dennuska

Pecka! Co jinak se dá k REC říct? Televizní reportáž z hasičské stanice. Reportérka a kameraman, kteří za každou cenu chtějí být všude a natočit všechno. Hltala jsem jim to maximálně. Díky poměrně krátké stopáži se atmosféra začala zostřovat rychlostí světla. Detailní záběry kamery mě naháněly husí kůži, což bylo ale nic proti závěrečným cca 10 minutám, kdy jsem totálně zkameněla a nevydala ani hlásku. Psycho, jaký už dlouho nepamatuju!

Poprvé jsem hodnotila před několika lety a velkoryse jsem udělila dvě hvězdičky. Časem jsem to snížila na jednu. Ale co nastoupil Láďa Hruška a jeho polívky z kuřecích kůžiček nebo bramboráky ze starýho chleba, pohřbívám televizní noviny hluboko do odpadu.

Asi to bude mým obecně vlažným postojem k transformaci divadelních her na filmové plátno, ale celé mi to nějak nefungovalo. Deset tragických osudů rozsazených kolem kulatého se zamotává tak chaoticky, že by byly námětem spíš pro nekonečný seriál, než pro dvouhodinové komorní drama. Film je tak vyhrocený od začátku až do konce a nezůstává žádný prostor pro gradaci. Všechny emoce se ztrácejí a ukřičené scény se nesou na jedné monotónní vlně. Nejvýraznější herecké výkony bezpochyby Meryl Streep a Julia Roberts, které takřka zastínily ostatní postavy. Oscarové nominace tak byly v obou případech rozhodně zasloužené.

Nenápadné, vkusné a inteligentní britské drama se skvěle vybranou ústřední hereckou dvojicí. Žádný otřepaný doják, ale skutečný příběh ze života. A velmi dobrý příběh. Proč teda jen 3*? Chyběly mně dvě zásadní věci. 1) Jiskra; 2) Podmanivost. Ač jsem se snažila sebevíc nedokázala jsem se do děje ponořit hlouběji. Stále jsem plula na hladině, a tak zůstala až do konce. Philomena neurazí nenadchne.

Nemůžu si pomoct a musím se nad tím pozastavit: Tohle, že bylo nominováno na osm oscarů?! Pořád dumám, kde mi unikl ten hlubší význam, nenucená originalita a realistická romance. Terapie láskou je průměrná romantická komedie, která si dělá ambice být něčím vyšším, intelektuálnějším, ale jediné, co proto udělala, bylo, že z hlavních postav udělala dva citově deprivované psychopaty. Pro mě tím paradoxně ztratila pozitivní náboj, na který jsme u tohoto žánru zvyklí. Každopádně od základního schématu - první pohled, překážky, happyend - neuhnula ani o milimetr. 2,5 * za závěrečný tanec.

Od první klapky je to lehké psycho. Po odhalení hlavní zápletky a sledování příběhu "z druhé strany" je to pořád lehké psycho. Závěr je ale těžké psycho. Scénář La Cara Oculty si proplétá prsty s tradičními schématy hororů o strašidelných domech, ale nepracuje s paranormálními jevy, nýbrž inscenuje z racionálních příčin (i když o tom, zda Belén jednala racionálně by se dalo považovat). Celé je to v podstatě nenápadné komorní drama s mysteriózními prvky, které stojí na hereckých výkonech jednoho milostného trojúhelníku. Devadesátiminutová stopáž naprosto vyhovuje. 80 %

Čekala jsem něco "na způsob" Lásky nebeské. Ne její o dost horší kopii. Uznávám, že ve své podstatě to vůbec není špatný film a věřím, že jsou na něj Poláci hrdí. Mně tam ale nefungovalo vůbec nic. Je notoricky známá věc, že Richard Curtis píše zidealizované scénáře a všichni mu to odpouštíme. Ale u Noci plné zázraků mě její zidealizovanost neuvěřielně iritovala. Jak se říká: Když dva dělají totéž, není to totéž. Tady to platilo dvojnásob.

Život Alice Prin známé jako Kiki z Montparnassu by stál za více než jen 14 minutový film. Krátké podání se ji samozřejmě nepokouší představit jako tragickou postavu, která díky své alkoholové závislost zemřela v poměrně mladém věku. Zachycuje její příběh jako jedno velké umělecké dílo. Díky animované formě ji vidíme jako zhmotněný obraz Modiglianiho, Kislinga nebo fotografii Mana Raye. Osobité výtvarné zpracování zase evokuje dobu prvních kreslených filmů, která se s léty francouzské avantgardy prolíná.

Vážné historické téma zabalené do roztomilého a nápaditého papírového obalu. Krásné!

Od první klapky si divák každou chvíli říká, co se stane za deset vteřin. Skvěle budované napětí trvá nepřetržitě celých 29 minut, které jsou ale možná na krátký film trochu příliš. Za takovou dobu je však v očekávání šokující úderný závěr. Vyústění do ztracena rozhodně není uspokojivé a nadějný snímek utápí ve studně průměru.