vzpomínám na svou první reakci při odhalení plot twistu ve filmu, požitek z dalších sledování to však neubírá. Na film se nedívám kvůli akci, ale kvůli myšlenkám a poselství. Každý by tak měl mít svou vlastní obdobu Fight clubu.

Single Man

Single Man (2009)

Skvělé artové zpracování pocitů deprese a zoufalství. Každý s citem pro uměleckou tvorbu snímek zajisté ocení. Tento film má navíc jeden z nejsilnějších zakončení, které jsem měl čest vidět. Povrchní divák by mohl vytknout homosexualitu, film o ní ve výsledku však vůbec není...

Trainspotting

Trainspotting (1996)

At, or around this time, Spud, Sick Boy and I made a healthy, informed, democratic decision to get back on heroin as soon as possible. Skvěle se ve filmu prolínají vtipné a na druhou stranu zase skoro hororové scénky. Poprat se se závislostí na heroinu musí být opravdu "heroickým" činem. Film krásně vykresluje postupný úpadek už tak dost upadlé skupinky ze špatné čtvrti a jejich neschopnost odolat tomu největšímu pokušení, které na zároveň co nejvíce ničí. Tvrdý, ale pravdivý snímek.

Pelíšky

Pelíšky (1999)

Největší herecký koncert na české filmové scéně. Miluju snad každou postavu a každou scénku, film nikdy neomrzí. Skvěle se jeví vykreslená polarita postav, pro komunismus zapálených a komunismus nenávidějících, což poté ústí ve skvělé střety těchto dvou světů. No a samostatnou kapitolou je pro mě Jaroslav Dušek, kterého mám velice rád. Pelíšky ve mě sem tam vyvolávají touhu si socialistická léta prožít, avšak ve výsledku bych byl nejspíše nepříjemně překvapen.

Jak básníci přicházejí o iluze

Jak básníci přicházejí o iluze (1984)

Vynikající film z prostředí vysoké školy, má v sobě několik legendárních momentů, jako Svěrákovy přednášky o uspořádání stolu, moravský spolubydlící, neztratila jste pomeranč ... Skvělý film. :)

Pulp Fiction: Historky z podsvětí

Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)

Klasika nad klasiky, která se mi do paměti vryla zejména díky svému inteligentnímu uspořádání, uvolněným a přirozeným civilním dialogů mezi hlavními postavami. Film je navíc líbivě napěchován legendárními hláškami, které snad ani nelze zapomenout. Quentin Tarantino se pro mě tímto filmem stal režijním bohem.

U brány věčnosti

U brány věčnosti (2018)

Neuvěřitelný Van Gogh a jeho mistrné vnímání krás v přirozenosti. Nepřemýšlí nad tím, jak jej přijmou druzí, jelikož ví, že nemá jinou možnost, než být sám sebou a tvořit tak, jak mu jeho nitro říká. Je hrdý na to, že přírodu vidí přesně tak, jak ji vidí. Věří se své malby a v to, že skrze ně dokáže předat lidstvu krásu, takovou, na níž lidstvo samo zapomnělo. Chce šířit život, touhu žít a poznávat, a je ochoten pro to i zemřít. Silně a nezapomenutelně inspirativní snímek.

Ovládací panel
14 bodů