HAL

Mám pro oldschool špionážní filmy slabost, Tinker Taylor pro mě patří mezi nejlepší filmy minulé dekády, a The Curier nezklamal ani v nejmenším - samozřejmě se Alfredsonově majstrštyku nevyrovná, navzdory shodnému obsazení Cumberbatche, ale v žánru obstojí bez problémů. Dobře při tom těží ze své "jinakosti", hlavním hrdinou není žádný protřelý agent, ale obyčejný civilista který se do všeho kolem Kubánské krize zamíchá spíš jen náhodou a zprvu takřka proti své vůli - a to jak, při souběžné snaze o zachování nějakého normálního civilního života, postupně hledá odvahu a zaujetí pro službu je největší silou filmu. Což pak perfektně vygraduje když on sám přebere otěže a stane se hlavním hybatelem. Jen je to vyvrcholení trochu předčasné, poslední půlhodina už trochu změní žánr a ztrácí drajv, i když je nutná pro dovyprávění příběhu - který je podle skutečnosti, což film zvedá na ještě trochu vyšší level. 8/10

Stowaway není vyloženě srágora, není to film který by mě něčím opravdu štval, na rozdíl třeba od nedávného Clooneyho Midnight Sky nebo nedej bože Chaos Walking. Jeho problém je že je to dost prázdný film, vypráví v podstatě to samé co Sunshine zvládlo mnohem lépe a během asi deseti minut, kdežto tady se s tím táhnou skoro dvě hodiny. Kořen zápletky tedy sfouknou během pár vět, čímž moc neprospívají její důvěryhodnosti, ale zbytek filmu zdlouhavě řeší prakticky ten samý problém co jsme zvládli vyřešit už v Appolo 13... a ani to drsnější finále pak nedokáží pořádně prodat. Je mi jasné že tady se snaží víc o ponor do hloubi duše astronautů v extrémní situaci, ale na to tu zase chybí mnohem větší talent před kamerou a hlavně za ní - on Joe Penna není žádný Tarkovský. Na druhou stranu - na totální nízkorozpočtovku od mladého režiséra ve které jsou za celou dobu jen tři herci to je vlastně docela dost slušné. Film vypadá velice dobře a realisticky (ten design vesmírné lodi se mi tu vážně moc líbí) - popravdě realistický je mnohem víc než tipuji tak desetkrát dražší Gravity. Věřím že kdyby na režiséra začal brutálně šlapat nějaký producent a donutil ho sestříhat ho minimálně o půl hodiny, tak se nakonec dočká mnoha pochval. 6/10

Velmi promarněný potenciál - sci-fi námět o large scale vojenském střetu moderní armády a fantasy světa navnadí, ale po prvních dílech se už navzdory logice prakticky vůbec neřeší. Obecně snaha o příběh jde úplně do kopru a všechny díly jsou převážně epizodické a svou náplní poněkud jednoduché: obvykle jde jen o to o obklopit teen nerdy ve vojenských uniformách co největším množstvím lolitek v cosplay oblečcích, mezi kterými pak budou strašlivě awkward a všichni budou moc mluvit o tom jak by si chtěli zašukat... což ale samozřejmě nikdy neudělají, protože jsou všichni tak moc roztomile awkward, a tohle je jen komediální seriál pro děti. Ani jejich romance příběhy se tak nikam neposunují. A když už na nějakou tu bitku dojde, i ukázání jakékoli výraznější brutality nebo kreativního využití střetu techniky a magie se vyhýbají. Škoda. 6/10

Esenciální Malick - jak mnoho režisérům trvá dlouho než se vypracují a najdou svůj styl, Malick byl svůj zjevně už od začátku, od svého prvního výpravnějšího a rozmáchlejšího filmu. Dokonce i tu kameru měl už tady stejně hypnoticky vtahující jako ve svých pozdějších eposech (a to jsem si myslel že tu se naučil až později od Lubezkiho). A jakkoli na mě jeho následující Nový Svět a Strom Života zapůsobily silněji, toto se vedle nich nijak neztrácí, je to spolu s nimi fascinující triplet - a ve svém žánru snese Tenká červená linie srovnání jedině s Coppolovou Apokalypsou. Všechny ostatní válečné filmy jsou vedle nich jen povrchní zábavou. 9/10

Hele fakt tomu nebudeme říkat film. Tohle je porno pro děti, nic jiného. Příběh je k nenalezení, tady jen hezké holky v uplých hadrech tančí a nebo se potí ve fitku ve videoklipovém střihu a s rozjetou disko hudbou - a jediné co z toho přežilo aspoň trochu ve zdraví do dnešní doby je právě ta hudba Giorgia Morodera.

Shawshank s koulema.

Zajímavý film, ale zůstává, a mám dojem že záměrně, spíš hyperbolickým obrazem doby než vyprávěním silného příběhu. Nevede k tomu ani tak to že je hlavní postava ultimátní zmrdeček, ale že po vynikající první polovině, kde ten člověk působí až nepříjemně uvěřitelně, se s čím dál vyhrocenějším příběhem z něj stane trochu karikatura. Vůbec mi pak už nebyla jasná jeho motivace, ztratil jsem pocit že je nějak "lidský", člověk se svými slabostmi a touhami. S tím jak je stopáž dlouhá mě už ani nebavilo se na něj dívat. Čemuž nepomáhá ani to že čím víc vše ve filmu eskaluje, tím míň to bylo věrohodné, až z Hatera ke konci zbyl do jisté míry jen od reality odtržený konstrukt. Ale jisté je že si ho budu pamatovat mnohem víc než jeho prequel Místnost Sebevrahů, kterou jsem kdysi viděl na LFŠ. 7/10

Dougha Limana mám rád, Bourne Identity i Edge of Tomorrow se staly instantními klasikami a i Pan a Paní Smithovi a Barry Seal byly hodně fajn filmy... jenže vedle nich natočil i Jumpera s Haydenem Christensenem, a přesně z jeho ranku je Chaos Walking. Mladé hvězdičky z aktuálně populárních frančíz v hloupém příběhu a v povrchně vymyšleném světě. A fakt mě to mrzí, na jeho spolupráci s Hollandem a Ridley jsem se těšil a ta hlavní myšlenka mi přišla velmi nosná - postapokalypticky působící svět ve kterém všechny myšlenky jsou hned všem na očích a tak v něm neexistuje tajemství, a zároveň se všichni propadají k primitivně pudovému chování, to má velký potenciál. Ale tady s tím pracují jednak hrozně nezajímavě, a jednak extra líně - scénáristé "podvádějí" tu premisu jak se jim to hodí. Když chtějí aby se hlavní hrdina hloupě prozradil, tak se to samozřejmě hned stane. Ale když před ním má celá vesnice celý jeho život držet strašlivé tajemství? No tak to přece není žádný problém. Nakonec je to celé jen o tom aby Tom Holland mohl hrát nadšeného blbečka (takže vlastně to samé co ve Spider-Manovi) a s velmi ošklivě oblečenou a učesanou Daisy Ridley se během pobíhání po lesích sbližoval co nejtrapněji. A přitom je honí nudný Mikkelsen a nějaký černý magor, a asi na půl minuty se objeví i mimozemšťan, který vypadá cool, chybí mu ruka, a nemá tu absolutně žádné opodstatnění - nic se o těch mimozemšťanech nedozvíme, tenhle jen přijde a zmizí, v příběhu dál nehrají roli. Wtf. Btw naprosto netuším co na tom stálo sto mega. Oni se doslova celou dobu honí po lesích s pár ruinami, vypadá to ještě o něco levněji než nedávný německý seriál Tribes of Europa co se točil v Praze a v okolí Mácháče, a na žádnou velkou akci nedojde.

Z JL: Flashpoint Paradox bych mohl být opravdu nadšený jedině kdyby mi bylo dvanáct. Je sice lepší než třeba taky dost chválené Batman: Mask of the Phantasm, ale ne proto že by tu byl třeba lepší příběh nebo propracovanější charaktery, nebo to byl celkově dospělejší film, ale protože tohle je čistokrevný slash, ve kterém se mohli scénáristi urvat ze řetězu. Prostě fanfikce ve které si hrají se situacemi "co by byly nejvíc cool", dokonce včetně hrátek s románky mezi nepravděpodobnými postavami a jejich sexuální orientací. Přesně jako když si fanynky píší knihy o tom že Severus Snape je gay, a Ron začne chodit s Hermionou a Pottera to nasere a chce mu dát přes hubu (teď vyloženě parafrázuji zápletku Flashpointu). Jako samostatný příběh bez návaznosti na zbytek toho komiksového světa to ani omylem nefunguje. Ale když to beru jako slash, tak to zábava je, ne že ne. Nihilista Batman, Aquaman vyhlazuje lidstvo, Superman je posera, Joker je [spoiler], hromada superhrdinů umře, k tomu pár záběrů z velkolepých bitev ve zdevastované Evropě. Prostě jo, je to docela cool sranda. Samozřejmě bez jakýchkoli následků, pointa je přesně taková jak snad každý čekal od začátku. 7/10

V lehce postapokalyptickém Londýně (normální špinavé zapadlé uličky v Londýně, akorát je všude půl metru vody) umírají lidé brutálním způsobem rukama nevysvětlitelně nepolapitelného sériového vraha, a mezi oběti se zařadí i parťák drsného poldy Rutgera Hauera, takže na další hodinu a půl brakové zábavy je vystaráno - stane se z něj prvotřídní magor nadopovaný touhou po pomstě, doutníky a čokoládou, a v jeho neurvalé krasojízdě ho nezastaví ani typicky nasraný šéf, ani jeho nový Dušínovský parťák, ani jakkoli smysl dávající normální realita. Jak vezme do ruky obří rotační brokovnici, všem může být jasné jak to s tím srdce požírajícím hajzlem dopadne. Britové si tady natočili svého Dark Angela - jen mají toho sympaťáka Hauera místo hranatého Lundgrena, a jedou ještě o něco větší camp. Nadšení autorům nechybělo, no schopnosti už trochu ano, takže tenhle pokus o skloubení dost vážné hororové akce s až parodickou buddy movie nefunguje nijak zázračně. Ale jako blbé béčko je velice zábavný. 6/10