''Potom, zničehonic, válka skončila tak rychle, jak začala ''. Afektovaná snaha otevřít konzumní, úzkoprsé a povrchní společnosti oči- Žel bohu tomuto filmu se člověk musí smát a to je právě to, co autor nechtěl. Už tak pokřivený obraz transsexuální minority nechtěně zesměšňuje svou neumětelskou režií a slaboduchým přednesem.
Glen or Glenda není skvělý film jako Plán 9, pro svou otevřenou a naivní lásku k filmům, ale pouze agitujícím brakem,
který sic vypovídá hodně o osobnosti režiséra, ale nijak jinak přínosný není.
Neboť je film krásné médium pojící v sobě několika umění, je třeba brát v potaz, že sic se jedná o scenáristické rochnění se v artu, režijně je zvládnutý a kdo má oči, toho kamera unese.
Uzřel jsem 150-ti minutovou verzi, která je komponována do falusu. Forma na pomezí televizní inscenace a divadelního záznamu podporující teatrálnost herců, jen umocňuje trpkou chuť Vidalova scénáře.
Pokud chceme zařadit film mezi exploatační filmy, musíme si nejdřív vyložit slovo exploatace, tak jak nám káže slovník: Exploatace - VYKOŘISŤOVÁNÍ, HOSPODÁŘSKÉ ZUŽITKOVÁNÍ, VYUŽITÍ. (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/exploatace) Anglický ekvivalent je slovo Exploitation, mající stejný význam.
Pokud tedy snímek je exploatační, či se jedná o exploitation film, trefil režisér Srdjan Spasojevic hřebík na hlavičku. Podařilo se mu tak, jak obsahem tak poselstvím, propojit film s daným subžánrem. Zmínil jsem slovo poselství. Je poselstvím filmu: metafora Srbské historie? Kritika východní společnosti, která by i za pár dukátů zaprodala svou matku? Nebo nám snad ukazuje naši stinnou stránku, ovládanou základními pudy? Bůh ví.
Mé první setkání s tímto opomíjeným géniem českého filmu, nedopadlo vůbec špatně. Na 79minutách se rozehrává psychologická rošáda, s démonickým Hrušínským trénující na Kopfrkingla. Palec nahoru za parádní jazzový doprovod.
Sci-fi road-movie beze stopy jediného klišé aneb taktéž filmový záznam realističtější než-li District 9. (U kterého naproti tomu nemáte tendence usínat.)
Kopirak VanDammovek, ktery svemu zanru ostudu nedela. Kdyz pomineme ultrahloupy scenar, (prece jen v tomto zanru se na odusevnelost nehraje) mame 40 minut souboju, ktere bavi.
Propracovaná ''flashgordonovska'' sci-fi sterilitka, která své ''mužo'' těží hlavně ze zamilovaných hlav geeků. Nijak převratná papundeklová limonáda s jedním toporným soubojem na meče a zfetovanými troopery, si i přesto našla své věrné jedie.
S rozpočtem stoupají i Nolanovy ambice. Srovnávat film s Matrixem je na místě pouze v případě, jedná-li se o příběh. Neboť Matrix dokázal spojit akci se zajímavým nápadem. Inception má pouze ten nápad. Obsahem převyšuje mnohé avšak akce je na úrovni přestřelek jako z ''devadesátek''. Nolan se mi o krůček přiblížil, ale ještě stále nedokážu chrlit superlativy. (P.S. Vidím určitou analogii mezi Domem Cobbsem a Indiana Jonesem, pokud si myslíte jinak, reagujte do pošty)
Moje komentáře
Lidice (2011)
Dne 2. 6. 2011 jsem viděl v kině nehotovou verzi.
Skoč! (studentský film) (2009)
Nehodnotitelná práce studenta, který si ohmatal filmový materiál.
Vinyan (2008)
Pro každého je bolest jako zmatený, slzami zmáčený nekončící prales a je jen otázkou času, kdy nás v té bolesti ovládnou naši vnitřní démoni.
Glen, nebo Glenda (1953)
odpad!''Potom, zničehonic, válka skončila tak rychle, jak začala ''. Afektovaná snaha otevřít konzumní, úzkoprsé a povrchní společnosti oči- Žel bohu tomuto filmu se člověk musí smát a to je právě to, co autor nechtěl. Už tak pokřivený obraz transsexuální minority nechtěně zesměšňuje svou neumětelskou režií a slaboduchým přednesem. Glen or Glenda není skvělý film jako Plán 9, pro svou otevřenou a naivní lásku k filmům, ale pouze agitujícím brakem, který sic vypovídá hodně o osobnosti režiséra, ale nijak jinak přínosný není.
Hledání (amatérský film) (2008)
Tvorbu Jakuba Zvoníčka bedlivě sleduju už několik let a musím konstatovat, že překonává každým dílem sám sebe.
Pusher 3 (2005)
A tím je dokončena mozaika životů kriminálních živlů. Brutálně a pravdivě. (P.S. 3.1.2011: Nech je Ti země lehká Pete).
Letní láska (2006)
Neboť je film krásné médium pojící v sobě několika umění, je třeba brát v potaz, že sic se jedná o scenáristické rochnění se v artu, režijně je zvládnutý a kdo má oči, toho kamera unese.
I Miss Sonia Henie (1971)
Roztodivná poklona bělovlasé ďáblici, která s ocelí na nohou, pokořila ledy.
Waterloo (1970)
Bondarčukova opulentnost je dechberoucí.
Caligula (1979)
Uzřel jsem 150-ti minutovou verzi, která je komponována do falusu. Forma na pomezí televizní inscenace a divadelního záznamu podporující teatrálnost herců, jen umocňuje trpkou chuť Vidalova scénáře.
Srbský film (2010)
Pokud chceme zařadit film mezi exploatační filmy, musíme si nejdřív vyložit slovo exploatace, tak jak nám káže slovník: Exploatace - VYKOŘISŤOVÁNÍ, HOSPODÁŘSKÉ ZUŽITKOVÁNÍ, VYUŽITÍ. (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/exploatace) Anglický ekvivalent je slovo Exploitation, mající stejný význam. Pokud tedy snímek je exploatační, či se jedná o exploitation film, trefil režisér Srdjan Spasojevic hřebík na hlavičku. Podařilo se mu tak, jak obsahem tak poselstvím, propojit film s daným subžánrem. Zmínil jsem slovo poselství. Je poselstvím filmu: metafora Srbské historie? Kritika východní společnosti, která by i za pár dukátů zaprodala svou matku? Nebo nám snad ukazuje naši stinnou stránku, ovládanou základními pudy? Bůh ví.
Bez slitování (2006)
Korejci vědí, jak správně namíchat sladkobolnou limonádu bez bolení zubů po ochutnání.
Africká Královna (1951)
A tak to je i v reálném životě. Ženy nám vylijí alkohol, oholí nás a z naší Africké královny udělají torpédo a to vše s laškovným úsměvem...
Třicet jedna ve stínu (1965)
Mé první setkání s tímto opomíjeným géniem českého filmu, nedopadlo vůbec špatně. Na 79minutách se rozehrává psychologická rošáda, s démonickým Hrušínským trénující na Kopfrkingla. Palec nahoru za parádní jazzový doprovod.
Where the Hell is Matt? (2008)
Matt pošlapal pár tulipánů a zadupal do písku pár krabů a úplně se vykašlal na Prahu. Matte, Matte!
Kdyby... (1968)
Kdyby Vigo nenatočil Trojku z mravů, nepopiratelně by svět přišel o inspiraci pro surrealistický film a Anderson by neměl z čeho čerpat.
Conan: The Adventurer (TV seriál) (1992)
Nostalgicky vzpomínám na doby kdy jsem toužil mít také svého Fénixe.
Banditi nebe (1986)
Hrozně nudná a nedomrlá kovbojka spíchnutá horkou jehlou amatéra.
Scott Pilgrim proti zbytku světa (2010)
I přes utahaný konec sázím plný počet! Tak perfektně vystajlovanou parádu jsem nezhlédl od 300.
Čtyři lvi (2010)
Christopher Morris porodil výborný debut, jehož síla je z jakého prostředí si dělá srandu a za to má u mě Morris plus.
Monsters (2010)
Sci-fi road-movie beze stopy jediného klišé aneb taktéž filmový záznam realističtější než-li District 9. (U kterého naproti tomu nemáte tendence usínat.)
Expendables: Postradatelní (2010)
Filmová pocta akčnímu žánru uplynulých dvaceti dekád, podobající se svým béčkovým vzorům víc než je zdrávo.
Zkamenělý les (1936)
Elegantni filmove rozlouceni s dobou desperadu na pozadi pribehu s poselstvim o smyslu zivota a obetovani se pro dobro druhych.
Neporazitelný II: Poslední zůstává (2006)
Kopirak VanDammovek, ktery svemu zanru ostudu nedela. Kdyz pomineme ultrahloupy scenar, (prece jen v tomto zanru se na odusevnelost nehraje) mame 40 minut souboju, ktere bavi.
Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977)
Propracovaná ''flashgordonovska'' sci-fi sterilitka, která své ''mužo'' těží hlavně ze zamilovaných hlav geeků. Nijak převratná papundeklová limonáda s jedním toporným soubojem na meče a zfetovanými troopery, si i přesto našla své věrné jedie.
Tři muži a nemluvně po 18 letech (2003)
Všemi těmi klišé si film dělá srandu sám ze sebe a po 22 letech nostalgicky vzpomíná na léta minulá...
Jste to, co jíte (TV pořad) (2006)
Pokrytčí matka celulitýdových princezen dává na zadek středostavovskému supermarketovému zžírání.
5 proti 5 (TV pořad) (2007)
Typický produkt peněžní kultury, vyzdvihující stádovost našich spoluobčanů, vyplňující prázdné chvíle mezi příchodem z práce a televizními novinami.
Počátek (2010)
S rozpočtem stoupají i Nolanovy ambice. Srovnávat film s Matrixem je na místě pouze v případě, jedná-li se o příběh. Neboť Matrix dokázal spojit akci se zajímavým nápadem. Inception má pouze ten nápad. Obsahem převyšuje mnohé avšak akce je na úrovni přestřelek jako z ''devadesátek''. Nolan se mi o krůček přiblížil, ale ještě stále nedokážu chrlit superlativy. (P.S. Vidím určitou analogii mezi Domem Cobbsem a Indiana Jonesem, pokud si myslíte jinak, reagujte do pošty)
A-Team (2010)
Svižná popcorn akce s hloupými zvraty vycucané z prstu, (jak je to Carnahana zvykem) aby film nepůsobil, jako totální ''hloupej'' film.