Tom Gries ve spolupráci s Benem Gazzarou a Anthony Hopkinsem dokázal vytvořit vynikající historické drama, ve kterém polský doktor Adam Kelno (Hopkins) bojuje v soudním procesu o svou pověst s bývalým americkým leteckým esem a prominentním spisovatelem Abem Cadym (Gazzara), jenž viní Kelna ze zločinů proti lidskosti, kterých se měl údajně dopustit během svého pobytu v koncentračním táboře Jadwiga (jde o fikci) za druhé světové války. Gries šel na celou věc od lesa. 390 minut mu dávalo dost času a nemusel nikam spěchat. Nejprve diváka detailně seznámí s oběma hlavními protagonisty tak, že kladnými hrdiny by mohli být klidně oba dva. Potom začne postupně jednotlivé pohledy na ně různě měnit a naleptávat. Vrcholem celého filmu je pak samotný soudní proces, který je vedený bez jakýchkoliv zábran s cílem vyhrát a rozdrtit druhou stranu a který mě osobně nenechal ani na chvíli vydechnout. Plný počet bodů dávám tomu, jak je celý film zpracovaný. Obsahově není bez chyb, některé věci mě až zvedaly ze židle (hlavně je až nechutně pro-sionistický, dále pak myšlenka kolektivní viny křesťanského světa za holokaust, atd.). Další problém mám se samotným vyzněním. Pokud ho akceptujeme, tak by bylo možné vést soudní procesy proti přeživším členům židovských Sonderkommand. Zkrátka Gries celou dobu bruslí na tenkém ledě, ale myslím si, že to zvládl.
Film Die Rothschilds přišel mně osobně daleko méně agresivnější než Žid Süss. Nathaniel Rothschild nemá vnitřně vrozenou vlastnost ničit kulturu a škodit Árijcům za každou cenu, jako je tomu u jeho kolegy Süsse. Jde spíš o osobu, která touží po uznání a je ochotna pro to udělat cokoliv. V podstatě až v závěru filmu se režisér otevřeně dotýká tématu celosvětového židovského spiknutí, do té doby jde spíše o příběh rodiny, která se snaží získat vliv a moc za každou cenu. To se jim nakonec podařilo za pomocí jednoho z největších švindlů v dějinách finančnictví.
Pro mě se jedná o velké překvapení. Jakožto fanatický fanoušek původního Conana jsem čekal pořádnou sračku, ale kupodivu se mi film docela zamlouval a to samé platí i pro Jasona Momoy. Ještě to ale bude chtít minimálně jednu projekci... EDIT (12.11.2011) Právě jsem se dodíval na Blu Ray. Nemůžu si pomoct, ale tento film je hodně kvalitní.
Povedený dokument, který vrhá dost odlišné světlo na pány Churchilla a Roosevelta a vyobrazuje je (dle mého pravdivě) jako chladnokrevné, kalkulující parchanty, kterým nedělalo vůbec žádný problém obchodovat s osudy celých národů.
Cigánský starosta, který má dvacet dětí a neumí je ani vyjmenovat (a samozřejmě, že je ze své výplaty všechny uživí). Problém s neplacením nájmů řeší tak, že neplatičům sebere část podpory, která jde z kapes daňových poplatníků Slovenska. Je tohle řešení? Co mají říkat pracující lidé na to, že cigáni, kteří celý život nepracují a zvládají leda tak dělat děti a cpát prachy do automatů, dostanou byt zadarmo a ještě jim náklady s ním spojené potom dále hradí stát? Náboženský fanatik a "bývalý" kriminálník z Ostravy se chlubí tím, že dal cigánským flákačům, zlodějům a neplatičům řád. Prý už v sedm vstávají a zpívají písně oslavující Ježíše Krista. Naučil je snad, aby vstanuli už v pět, aby mohli být v šest v práci a tam si udřít své zadky až na kost? Naučil je snad základní náboženské moudro "Kdo nepracuje, ať nejí!"? Nikoliv. Dokument se snaží vypadat tak, že je vše na dobré cestě, ale opak je pravdou. Za patnáct let se problém o dost zhoršil a jednoznačně se ukazuje, že bude třeba opravdu radikálních kroků k řešení tohoto megaproblému. PS. Tímto se nechci dotknout těch cigánů, kteří vedou slušný život a dokázali se navzdory takzvanému rasismu prosadit. Vím, že i takoví existují, ale je jich strašně málo.
Není mi jasné, co se tvůrci vlastně snažili tímto filmem říct, protože mi z něho jako jasný vítěz vychází vůdce neonacistů George Dzundza alias Frank Collin, kterému jsem od začátku držel palce, aby svůj pochod čtvrtí Skokie mohl uskutečnit. Zřejmě šlo o příspěvek do diskuze na téma revize prvního článku americké ústavy. Každopádně jde o profesionální práci s výborným výběrem herců, kterým jejich role prostě musí věřit každý.
Tak tohle si dám líbit. Parádní atmosféra, skvělé herecké výkony a dobře napsaný scénář. Film mi dost připomínal THE NIGHT OF THE DEMON Jacquese Tourneura a řekl bych, že je i o něco lepší. Jsem zvědavý, na jaké poklady britské kinematografie ještě narazím, protože Britové duchařské a mysteriózní horrory prostě umí a ještě nikdy jsem neviděl, že by to skončilo nějakým průserem.
Na tenhle film jsem se těšil už velmi dlouhou dobu. Ani ne tak kvůli bojovým scénám, spíš mě naprosto dostala úvodní řeč slovanského kněze Goroboie o zvycích a způsobu života starých Rusů. Jde o typické ruské válečné drama, kdy hrdinný ruský lid brání svou zem proti vetřelcům. Tentokrát jsou jimi Chazaři, ale tím hlavním nepřítelem je byzantský císař Justinián, který z Konstantinopole tahá za drátky a snaží se podmanit si ruské kmeny. Nemám co bych filmu vytknul, možná snad v určitých místech ten typicky ruský patos, ale na ten já jsem zvyklý a v podobných filmech mi ani moc nevadí. Od PRASTARÉ RUSI jsem očekával dalšího HERKUSe MANTASe, ale ten je přece jenom o něco lepší, nicméně fanouškům historických dramat vřele tento snímek doporučuju.
Kvalitní film, ale musím se přiznat, že jsem měl s postavou Bronsona trochu problémy. Ne proto, že by to zahrál špatně (jeho výkon je hodně dobrý), ale spíš jsem u něho zvyklý, že má vždy situaci pod kontrolou. Velkou výtku mám směrem k závěru, který Gessner totálně posral. Opravdu nevím proč to nemohl udělat tak, že by Perkinsovi všechno prošlo. Tyto konce, kdy se ve vrahovi (nebo zločinci) hne svědomí, mě už fakt otravujou.
Pokud se Bava nevěnuje horroru, tak od něho nečekám žádné zázraky a potvrdilo se to i tady. Příběh se odehrává na dávném severu, kde místní obyvatelstvo trpí pod krutovládou Hagena (Fausto Tozzi), až dokud se jim nepostaví neznámý bojovník. To by k ději stačilo. Snad jenom dodám, že výše zmíněného bojovníka hraje Cameron Mitchell a že má díky snaze udělat z něho pravého seveřana za každou cenu (čili aby měl blond vlasy) neskutečnou ránu, takže jsem se pokaždé, když přišel do záběru, neubránil smíchu. Abych ale jenom nekritizoval, tak má film dobré kostýmy, slušné herce a vůbec je na něm vidět, že měl obstojný rozpočet. Tento Bavův úlet k historickému akčnímu filmu mě ani trochu neurazil a "Nože Mstitele" se mi i docela líbily.
Hodně dobrý dokument o vzniku a natáčení Romerova THE DAWN OF THE DEAD. Přestože byl tento dokument natočen až v roce 2004, povedlo se tvůrcům sehnat až překvapivě hodně přímých účastníků natáčení. A nejedná se jenom o známé tváře jako Tom Savini nebo Ken Foree. Ke slovu se dostane často i Romerova manželka Chris i lidé, kteří si střihli jenom některou ze zombií. Ale vlastně se není čemu divit. Mezi americkými fanoušky horroru je THE DAWN OF THE DEAD obrovským kultem, takže nějak zdlouhavě přemlouvat lidi k účasti na dokumentu o jeho vzniku, asi nebylo vůbec zapotřebí.
Než jsem se na DVD přes otravné trailery a FBI varování o pirátství dostal k samotnému filmu, tak na mě ještě vybaflo oznámení producentů, kteří zaručují každému, kdo by v důsledku sledování tohoto filmu zemřel strachy, pohřeb zadarmo. Normálně mě takové velkohubé prohlášení nabudí, ale když jsem viděl, v kterém roce byl film natočen, tak jsem začal větřit průser jako vrata. Nakonec to tak strašné nebylo, jedná se o vlastně typický padesátkový horror s uřvanou ženskou a v určitých úsecích filmu překvapivě solidní atmosférou. 62 minut je na tento film až neuvěřitelně hodně, takových 42 minut by VŘEŠTÍCÍ LEBCE slušelo daleko víc. Film tak mohu pouze doporučit fanouškům Paula Naschyho, protože se na DVD nachází ještě LA NOCHE DE WALPURGIS s ním v hlavní roli.
Nějak si nevzpomínám, kdy jsem se naposledy takhle dobře bavil. Roman Vojkůvka si u mě po kvalitním NEUSÍNEJ! vysloužil další plusové body a určitě prověřím i NĚKDO TAM DOLE MĚ MÁ RÁD. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie by měl namísto pumpování miliónů do megasraček typu BATHORY podpořit, byť třeba i pouhými pár tisíci korun, podobné projekty, jako je tento.
Forbidden World Allana Holzmana je nizkorozpočtové Béčko jako vrata. Jednoduchá zápletka, správně slizké monstrum, trocha napětí a dvě pěkné nahotiny (to je pro mě u sci-fi horrorů novinka). Rozjezd je hodně dobrý a s nástupem June Chadwickové (Dr. Barbara Glaser) a Dawn Dunlapové (Tracy Baxter) jsem uvažoval i o nadprůměrném hodnocení. Hlavně scéna v sauně se rozjíždí výborně, ale všechno naneštěstí překazí nástup mutanta, který mě tím pěkně nasral. K zahození ani není společné sprchování obou vědeckých pracovnic. To jsem ale odbočil. Co se týče mutanta, tak je to poctivá ruční práce, ale nijak převratná. Na ovládáni stačil asi jeden chlapík uvnitř a další, který sem tam zatáhl za nějaký ten špagát. Herci taky nejsou špatní, hlavně teda ženská část osazenstva. Děj je až směšně jednoduchý s přímým tahem na bránu, takže celý film slušně odsejpá. Kdyby Holzman zkusil trochu víc zahustit atmosféru, mohlo to dopadnout hodně dobře.
Hodně pomalý Lenziho horror, který je silně nasákly Luciem Fulcim. Film začíná dobře, ale zhruba už v první třetině mě začal strašně nudit. Umberto měl ubrat trochu světla, přidat hodně mlhy a okořenit to nějakým temným gregoriánským chorálem. Pak by byl výsledek zaručen. Asi nejvíc mě nasral stupidní konec se snem hlavní hrdinky, který je tam úplně navíc. Klidě by stačil už ten původní se sedmi mnichy.
Tohle je první film (který jsem měl možnost vidět), který se detailněji zabývá vztahem Hitlera s jeho neteří Geli. Je v něm sice spousta spekulací, ale dovedu si představit, že jejich vztah vypadal přesně takhle. Elain Cassidy zahrála Geli hodně dobře a líbil se mi i Hitler v podání Kena Stotta. Bylo vidět, že nad filmovými záběry Hitlera strávil nějaký čas, protože si výborně nastudoval jeho gestikulaci. Hlavně poslední dny v bunkru v Berlíně jsou z jeho strany výborné. Líbila se mi i myšlenka režiséra Nicholase Rentona, že právě smrt Geli byl ten okamžik, kdy Hitler nadobro ztratil veškerou schopnost pociťovat lítost.
Tato verze Hitlerových posledních dnů obsahuje některé dost velké "boty" (Hitler nikdy o vyhlazování židů před personálem bunkru ani před kýmkoliv jiným otevřeně nehovořil), nicméně pocit z ní mám vcelku dobrý. Alec Guinness se s postavou Hitlera vypořádal obstojně, ale buďto on nebo scénáristé zapomněli, že Hitler byl tehdy už úplně na dně. Třásla se mu levá ruka a díky léčebným metodám doktora Morella vypadal jako umrlec. Guinnessův Hitler mi přijde být až v příliš dobré formě. Co se týče režiséra Ennia De Conciniho, tak si mohl dát trochu víc záležet na budování atmosféry v bunkru, protože ta by měla diváka dusit stejně, jako kdysi dusila jeho obyvatele. Jsem zvědavý na kolik verzí ještě narazím, protože jsem vůbec netušil, že je tohle téma mezi režiséry tolik oblíbené. Docela by mě zajímalo, co by s tím provedl Shakespeare.
Dost zajímavý film z exotického Nového Zélandu, který režisér zvládnul s naprostým přehledem. Musím říct, že takhle pojatou variaci na masového vraha jsem ještě neviděl. Poměrně dobře povahu filmu vystihuje uživatel Klay ve svém komentáři, takže tady odkazuju na něho. Pokud bych měl něco doplnit, tak se mi hodně líbila Rebecca Hobbs v roli doktorky Karen Schumakerové.
Je mi úplně jedno, že na efekty použil Hooper pár starých dek a šest chlapů a z vysoka kašlu na "herecké výkony". Jestli to něčím Tobe pohnojil, tak hlavním hrdinou. Ten malý šmejd mi lezl na nervy už od prvního záběru a hlavně díky němu se film pořád plácal v žumpě smíchané ze stupidní sci-fi z 50. let a dobrodružného filmu pro děti. Těžko říct, jaký by to na mě mělo vliv v osmdesátých letech (no jaký asi... byl bych nadšený), ale dnes je to strašná bída, hlavně mě teda zklamal režisér, protože vím, že umí vytřískat maximum i ze stupidních scénářů. Kromě TEXASKÉHO MASAKRU měl totiž v roce 1986 na svém kontě i výborný LIFEFORCE, takže mi nejde do hlavy, proč šlápnul tak vedle. Na film mě přivedl žebříček nejlepších horrorů 80. let jednoho horrorového fandy, který jsem viděl na youtube, takže si dovolím mu vzkázat, ať jde do hajzlu!!!
Mně pomalé tempo vůbec nevadilo a celý film mi přišel víc než hodný odkazu mistra Lovecrafta. Škoda, že se celý film neodehrává v 19. století, ale asi nemůžu chtít všechno. Nerad bych maloval čerta na zeď, ale vůbec bych nebyl překvapený, kdyby byl tento otvírák nakonec lepší než pokračování. Alespoň co se atmosféry týče. I když poslední záběr upoutávky na dvojku na konci filmu mě přiměl těšit se na LA HERENCIA VALDEMAR II: LA SOMBRA PROHIBIDA jako malé děcko.
Přesvědčivé a neúprosné grafy? Kde jste na to přišli? Chybí jednotky, měřítka, značky a hlavně zdroje a metody díky kterým tyto grafy vznikly. Celý dokument je tak směsí polopravd a domněnek, které jsou ale umně rozvinuty za přispění "roztomilých" kreslených filmů a bohatého fotomateriálu. K roli Ala Gora jakožto zachránce světa se ani vyjadřovat nebudu. Tomuto "dokumentárnímu" filmu moc nevěřím, ale dám mu tři hvězdy, protože z propagandistického hlediska je udělaný hodně dobře. Navíc mám svědomí čisté, protože ze zásad vyjmenovaných v závěrečných titulcích nedoržuju jenom jedinou : topíme doma hlavně uhlím. Proč? Na jiné "ekologičtější" topivo prostě nejsou prachy. A pokud budeme snižovat tempo růstu ekonomiky, jak navrhuje Gore, tak na něho nikdy prachy nebudou.
Od režiséra ultra mega kultovního WICKER MANa jsem očekával jenom to nejlepší a tady asi začíná celý problém. Výborný úvod ve stylu Daria Argenta mě namlsal, ale zbytek filmu by nestál snad ani za jedno Argentovo bouchnutí klapkou. Největší problém jsem měl s hlavní hrdinkou (fakt nesympatická), která se nechá celý film prosit a přemlouvat, aby potom nakonec dala samotnému vrahovi (WHAT THE FUCK???!!!) a potom i se samotným scénářem, který nutí jednotlivé postavy k hodně zvláštnímu (spíš úchylnému) jednání. Nápad to nebyl špatný a zůstává otázkou, jak by film dopadl v rukou některého z italských Giallo mistrů. Na Robinu Hardym se zřejmě podepsal fakt, že mezi jeho předchozím filmem a tímto uběhlo třináct let. Ale čert to vem!!! Hlavně ať nezmrší THE WICKER TREE!!!
S odpovědí na záhadná mrzačení dobytku, která "sužují" USA se snaží přijít tento film. Pro mě nečekaně nechává UFOny stranou a spíš jde konspirační cestou. Víc snad nemá cenu říkat. Celý film by obstál asi jenom jako hodně slabá epizoda seriálu Akta-X. Zápletka je opravdu jednoduchá a tak si režisér pomáhá vatou v podobě vztahů mezi alkoholikem policajtem, jeho dcerou a místní šerifkou... no prostě sračka. Až ke konci se to trochu pohne, ale to už bylo pro "Ohrožené Druhy" v mých očích příliš pozdě.
Poměrně slušný historický dokument, který dokáže diváka vtáhnout a zaujmout. Kdo by se chtěl o mentalitě lidí a reáliích středověku dozvědět víc, tak vřele doporučuju Kulturu středověké Evropy od Jacquese Le Goffa.
Letecké souboje skvělé, ale historicky jsou tam dost velké nepřesnosti. Navíc mě vyloženě znechutila snaha udělat z Göringa padoucha za každou cenu. Göring byl skvělý letec, který získal "Modrého Maxe". Nikdy jsem neslyšel ani nikde nečetl, že by střílel do nemocnice.
Asi sto třiceti kilový špekoun, co nosí snad metrový sekáček na maso, místo mluvení chrochtá a vůbec si o sobě myslí, že je prase. Tak takový vrahoun dával tušit dobrou zábavu. Jenomže Rick Roessler zůstal vždy napůl cesty. Jakoby se nemohl rozhodnout, jestli chce jít vyloženě komediální cestou anebo naopak trochu diváka, když už ne postrašit, tak alespoň znepokojit. Ve finále jsem se tedy jenom párkrát pousmál a nebýt toho, že jednu scénu použili jako intro ke své skladbě Slaughterhouse MORTICIAN, klidně bych film označil jako slabotu. Ale k dobru mu musím ještě přičíst klasickou osmdesátkovou atmosféru, takže mi z toho vychází dost šedivý průměr ale pořád ještě průměr.
Stalin - svérázný podezřívavý Gruzínec pouze pokračoval v čistkách, jež rozpoutali už po revoluci Lenin, Trocký, Moses Urický, Sverdlov, Genrich Jagoda, atd. - ať někdo zkusí hádat, jaké byli tito lidé národnosti. Stalinova čistka proti Židům opravdu proběhla, ale ze zcela jiného důvodu, než jak se nám snaží namluvit tento rádoby dokumentární film.
Většinu filmů, u kterých jsem byl jakožto malé dítě přilepený na obrazovce, hodnotím alespoň za čtyři. Ale dnes musím udělat výjimku. Ne snad kvůli scénáři nebo něčemu podobnému, koneckonců se jedná se o hodně dobrý béčkový akční film. Spíš jsem se asi nedíval v té správné náladě. Nicméně jsem se opět mohl podívat na moje oblíbené scény z města šílenců (kosák a useknutá ruka, vidle v prasečím chlívě) a vůbec celý ten nápad s "karatogymnastou" tvůrcům vyšel. GYMKATA určitě musel být a stále, dle mého, je osvěžující prvek na akční scéně.
Třetí část Gunnlaugssonovy trilogie se tentokrát odehrává v Norsku, které právě prodělává násilnou christianizaci pod vedením norského krále Olafa Tryggvasona. Při jedné ze svých výprav zajme norský král Ódinova uctívače a pod pohrůžkou, že zabije jeho dceru přinutí jeho a manžela jeho dcery, aby přešli na křesťanskou víru. Oba souhlasí. Král má však s dívkou ještě další úmysly... Gunnlaugsson v tomto díle upustil od pomsty, celý příběh je spíš drsným příběhem dvou milenců násilím oddělených od sebe. V kombinaci s nádhernou přírodou je tento film hodně silný i přes nižší rozpočet.
Moje komentáře
QB VII (TV seriál) (1974)
Tom Gries ve spolupráci s Benem Gazzarou a Anthony Hopkinsem dokázal vytvořit vynikající historické drama, ve kterém polský doktor Adam Kelno (Hopkins) bojuje v soudním procesu o svou pověst s bývalým americkým leteckým esem a prominentním spisovatelem Abem Cadym (Gazzara), jenž viní Kelna ze zločinů proti lidskosti, kterých se měl údajně dopustit během svého pobytu v koncentračním táboře Jadwiga (jde o fikci) za druhé světové války. Gries šel na celou věc od lesa. 390 minut mu dávalo dost času a nemusel nikam spěchat. Nejprve diváka detailně seznámí s oběma hlavními protagonisty tak, že kladnými hrdiny by mohli být klidně oba dva. Potom začne postupně jednotlivé pohledy na ně různě měnit a naleptávat. Vrcholem celého filmu je pak samotný soudní proces, který je vedený bez jakýchkoliv zábran s cílem vyhrát a rozdrtit druhou stranu a který mě osobně nenechal ani na chvíli vydechnout. Plný počet bodů dávám tomu, jak je celý film zpracovaný. Obsahově není bez chyb, některé věci mě až zvedaly ze židle (hlavně je až nechutně pro-sionistický, dále pak myšlenka kolektivní viny křesťanského světa za holokaust, atd.). Další problém mám se samotným vyzněním. Pokud ho akceptujeme, tak by bylo možné vést soudní procesy proti přeživším členům židovských Sonderkommand. Zkrátka Gries celou dobu bruslí na tenkém ledě, ale myslím si, že to zvládl.
Rothschilds, Die (1940)
Film Die Rothschilds přišel mně osobně daleko méně agresivnější než Žid Süss. Nathaniel Rothschild nemá vnitřně vrozenou vlastnost ničit kulturu a škodit Árijcům za každou cenu, jako je tomu u jeho kolegy Süsse. Jde spíš o osobu, která touží po uznání a je ochotna pro to udělat cokoliv. V podstatě až v závěru filmu se režisér otevřeně dotýká tématu celosvětového židovského spiknutí, do té doby jde spíše o příběh rodiny, která se snaží získat vliv a moc za každou cenu. To se jim nakonec podařilo za pomocí jednoho z největších švindlů v dějinách finančnictví.
Barbar Conan (2011)
Pro mě se jedná o velké překvapení. Jakožto fanatický fanoušek původního Conana jsem čekal pořádnou sračku, ale kupodivu se mi film docela zamlouval a to samé platí i pro Jasona Momoy. Ještě to ale bude chtít minimálně jednu projekci... EDIT (12.11.2011) Právě jsem se dodíval na Blu Ray. Nemůžu si pomoct, ale tento film je hodně kvalitní.
Vládci světa (TV seriál) (2005)
Povedený dokument, který vrhá dost odlišné světlo na pány Churchilla a Roosevelta a vyobrazuje je (dle mého pravdivě) jako chladnokrevné, kalkulující parchanty, kterým nedělalo vůbec žádný problém obchodovat s osudy celých národů.
Romský král (2009)
Cigánský starosta, který má dvacet dětí a neumí je ani vyjmenovat (a samozřejmě, že je ze své výplaty všechny uživí). Problém s neplacením nájmů řeší tak, že neplatičům sebere část podpory, která jde z kapes daňových poplatníků Slovenska. Je tohle řešení? Co mají říkat pracující lidé na to, že cigáni, kteří celý život nepracují a zvládají leda tak dělat děti a cpát prachy do automatů, dostanou byt zadarmo a ještě jim náklady s ním spojené potom dále hradí stát? Náboženský fanatik a "bývalý" kriminálník z Ostravy se chlubí tím, že dal cigánským flákačům, zlodějům a neplatičům řád. Prý už v sedm vstávají a zpívají písně oslavující Ježíše Krista. Naučil je snad, aby vstanuli už v pět, aby mohli být v šest v práci a tam si udřít své zadky až na kost? Naučil je snad základní náboženské moudro "Kdo nepracuje, ať nejí!"? Nikoliv. Dokument se snaží vypadat tak, že je vše na dobré cestě, ale opak je pravdou. Za patnáct let se problém o dost zhoršil a jednoznačně se ukazuje, že bude třeba opravdu radikálních kroků k řešení tohoto megaproblému. PS. Tímto se nechci dotknout těch cigánů, kteří vedou slušný život a dokázali se navzdory takzvanému rasismu prosadit. Vím, že i takoví existují, ale je jich strašně málo.
Skokie (TV film) (1981)
Není mi jasné, co se tvůrci vlastně snažili tímto filmem říct, protože mi z něho jako jasný vítěz vychází vůdce neonacistů George Dzundza alias Frank Collin, kterému jsem od začátku držel palce, aby svůj pochod čtvrtí Skokie mohl uskutečnit. Zřejmě šlo o příspěvek do diskuze na téma revize prvního článku americké ústavy. Každopádně jde o profesionální práci s výborným výběrem herců, kterým jejich role prostě musí věřit každý.
Night of the Eagle (1962)
Tak tohle si dám líbit. Parádní atmosféra, skvělé herecké výkony a dobře napsaný scénář. Film mi dost připomínal THE NIGHT OF THE DEMON Jacquese Tourneura a řekl bych, že je i o něco lepší. Jsem zvědavý, na jaké poklady britské kinematografie ještě narazím, protože Britové duchařské a mysteriózní horrory prostě umí a ještě nikdy jsem neviděl, že by to skončilo nějakým průserem.
Rus iznachalnaya (1986)
Na tenhle film jsem se těšil už velmi dlouhou dobu. Ani ne tak kvůli bojovým scénám, spíš mě naprosto dostala úvodní řeč slovanského kněze Goroboie o zvycích a způsobu života starých Rusů. Jde o typické ruské válečné drama, kdy hrdinný ruský lid brání svou zem proti vetřelcům. Tentokrát jsou jimi Chazaři, ale tím hlavním nepřítelem je byzantský císař Justinián, který z Konstantinopole tahá za drátky a snaží se podmanit si ruské kmeny. Nemám co bych filmu vytknul, možná snad v určitých místech ten typicky ruský patos, ale na ten já jsem zvyklý a v podobných filmech mi ani moc nevadí. Od PRASTARÉ RUSI jsem očekával dalšího HERKUSe MANTASe, ale ten je přece jenom o něco lepší, nicméně fanouškům historických dramat vřele tento snímek doporučuju.
Někdo je za dveřmi (1971)
Kvalitní film, ale musím se přiznat, že jsem měl s postavou Bronsona trochu problémy. Ne proto, že by to zahrál špatně (jeho výkon je hodně dobrý), ale spíš jsem u něho zvyklý, že má vždy situaci pod kontrolou. Velkou výtku mám směrem k závěru, který Gessner totálně posral. Opravdu nevím proč to nemohl udělat tak, že by Perkinsovi všechno prošlo. Tyto konce, kdy se ve vrahovi (nebo zločinci) hne svědomí, mě už fakt otravujou.
Coltelli del vendicatore, I (1966)
Pokud se Bava nevěnuje horroru, tak od něho nečekám žádné zázraky a potvrdilo se to i tady. Příběh se odehrává na dávném severu, kde místní obyvatelstvo trpí pod krutovládou Hagena (Fausto Tozzi), až dokud se jim nepostaví neznámý bojovník. To by k ději stačilo. Snad jenom dodám, že výše zmíněného bojovníka hraje Cameron Mitchell a že má díky snaze udělat z něho pravého seveřana za každou cenu (čili aby měl blond vlasy) neskutečnou ránu, takže jsem se pokaždé, když přišel do záběru, neubránil smíchu. Abych ale jenom nekritizoval, tak má film dobré kostýmy, slušné herce a vůbec je na něm vidět, že měl obstojný rozpočet. Tento Bavův úlet k historickému akčnímu filmu mě ani trochu neurazil a "Nože Mstitele" se mi i docela líbily.
Dead Will Walk, The (video film) (2004)
Hodně dobrý dokument o vzniku a natáčení Romerova THE DAWN OF THE DEAD. Přestože byl tento dokument natočen až v roce 2004, povedlo se tvůrcům sehnat až překvapivě hodně přímých účastníků natáčení. A nejedná se jenom o známé tváře jako Tom Savini nebo Ken Foree. Ke slovu se dostane často i Romerova manželka Chris i lidé, kteří si střihli jenom některou ze zombií. Ale vlastně se není čemu divit. Mezi americkými fanoušky horroru je THE DAWN OF THE DEAD obrovským kultem, takže nějak zdlouhavě přemlouvat lidi k účasti na dokumentu o jeho vzniku, asi nebylo vůbec zapotřebí.
Screaming Skull, The (1958)
Než jsem se na DVD přes otravné trailery a FBI varování o pirátství dostal k samotnému filmu, tak na mě ještě vybaflo oznámení producentů, kteří zaručují každému, kdo by v důsledku sledování tohoto filmu zemřel strachy, pohřeb zadarmo. Normálně mě takové velkohubé prohlášení nabudí, ale když jsem viděl, v kterém roce byl film natočen, tak jsem začal větřit průser jako vrata. Nakonec to tak strašné nebylo, jedná se o vlastně typický padesátkový horror s uřvanou ženskou a v určitých úsecích filmu překvapivě solidní atmosférou. 62 minut je na tento film až neuvěřitelně hodně, takových 42 minut by VŘEŠTÍCÍ LEBCE slušelo daleko víc. Film tak mohu pouze doporučit fanouškům Paula Naschyho, protože se na DVD nachází ještě LA NOCHE DE WALPURGIS s ním v hlavní roli.
Total Detox (2011)
Nějak si nevzpomínám, kdy jsem se naposledy takhle dobře bavil. Roman Vojkůvka si u mě po kvalitním NEUSÍNEJ! vysloužil další plusové body a určitě prověřím i NĚKDO TAM DOLE MĚ MÁ RÁD. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie by měl namísto pumpování miliónů do megasraček typu BATHORY podpořit, byť třeba i pouhými pár tisíci korun, podobné projekty, jako je tento.
Forbidden World (1982)
Forbidden World Allana Holzmana je nizkorozpočtové Béčko jako vrata. Jednoduchá zápletka, správně slizké monstrum, trocha napětí a dvě pěkné nahotiny (to je pro mě u sci-fi horrorů novinka). Rozjezd je hodně dobrý a s nástupem June Chadwickové (Dr. Barbara Glaser) a Dawn Dunlapové (Tracy Baxter) jsem uvažoval i o nadprůměrném hodnocení. Hlavně scéna v sauně se rozjíždí výborně, ale všechno naneštěstí překazí nástup mutanta, který mě tím pěkně nasral. K zahození ani není společné sprchování obou vědeckých pracovnic. To jsem ale odbočil. Co se týče mutanta, tak je to poctivá ruční práce, ale nijak převratná. Na ovládáni stačil asi jeden chlapík uvnitř a další, který sem tam zatáhl za nějaký ten špagát. Herci taky nejsou špatní, hlavně teda ženská část osazenstva. Děj je až směšně jednoduchý s přímým tahem na bránu, takže celý film slušně odsejpá. Kdyby Holzman zkusil trochu víc zahustit atmosféru, mohlo to dopadnout hodně dobře.
Brána do pekel (1989)
Hodně pomalý Lenziho horror, který je silně nasákly Luciem Fulcim. Film začíná dobře, ale zhruba už v první třetině mě začal strašně nudit. Umberto měl ubrat trochu světla, přidat hodně mlhy a okořenit to nějakým temným gregoriánským chorálem. Pak by byl výsledek zaručen. Asi nejvíc mě nasral stupidní konec se snem hlavní hrdinky, který je tam úplně navíc. Klidě by stačil už ten původní se sedmi mnichy.
Uncle Adolf (TV film) (2005)
Tohle je první film (který jsem měl možnost vidět), který se detailněji zabývá vztahem Hitlera s jeho neteří Geli. Je v něm sice spousta spekulací, ale dovedu si představit, že jejich vztah vypadal přesně takhle. Elain Cassidy zahrála Geli hodně dobře a líbil se mi i Hitler v podání Kena Stotta. Bylo vidět, že nad filmovými záběry Hitlera strávil nějaký čas, protože si výborně nastudoval jeho gestikulaci. Hlavně poslední dny v bunkru v Berlíně jsou z jeho strany výborné. Líbila se mi i myšlenka režiséra Nicholase Rentona, že právě smrt Geli byl ten okamžik, kdy Hitler nadobro ztratil veškerou schopnost pociťovat lítost.
Hitler: The Last Ten Days (1973)
Tato verze Hitlerových posledních dnů obsahuje některé dost velké "boty" (Hitler nikdy o vyhlazování židů před personálem bunkru ani před kýmkoliv jiným otevřeně nehovořil), nicméně pocit z ní mám vcelku dobrý. Alec Guinness se s postavou Hitlera vypořádal obstojně, ale buďto on nebo scénáristé zapomněli, že Hitler byl tehdy už úplně na dně. Třásla se mu levá ruka a díky léčebným metodám doktora Morella vypadal jako umrlec. Guinnessův Hitler mi přijde být až v příliš dobré formě. Co se týče režiséra Ennia De Conciniho, tak si mohl dát trochu víc záležet na budování atmosféry v bunkru, protože ta by měla diváka dusit stejně, jako kdysi dusila jeho obyvatele. Jsem zvědavý na kolik verzí ještě narazím, protože jsem vůbec netušil, že je tohle téma mezi režiséry tolik oblíbené. Docela by mě zajímalo, co by s tím provedl Shakespeare.
Ugly, The (1997)
Dost zajímavý film z exotického Nového Zélandu, který režisér zvládnul s naprostým přehledem. Musím říct, že takhle pojatou variaci na masového vraha jsem ještě neviděl. Poměrně dobře povahu filmu vystihuje uživatel Klay ve svém komentáři, takže tady odkazuju na něho. Pokud bych měl něco doplnit, tak se mi hodně líbila Rebecca Hobbs v roli doktorky Karen Schumakerové.
Invaders from Mars (1986)
Je mi úplně jedno, že na efekty použil Hooper pár starých dek a šest chlapů a z vysoka kašlu na "herecké výkony". Jestli to něčím Tobe pohnojil, tak hlavním hrdinou. Ten malý šmejd mi lezl na nervy už od prvního záběru a hlavně díky němu se film pořád plácal v žumpě smíchané ze stupidní sci-fi z 50. let a dobrodružného filmu pro děti. Těžko říct, jaký by to na mě mělo vliv v osmdesátých letech (no jaký asi... byl bych nadšený), ale dnes je to strašná bída, hlavně mě teda zklamal režisér, protože vím, že umí vytřískat maximum i ze stupidních scénářů. Kromě TEXASKÉHO MASAKRU měl totiž v roce 1986 na svém kontě i výborný LIFEFORCE, takže mi nejde do hlavy, proč šlápnul tak vedle. Na film mě přivedl žebříček nejlepších horrorů 80. let jednoho horrorového fandy, který jsem viděl na youtube, takže si dovolím mu vzkázat, ať jde do hajzlu!!!
Herencia Valdemar, La (2010)
Mně pomalé tempo vůbec nevadilo a celý film mi přišel víc než hodný odkazu mistra Lovecrafta. Škoda, že se celý film neodehrává v 19. století, ale asi nemůžu chtít všechno. Nerad bych maloval čerta na zeď, ale vůbec bych nebyl překvapený, kdyby byl tento otvírák nakonec lepší než pokračování. Alespoň co se atmosféry týče. I když poslední záběr upoutávky na dvojku na konci filmu mě přiměl těšit se na LA HERENCIA VALDEMAR II: LA SOMBRA PROHIBIDA jako malé děcko.
Apoštol (TV seriál) (2008)
Rusové to konečně dokázali!!! Vynikající seriál.
Nepříjemná pravda (2006)
Přesvědčivé a neúprosné grafy? Kde jste na to přišli? Chybí jednotky, měřítka, značky a hlavně zdroje a metody díky kterým tyto grafy vznikly. Celý dokument je tak směsí polopravd a domněnek, které jsou ale umně rozvinuty za přispění "roztomilých" kreslených filmů a bohatého fotomateriálu. K roli Ala Gora jakožto zachránce světa se ani vyjadřovat nebudu. Tomuto "dokumentárnímu" filmu moc nevěřím, ale dám mu tři hvězdy, protože z propagandistického hlediska je udělaný hodně dobře. Navíc mám svědomí čisté, protože ze zásad vyjmenovaných v závěrečných titulcích nedoržuju jenom jedinou : topíme doma hlavně uhlím. Proč? Na jiné "ekologičtější" topivo prostě nejsou prachy. A pokud budeme snižovat tempo růstu ekonomiky, jak navrhuje Gore, tak na něho nikdy prachy nebudou.
Fantasist, The (1986)
Od režiséra ultra mega kultovního WICKER MANa jsem očekával jenom to nejlepší a tady asi začíná celý problém. Výborný úvod ve stylu Daria Argenta mě namlsal, ale zbytek filmu by nestál snad ani za jedno Argentovo bouchnutí klapkou. Největší problém jsem měl s hlavní hrdinkou (fakt nesympatická), která se nechá celý film prosit a přemlouvat, aby potom nakonec dala samotnému vrahovi (WHAT THE FUCK???!!!) a potom i se samotným scénářem, který nutí jednotlivé postavy k hodně zvláštnímu (spíš úchylnému) jednání. Nápad to nebyl špatný a zůstává otázkou, jak by film dopadl v rukou některého z italských Giallo mistrů. Na Robinu Hardym se zřejmě podepsal fakt, že mezi jeho předchozím filmem a tímto uběhlo třináct let. Ale čert to vem!!! Hlavně ať nezmrší THE WICKER TREE!!!
Endangered Species (1982)
S odpovědí na záhadná mrzačení dobytku, která "sužují" USA se snaží přijít tento film. Pro mě nečekaně nechává UFOny stranou a spíš jde konspirační cestou. Víc snad nemá cenu říkat. Celý film by obstál asi jenom jako hodně slabá epizoda seriálu Akta-X. Zápletka je opravdu jednoduchá a tak si režisér pomáhá vatou v podobě vztahů mezi alkoholikem policajtem, jeho dcerou a místní šerifkou... no prostě sračka. Až ke konci se to trochu pohne, ale to už bylo pro "Ohrožené Druhy" v mých očích příliš pozdě.
Jak přemýšlel středověký člověk (TV seriál) (2008)
Poměrně slušný historický dokument, který dokáže diváka vtáhnout a zaujmout. Kdo by se chtěl o mentalitě lidí a reáliích středověku dozvědět víc, tak vřele doporučuju Kulturu středověké Evropy od Jacquese Le Goffa.
Red Baron, The (1971)
Letecké souboje skvělé, ale historicky jsou tam dost velké nepřesnosti. Navíc mě vyloženě znechutila snaha udělat z Göringa padoucha za každou cenu. Göring byl skvělý letec, který získal "Modrého Maxe". Nikdy jsem neslyšel ani nikde nečetl, že by střílel do nemocnice.
Slaughterhouse (1987)
Asi sto třiceti kilový špekoun, co nosí snad metrový sekáček na maso, místo mluvení chrochtá a vůbec si o sobě myslí, že je prase. Tak takový vrahoun dával tušit dobrou zábavu. Jenomže Rick Roessler zůstal vždy napůl cesty. Jakoby se nemohl rozhodnout, jestli chce jít vyloženě komediální cestou anebo naopak trochu diváka, když už ne postrašit, tak alespoň znepokojit. Ve finále jsem se tedy jenom párkrát pousmál a nebýt toho, že jednu scénu použili jako intro ke své skladbě Slaughterhouse MORTICIAN, klidně bych film označil jako slabotu. Ale k dobru mu musím ještě přičíst klasickou osmdesátkovou atmosféru, takže mi z toho vychází dost šedivý průměr ale pořád ještě průměr.
Stalinova poslední čistka (TV film) (2005)
odpad!Stalin - svérázný podezřívavý Gruzínec pouze pokračoval v čistkách, jež rozpoutali už po revoluci Lenin, Trocký, Moses Urický, Sverdlov, Genrich Jagoda, atd. - ať někdo zkusí hádat, jaké byli tito lidé národnosti. Stalinova čistka proti Židům opravdu proběhla, ale ze zcela jiného důvodu, než jak se nám snaží namluvit tento rádoby dokumentární film.
Gymkata (1985)
Většinu filmů, u kterých jsem byl jakožto malé dítě přilepený na obrazovce, hodnotím alespoň za čtyři. Ale dnes musím udělat výjimku. Ne snad kvůli scénáři nebo něčemu podobnému, koneckonců se jedná se o hodně dobrý béčkový akční film. Spíš jsem se asi nedíval v té správné náladě. Nicméně jsem se opět mohl podívat na moje oblíbené scény z města šílenců (kosák a useknutá ruka, vidle v prasečím chlívě) a vůbec celý ten nápad s "karatogymnastou" tvůrcům vyšel. GYMKATA určitě musel být a stále, dle mého, je osvěžující prvek na akční scéně.
Hvíti víkingurinn (1991)
Třetí část Gunnlaugssonovy trilogie se tentokrát odehrává v Norsku, které právě prodělává násilnou christianizaci pod vedením norského krále Olafa Tryggvasona. Při jedné ze svých výprav zajme norský král Ódinova uctívače a pod pohrůžkou, že zabije jeho dceru přinutí jeho a manžela jeho dcery, aby přešli na křesťanskou víru. Oba souhlasí. Král má však s dívkou ještě další úmysly... Gunnlaugsson v tomto díle upustil od pomsty, celý příběh je spíš drsným příběhem dvou milenců násilím oddělených od sebe. V kombinaci s nádhernou přírodou je tento film hodně silný i přes nižší rozpočet.