Sarah Chalke mám rád, oblíbil jsem si ji už ve Scrubs a je to pěkná ženská, na kterou bych se mohl dívat hodiny, ale tohle je příšerný film. Tedy, neměl jsem v nejmenším úmyslu na to koukat, měl jsem to jen jako kulisu při práci na počítači, ale po hodině jsem to musel vypnout. Nechápu, jak tenhle nezáživný a nezajímavý film může mít dva díly a 240 minut. Takhle dlouhý není ani Kmotr, a to je film, který stojí na ději a dialozích! Vážně příběh o tom, jak si povrchní uječená nána (bohužel právě v podání Sarah Chalke) hledá manžela a pomáhají jí v tom další povrchní uječené nány (jedna z nich bohužel v podání Judy Greer), potřebuje na převyprávění 240 minut? Navíc všichni víme už od úvodních titulků, jak to bude probíhat a jak to celé skončí, tahle laciná televizní zápletka tu byla už milionkrát. Nemám nic proti romantickým filmům, ale tyhle laciný televizáky jsou jeden jako druhej a bez jakýkoliv umělecký či zábavný hodnoty. Sice jsem v prvním souvětí napsal, že na Sarah bych se dokázal dívat déle než 240 minut, ale v tomhle filmu leda s vypnutým zvukem. Jednu hvězdičku jí ale přeci jen věnuji.
Zatím hodnotím po pěti dílech, hodnocení a komentář však budu upravovat podle průběhu celé sezóny. Není to špatné. Jistě, na zadek si z Alcatrazu nesedám a určitě se nejedná o nějakou seriálovou revoluci, ale ty první dva díly byly poměrně napínavé a měly spád. Byly tam nějaké logické bugy, ale naštěstí ne tolik, aby mě to iritovalo (zdravím scenáristy seriálu The Event). V Alcatrazu se sice mísí prvky jeho předchůdců (LOST, Fringe, Event, V, FlashForward,...když se člověk zamyslí, tak jistě najde mnoho podobností, ať už ve stylu vyprávění nebo samotném ději), zápletka s návratem vězňů je však naštěstí originální a vlastně nemám tušení, jak by se to mohlo vyvinout a o co tam vlastně jde. Nejspíš z toho ještě vyleze nějaká šílenost, doufejme, že kvalitní. Už teď mám v hlavě mnoho otázek, snad na ně dostanu odpověď. Líbí se mi ten koncept 1 díl = 1 příběh jednoho vězně (i s flashbackem), snad se ale na pozadí budou věnovat i těm předešlým vězňům a zodpoví otázky, na které jsme nedostali odpovědi z jejich epizody. Snad ano, jelikož je seriál midseason replacement, tak i v případě jeho (ne)prodloužení na další sezónu by mohla být ta první jaksi uzavřená. Herecké obsazení je fajn, Sama Neilla mám rád a jeho postava má co nabídnout. Trochu mi tam neseděl jen Hurley...tedy Jorge Garcia. Taky ho mám rád, jenže do té jeho role mi zkrátka nesedí. Nerda z krámu s komiksy mu v pohodě uvěřím, ale doktora a experta na Alcatraz vážně ne. Jeho přítomnost v seriálu ani zatím nemá výraznější opodstatnění, veškeré informace, které může poskytnout, jen cituje z té své knihy a vzhledem ke svým tělesným proporcím asi mnoho padouchů nedohoní :) Zřejmě bude jen sidekickem hlavní hrdinky, jehož jediným účelem bude hláškovat a házet legrační obličeje, ale zase v jeho případě mi to nevadí. Mrzí mě, že hudbu k seriálu nebude dělat Michael Giacchino, který ji dělal pouze k pilotu. Od druhého dílu byl vystřídán svými spolupracovníky (Andrea Datzman, Chris Tilton), kteří se sice snaží zachovat jeho styl, přeci jen je však znát, že to není on a že hudba v první epizodě zněla tak nějak epičtěji. Ale na hudbě ani tak nezáleží, tím důležitým je u seriálu děj a postavy. Uvidíme tedy, co přinesou další díly.
Zase jsem jednou přehodnotil svůj názor na nějaký seriál. Dříve jsem Dva a půl chlapa moc nemusel, ale pak jsem se rozhodl, že mu dám šanci, začal jsem ho sledovat od prvního dílu v původním znění a jsem rád, že jsem tak učinil. Cast je výborný, mezi Charliem a Alanem funguje ta správná chemie a Jake jim zdatně sekunduje. Ostatní postavy mi také sedly. Námět seriálu je jednoduchý a pořád je to v podstatě o tom samém, ale funguje to. Jako u každého sitcomu záleží na jednotlivé epizodě. Někdy je extrémně zábavné, jindy poněkud nudné, ale za ty první dvě sezóny, co jsem prozatím zhlédl, jsem nenarazil na vyloženě trapný či nepovedený díl. Některé díly sice postrádají děj (i na sitcomové poměry), ale jelikož tento seriál stojí zejména na dobře napsaných hláškách a dialozích, tak co na tom záleží. Zkrátka v hláškách a postavách spočívá největší síla tohoto seriálu. Hezké ženské v Charlieho posteli a hostující známé tváře jsou pak už jen třešničkami na dortu. Není nad to si ve zkouškovém období pročistit hlavu takovouhle prima oddechovkou.
Masterpiece. Psát cokoliv jiného by bylo zbytečné. Snad jen to, že jsem viděl tu nejdelší možnou verzi (Redux) a že mi dost scén přišlo zbytečných a nikam nesměřujících (nebo jsem možná nepochopil, co tím chtěl Coppola říct), ale i přesto se jedná o silný filmový zážitek, který je výborně natočený i zahraný, takže o absolutním hodnocení není pochyb.
Nevěřil bych, že někdy v pozitivním slova smyslu řeknu, že jsem rád, že jsem na nějaký film nešel do kina, ale v případě marvelovek z tohoto roku to tak je. Před pár dny jsem zhlédl Captaina Americu a dnes Thora, tedy v opačném pořadí, než šly tyto filmy do kin, a musím říct, že tohle pořadí mi přijde lepší. Mnohem lepší. Byť mě Captain bavil (i když trochu jiným způsobem) a dal jsem mu pěkné čtyři hvězdičky, vidět ho až po zhlédnutí Thora, asi bych na něj nahlížel trochu jinak. Thor je totiž ta nejlepší možná návnada na The Avengers, jaká jen může být. Je logické předpokládat, že děj The Avengers bude navazovat na události z Thora. Jít teď ještě na Captaina, tak by mi ten film připadal jen jako zdržovačka před velkým finále. No ale dost o tomhle. Vizuální stránka Thora je perfektní, v HD se na to skvěle kouká, zejména na scény z Asgardu. Po dějové stránce je to též vymakané. Základ tohoto filmu není v akčních scénách, ale v kvalitním ději. A nevadí mi to, už jsem pochopil, že tahle nová vlna filmů o superhrdinech z Marvelu nejsou jen obyčejné popcornáče typu Spider-Man 2, které stojí převážně na akčních sekvencích ("Tak už dokecej s tetou May a běž si dát třetí kolo boje s doktorem Ockem, Spíďo!"). Zde hraje děj mnohem podstatnější roli, což je ostatně dobře. Jasně, pořád je to popcorn a po dějové stránce to není žádný Kmotr, ale je zde vidět určitý pokrok a celý ten nápad s provázaností marvelovského univerza se mi zamlouvá. Herecké obsazení fajn, Chris Hemsworth pro mě osobně velkým překvapením. Doylova hudba mi přišla ze všech těch pěti propojených marvelovek (Iron Man 1 a 2, Incredible Hulk, Captain, Thor) nejlepší, konečně výrazný soundtrack. Na úplných 5 hvězdiček to není, ale z nové vlny marvelovek ode mě dostal plné hodnocení zatím jen první Iron Man, a jestli si ho zaslouží i nějaký jiný film z téhle partičky, tak je to právě Thor.
Joe Johnston je schopný rutinní režisér, odvede standardní práci, ale nic víc svým filmům nepřidá. Proto se Jurský park III nevyrovná Spielbergovu originálu a Captain America v žádném případě není v téhle nové vlně marvelovek tím, čím byl první Iron Man. I tak to není špatný film. Akčními scénami mě sice Johnston nijak neohromil (akce naprosto bez nápadu), ale vynahradil to ztvárněním atmosféry 40. let, pořádnou porcí té správné komiksové naivity a hlavně parádním hereckým obsazením. "Ukecané" scény mě bavily mnohem víc než ona bezduchá akce. Chris Evans mě mile překvapil. Ve Fantastické čtyřce byl naprosto nesnesitelný, tady pravý opak. Tommy Lee Jones měl ve filmu jen jediný úkol - hláškovat. A to se mu povedlo na jedničku. Hugo Weaving jako Red Skull byl kvalitním záporákem, ale přeci jen mi k démoničnosti jeho postavy chybělo, aby mluvil angličtinou se silným německým přízvukem (jako třeba Stanley Tucci v roli toho vědce). Pořádný akcent, na jaký jsme zvyklí od jiných filmových Nácků, jsem u něj postrádal. Ale to nevadí. Co mi spíš vadilo, byl závěrečný duel Captain vs. Red Skull. Člověk by čekal nějakou epickou bitku, a místo toho bylo po všem, sotva něco začalo. Pro záporáka Red Skullova formátu rozhodně nedůstojný konec, postrádající jakékoliv grády. Každý, kdo zná komiks, tak věděl, jak to s Captainem musí skončit, ale i tak mi bylo v závěru Captaina a jeho dívky líto, neboť jsem si jako divák za ty dvě hodiny přeci jen vybudoval k postavám určitý vztah. Captain America: The First Avenger je vskutku netradiční marvelovka, kde pro mě byly akční scény až tím posledním, ale i tak jsem se celkem slušně bavil. 70 %. Ještě zhlédnout Thora a budu připraven na The Avengers.
Průměr, nuda, šeď, nemastné, neslané. Ani vtipné, ani napínavé. Největší síla snímku je v kvalitním hereckém obsazení. Alan Alda potěšil (pořád je to sympaťák), Eddie Murphy se konečně po hodně dlouhé době objevil v normálním snímku, kde ztvárnil jen jednu postavu (v první chvíli jsem si myslel, že hraje i tu tlustou pokojskou, u něj člověk musí být obezřetný) a Téa Leoni je stále pěkná ženská. Trochu mě ovšem zklamal Ben Stiller, jeho postava neměla moc co nabídnout, jako hlavní hrdina mě nebavil a vlastně ani moc nezajímal. O Broderickovi ani nemluvím, ten tam byl vyloženě navíc a nějak jsem nepochopil, proč ho vlastně Stiller přibral do své partičky. No ale chlápek, co zkoumal obří žížaly, se hodí vždycky... Scénář byl děravý jako ten sýr, co o něm na začátku pořád mluvili. Mnoho logických bugů a čas v tom filmu ubíhal hodně divným způsobem. Co se týká závěru, tak to byl jeden z nejpodivnějších "happyendů", jaký jsem za poslední dobu viděl. Tower Heist není vysloveně špatný, ale od zlodějské komedie bych toho čekal víc. S takovým obsazením mnohem víc.
Drama? Spíš komedie. A hodně špatná. Herci, byť je mezi nimi pár dobrých, nehrají absolutně nic, režie je na úrovni Čepele smrti a celé je to tak extrémně absurdní, že je to až trapné.
Ačkoliv se jedná o jeden z těch filmů, u kterých mám pocit, že mi každou sekundou sledování odumírá jedna mozková buňka, není to zase až takový průser. Zápletka sice není kdovíjak originální, ale její situování na samotný Měsíc a stylizace do žánru found-footage poměrně ano. I když je to naprostá blbost, díky té kameře to vypadá věrohodně. Jenže (nebo právě proto) se mi nějak nepodařilo si k hlavním postavám vybudovat nějaký vztah a vcítit se do děje. U daného žánru je to těžké, ale třeba u Blair Witch jsem si připadal, jako když v tom lese chodím i já. Tady jsem celou hodinu a třináct minut (posledních deset minut filmu tvoří závěrečné titulky) věděl, že je pátek večer, já koukám na film, který se tváří jako dokument, popíjím u toho Dr. Peppera a přemýšlím o tom, jak pak nejrychleji napíšu tenhle komentář, abych mohl jít spát. Zkrátka tak nějak mi bylo jedno, co se s těma dvěma astronautama stane, tak jako mi je jedno, když v přírodopisném dokumentu lev sežere antilopu. Nijak jsem se do děje nevcítil, ani jsem neměl důvod hlavním postavám fandit. Kromě toho jsem pořád čekal, kdy už se dostaví ten klaustrofobický pocit, a ono pořád nic. Atmosféru film má, napínavé to taky je, ale nebylo tam nic, co by mi vyloženě rozproudilo krev v žilách. Nemůžu ovšem říct, že bych se nebavil. Prostě jeden z těch filmů, které spadají do škatulky "S vypnutým mozkem na jedno zhlédnutí dobré, ale zítra si už ani nevzpomenete, že jste na to koukali."
Tintin, to je moje srdeční záležitost! Pokud nepočítám Čtyřlístek, tak mé komiksové dětství tvořila svatá trojice Kačer Donald, Asterix a právě Tintin. Dva staré egmontovské sešity Krab se zlatými klepety a Tajemství Jednorožce (na kterých je shodou okolností tento film založen) jsem v dětství prolouskal snad milionkrát. Další příběhy, které vycházely na pokračování v časopisu Květy, jsem si vystřihoval a lepil do bloku (bohužel se mi nikdy nepodařilo sehnat všechny části). A hlavně jsem vyrostl na animovaném seriálu z 90. let, ten jsem na videokazetách sjížděl stále dokola. Když někdy kolem roku 2004 u nás konečně začalo pravidelné vydávání těchto komiksů, byl jsem přeci jen už trochu starší a peníze moji rodiče netiskli, a tak má sbírka končí někde u šestého dílu. I tak jsem ale všechna Tintinova dobrodružství četl (v elektronické podobě v anglickém překladu). No, touhle exkurzí do mé tintinovské historie, o kterou jistě nikdo neměl zájem, jsem jen chtěl říct, že i dnes ve svých dvaceti letech nedám na Tintina dopustit a nestydím se za to. Jak můžete vidět, film hodnotím pěti hvězdičkami, ale není to jen proto, že bych byl zaslepený fanoušek, který vlepí pět hvězdiček všemu, co souvisí s jeho dětským hrdinou. To opravdu ne. Ale Spielbergův film si je plným právem zaslouží. Původně jsem byl k filmu skeptický. Nemám rád tyhle 3D animované filmy, které se snaží vypadat co nejrealističtěji (vždy si pak říkám: "Proč si hrají na skutečnost a nenatočí normální hranej film?"). Obzvláště ve spojení s Tintinem jsem se toho bál, vždyť seriál ve 2D animaci vypadal skvěle. Ale starej Steven to zvládnul, Tintin vypadá skvěle i ve 3D. Na animaci si nepotrpím, ale tenhle film je vizuální bomba. Dějově je to také vymakané, líbilo se mi, jak scénář dokázal propojit dva různé komiksové příběhy tak, aby to dohromady fungovalo a všechno do sebe postupně zapadalo. Dokonce jsem ochoten odpustit to, že hlavního záporáka filmu si vycucali z prstu (v komiksu Sacharin není záporná postava, dokonce se ani nejedná o kdovíjak významnou postavu, a už vůbec to není příbuzný Rudého Rackhama). No ale každý blockbuster potřebuje pořádného záporáka s temnou historií :) Tenhle rok je ve znamení filmových poct. Jestliže J.J. Abrams v Super 8 vzdal poctu Spielbergovi, tak Spielberg vzdává v Tintinových dobrodružstvích poctu Hergému a jeho dílu. On totiž k dané látce přistupuje s respektem, zachovává ducha původních příběhů, a když už přináší něco nového, tak se snaží, aby to tam sedělo. Tohle není animák pro děti. Není ani pro ty, co Tintina neznají. Je to Spielbergův dárek Tintinovým fanouškům. Někdo, kdo nezná komiks nebo alespoň seriál, tak snímek nemůže plně docenit. Ano, bude se i tak bavit, neboť jsou zde zdařilé akční a napínavé scény a výborné Haddockovy hlášky a mladší diváci se budou za břicho popadat u několika infantilních momentů, které ve filmu možná být nemusely, jenže film stojí na tom, že divák ví, kdo je to Tintin, a má k němu určitý vztah (vždyť film kašle na nějaký úvod, rovnou se jde na věc a charakter Tintina nám ani není nijak hlouběji představen). A čeho já si na Spielbergovi cením nejvíce jsou ty krásné narážky na celou komiksovou sérii, kterých je na začátku filmu plno, a kterými nám Spielberg dává najevo, že ví, o čem je řeč. Ať už je to letištní tabule v úvodních titulcích s lokacemi, ve kterých se jednotlivé komiksy odehrávají (Black Island, Syldavia,...), novinové titulky v Tintinově bytě, jež chronologicky zobrazují příběhy, které v komiksové sérii předcházejí sešitům Krab se zlatými klepety a Tajemství jednorožce, ze kterých film vychází, anebo "cameo" samotného Hergého, který v první scéně kreslí Tintinův portrét. Tomuhle já zkrátka říkám cit a láska k předloze. Tintinova dobrodružství jsem si parádně užil a těším se na pokračování.
Bez Pohlreichových hlášek (a teď nemyslím vulgarismy) tento pořad nefunguje. Jarda Žídek je sympaťák, ale zároveň je až moc hodný a nevyzařuje z něj takový respekt. Koukatelné, leč suché.
Pilotní film k seriálu, který nakonec nevznikl, sám o sobě obstát nemůže. Takto se jedná jen o lacinou televizní detektivku béčkové kvality. Sice je to pořád lepší než poslední dva Soukupovy filmy, ale to je jako říct, že tenhle bobek je lepší než tamta dvě velká lejna. Snad nikdy nepůsobil snímek natočený v přírodních exteriérech tak studiově. Zkrátka nuda, mizérie a mrhání filmového materiálu.
Považuji se za docela chytrého člověka, ale některé věci na tomto světě zkrátka nechápu. Nechápu cyklus trikarboxylových kyselin. Nechápu, jak jsem mohl vzhledem ke svému výkonu dostat z maturity ze zeměpisu jedničku (v tematické kartografii nejsem dvakrát silný). Nechápu, proč mám pořád hlad. Nechápu, jak mohla jít Shyamalanova tvorba tak dolů. Nechápu myšlenkové pochody Tobea Hoopera, když točil The Texas Chainsaw Massacre 2. A nechápu, jak může Prima utrácet peníze za výrobu takovýchto pořadu a myslet si, že na to snad někdo bude koukat? Bubo bubo je jen horkou jehlou ušitá hloupá soutěž pro celebrity, jejíž jediným účelem je sloužit jako čtvrteční primetimová výplň před poslední řadou Ano, šéfe, která následuje hned po ní (nečekat na onoho démona českých kuchyní, tak bych to neměl zapnuté). Jenže i monoskop nebo hodinová reklama na Čecho-Decho by byly lepší výplní. Tohle je nudné, nezáživné a zbytečné. Myslíte si, že odpad je přehnaný? Pusťte si jeden díl a uvidíte. Ale pospěšte si, neboť věřím, že po pár dílech to zruší, tohle nebude mít dlouhého trvání.
Je to už více než dva a půl roku, co jsem viděl originální The Amityville Horror z roku 1979, ale pořád na něj vzpomínám jako na povedený atmosférický horor, který se nesnažil na diváka útočit lacinými lekačkami a měl výborně vybudovanou atmosféru. Remake je bohužel pravým opakem. Zaměření na diváky z teenagerské obce je zřejmé (český distributor tomu ještě nasadil korunu v podobě pitomého názvu 3:15 zemřeš) a podle toho to také vypadá. Zatímco originál se snažil budovat napětí pomocí osvědčené formule "to, co nevidíme, toho se bojíme nejvíce", v remaku vidíme duchy každou chvíli. Nová verze má samozřejmě i dobré momenty se slušnou atmosférou, jenže v zápětí zase všechno pohřbí nějaký strašák v zrcadle. To je prostě laciné a předvídatelné. Problém jsem měl i s hereckými představiteli. Přišli mi až příliš mladí, Melisse George jsem zkrátka matku od tří dětí nemohl uvěřit a Ryan Reynolds zase vypadal jako psychopat už od začátku, takže jsem nebyl svědkem žádné postupné přeměny z hodného tatínka na šílence. James Brolin v originálu byl přeci jen lepší. Kdybych neviděl původní snímek, možná bych dal i slabé tři hvězdičky, takhle dávám 2 a půl. Vyšší hodnocení filmu dát nemohu, ale přeci jen je to pořád ještě lepší remake než Nispelova zvěrstva na Texaském masakru a Pátku 13. The Amityville Horror není mizerný remake, ale také to není žádná sláva...
Po prvním dílu: Zprvu jsem ani neměl v úmyslu se dívat, ale nějak jsem u té obrazovky zůstal. A jsem poměrně překvapen. Nebylo to tak špatné. Jistě, na cenu Emmy to není a podobný typ seriálů bude u nás už asi vždycky působit trochu směšně, ale na poměry Novy to zatím vypadá hodně slušně. Herecké výkony nebyly špatné (Vagnerová a hlavně Kramár překvapili) a po režijní stránce se tomu žádný současný seriál Novy a Primy nemůže rovnat (no ale v konkurenci Cest domů, Ordinace nebo Ulice to není zase tak překvapivé). Scénář neřeším, u prvního dílu forma zvítězila nad obsahem. Expozitura zatím nevypadá tak hrozně jako Kriminálka Anděl, která chtěla být rádoby cool a skutek utek. Na další díly se rozhodně podívám. Vypadá to na slušnou no-brain zábavu.
Tak trochu promarněná příležitost. Námět byl skvělý a kdyby byl uchopen lépe, byla by to naprostá bomba. Takhle se jedná jen o celkem dobrý film, který mi ale bohužel v paměti na dlouho neuvízne. Hodnocení 88% je extrémně přehnané. Kéž by se někdo z tvůrců po vzoru hlavního hrdiny vrátil v čase, odstranil zbytečné dějové mouchy, oprostil příběh od zaměření na teenagery a do hlavní role obsadil pořádného herce (ne že by byl Kutcher vyloženě špatný, ale jak už bylo řečeno i v jiných komentářích, takováhle látka není jeho liga), to by pak byla jiná...
8 věcí, které na filmu byly super: 1) Dětští představitelé. Snažili se a podali celkem solidní výkony. Zejména Elle Fanning byla milým překvapením. O otravnou bandu děcek se v případě tohoto filmu nejedná. 2) Vizuální stránka. Ta Abramsovi jde. 3) Režie. Ta Abramsovi jde. 4) Atmosféra. U některých scén byla výborná a měla dobrou gradaci napětí (benzínka, autobus). 5) Hudba Michaela Giacchina. Jedním slovem perfektní. Pořád to zní tak LOSTovsky, pořád je to de facto na jedno brdo a pořád se mi to líbí. Když nic jiného, aspoň ten soundtrack mi po tomhle filmu zbyde. 6) Nádech staré dobré spielbergovštiny. 7) The Case. Snímek, který během filmu natáčeli naši dětští hrdinové a který běží během závěrečných titulek (na které tím pádem nikdo nekouká, a tak se svět bohužel nikdy nedozví, kdo byl u filmu třetím osvětlovačem). To bylo poměrně vtipné a příjemné. Zvlášť po tom závěru (viz níže). 8) Že to celé mělo jen 112 minut (viz níže). A teď ten ne až tak super zbytek: Nebojte se, tohle už do osmi bodů dělit nebudu. Mé pocity z filmu jsou i přes plno pozitiv rozpačité. Celý film a jeho děj a charaktery postav jsou jedno velké klišé podle typické hollywoodské šablony. No ale za to snímku nemůžu zazlívat, vždyť o to tu právě jde. Akční scény, byť jsou dobře natočené, jsou až moc přehnané (ukažte mi pickup, který dokáže s vlakem nadělat takovou paseku). V logice je děr jako v ementálu. Filmu občas dochází dech, a proto mi těch 112 minut občas přišlo pekelně dlouhých. Ale hlavní problém, který se Super 8 mám, a důvod, proč mu nemůžu dát lepší hodnocení, je scénář. Tohle je přesně ten druh filmu, kdy jsem si v některých chvílích říkal: "Teď si ze mě někdo dělá prdel." Hlavně v poslední půlhodině a v samotném závěru. Tady už to s tím nádechem spielbergovštiny přehnali a dovedli to do absurdních výšin. Happyend mi nevadí, u takového snímku je samozřejmostí, stejně jako je samozřejmostí, že v Columbovi víme kdo je vrah už od prvních minut, ale takovýhle konec prostě nejsem ochoten strávit. Bavil jsem se (což je u takového filmu to nejdůležitější), plno věcí bylo fakt super, soundtrack si zařadím mezi své oblíbené, ale podruhé už to vidět nemusím. Aspoň ne v nejbližší budoucnosti. 3 a půl. P.S. Shodou okolností se jedná o můj 888. komentář. Dneska se mi o osmičkách bude i zdát.
Nejsem člověk, který by zrovna dvakrát vyhledával romantické snímky, ale nebráním se čas od času vydat do vod tohoto žánru. O to víc jsem rád, když se takováhle návštěva vydaří. Konverzační filmy to mají těžké, jak se v nich nesejdou dobří herci, je zle. To ovšem u Same Time, Next Year neplatí, neboť se zde sešla dvojice obzvláště kvalitní. Na herecký koncert Alana Aldy a Ellen Burstyn je radost pohledět. Není mnoho herců, kteří ze sebe umí v jednu chvíli chrlit vtipné hlášky a o minutu později pronášet smutný monolog se slzami v očích, a právě Alan Alda to dokáže. Velmi dobrý snímek, popisující neobyčejný vztah dvou lidí v průběhu let...
Zatímco předešlý válečný film režiséra Briana G. Huttona s Clintem Eastwodem v hlavní roli byl říznutý špionážním dramatem, Kellyho hrdinové mají zase nádech komedie. A i tentokrát se jedná o skvělý snímek. Nečekejte ovšem bžundu ve stylu Sedmé roty, děj, protkaný mnoha napínavými momenty (minové pole, závěrečný útok na městečko) a skvěle natočenými akčními scénami, je jen čas od času odlehčen nějakým vtipným momentem či hláškou (většinu humoru má zde na starosti střelený tankista v podání Donalda Sutherlanda). Postavy jsou sympatické a výborně zahrané, takže je samozřejmostí, že jim v jejich tažení za zlatými pruty budete držet palce. Stejně jako u Kam orli nelétají musím i zde napsat, že se jedná o pořádný kus poctivé filmařiny. Nějaké mouchy by se zde jistě našly, ale jelikož filmy hodnotím tak, jak to cítím, tak Kellyho hrdinové u mě mají plný počet.
Mám rád francouzské komedie. Obzvláště rád mám francouzské válečné komedie. Film v režii tvůrce Návštěvníků a s hereckým ansámblem plným známých jmen, to přece nemůže dopadnout špatně, říkal jsem si před zhlédnutím. No a špatně to taky nedopadlo. Smíchy jsem se sice neválel po zemi, neboť tato komedie zase tak vtipná není, ale už jen díky tomu hereckému obsazení a dobrému ztvárnění válečné Paříže, plné odbojářů, nacistů a kolaborantů, se na to dá dívat. Film má však jeden z nejpodivnějších závěrů vůbec. Nejprve se z ničeho nic objeví podivný muzikálový výstup Hitlerova nevlastního bratra (v podání budoucího pana Pignona) a v posledních deseti minutách se děj přesune do současnosti do televizního studia, kde hlavní protagonisté hovoří o snímku, který jsme právě viděli. Musím se přiznat, že něco takového, bych vůbec nečekal. Nevím, čím to je, de facto mě ten film zklamal, neboť jsem čekal větší porci humoru, ale přesto jsou mé dojmy z něj celkem pozitivní. Druhé zhlédnutí v nejbližší době sice neplánuji, ale pěkné tři hvězdičky si zaslouží.
Soudě dle hodnocení ostatních uživatelů jsem zřejmě viděl jiný film, neboť mě tedy Thunderbolt a Lightfoot pořádně zklamal. Na komedii je to málo vtipné, na krimi zase málo vážné. Ani jako road movie to neobstojí. První polovina filmu prakticky neměla děj a byl to jen sled podivných scén. Některé možná měly být vtipné (např. chlap s králíky), ale asi ještě nejsem na takovém inteligenčním stupínku, abych je pochopil. No prostě podivný mišmaš, který mohlo zachránit jen to, kdyby zde fungovala určitá chemie mezi ústřední dvojkou. Jenže žádná tu nebyla. Jeff Bridges byl vyloženě otravný (nominace na Oscara je mi záhadou) a Clint Eastwood zase působil unaveným dojmem. Rozhodně nevytvořili zapamatovatelné duo stříbrného plátna. Bavil mě zde pouze George Kennedy a zápletka s bankovní loupeží (to je vděčné téma). Ale když se hlavním hrdinům snímku nedá fandit, je něco špatně. Závěrečný pokus o překvapivý a smutný konec u mě neprošel, přišlo mi to spíše křečovité. Nejsilnější stránkou filmu je režie, ale ten zbytek... Takhle zkrátka ne.
Limitless se sice tváří jako něco víc, než ve skutečnosti je, ale i tak mě ten film do sebe dokázal vtáhnout. Je to jeden z těch snímků, které nemusí sednout každému. Mně ale sedl. Ty vizuální hrátky s kamerou jsou vážně perfektní, a to říkám jako člověk, který si na tyhle věci moc nepotrpí. Charismatický Bradley Cooper má v sobě velký potenciál a myslím, že nás v budoucnosti ještě překvapí. Robert De Niro měl zde trochu smůlu, neboť hrál druhé housle a jeho postava mu neskýtala prakticky žádné příležitosti, aby se mohl nějak výrazněji projevit (kromě závěru). Scénář filmu je kvalitní, i když má několik slabých míst a "over the top" momentů (kdo film viděl, jistě ví, co myslím). Největším mínusem scénáře je pro mě konec, neboť takovýhle příběh by si zasloužil nějakou solidní pointu. To mě trochu zklamalo. Ale kvůli skvělému Cooperovi, vizuálu, napětí a pasující hudbě jsem ochoten nad tím mávnout rukou. Jak už jsem říkal, ten film mě prostě nějak dostal, ani pořádně nevím jak. 4 a půl.
"Everything's gonna be OK." Tento film šel tak nějak mimo mě, o to víc jsem byl po jeho zhlédnutí překvapen. Jedná se totiž o jeden z nejlepších sci-fi snímků, jaký jsem za poslední dobu viděl. Jistě, jednomu by se mohlo zdát, že film zpracovává motivy, které už tu někdy byly (od Inception přes Matrix a 12 opic až po Na Hromnice o den více), ale to by bylo nefér. I přes všechny ty podobnosti mi to přišlo jako celkem originální snímek s kvalitním scénářem. Nad tím, jak to uvnitř Zdrojového kódu funguje, je lepší nepřemýšlet. Neříkám, že je to vymyšlené špatně, ale jedná se o jeden z těch filmů, u kterých je lepší příliš nedumat, myšlení zde bolí. Mimoto, tahle devadesátiminutová jízda má takový spád, že u toho nebudete mít čas cokoliv řešit. Jake Gyllenhaal podal dobrý výkon, jeho hrdinovi nemůžete nefandit a v některých momentech vám ho bude i líto. Emoce zde fungují, trochu mi jen vadil ten typicky hollywoodský konec plný patosu. Každopádně hodně dobrý snímek.
Co se týká originálního Wipeoutu, nejsem žádný die-hard fan, ale čas od času se na něj podívám a ačkoliv mi ta soutěž sama o sobě přijde dost ujetá, tak se u ní poměrně bavím. Co se týká této verze, ta se vůbec nepovedla. Příhodnější jméno pro ni by bylo "Wipeout - Nuda národů." Nuda je skutečně tím slovem, které tuhle verzi perfektně charakterizuje. Nudný Wipeout, copak je to vůbec možné? Bohužel je. Celá tahle hra na týmy působí dost divně a podepsalo se to i na konceptu a pravidlech. Za to ale Nova nemůže. Za nudného moderátora Boučka už ano. John & John z americké verze, byť občas balancují na hraně trapnosti, mají výborné hlášky. V téhle verzi si klidně můžete vypnout zvuk, vyjde to nastejno. Pády jsou pády, je jedno jestli je to americká, britská nebo marťanská verze. Bez dobrého komentáře ale nemají takový efekt. Kdyby to bylo aspoň trochu zábavné, tak delší stopáž podle mě není problém (sledoval jsem v kuse tříhodinový Ninja faktor v japonštině, nerozuměl jsem jim ani slovo, ale stejně jsem se královsky bavil). Není to nekoukatelné, jen nudné. Odpad to také není, ale víc než jednu hvězdičku téhle podivné verzi Wipeoutu dát nemohu. Na další díly se asi ještě podívám, nic už od nich ale nečekám...
Čas od času přijdou dny, kdy si člověk přijde úplně vygumovaný a potřebuje si vypláchnout hlavu nějakým nenáročným snímkem. Z tohoto důvodu jsem včera večer sáhl po tomto filmu. Teenagerské komedie nemusím, ale Todda Phillipse jsem si díky Pařbě ve Vegas docela oblíbil, tak jsem si řekl, že dám Road Tripu šanci. Že to bude pokleslé a ujeté, to jsem čekal. Zároveň jsem ale čekal, že to bude také zábavné. A já se po většinu filmu spíše nudil. Dobré vtipy nedotažené, slibné postavy nevyužité. Je to sice snesitelná teenagerská komedie, ale bohužel nudná. Slabé tři.
Moje komentáře
Past na ženicha (TV film) (2009)
Sarah Chalke mám rád, oblíbil jsem si ji už ve Scrubs a je to pěkná ženská, na kterou bych se mohl dívat hodiny, ale tohle je příšerný film. Tedy, neměl jsem v nejmenším úmyslu na to koukat, měl jsem to jen jako kulisu při práci na počítači, ale po hodině jsem to musel vypnout. Nechápu, jak tenhle nezáživný a nezajímavý film může mít dva díly a 240 minut. Takhle dlouhý není ani Kmotr, a to je film, který stojí na ději a dialozích! Vážně příběh o tom, jak si povrchní uječená nána (bohužel právě v podání Sarah Chalke) hledá manžela a pomáhají jí v tom další povrchní uječené nány (jedna z nich bohužel v podání Judy Greer), potřebuje na převyprávění 240 minut? Navíc všichni víme už od úvodních titulků, jak to bude probíhat a jak to celé skončí, tahle laciná televizní zápletka tu byla už milionkrát. Nemám nic proti romantickým filmům, ale tyhle laciný televizáky jsou jeden jako druhej a bez jakýkoliv umělecký či zábavný hodnoty. Sice jsem v prvním souvětí napsal, že na Sarah bych se dokázal dívat déle než 240 minut, ale v tomhle filmu leda s vypnutým zvukem. Jednu hvězdičku jí ale přeci jen věnuji.
Alcatraz (TV seriál) (2012)
Zatím hodnotím po pěti dílech, hodnocení a komentář však budu upravovat podle průběhu celé sezóny. Není to špatné. Jistě, na zadek si z Alcatrazu nesedám a určitě se nejedná o nějakou seriálovou revoluci, ale ty první dva díly byly poměrně napínavé a měly spád. Byly tam nějaké logické bugy, ale naštěstí ne tolik, aby mě to iritovalo (zdravím scenáristy seriálu The Event). V Alcatrazu se sice mísí prvky jeho předchůdců (LOST, Fringe, Event, V, FlashForward,...když se člověk zamyslí, tak jistě najde mnoho podobností, ať už ve stylu vyprávění nebo samotném ději), zápletka s návratem vězňů je však naštěstí originální a vlastně nemám tušení, jak by se to mohlo vyvinout a o co tam vlastně jde. Nejspíš z toho ještě vyleze nějaká šílenost, doufejme, že kvalitní. Už teď mám v hlavě mnoho otázek, snad na ně dostanu odpověď. Líbí se mi ten koncept 1 díl = 1 příběh jednoho vězně (i s flashbackem), snad se ale na pozadí budou věnovat i těm předešlým vězňům a zodpoví otázky, na které jsme nedostali odpovědi z jejich epizody. Snad ano, jelikož je seriál midseason replacement, tak i v případě jeho (ne)prodloužení na další sezónu by mohla být ta první jaksi uzavřená. Herecké obsazení je fajn, Sama Neilla mám rád a jeho postava má co nabídnout. Trochu mi tam neseděl jen Hurley...tedy Jorge Garcia. Taky ho mám rád, jenže do té jeho role mi zkrátka nesedí. Nerda z krámu s komiksy mu v pohodě uvěřím, ale doktora a experta na Alcatraz vážně ne. Jeho přítomnost v seriálu ani zatím nemá výraznější opodstatnění, veškeré informace, které může poskytnout, jen cituje z té své knihy a vzhledem ke svým tělesným proporcím asi mnoho padouchů nedohoní :) Zřejmě bude jen sidekickem hlavní hrdinky, jehož jediným účelem bude hláškovat a házet legrační obličeje, ale zase v jeho případě mi to nevadí. Mrzí mě, že hudbu k seriálu nebude dělat Michael Giacchino, který ji dělal pouze k pilotu. Od druhého dílu byl vystřídán svými spolupracovníky (Andrea Datzman, Chris Tilton), kteří se sice snaží zachovat jeho styl, přeci jen je však znát, že to není on a že hudba v první epizodě zněla tak nějak epičtěji. Ale na hudbě ani tak nezáleží, tím důležitým je u seriálu děj a postavy. Uvidíme tedy, co přinesou další díly.
Dva a půl chlapa (TV seriál) (2003)
Zase jsem jednou přehodnotil svůj názor na nějaký seriál. Dříve jsem Dva a půl chlapa moc nemusel, ale pak jsem se rozhodl, že mu dám šanci, začal jsem ho sledovat od prvního dílu v původním znění a jsem rád, že jsem tak učinil. Cast je výborný, mezi Charliem a Alanem funguje ta správná chemie a Jake jim zdatně sekunduje. Ostatní postavy mi také sedly. Námět seriálu je jednoduchý a pořád je to v podstatě o tom samém, ale funguje to. Jako u každého sitcomu záleží na jednotlivé epizodě. Někdy je extrémně zábavné, jindy poněkud nudné, ale za ty první dvě sezóny, co jsem prozatím zhlédl, jsem nenarazil na vyloženě trapný či nepovedený díl. Některé díly sice postrádají děj (i na sitcomové poměry), ale jelikož tento seriál stojí zejména na dobře napsaných hláškách a dialozích, tak co na tom záleží. Zkrátka v hláškách a postavách spočívá největší síla tohoto seriálu. Hezké ženské v Charlieho posteli a hostující známé tváře jsou pak už jen třešničkami na dortu. Není nad to si ve zkouškovém období pročistit hlavu takovouhle prima oddechovkou.
Apokalypsa (1979)
Masterpiece. Psát cokoliv jiného by bylo zbytečné. Snad jen to, že jsem viděl tu nejdelší možnou verzi (Redux) a že mi dost scén přišlo zbytečných a nikam nesměřujících (nebo jsem možná nepochopil, co tím chtěl Coppola říct), ale i přesto se jedná o silný filmový zážitek, který je výborně natočený i zahraný, takže o absolutním hodnocení není pochyb.
Thor (2011)
Nevěřil bych, že někdy v pozitivním slova smyslu řeknu, že jsem rád, že jsem na nějaký film nešel do kina, ale v případě marvelovek z tohoto roku to tak je. Před pár dny jsem zhlédl Captaina Americu a dnes Thora, tedy v opačném pořadí, než šly tyto filmy do kin, a musím říct, že tohle pořadí mi přijde lepší. Mnohem lepší. Byť mě Captain bavil (i když trochu jiným způsobem) a dal jsem mu pěkné čtyři hvězdičky, vidět ho až po zhlédnutí Thora, asi bych na něj nahlížel trochu jinak. Thor je totiž ta nejlepší možná návnada na The Avengers, jaká jen může být. Je logické předpokládat, že děj The Avengers bude navazovat na události z Thora. Jít teď ještě na Captaina, tak by mi ten film připadal jen jako zdržovačka před velkým finále. No ale dost o tomhle. Vizuální stránka Thora je perfektní, v HD se na to skvěle kouká, zejména na scény z Asgardu. Po dějové stránce je to též vymakané. Základ tohoto filmu není v akčních scénách, ale v kvalitním ději. A nevadí mi to, už jsem pochopil, že tahle nová vlna filmů o superhrdinech z Marvelu nejsou jen obyčejné popcornáče typu Spider-Man 2, které stojí převážně na akčních sekvencích ("Tak už dokecej s tetou May a běž si dát třetí kolo boje s doktorem Ockem, Spíďo!"). Zde hraje děj mnohem podstatnější roli, což je ostatně dobře. Jasně, pořád je to popcorn a po dějové stránce to není žádný Kmotr, ale je zde vidět určitý pokrok a celý ten nápad s provázaností marvelovského univerza se mi zamlouvá. Herecké obsazení fajn, Chris Hemsworth pro mě osobně velkým překvapením. Doylova hudba mi přišla ze všech těch pěti propojených marvelovek (Iron Man 1 a 2, Incredible Hulk, Captain, Thor) nejlepší, konečně výrazný soundtrack. Na úplných 5 hvězdiček to není, ale z nové vlny marvelovek ode mě dostal plné hodnocení zatím jen první Iron Man, a jestli si ho zaslouží i nějaký jiný film z téhle partičky, tak je to právě Thor.
Captain America: První Avenger (2011)
Joe Johnston je schopný rutinní režisér, odvede standardní práci, ale nic víc svým filmům nepřidá. Proto se Jurský park III nevyrovná Spielbergovu originálu a Captain America v žádném případě není v téhle nové vlně marvelovek tím, čím byl první Iron Man. I tak to není špatný film. Akčními scénami mě sice Johnston nijak neohromil (akce naprosto bez nápadu), ale vynahradil to ztvárněním atmosféry 40. let, pořádnou porcí té správné komiksové naivity a hlavně parádním hereckým obsazením. "Ukecané" scény mě bavily mnohem víc než ona bezduchá akce. Chris Evans mě mile překvapil. Ve Fantastické čtyřce byl naprosto nesnesitelný, tady pravý opak. Tommy Lee Jones měl ve filmu jen jediný úkol - hláškovat. A to se mu povedlo na jedničku. Hugo Weaving jako Red Skull byl kvalitním záporákem, ale přeci jen mi k démoničnosti jeho postavy chybělo, aby mluvil angličtinou se silným německým přízvukem (jako třeba Stanley Tucci v roli toho vědce). Pořádný akcent, na jaký jsme zvyklí od jiných filmových Nácků, jsem u něj postrádal. Ale to nevadí. Co mi spíš vadilo, byl závěrečný duel Captain vs. Red Skull. Člověk by čekal nějakou epickou bitku, a místo toho bylo po všem, sotva něco začalo. Pro záporáka Red Skullova formátu rozhodně nedůstojný konec, postrádající jakékoliv grády. Každý, kdo zná komiks, tak věděl, jak to s Captainem musí skončit, ale i tak mi bylo v závěru Captaina a jeho dívky líto, neboť jsem si jako divák za ty dvě hodiny přeci jen vybudoval k postavám určitý vztah. Captain America: The First Avenger je vskutku netradiční marvelovka, kde pro mě byly akční scény až tím posledním, ale i tak jsem se celkem slušně bavil. 70 %. Ještě zhlédnout Thora a budu připraven na The Avengers.
Mistrovský plán (2011)
Průměr, nuda, šeď, nemastné, neslané. Ani vtipné, ani napínavé. Největší síla snímku je v kvalitním hereckém obsazení. Alan Alda potěšil (pořád je to sympaťák), Eddie Murphy se konečně po hodně dlouhé době objevil v normálním snímku, kde ztvárnil jen jednu postavu (v první chvíli jsem si myslel, že hraje i tu tlustou pokojskou, u něj člověk musí být obezřetný) a Téa Leoni je stále pěkná ženská. Trochu mě ovšem zklamal Ben Stiller, jeho postava neměla moc co nabídnout, jako hlavní hrdina mě nebavil a vlastně ani moc nezajímal. O Broderickovi ani nemluvím, ten tam byl vyloženě navíc a nějak jsem nepochopil, proč ho vlastně Stiller přibral do své partičky. No ale chlápek, co zkoumal obří žížaly, se hodí vždycky... Scénář byl děravý jako ten sýr, co o něm na začátku pořád mluvili. Mnoho logických bugů a čas v tom filmu ubíhal hodně divným způsobem. Co se týká závěru, tak to byl jeden z nejpodivnějších "happyendů", jaký jsem za poslední dobu viděl. Tower Heist není vysloveně špatný, ale od zlodějské komedie bych toho čekal víc. S takovým obsazením mnohem víc.
Bastardi (2010)
Drama? Spíš komedie. A hodně špatná. Herci, byť je mezi nimi pár dobrých, nehrají absolutně nic, režie je na úrovni Čepele smrti a celé je to tak extrémně absurdní, že je to až trapné.
Apollo 18 (2011)
Ačkoliv se jedná o jeden z těch filmů, u kterých mám pocit, že mi každou sekundou sledování odumírá jedna mozková buňka, není to zase až takový průser. Zápletka sice není kdovíjak originální, ale její situování na samotný Měsíc a stylizace do žánru found-footage poměrně ano. I když je to naprostá blbost, díky té kameře to vypadá věrohodně. Jenže (nebo právě proto) se mi nějak nepodařilo si k hlavním postavám vybudovat nějaký vztah a vcítit se do děje. U daného žánru je to těžké, ale třeba u Blair Witch jsem si připadal, jako když v tom lese chodím i já. Tady jsem celou hodinu a třináct minut (posledních deset minut filmu tvoří závěrečné titulky) věděl, že je pátek večer, já koukám na film, který se tváří jako dokument, popíjím u toho Dr. Peppera a přemýšlím o tom, jak pak nejrychleji napíšu tenhle komentář, abych mohl jít spát. Zkrátka tak nějak mi bylo jedno, co se s těma dvěma astronautama stane, tak jako mi je jedno, když v přírodopisném dokumentu lev sežere antilopu. Nijak jsem se do děje nevcítil, ani jsem neměl důvod hlavním postavám fandit. Kromě toho jsem pořád čekal, kdy už se dostaví ten klaustrofobický pocit, a ono pořád nic. Atmosféru film má, napínavé to taky je, ale nebylo tam nic, co by mi vyloženě rozproudilo krev v žilách. Nemůžu ovšem říct, že bych se nebavil. Prostě jeden z těch filmů, které spadají do škatulky "S vypnutým mozkem na jedno zhlédnutí dobré, ale zítra si už ani nevzpomenete, že jste na to koukali."
Tintinova dobrodružství (2011)
Tintin, to je moje srdeční záležitost! Pokud nepočítám Čtyřlístek, tak mé komiksové dětství tvořila svatá trojice Kačer Donald, Asterix a právě Tintin. Dva staré egmontovské sešity Krab se zlatými klepety a Tajemství Jednorožce (na kterých je shodou okolností tento film založen) jsem v dětství prolouskal snad milionkrát. Další příběhy, které vycházely na pokračování v časopisu Květy, jsem si vystřihoval a lepil do bloku (bohužel se mi nikdy nepodařilo sehnat všechny části). A hlavně jsem vyrostl na animovaném seriálu z 90. let, ten jsem na videokazetách sjížděl stále dokola. Když někdy kolem roku 2004 u nás konečně začalo pravidelné vydávání těchto komiksů, byl jsem přeci jen už trochu starší a peníze moji rodiče netiskli, a tak má sbírka končí někde u šestého dílu. I tak jsem ale všechna Tintinova dobrodružství četl (v elektronické podobě v anglickém překladu). No, touhle exkurzí do mé tintinovské historie, o kterou jistě nikdo neměl zájem, jsem jen chtěl říct, že i dnes ve svých dvaceti letech nedám na Tintina dopustit a nestydím se za to. Jak můžete vidět, film hodnotím pěti hvězdičkami, ale není to jen proto, že bych byl zaslepený fanoušek, který vlepí pět hvězdiček všemu, co souvisí s jeho dětským hrdinou. To opravdu ne. Ale Spielbergův film si je plným právem zaslouží. Původně jsem byl k filmu skeptický. Nemám rád tyhle 3D animované filmy, které se snaží vypadat co nejrealističtěji (vždy si pak říkám: "Proč si hrají na skutečnost a nenatočí normální hranej film?"). Obzvláště ve spojení s Tintinem jsem se toho bál, vždyť seriál ve 2D animaci vypadal skvěle. Ale starej Steven to zvládnul, Tintin vypadá skvěle i ve 3D. Na animaci si nepotrpím, ale tenhle film je vizuální bomba. Dějově je to také vymakané, líbilo se mi, jak scénář dokázal propojit dva různé komiksové příběhy tak, aby to dohromady fungovalo a všechno do sebe postupně zapadalo. Dokonce jsem ochoten odpustit to, že hlavního záporáka filmu si vycucali z prstu (v komiksu Sacharin není záporná postava, dokonce se ani nejedná o kdovíjak významnou postavu, a už vůbec to není příbuzný Rudého Rackhama). No ale každý blockbuster potřebuje pořádného záporáka s temnou historií :) Tenhle rok je ve znamení filmových poct. Jestliže J.J. Abrams v Super 8 vzdal poctu Spielbergovi, tak Spielberg vzdává v Tintinových dobrodružstvích poctu Hergému a jeho dílu. On totiž k dané látce přistupuje s respektem, zachovává ducha původních příběhů, a když už přináší něco nového, tak se snaží, aby to tam sedělo. Tohle není animák pro děti. Není ani pro ty, co Tintina neznají. Je to Spielbergův dárek Tintinovým fanouškům. Někdo, kdo nezná komiks nebo alespoň seriál, tak snímek nemůže plně docenit. Ano, bude se i tak bavit, neboť jsou zde zdařilé akční a napínavé scény a výborné Haddockovy hlášky a mladší diváci se budou za břicho popadat u několika infantilních momentů, které ve filmu možná být nemusely, jenže film stojí na tom, že divák ví, kdo je to Tintin, a má k němu určitý vztah (vždyť film kašle na nějaký úvod, rovnou se jde na věc a charakter Tintina nám ani není nijak hlouběji představen). A čeho já si na Spielbergovi cením nejvíce jsou ty krásné narážky na celou komiksovou sérii, kterých je na začátku filmu plno, a kterými nám Spielberg dává najevo, že ví, o čem je řeč. Ať už je to letištní tabule v úvodních titulcích s lokacemi, ve kterých se jednotlivé komiksy odehrávají (Black Island, Syldavia,...), novinové titulky v Tintinově bytě, jež chronologicky zobrazují příběhy, které v komiksové sérii předcházejí sešitům Krab se zlatými klepety a Tajemství jednorožce, ze kterých film vychází, anebo "cameo" samotného Hergého, který v první scéně kreslí Tintinův portrét. Tomuhle já zkrátka říkám cit a láska k předloze. Tintinova dobrodružství jsem si parádně užil a těším se na pokračování.
Áno, šéfe! (TV pořad) (2011)
Bez Pohlreichových hlášek (a teď nemyslím vulgarismy) tento pořad nefunguje. Jarda Žídek je sympaťák, ale zároveň je až moc hodný a nevyzařuje z něj takový respekt. Koukatelné, leč suché.
Policie Modrava (TV film) (2011)
Pilotní film k seriálu, který nakonec nevznikl, sám o sobě obstát nemůže. Takto se jedná jen o lacinou televizní detektivku béčkové kvality. Sice je to pořád lepší než poslední dva Soukupovy filmy, ale to je jako říct, že tenhle bobek je lepší než tamta dvě velká lejna. Snad nikdy nepůsobil snímek natočený v přírodních exteriérech tak studiově. Zkrátka nuda, mizérie a mrhání filmového materiálu.
You Know What's Bullshit (TV seriál) (2007)
Pod Nerdovy názory na tkaničky, hloupé názvy filmových pokračování a otravný obsah originálních DVD disků se klidně podepíšu.
Bubo bubo (TV pořad) (2011)
odpad!Považuji se za docela chytrého člověka, ale některé věci na tomto světě zkrátka nechápu. Nechápu cyklus trikarboxylových kyselin. Nechápu, jak jsem mohl vzhledem ke svému výkonu dostat z maturity ze zeměpisu jedničku (v tematické kartografii nejsem dvakrát silný). Nechápu, proč mám pořád hlad. Nechápu, jak mohla jít Shyamalanova tvorba tak dolů. Nechápu myšlenkové pochody Tobea Hoopera, když točil The Texas Chainsaw Massacre 2. A nechápu, jak může Prima utrácet peníze za výrobu takovýchto pořadu a myslet si, že na to snad někdo bude koukat? Bubo bubo je jen horkou jehlou ušitá hloupá soutěž pro celebrity, jejíž jediným účelem je sloužit jako čtvrteční primetimová výplň před poslední řadou Ano, šéfe, která následuje hned po ní (nečekat na onoho démona českých kuchyní, tak bych to neměl zapnuté). Jenže i monoskop nebo hodinová reklama na Čecho-Decho by byly lepší výplní. Tohle je nudné, nezáživné a zbytečné. Myslíte si, že odpad je přehnaný? Pusťte si jeden díl a uvidíte. Ale pospěšte si, neboť věřím, že po pár dílech to zruší, tohle nebude mít dlouhého trvání.
3:15 zemřeš (2005)
Je to už více než dva a půl roku, co jsem viděl originální The Amityville Horror z roku 1979, ale pořád na něj vzpomínám jako na povedený atmosférický horor, který se nesnažil na diváka útočit lacinými lekačkami a měl výborně vybudovanou atmosféru. Remake je bohužel pravým opakem. Zaměření na diváky z teenagerské obce je zřejmé (český distributor tomu ještě nasadil korunu v podobě pitomého názvu 3:15 zemřeš) a podle toho to také vypadá. Zatímco originál se snažil budovat napětí pomocí osvědčené formule "to, co nevidíme, toho se bojíme nejvíce", v remaku vidíme duchy každou chvíli. Nová verze má samozřejmě i dobré momenty se slušnou atmosférou, jenže v zápětí zase všechno pohřbí nějaký strašák v zrcadle. To je prostě laciné a předvídatelné. Problém jsem měl i s hereckými představiteli. Přišli mi až příliš mladí, Melisse George jsem zkrátka matku od tří dětí nemohl uvěřit a Ryan Reynolds zase vypadal jako psychopat už od začátku, takže jsem nebyl svědkem žádné postupné přeměny z hodného tatínka na šílence. James Brolin v originálu byl přeci jen lepší. Kdybych neviděl původní snímek, možná bych dal i slabé tři hvězdičky, takhle dávám 2 a půl. Vyšší hodnocení filmu dát nemohu, ale přeci jen je to pořád ještě lepší remake než Nispelova zvěrstva na Texaském masakru a Pátku 13. The Amityville Horror není mizerný remake, ale také to není žádná sláva...
Expozitura (TV seriál) (2008)
Po prvním dílu: Zprvu jsem ani neměl v úmyslu se dívat, ale nějak jsem u té obrazovky zůstal. A jsem poměrně překvapen. Nebylo to tak špatné. Jistě, na cenu Emmy to není a podobný typ seriálů bude u nás už asi vždycky působit trochu směšně, ale na poměry Novy to zatím vypadá hodně slušně. Herecké výkony nebyly špatné (Vagnerová a hlavně Kramár překvapili) a po režijní stránce se tomu žádný současný seriál Novy a Primy nemůže rovnat (no ale v konkurenci Cest domů, Ordinace nebo Ulice to není zase tak překvapivé). Scénář neřeším, u prvního dílu forma zvítězila nad obsahem. Expozitura zatím nevypadá tak hrozně jako Kriminálka Anděl, která chtěla být rádoby cool a skutek utek. Na další díly se rozhodně podívám. Vypadá to na slušnou no-brain zábavu.
Osudový dotek (2004)
Tak trochu promarněná příležitost. Námět byl skvělý a kdyby byl uchopen lépe, byla by to naprostá bomba. Takhle se jedná jen o celkem dobrý film, který mi ale bohužel v paměti na dlouho neuvízne. Hodnocení 88% je extrémně přehnané. Kéž by se někdo z tvůrců po vzoru hlavního hrdiny vrátil v čase, odstranil zbytečné dějové mouchy, oprostil příběh od zaměření na teenagery a do hlavní role obsadil pořádného herce (ne že by byl Kutcher vyloženě špatný, ale jak už bylo řečeno i v jiných komentářích, takováhle látka není jeho liga), to by pak byla jiná...
Hotel Hell Vacation (video film) (2010)
Tak tohle vůbec nebylo vtipné. Jedna hvězdička za to, že si v dnešní době ještě někdo vzpomněl na rodinu Griswaldových.
Super 8 (2011)
8 věcí, které na filmu byly super: 1) Dětští představitelé. Snažili se a podali celkem solidní výkony. Zejména Elle Fanning byla milým překvapením. O otravnou bandu děcek se v případě tohoto filmu nejedná. 2) Vizuální stránka. Ta Abramsovi jde. 3) Režie. Ta Abramsovi jde. 4) Atmosféra. U některých scén byla výborná a měla dobrou gradaci napětí (benzínka, autobus). 5) Hudba Michaela Giacchina. Jedním slovem perfektní. Pořád to zní tak LOSTovsky, pořád je to de facto na jedno brdo a pořád se mi to líbí. Když nic jiného, aspoň ten soundtrack mi po tomhle filmu zbyde. 6) Nádech staré dobré spielbergovštiny. 7) The Case. Snímek, který během filmu natáčeli naši dětští hrdinové a který běží během závěrečných titulek (na které tím pádem nikdo nekouká, a tak se svět bohužel nikdy nedozví, kdo byl u filmu třetím osvětlovačem). To bylo poměrně vtipné a příjemné. Zvlášť po tom závěru (viz níže). 8) Že to celé mělo jen 112 minut (viz níže). A teď ten ne až tak super zbytek: Nebojte se, tohle už do osmi bodů dělit nebudu. Mé pocity z filmu jsou i přes plno pozitiv rozpačité. Celý film a jeho děj a charaktery postav jsou jedno velké klišé podle typické hollywoodské šablony. No ale za to snímku nemůžu zazlívat, vždyť o to tu právě jde. Akční scény, byť jsou dobře natočené, jsou až moc přehnané (ukažte mi pickup, který dokáže s vlakem nadělat takovou paseku). V logice je děr jako v ementálu. Filmu občas dochází dech, a proto mi těch 112 minut občas přišlo pekelně dlouhých. Ale hlavní problém, který se Super 8 mám, a důvod, proč mu nemůžu dát lepší hodnocení, je scénář. Tohle je přesně ten druh filmu, kdy jsem si v některých chvílích říkal: "Teď si ze mě někdo dělá prdel." Hlavně v poslední půlhodině a v samotném závěru. Tady už to s tím nádechem spielbergovštiny přehnali a dovedli to do absurdních výšin. Happyend mi nevadí, u takového snímku je samozřejmostí, stejně jako je samozřejmostí, že v Columbovi víme kdo je vrah už od prvních minut, ale takovýhle konec prostě nejsem ochoten strávit. Bavil jsem se (což je u takového filmu to nejdůležitější), plno věcí bylo fakt super, soundtrack si zařadím mezi své oblíbené, ale podruhé už to vidět nemusím. Aspoň ne v nejbližší budoucnosti. 3 a půl. P.S. Shodou okolností se jedná o můj 888. komentář. Dneska se mi o osmičkách bude i zdát.
Příští rok ve stejnou dobu (1978)
Nejsem člověk, který by zrovna dvakrát vyhledával romantické snímky, ale nebráním se čas od času vydat do vod tohoto žánru. O to víc jsem rád, když se takováhle návštěva vydaří. Konverzační filmy to mají těžké, jak se v nich nesejdou dobří herci, je zle. To ovšem u Same Time, Next Year neplatí, neboť se zde sešla dvojice obzvláště kvalitní. Na herecký koncert Alana Aldy a Ellen Burstyn je radost pohledět. Není mnoho herců, kteří ze sebe umí v jednu chvíli chrlit vtipné hlášky a o minutu později pronášet smutný monolog se slzami v očích, a právě Alan Alda to dokáže. Velmi dobrý snímek, popisující neobyčejný vztah dvou lidí v průběhu let...
Kellyho hrdinové (1970)
Zatímco předešlý válečný film režiséra Briana G. Huttona s Clintem Eastwodem v hlavní roli byl říznutý špionážním dramatem, Kellyho hrdinové mají zase nádech komedie. A i tentokrát se jedná o skvělý snímek. Nečekejte ovšem bžundu ve stylu Sedmé roty, děj, protkaný mnoha napínavými momenty (minové pole, závěrečný útok na městečko) a skvěle natočenými akčními scénami, je jen čas od času odlehčen nějakým vtipným momentem či hláškou (většinu humoru má zde na starosti střelený tankista v podání Donalda Sutherlanda). Postavy jsou sympatické a výborně zahrané, takže je samozřejmostí, že jim v jejich tažení za zlatými pruty budete držet palce. Stejně jako u Kam orli nelétají musím i zde napsat, že se jedná o pořádný kus poctivé filmařiny. Nějaké mouchy by se zde jistě našly, ale jelikož filmy hodnotím tak, jak to cítím, tak Kellyho hrdinové u mě mají plný počet.
Dědoušek se dal na odboj (1983)
Mám rád francouzské komedie. Obzvláště rád mám francouzské válečné komedie. Film v režii tvůrce Návštěvníků a s hereckým ansámblem plným známých jmen, to přece nemůže dopadnout špatně, říkal jsem si před zhlédnutím. No a špatně to taky nedopadlo. Smíchy jsem se sice neválel po zemi, neboť tato komedie zase tak vtipná není, ale už jen díky tomu hereckému obsazení a dobrému ztvárnění válečné Paříže, plné odbojářů, nacistů a kolaborantů, se na to dá dívat. Film má však jeden z nejpodivnějších závěrů vůbec. Nejprve se z ničeho nic objeví podivný muzikálový výstup Hitlerova nevlastního bratra (v podání budoucího pana Pignona) a v posledních deseti minutách se děj přesune do současnosti do televizního studia, kde hlavní protagonisté hovoří o snímku, který jsme právě viděli. Musím se přiznat, že něco takového, bych vůbec nečekal. Nevím, čím to je, de facto mě ten film zklamal, neboť jsem čekal větší porci humoru, ale přesto jsou mé dojmy z něj celkem pozitivní. Druhé zhlédnutí v nejbližší době sice neplánuji, ale pěkné tři hvězdičky si zaslouží.
Blbec k večeři (1998)
Příjemná konverzační komedie v duchu těch nejlepších francouzských kousků. Vynikající dialogy.
Thunderbolt a Lightfoot (1974)
Soudě dle hodnocení ostatních uživatelů jsem zřejmě viděl jiný film, neboť mě tedy Thunderbolt a Lightfoot pořádně zklamal. Na komedii je to málo vtipné, na krimi zase málo vážné. Ani jako road movie to neobstojí. První polovina filmu prakticky neměla děj a byl to jen sled podivných scén. Některé možná měly být vtipné (např. chlap s králíky), ale asi ještě nejsem na takovém inteligenčním stupínku, abych je pochopil. No prostě podivný mišmaš, který mohlo zachránit jen to, kdyby zde fungovala určitá chemie mezi ústřední dvojkou. Jenže žádná tu nebyla. Jeff Bridges byl vyloženě otravný (nominace na Oscara je mi záhadou) a Clint Eastwood zase působil unaveným dojmem. Rozhodně nevytvořili zapamatovatelné duo stříbrného plátna. Bavil mě zde pouze George Kennedy a zápletka s bankovní loupeží (to je vděčné téma). Ale když se hlavním hrdinům snímku nedá fandit, je něco špatně. Závěrečný pokus o překvapivý a smutný konec u mě neprošel, přišlo mi to spíše křečovité. Nejsilnější stránkou filmu je režie, ale ten zbytek... Takhle zkrátka ne.
Všemocný (2011)
Limitless se sice tváří jako něco víc, než ve skutečnosti je, ale i tak mě ten film do sebe dokázal vtáhnout. Je to jeden z těch snímků, které nemusí sednout každému. Mně ale sedl. Ty vizuální hrátky s kamerou jsou vážně perfektní, a to říkám jako člověk, který si na tyhle věci moc nepotrpí. Charismatický Bradley Cooper má v sobě velký potenciál a myslím, že nás v budoucnosti ještě překvapí. Robert De Niro měl zde trochu smůlu, neboť hrál druhé housle a jeho postava mu neskýtala prakticky žádné příležitosti, aby se mohl nějak výrazněji projevit (kromě závěru). Scénář filmu je kvalitní, i když má několik slabých míst a "over the top" momentů (kdo film viděl, jistě ví, co myslím). Největším mínusem scénáře je pro mě konec, neboť takovýhle příběh by si zasloužil nějakou solidní pointu. To mě trochu zklamalo. Ale kvůli skvělému Cooperovi, vizuálu, napětí a pasující hudbě jsem ochoten nad tím mávnout rukou. Jak už jsem říkal, ten film mě prostě nějak dostal, ani pořádně nevím jak. 4 a půl.
Zdrojový kód (2011)
"Everything's gonna be OK." Tento film šel tak nějak mimo mě, o to víc jsem byl po jeho zhlédnutí překvapen. Jedná se totiž o jeden z nejlepších sci-fi snímků, jaký jsem za poslední dobu viděl. Jistě, jednomu by se mohlo zdát, že film zpracovává motivy, které už tu někdy byly (od Inception přes Matrix a 12 opic až po Na Hromnice o den více), ale to by bylo nefér. I přes všechny ty podobnosti mi to přišlo jako celkem originální snímek s kvalitním scénářem. Nad tím, jak to uvnitř Zdrojového kódu funguje, je lepší nepřemýšlet. Neříkám, že je to vymyšlené špatně, ale jedná se o jeden z těch filmů, u kterých je lepší příliš nedumat, myšlení zde bolí. Mimoto, tahle devadesátiminutová jízda má takový spád, že u toho nebudete mít čas cokoliv řešit. Jake Gyllenhaal podal dobrý výkon, jeho hrdinovi nemůžete nefandit a v některých momentech vám ho bude i líto. Emoce zde fungují, trochu mi jen vadil ten typicky hollywoodský konec plný patosu. Každopádně hodně dobrý snímek.
Dobrodružství Poseidonu (1972)
Jeden z nejlepších katastrofických filmů.
Dobrodružství Poseidonu (TV film) (2005)
Mizerný scénář ve spojení s nesympatickými charaktery potopil tenhle příběh...
Wipeout - Souboj národů (TV pořad) (2011)
Co se týká originálního Wipeoutu, nejsem žádný die-hard fan, ale čas od času se na něj podívám a ačkoliv mi ta soutěž sama o sobě přijde dost ujetá, tak se u ní poměrně bavím. Co se týká této verze, ta se vůbec nepovedla. Příhodnější jméno pro ni by bylo "Wipeout - Nuda národů." Nuda je skutečně tím slovem, které tuhle verzi perfektně charakterizuje. Nudný Wipeout, copak je to vůbec možné? Bohužel je. Celá tahle hra na týmy působí dost divně a podepsalo se to i na konceptu a pravidlech. Za to ale Nova nemůže. Za nudného moderátora Boučka už ano. John & John z americké verze, byť občas balancují na hraně trapnosti, mají výborné hlášky. V téhle verzi si klidně můžete vypnout zvuk, vyjde to nastejno. Pády jsou pády, je jedno jestli je to americká, britská nebo marťanská verze. Bez dobrého komentáře ale nemají takový efekt. Kdyby to bylo aspoň trochu zábavné, tak delší stopáž podle mě není problém (sledoval jsem v kuse tříhodinový Ninja faktor v japonštině, nerozuměl jsem jim ani slovo, ale stejně jsem se královsky bavil). Není to nekoukatelné, jen nudné. Odpad to také není, ale víc než jednu hvězdičku téhle podivné verzi Wipeoutu dát nemohu. Na další díly se asi ještě podívám, nic už od nich ale nečekám...
Road Trip (2000)
Čas od času přijdou dny, kdy si člověk přijde úplně vygumovaný a potřebuje si vypláchnout hlavu nějakým nenáročným snímkem. Z tohoto důvodu jsem včera večer sáhl po tomto filmu. Teenagerské komedie nemusím, ale Todda Phillipse jsem si díky Pařbě ve Vegas docela oblíbil, tak jsem si řekl, že dám Road Tripu šanci. Že to bude pokleslé a ujeté, to jsem čekal. Zároveň jsem ale čekal, že to bude také zábavné. A já se po většinu filmu spíše nudil. Dobré vtipy nedotažené, slibné postavy nevyužité. Je to sice snesitelná teenagerská komedie, ale bohužel nudná. Slabé tři.