Profil
Hodnocení (980)
Komentáře (595)
Oblíbené filmy
Oblíbení režiséři
Oblíbení herci
Oblíbené herečky
Oblíbené seriály
|
Moje komentáře |
 Survival of the Dead (2009) 
|
18.03.2010 |
| |
Asi jsme se dívali na jiný film. Romero bohužel nikdy nebyl schopný režisér a já prostě nedokážu ignorovat tak katastrofální nahuštění kiksů a technických průserů. Dnes jsme prostě někde úplně jinde, když si odmyslíme děj a nápad, tak z čistě formálního hlediska Romero zůstal strašlivě pozadu za svými žáky. A to už nemluvím o tom, že stavět Romera do jedné řady s Cronenbergem nebo dokonce Fordem (jak jsem si tady přečetl), považuji za zločin! Podívejte se na Snyderův Úsvit mrtvých a pak si to srovnejte s touhle chudinkou - rozpixelované digitální efekty, televizní kamera, neohrabaný střih - šmárjá, všechno!!! - masky, herci, statisti, scénografie, světla, nic než hnus a trapárna. Prostě ne, film má být natočen na nějaké úrovni a pokud na to někdo tak okázale kašle, pak mě nezajímá, jak úžasná společenská satira to je. P.S. A to tedy NENÍ! |
 Harry Brown (2009)
|
17.03.2010 |
| |
Jakožto zapřísáhlý odpůrce senilního výblitku pod názvem Gran Torino jsem se předem hodně těšil, jak to anglický páprda natře páprdovi z USA. Bohužel jsem se trošku přepočítal - Harry Brown je sice v každém ohledu o třídu lepší než Eastwoodova tragikomedie, stejně ale nezvládl vyskočit nad úroveň průměrného, ačkoli notně drsného thrilleru. Od určitého momentu už prostě příliš tlačí na pilu, režisér přestává zvládat herce i konstrukci scén, na povrch vylézají mělké dialogy. Největší chybou ale byla konkretizace nepřítele - dokud Harry bojoval proti neurčité, temné skupině v kapucích, všechno bylo ok, atmosféra šla ale velmi rychle do háje v okamžiku, kdy se ale z příběhu stala regulérní vyvražďovačka několika záporáků. Michael Cane je dokonalý, od poloviny filmu už ale nemá co hrát. Další promarněná šance. |
|
Final, The (2010)
|
16.03.2010 |
| |
Jeden z filmů, který bohužel nebyl zpackaný ještě více, abychom se u něho mohli alespoň zasmát. Béčková produkce se vším, co k tomu patří - řemeslné a herecké provedení někde na úrovni sobotního seriálu na Nově. Vůbec nepřeháním, skutečně je to celé naprosto o ničem. Korunu celé srandě ovšem nasadila série zmrtvýchvstání některých postav - nedokážu si představit, jak může být někdo takový amatér, že si ve střihu nevšimne mrtvých hrdinů, kteří mu najednou zase pobíhají v záběru. Zkrátka - snažně Vás prosím, nedívejte se na to. Těch 90 minut vašeho života vám už nikdo nevrátí. |
|
Cesta (2009)
|
15.03.2010 |
| |
No, tak ti se s tím opravdu nes*ali. Syrové, kruté, nekompromisní, realistické. Už dávno jsem neviděl tak nápadité a přitom kompaktní a uvěřitelné vizuální pojetí - kamera, exteriéry, masky, všechno velmi úspěšně navozuje atmosféru naprosté beznaděje a plíživého strachu na samotné hranici psychické únosnosti, na níž se hrdinové po celou dobu pohybují. Nedával jsem pozor u titulků, takže mě velmi příjemně překvapily roličky Roberta Duvalla a Guye Pearce (i když zrovna u těchto dvou postav se s maskami mohli trochu mírnit). Napínavý příběh, nepředvídatelný scénář, naprosto nehollywoodská špína, krev a chaos. Víc takových filmů, prosím. |
|
Network (1976)
|
14.03.2010 |
| |
Obrovské zklamání. Možná je to tím, že jsem si analýzu médií užíval po 3 nebo 4 semestry na škole, ale Network šlo prostě totálně mimo mne. Celé to bylo strašně přemrštěné a uřvané, Faye Dunaway hrála naprosto hnusně, satira nebyla ani vtipná, ani nijak objevná, scénář neměl žádnou spojitou strukturu. Zkrátka a dobře - po hodině jsem zjistil, že mě tento film střídavě nudí a irituje. Moc se mi líbil Robert Duvall, to je asi tak všechno. Teď si vzpomínám, že velmi podobné pocity jsem si odnesl ze Psího odpoledne, Sidney Lumet mi zřejmě není souzen. Vyhodit, zapomenout. |
|
Bílá stuha (2009)
|
11.03.2010 |
| |
Demo verze : fascinující, bergmanovsky laděná variace na téma "u nás na vesnici". Chladně, precizně, na kost. Veledílo.
Plná verze : Po dlouhé době dávám nejvyšší hodnocení bez mrknutí oka a sebemenších výčitek. Černo-bílé filmy sice v dnešní době zavánějí tendenční artovostí a pomáhají skrýt neschopnost kameramana - zde ale nebylo třeba nic schovávat, Bílá stuha je pracně a pečlivě vybroušený klenot. Nechme stranou celou formální stránku, která je klasicky dokonalá a v pravém slova smyslu krásná - tuto krásu navíc nechává vyniknout naprostá absence doprovodné hudby, která nezazní dokonce ani u titulků. Hlavními hrdiny jsou zde v prvé řadě herci - už dlouho jsem neviděl tolik přirozených, uvěřitelných výkonů, navíc u několika tak mladých lidí! Nejzřetelněji to lze asi vidět v případě vztahu mladého páru - společně s hrdiny se stydíte, bojíte nebo se cítíte trapně. Takhle by to sice mělo být v každém filmu, ale z nějakého důvodu jsem na tento pocit téměř zapomněl. Vše ale drží pohromadě vynikající scénář, který mne dostal do kolen ve všech svých rovinách. Jedna - představení tehdejšího modelu patriarchální rodiny seskupené kolem despotického otce. Dvě - krásně propletený a gradující příběh s příchutí detektivky. A konečně tři - celá hrst strhujících scén. Chlapec a smrt; neskutečně krutý rozhovor lékaře a jeho milenky; pastor a jeho "hříšný" syn ... kdyby se libovolný z těchto obrazů vyskytl v nějakém průměrném filmu, okamžitě by zvedl mé hodnocení nejméně o 20 procent. Haneke to vyhrál na celé čáře a já jen doufám, že neusne na vavřínech. Čekám na další dílo, Mistře! |
|
Nae meori sogui jiugae (2004)
|
07.03.2010 |
| |
Uff, to byla síla. Nevím, co s tím. Na jedné straně to je šíleně přehnaná telenovela, na straně druhé - prakticky všichni mí známí z CSFD píšou, že u toho nakonec brečeli. Včetně chlapů. Včetně fanoušků gore-horrorů. A co bych vám lhal - taky jsem si zavzlykal. A to dost. Problém je v tom, že jsem se zároveň cítil hrozně podveden, protože poslední půlhodinu už probíhalo tak otevřené citové vydírání, že jsem byl naštvaný sám na sebe, že to nevypnu a nepůjdu se věnovat nějaké typicky chlapské aktivitě, jako třeba čůrání do fíkusu nebo krkání národní hymny. Herecky je to strašně přeťápnuté, na rozdíl od mnoha jiných recenzentů se mi výkon hlavní představitelky od začátku nelíbil. Hudba - šmarjájozef - do poloviny ty nejojetější šlágry klasické hudby, od poloviny (jako pozadí pro skupinový pláč a nářek) maláskovský klavír a smyčce. Plus neustálá sprška "mouder" obsahujících klíčová slova "láska", "duše", "srdce", "odpuštění" atd. Ke konci to už ani není reálné, režisér sadisticky vrší jednu srdceryvnou scénku za druhou, vyznání střídá vyznání. Trapně předvídatelné, sentimentální a uslzené, ale sakra účinné. Možná je to tím, že film je na rozdíl od jihoamerických nebo indických melodramat opravdu velmi slušně natočen, takže se nemáte tendenci smát i když míra patosu překračuje kritickou mez. Nechci vás ale odradit, podívejte se na to, už jen pro otestování vlastní reakce. Jen nedoporučuji pouštět něžnému pohlaví pokud pak má pracovat nebo někam jít, protože empaticky založené dušičky tohle může docela rozhodit. |
 Room, the (2003) odpad!
|
07.03.2010 |
| |
Odpad, ale jaký! Tommy Wiseau je novodobý Ed Wood, jeho veledílo je obecně považováno za jeden z nejhorších filmů všech dob a v USA má své početné fankluby. Tohle prostě musíte vidět - pokud jste alespoň trochu obeznámeni se základními pravidly pro režii, střih a psaní scénáře, budete sbírat čelist z podlahy. Je to samozřejmě strašná, mučivá nuda - dějová linka nemá žádnou logiku, dramatické okamžiky a dialogy se objevují a pak mizí bez žádné pointy ani vlivu na další děj. V průběhu natáčení z projektu průběžně utíkali herci a členové štábu - některé záběry jsou tedy použity víckrát, jedna z hlavních mužských postav najednou bez vysvětlení zmizí a nahradí ji nějaký cizí chlap. Naprosto dokonalý je samotný Tommy Wisseau, který na sebe strhává pozornost nejen lehce retardovaným vzezřením a přízvukem, ale hlavně krátkým, bizarním smíchem, kterým proplétá své monology. Je to prostě ukázkové WTF a já se vůbec nedivím, že kolem toho vznikl takový kult. Zajímavost - ve filmu se často objevuje zasklený rámeček s fotkou polévkové lžíce (he?). Skalní fandové chodí na promítání s hrstí lžiček a pokaždé, když se tato fotka objeví v nějakém záběru, celý sál začne zuřivě házet lžičky na plátno. Další značkovou rekvizitou je rugbyový míč. Proč? Podívejte se, pochopíte. |
|
Descent: Part 2, The (2009)
|
07.03.2010 |
| |
Takhle to dopadne vždycky, když pustí ke kormidlu kuchtíka z podpalubí. Jon Harris spolupracoval u prvního dílu jako střihač, když se najednou dostal k režii, pravděpodobně si uvědomil nedostatek svých zkušeností (je to jeho debut) a tak udělal jednu velmi rozumnou věc - svolal zpátky celý štáb z prvního dílu. Jen díky tomu to nedopadlo mnohem hůř a vcelku úspěšně vklouzneme zpátky do atmosféry jedničky. Tentokrát jsem si všiml, jak obrovskou zásluhu na tom má hudba Davida Julyana - zde ji bohužel někdy ubije hloupá hudební režie, která Julyanovy nepokojné plochy klidně nasolí do fádních záběrů z nemocničních chodeb. Film ale kulhá hlavně ve scénáři - Marshall je totiž vcelku kreativní bestie a když se ho nepodařilo přilákat k Descentu také podruhé, producenti zaměstnali někoho jiného. Noví autoři správně, ale bez většího elánu zopakovali hlavní motivy jedničky a z vlastní kapsy přidali několik hororových klišé, na která by Marshall nesáhl ani klackem. Zkrátím to. Descent 2 je málo málo nápadité pokračování bezduše kopírující výbornou jedničku. Skutečný průšvih je ale fakt, že při aktuální úrovni hororové produkce to ještě stále stačí na solidní tři hvězdy. |
|
Bitch Slap (2009)
|
04.03.2010 |
| |
S trochou nadsázky lze říci, že takhle by vypadaly Tarantinovy filmy, kdyby Quentin neuměl dialogy. Je to ale ještě mnohem horší - Bitch Slap je vlastně takové cenzurované soft porno, většina obrazů mimo poušť je natočeno ve studiu s viditelně počítačově přidaným pozadím, efekty strašné, postavy blbé, scénář trapný. Na rozdíl od "klasiky" žánru - tedy filmů Russa Meyerse (60s-70s), ve kterých nahé megaprsatice pobíhaly de facto od začátku do konce - je tohle vlastně vcelku cudná podívaná. Když si odmyslíte děj (což v zájmu zachování duševního zdraví vřele doporučuji), tak vám zůstanou zpomalené záběry na tři kočky strhávající ze sebe další a další kousky šatstva, organizující soutěž Miss mokré tričko a křepčících u kamery sjíždějící do výstřihu v 25 možných úhlech. A kdyby to pořád nestačilo na nejhorší film roku, tak to ještě dorazíme ex-Herkulem Kevinem Sorbo. Budeme předstírat, že jsem to nikdy neviděl, ok? |
|
Scény z manželského života (1973)
|
26.02.2010 |
| |
Suverénně nejpodivnější a nejbizarnější film o vztazích, jaký jsem kdy viděl. Prvních 30 minut jsem si dokonce myslel, že tentokrát je to i na mně trochu moc, ale první scéna intimního rozhovoru mě hned přivedla domů. Vyčítat mohu jen opětovné omílání některých témat a zbytečné nahuštění krutých monologů, jinak je to naprosto strhující sonda do života páru, který ubije touha po dokonalosti. Ještě než se na obrazovce objevil titulek "Analfabeti", napadla mě stejná myšlenka - oba hlavní hrdinové jsou otroky úporné snahy vše podrobovat rozumové analýze a vysvětlování, které přes všechno úsilí nedokáže zakrýt chaos fyziologických pudů a neschopnost "číst" pocity druhé osoby. Neustále se vynořuje stres způsobený očekáváními, která na nás všechny klade společnost, rodina i přátelé a panická hrůza z toho, co se stane, když tato očekávání zklameme. Nakonec vše nutně musí směřovat k tragikomického konci - pár rezignuje na jakoukoliv aktivní vzpouru a prostě se nechá unášet těmi nevysvětlitelnými a protichůdnými pocity bez ohledu na morální a etické následky. Těžká, přetěžká podívaná. |
|
Rocky (1976)
|
26.02.2010 |
| |
Na tomto filmu je pro mě nejzajímavější to, že vznikl v 70tých letech. Jen díky tehdy panujícími klimatu (Copolla, Lumet, Scorsese aj.) mohl tenhle víceméně tuctový příběh o otloukánkovi s velkými ambicemi dorůst až na úroveň civilního dramatu. Celá tahle sláva samozřejmě neměla dlouhého trvání, protože na dveře už klepaly osmdesátky, které vcelku efektivně pohřbily všechny hezky rozjeté filmové série a - s prominutím - zku*vily i ty nejlepší filmaře. Rocky je epos na vratkém základu velmi kulhavého scénáře mistra Silvestra, navíc nemám rád ani filmy o sportu, ani o bodrých hrdinech pocházejících z lidu (zase to věčné hollywoodské téma "jsem blbej, ale hodnej"). Ale co, jak jsem říkal - mezi slepými jednooký králem. V žánru sportovních dramat "from zero to hero" jde skutečně o nadprůměrný, technicky čistý natočený počin. P.S.Obrovská hvězda za hudbu. |
|
Legie (2010)
|
25.02.2010 |
| |
Kam s ním? Legion rozhodně není špatně udělaný film, řemeslně je dokonce velmi na výši. Co z toho, když je to taková strašná kravina? Souhlasím s J*A*S*M - tohle je naprosto zpackaná příležitost, inteligentní tvůrci by z tohoto filmu mohli vybrousit klenot. Ke hlavním plusům patří technické zpracování (opravdu začínám mít radost z úrovně hollywoodských kameramanů), velmi, ale opravdu velmi dobře napsané dialogy a vztahy mezi postavami a celková atmosféra filmu, v několika místech jsem si vcelku užíval až nehollywoodsky rozvinutá témata a momentky. Bettanyho herectví mám moc rád, tady mi někdy svým projevem opravdu hodně připomíná Steva McQueena. Tyto kladné prvky bohužel často zastiňují opravdu debilní akční scény a hlavně strašně plytké pojetí tématu, jak je ostatně u tohoto typu filmů nedobrým zvykem. Démony bych ještě bral, ale sypat do andělů série ze samopalů je už trochu silné kafe. Tož zase nic, přátelé. |
|
[Rec] 2 (2009)
|
25.02.2010 |
| |
Rada pro začátek - pokud jste neviděli jedničku, určitě se na ni podívejte, než si pustíte REC2. Scénář je sice plný drobných kravinek, místy se mohli tvůrci držet trochu zpátky, s kombinací křesťanských démonů s biologickými experimenty to trochu přepískli - přesto to na mě opět fungovalo, takže klidně dám slabší čtyři hvězdy. Tvůrci mají opravdu velmi dobrý cit pro detail, nelineární scénář je hezky propletený, postavy hezky plastické, musím moc pochválit masky, došlo i na decentní dávku černého humoru. Sequel krásně navazuje na první část a nakopává původní komorní horror na úroveň adrenalinové jízdy - plně souhlasím se všemi, kteří přirovnávají styl zpracování tématu ke druhému dílu série Vetřelec. Nezapomínejme ale, že Vetřelce pokaždé točil jiný, velmi vyhraněný tvůrce, tady se proto trochu bojím trojky, která nás beztak nemine - riziko upadnutí do schématu už bude příliš velké. Prozatím si ale užívejme tenhle krásný mix horrorových žánrů, než ho amíci zprzní nějakým remakem. |
|
|
