Ydiot

Kdyby to bylo francouzsky, věřil bych, že to je Eric Rohmer. Tak moc podobné to bylo jeho filmům. To, že se v něm zdánlivě nic neděje, že dialogy jsou úplně obyčejné, že se tam chodí k moři a opravuje střecha - nic z toho nevadí, protože všechno, co se ve filmu děje, se odehrává uvnitř hlavní postavy. A to, jak se vám bude film líbit, nejspíš závisí i na vaší schopnosti empatie s ní. (SPOILER)  Protože když jste trochu sebestředný a ne úplně přitažlivý mladý spisovatel a jste zamilovaný a vlastně víte, že jste bez šance a žárlíte, tak je prostě hrozně obtížné nechovat se tak trochu jako debil. A pokud jste se v jeho věku taky občas chovali jako debilové a měli k tomu stejně pochopitelné důvody jako on, pak je to film pro vás. // (Zarazit by vás mohlo to, jak je závěrečná pasáž ve srovnání se zbytkem téměř bezdějového filmu najednou plná zvratů a náhod - ovšem ta může být, jak se po chvíli ukáže, uměleckou licencí v ději, napsaném hlavní postavou, nikoli tím, co se skutečně stalo.)

Musím přiznat, že první polovina filmu mě spíš štvala - vypadalo to jako schematické melodrama o dívce, co ji proti její vůli provdají za starého kozla, zatímco ona miluje někoho jiného. Příběh z 19. století ale nekopíroval tragédii Maryši, i když byl z podobného soudku. Na ploše jednoduchého příběhu komunity z malé vesnice se mu podařilo otevřít celou řadu témat, která jsou aktuální dodnes: lidská omezenost, nenávist, až vražedná síla klepů (dnes bychom řekli dezinformací), prokletí, jímž se může stát krása a výjimečnost nebo láska, nenávist a touha po majetku coby hnací motory všech lidských společností. Přestože jde o příběh ve své podstatě schematický a pevně ukotvený v literatuře 19. a počátku 20. století, nic to neubírá na jeho uvěřitelnosti a síle. //// Výtvarná stránka, tolikrát zde vychvalovaná, na mě působila chvílemi rušivě, zejména v detailních záběrech tváří, které nedokázaly reflektovat inspiraci realistickou malbou 19. století. Zdálo se mi, že možnosti olejomalby, do které byl film převedený, prostě nebyly využité. Místo toho, aby autoři pracovali s expresivitou a emocemi, které jim využití takhle neobvyklé výtvarné techniky nabízelo, prostě "jen" velmi pracně přemalovali klasicky natočený film do olejomalby - a s výjimkou několika záběrů je Jagna pocitově úplně konvenčně natočený film, a to je vzhledem k pracnosti a době, po kterou vznikal, opravdu škoda.

Nebudu opakovat to, co stojí v jiných recenzích. Tenhle film jde mnohem víc pod povrch, než by se mohlo z plakátu či jeho popisu zdát. Není to ani v nejmenším karikatura jednoho podivína, je to vynikající zamyšlení nad tím, co je to spravedlnost: pokud je spravedlnost společenská dohoda o tom, co je netolerovatelné, jak do toho zapadá většinový názor společnosti v městečku, které svého vraždícího Bernieho miluje natolik, že se mu složí na kauci (což se ve filmu, bohužel, neobjeví)? A jak moc slepá musí být spravedlnost, aby ho odsoudila na doživotí za úkladnou vraždu? A je slepá ona spravedlnost nebo jsou spíš slepí Bernieho spoluobčané? Je Bernie psychopat a manipulátor nebo upřímný lidumil, kterého ovládl náhlý afekt? Tenhle film nabízí daleko víc než jen bizarní příběh. (A nepochybným kladem filmu je, že o Berniem na kameru mluví jeho skuteční spoluobčané, díky čemuž získává tenhle neobvyklý příběh na autenticitě.)