Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Dokumentární
  • Animovaný

Oblíbené filmy (10)

Sacro GRA

Sacro GRA (2013)

Týjo, takhle intimní a vřelý dokument, který se snaží provrtat a poodkrýt trochu toho obnošeného "lidství", tu už dlouho nebyl (a nebo vůbec jestli kdy byl). Rosi hledá kvintesenci života, aniž by to dělal nějak opulentně či podbízivě, ale činí tak upřímně a v té nejčistší formě.

Vše pro dobro světa a Nošovic

Vše pro dobro světa a Nošovic (2010)

Současná dokumentární tvorba mi začíná připadat jako pohádka o Blanických rytířích. Zatímco český fikční film kulhá na obě nohy a ani technofilní mladá krev nepředstavuje pro něj žádnou spásu, natož naději, můžeme se aspoň upínat k českým dokumentaristům. Vít Klusák může být s klidem v duši v jejich první linii. Za těch pár dokumentárních filmů si stihl vytvořit unikátní styl, který právě v Nošovicích dotáhl až absurdum. V dlouhých záběrech ničí své respondenty pouho pouhou spontánností, která je nutí k nechtěné autenticitě. Nošovice zároveň dokáží pokládat nepříjemné otázky o stavu dnešní společnosti, o kterých leckdy nechceme slyšet odpověď. Klusák provokuje, šaškuje, shazuje, zamýšlí se, ale to vše v hranicích fair play. Ne, všechny jeho argumenty jsou padné, ale nikdy nespadají do laciných kategorií manipulace, podbízivosti nebo televizní reportáže. Nošovice tak mnohem více vybízejí k debatě, dialogu, než k obecně přijímaným pravdám, čehož si na dokumentu obvzláště cením. O tom, že Nošovice jsou vlastně i didaktickým filmem ke studiu filmového dokumentu, protentokrát raději pomlčím. Po dlouhé době mohu říci, že do kina chodím na nového Klusáka, Marečka, Třeštíkovou. Co mají asi společného?

Zamilovaný Shakespeare

Zamilovaný Shakespeare (1998)

Hravá romantika, která dá připomenout stejně pohodovému ale hloupějšímu Příběhu rytíře. Film, jenž ví, co je to dobrý a inteligentní vtip, a dokáže udržet divákův úsměv po celou stopáž snímku. Kéž by se Shakespear zamilovával častěji.

Zapadákov

Zapadákov (1973)

Už jsem si zvykl, že Terence Malick vypráví své příběhy neobyčejně podmanivým způsobem. Ale i přesto mi Zapadákov vyrazil dech. Antiteze Dostojevského, reinkarnace antické tragédie, šíré pláně jihozápadu a do toho vybrnkává Carl Orff. Je až s podivem, kolik si toho právě ze Zapadákova odnesli jiní a snad i slavnější režiséři. Malickův debut je inspirativní cestou do pekel, která však nikdy nebude lemována dobrými úmysly, což Kit v podání uhrančivého Martina Sheena věděl už od začátku.

Ovládací panel
86. nej uživatel Česko
282 bodů