Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Dobrodružný

Oblíbené filmy (10)

Antikrist

Antikrist (2009)

Jedním slovem: whow. Dokonalá režie, perfektní kamera, dechberoucí prolog a "třešničkový" konec tak, jak ho mám rád. Pan režisér nám bez ostychu "na férovku" servíruje odporné scény, které jsou ještě nechutnější tím, že jsou zkrátka TOLIK reálné a nepřibarvené. Strhující podívaná dvou herců beze jmen, která pozvolna, ale především systematicky otevírá a obnažuje divákovu psychiku, až se nakonec dostane k tomu nejcitlivějšímu jádru každého z nás, kde od poloviny snímku úspěšně parazituje, přičemž nakonec vaši psychiku nenápadně kompletně znásilní jakoby nic a vy ještě druhý den nemůžete myslet na nic jiného, než na Antikrista.

Já, padouch

Já, padouch (2010)

V oblasti "animáků" je pro mě tento jednoznačně vlajková loď. Neuvědomuji si, že bych se v průběhu promítání jenom trochu nudil. Zajímavé je, jak snímek nenásilně střídá nebo obrací veškeré lidské preference či emoce. Padoucha, který by měl být zákonitě záporákem, si zkrátka po chvíli "osvojíte" a fandíte už hlavně jemu, i když morálně nedělá zrovna úplně správné věci. Zajímavý začátek, zábavná zápletka, žlutí pomocníčci (kteří mě totálně dostali) a nádherný happy end, u kterého i moje slzné kanálky trochu zapracovali :) Animák jak se patří.

Klub rváčů

Klub rváčů (1999)

Parádní snímek se skvělým Bradem Pittem a hlavně bezkonkurenčním Edwardem Nortonem. Děj sám o sobě by byl velmi zajímavý a zábavný, i kdyby nakonec nepřišla třešnička. Ta ale přišla a celému předchozímu ději nasadila nepromokavý kabátek s velmi silným sociálním a socializačním aspektem. Kromě hlavních myšlenek se dají nalézt i vedlejší a díky bohu stejně dobré, jako např. to, že člověk často bojuje sám se sebou. 5 hvězd bez váhání.

Prokletý ostrov

Prokletý ostrov (2010)

Opět film, který mi hraje na strunu nejen DiCapriem, ale hlavně tak neskutečně dobrým koncem, že zůstává rozum stát. Ze začátku jsem se trochu nudil a dokonce i sledoval, v jaké zhruba části se film nachází, ale jakmile začlo jít do tužšího, bavil jsem se jako nikdy předtím u tak trochu tajemných filmů. Především pochyb jsem měl spoustu - kdo že v čem vlastně ještě může "jet", jak různě může vypadat pravda apod. Dá se říct, že si se mnou pan režisér pohrával jako kočka s myší. Závěr všechny moje předchozí myšlenky ohledně možného vyústění děje rozdupal, snímek podepsal, zabalil a opatrně vložil do kategorie pětihvězdičkových filmů, kam bezpochyby patří.

Přizdis*áči

Přizdis*áči (2011)

Tak takhle rozhodně ANO! :-) Co jiného by si také tvůrci komedie mohli přát, než diváka, který se popadá za břicho od začátku do konce filmu? S radostí se právě k těmto divákům hlásím - co scéna, to nezastavitelný výbuch toho nejupřímnějšího smíchu. Musím se přiznat, že takový záhul moje břišní svaly ještě nezažily a bolí mně ještě teď - 2 dny po projekci. Nepopiratelnou pravdou asi je, že cílová skupina tohoto snímku je velice, převelice zřejmá, a možná ani v ní by povaha snímku nemusela sednout úplně všem. Nicméně tohle je můj šálek kávy. Zde funguje úplně vše. Scénář, režie, herci - vše úžasné a bez jediné chybičky. Humor naprosto geniální. Důležité je pravděpodobně zmínit, že jsem dodnes neznal seriál, na který The Inbetweeners Movie navazuje, a tak nemám možnost srovnávat. To je vzhledem k (pro mě) nepochopitelně nízkému hodnocení zde na ČSFD asi jen dobře. Díky tomuto snímku se na seriál nejspíš brzo vrhnu.