Poslední recenze (112)
Mission: Impossible Odplata - První část (2023)
Po vynikající šestce, kterou považuji za etalon moderního akčního filmu a které bych dal 100 %, je toto výrazný kvalitativní sešup. Scénáristicky je to učebnicová definice plytké honby za McGuffinem (klíč), až je k nevíře, že to takhle opravdu prošlo bez jakékoliv přidané hodnoty. Napětí v akčních scénách je poloviční než minule (kromě závěru, ten je super), zbytečný humor kazí imerzi a až příliš je vidět snaha o prezentaci hezkých kulis na úkor děje. Pořád je to řemeslně a z hlediska production values vysoký nadprůměr, ale zklamání po stránce scénáře a diváckého prožitku tedy veliké.
Flash (2023)
Na hraně 3* a 4*. Pomohlo možná nízké očekávání dané špatným průměrným hodnocením. Hlavní hrdina není moc sympatický a triky jsou občas ošklivě digitální, ale jinak to je docela OK. (Bohužel nedokonalé digitální triky jsou už dnes časté, tak bych to nevytýkal zrovna jen tomuto filmu. Avatar je holt jen jeden.) Dějově je to ale jinak v rámci už dávno vyčpělého žánru komiksáren vlastně v pohodě, nějaká invence tam patrná je. Nenudí to, má to spád, občas to pobaví, provazby na další hrdiny DC potěší, stejně jako batmanovská nostalgie a nerdovské odkazy do multivesmíru. Ale jasně že to žádný zázrak není. Pro fanoušky DC 65 %, po ostatní tak 50 %.
Matrix Resurrections (2021)
Film jsem viděl čtyřikrát a snad pokaždé je to ještě lepší. Vyloženě vynikající film, především promyšleným scénářem. Oproti masově sdílenému názoru, že to není povedený film, je potřeba se zde vymezit. Jediná „slabina“ jsou akční scény, které jsou v porovnání s původní trilogií „jen“ normální, ale vše ostatní je brilantní skoro jako dřív. Vlastně mě překvapuje, že to fanoušci původních filmů moc nemají rádi. Je to chytré, scénáristicky opravdu vytříbené a sofistikované (opakovaná shlédnutí hodně pomáhají), myšlenkově bohaté, nabízí to řadu WTF momentů, které na matrixu máme tak rádi (zejména v první hodině), fungují tu emoce, má to spád, nejsou tu hluchá místa (v tom je to možná i lepší než trojka!), je to příjemně meta, až na výjimky to dobře vypadá, je to výborně zvládnuté i herecky. Nechápu ten hejt. Tento film je přitom několik věcí zároveň: 1) naprosto obstojné pokračování příběhu matrixu (což po uzavřené trojce snad ani nebylo možné, ale Wachovská to dokázala!), 2) je to meta-esej o tom, jaké by mělo a mohlo pokračování matrixu být, 3) je to meta výpověď o dnešní době, ve které se lidi skrze emoce nechávají ovládat ještě lépe než dřív skrze (umělá) fakta – proto je vhodně zvolená nová postava psycho-Analytika oproti mechanicky přesnému Architektovi, 4) je to meta o zábavním průmyslu jako celku a 5) je to meta asi i o wachovské a její (aktuální a budoucí) pozici ze něm. A pravděpodobně je tam toho ještě o mnoho více… Pravda, aby si divák film naplno užil, musí umět vychutnávat ty metaúrovně stejně vydatně, jako tu primární story. Ale nebyla tohle kvalita celé matrixovské ságy, kvůli které ji máme rádi, od počátku? Pro diváky, pro které byl první matrix především akční spektákl s úžasnými triky, bude matrix 4 opravdu málo. Na téhle rovině toho mnoho nenabízí. Ale všichni ostatní tomu klidně můžou dát druhou šanci a nechat se nadchnout. Stojí to za to.
Poslední deníček (1)
Hodnocení
5* Super film, který mě něčím nadchl a jen tak neodezní. I další dny na něj budu myslet a bude mě to bavit. Má např. velmi silný emocionální dopad, silné nosné myšlenky, velmi záživný rafinovaný děj, zábavný styl vyprávění, novátorský vizuální styl apod. Takový film určitě budu někdy chtít vidět znovu a většinou si ho při další projekci užiju minimálně stejně nebo dokonce ještě více.
4* Film, který jsem si užil a stojí za to ho někdy vidět znovu, ale není to nic extra. Může jit o film, který sice nemá žádnou chybu, ale taky nemá (pro mě osobně) nic "navíc", proč bych na něj kdovíjak myslel po jeho skončení. Do hry vstupuje i subjektivní obliba či naopak nezájem o některá témata/náměty.
3* Jakžtakž to šlo, celkově pořád ještě příjemné, ale už mi tam dost věcí vadilo nebo chybělo. Často jde o filmy, které jsou prázdné/nudné/nijaké, nebo sice přeplněné, ale blbostmi... případně nefungují úplně dobře jako filmy (ne zcela srozumitelné, nekonzistentní, řemeslně nezvládnuté apod.)
2* Celkově již nepříjemný zážitek, rozhodně nechci vidět znovu, i když to není úplná katastrofa. Může to být i řemeslně profesionálně natočený film, který je ale obsahově úplná blbost či nesnesitelná nuda.
1* Vyloženě nepovedený film, který nefunguje.
Odpad Nestojí ani za dokoukání. Nedá se vydržet.
------------------------------
Co: Hodnotím subjektivně, především pro sebe - jak se mi film líbil, nikoliv jaký je. Nesnažím se zde o „objektivní" hodnocení filmu z pohledu jeho role ve filmové historii, politické nebo kulturní důležitosti, řemeslné náročnosti apod. Předmětem hodnocení je subjektivní prožitek, který ve mně film vyvolal.
Kdy: Hodnocení se vztahuje vždy k době zhlédnutí, nepřihlíží se k době vzniku. I u starých filmů tedy hodnotím aktuální filmový zážitek dnešními měřítky (i když je to vůči nim asi nefér).
Jak: Při hodnocení celkového subjektivního dopadu a prožitku beru v úvahu zejména tři kritéria (přibližně se stejnou váhou):
(1) obliba tématu (námětu) – např. téma partnerské vztahy, vyrovnávání se se stárnutím, vize budoucnosti, objevování fantasy světa, dobrodružná výprava, válečné hrůzy, cestování časem, historický popis, výpověď o generačních hodnotách apod.; hodnotí se osobní obliba a atraktivita námětu, vč. abmicióznosti; součástí hodnocení je zde i zvolený žánr, což je něco jiného (např. sci-fi akce, sci-fi komedie, sci-fi horor, sci-fi drama atd.)
(2) zpracování daného tématu – struktura děje, záživnost, vypointovanost jednotlivých linií, kvalita dialogů, inteligence chování postav, konzistentnost, vyváženost, styl vyprávění, komplikovanost a intelektuální náročnost, rafinovanost scénáře (volba cílové skupiny)
(3) kvalita filmového ztvárnění – funkčnost využití filmových prostředků, zajímavost režijního rukopisu, vizuální stránka (kamera, výprava, triky, střihový styl, tónování a svícení), zvuková stránka (hudba, zvuk), tempo, herecké výkony
V mém subjektivním hodnocení některé náměty a žánry nutně nenabízejí – ani při sebedokonalejším zpracování – potenciál plného hodnocení (např. mě nebaví vyvražďovací/mučící násilné horory, ať už budou natočené sebelépe, stejně jako si neužiju metalový koncert špičkové kapely, když mě ta hudba nebaví). Naopak, ani sebeatraktivnější námět nepomůže, pokud je nevhodně zpracován (např. se inteligentní postavy začnou chovat nelogicky a nekonzistentně, jsou nepřesvědčiví herci apod.)