Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (331)

plakát

Oscar 2024 (2024) (pořad) 

Nejlepší Oscaři co jsem kdy viděl. Rychlé, vtipné, prakticky bez otravných politických agitací a po delší době s nominovanými filmy, které aspoň někdo viděl. Pohotový Jimmy Kimmel, nahý John Cena a geniální Ryan Gosling. Prakticky všechny ceny zasloužené, ale samozřejmě opomenutí I'm Just Ken byla (očekávaná) krádež v přímém přenosu, protože vtipnější/citovější píseň se skvělou choreografií (ve filmu i na oscarovém ceremoniálu) a se skutečným významem pro příběh snad nepamatuju.

plakát

Marvels (2023) 

Nesouhlasím se Scorseseho výrokem, že MCU není cinema, ale spíš zábavní park. I v tom zábavním parku totiž musíte makat, aby to trochu vypadalo a vy jste tak mohli něco vydělat. Marvels je ale jenom produkt, který kašle na logiku, příběh a hlavně na diváka. No a divák dal svou peněženkou jasně Disney najevo, že takhle fakt ne. Respektive ten film asi točili pro nějakou cílovku, ale určitě ne pro takovou, která z MCU udělala svého času fenomén. Není to tak špatný film jako Eternals a některé akční scény jsou dokonce i opravdu solidně natočené, ale ta znuděnost a až bezradnost toho všeho je do očí bijící. Kdybych měl ze všech otravných věcí vypíchnout jenom jednu, tak to bude znuděný výkon Jacksona, který tady předvedl jeden z nejvíc odfláknutých výkonů kariéry, kdy si přišel odříkat pár dialogů, sebral výplatu a fuck off. 4. fáze MCU byla omyl a 5. fáze poctivě drží nastolený trend směrem ke dnu.

plakát

Air: Zrození legendy (2023) 

Pohodové pojetí po celou dobu stopáže a aura (ne)přítomného Michaela Jordana navozuje pocit povedeného filmu, ale v jádru je to neskutečně rutinní snímek, na kterém není vidět ani náznak pokusu o cokoliv neotřelého.

plakát

Spider-Man: Napříč paralelními světy (2023) 

Dokonalost! Originalitou, propracovaností, nápaditostí a opět naprosto božským vizuálem je druhý Spider-Man světelnými roky vzdálen veškeré konkurenci a ještě zvýrazňuje všechna pozitiva prvního dílu. Toto je skutečně animovaná první liga. Famózní snímek v každém detailu.

plakát

Strážci Galaxie: Volume 3 (2023) 

Labutí píseň MCU. Obávám se, že třetí díl Strážců Galaxie bude (asi na dlouhou dobu) posledním filmem MCU, kde mi nebyl zcela ukradený příběh či osud jednotlivých postav. Hlavně je to ale super film natřískaný emocemi, skvělými momenty a jak už je u Gunna zvykem, tak naprosto luxusním soundtrackem. Ano, je to trochu přeplácané, občas cringe a možná je tam zbytečně moc postav, ale od konce 3. fáze tady nebylo nic tak zajímavého, zábavného a nejen na konci dojemného. Poslední závan starého dobrého prostředí, které, ať si to připouštím nebo ne, podstatným způsobem ovlivnilo můj filmový vkus, zájem o komiksy a vůbec mě osobně. Díky, Kevine.

plakát

Mariupol: Očima obyvatel (2022) (TV film) 

Russko je teroristický stát a ti sráči v Kremlu patří před soud v Haagu. Tečka.

plakát

Operace Fortune: Ruse de guerre (2023) 

Film, který nebavil nejenom mě, ale evidentně ani herce a Guye Ritchieho. Synonymum totální rutiny a nulové nápaditosti. Jedinou zajímavostí je naprosto nezajímavý název filmu, kterým byl snímek (ať už ho finálně odsouhlasil Ritchie nebo marketéři) předurčen k failu, protože téměř nikdo normální nedojde k pokladnám kin s tím, že "prosím 2 lístky na Operace Fortune: Ruse de guerre", uff.

plakát

Shazam! Hněv bohů (2023) 

Klasický případ filmu, u kterého si hlavouni filmového studia usmyslí, že by nebylo od věci vysypat více jak 100 milionů dolarů za druhý díl, který ale ve skutečnosti nikoho nezajímá. A po zásluze přijde v kinech totální výplach, ze kterého budou mít účetní Warnerů těžký bolehlav. Uznávám, že druhý Shazam je mnohem lepší a především vtipnější než totálně zoufalá jednička, přičemž je zde víc hlášek, frků, uvědomělých narážek a roztomilý kukuč Rachel Zegler, ale ve výsledku je to pořád odporně vypadající béčko, které celý superhrdinský žánr posouvá někam do pravěku. Některé vizuální efekty jsou skutečně příšerné a je pro mě nepochopitelné, za co tvůrci utratili ty prachy. Bohužel ani zdaleka to není tak příšerné jako herecký "výkon" Lucy Liu, kterým si hlasitě řekla o nominaci na Zlatou malinu. Celkově všechny scény s Lucy Liu nebo Helen Mirren byly tak moc cringe, až je zázrak zhlédnout celou stopáž až do konce a jejich scény nepřeskakovat.

plakát

BoJack Horseman (2014) (seriál) 

Fenomenální! Na začátku jsem trochu váhal, ale postupem času se z toho vyklubala naprosto geniální záležitost. Přestože to může znít velmi nepravděpodobně (animovaný komediální seriál o antropomorfním světě, ve kterém je hlavní postavou kůň, dříve televizní hvězda, nyní sotva přežívající troska), jedná se skutečně o jednu z nejpravdivějších ilustrací snad všech aspektů života. Život totiž může být zábava, ale taky pěkná svině. Některé díly jsou čistokrevná deprese, která diváka uzemní bezprecedentním způsobem (nepovedená "rozlučka" s Herbem, půlhodinový monolog na pohřbu, velká hádka s Toddem (fu*k man...), díl v BoJackově hlavě (stupid piece of sh*t), cesta ke smrti). To jsou momenty, kdy seriál dosahuje absolutního stropu quality TV. A v případě konce Sarah Lynn (a všech důsledků s tím spojených) dostane divák tak těžké emocionální dělo, že tento pomyslný strop seriál proráží. Pokud bych to měl dát do nějakého kontextu, jestliže Breaking Bad je králem hraných seriálů, tak kvalitativně na stejné úrovni je v kategorii animovaných seriálů BoJack Horseman... obviously. S01: 9/10. S02: 8/10. S03:10/10. S04:10/10. S05: 10/10. S06:10/10.

plakát

Ghosted (2023) 

Zatímco ve 20. letech 20. století započal „Zlatý věk Hollywoodu“, tak ve 20. letech 21. století započala éra „AI filmů“. Co si pod tím představit? Jsou to filmy neskutečně sterilní, bez nápadu, bez chemie mezi herci, rutinní, strojené, umělé, zkrátka generické, jako by je vytvořila umělá inteligence. Hlavním cílem je to, aby se všem líbily, takže dostanou líbivou fasádu, áčkový casting, hvězdná camea, pomrkávání na diváka, hudební doprovod doplněný o nějaké mainstreamové songy a podobnou (marketingovou) péči, jakou mají produkty od Applu. V jádru jsou to ale zoufalé béčka s odpornými vizuálními efekty a především to jsou příšerně prázdné filmy, které k rozvoji kinematografie přispěly čistou nulou. Do této kategorie lze zařadit například Red Notice nebo The Gray Man a nyní i Ghosted. Všechny tyto filmy bych měl za normálních okolností odpálit svým hodnocením na úplné dno, nicméně před jejich sledováním vždycky snížím očekávání na absolutní minimum, takže ve výsledku se spokojím s málem. Sympatická ústřední dvojka (i když se do těchto rolí moc nehodí), zábavná romantická linka (i když zoufale neoriginální) a… OK, to je vše, našel jsem jenom dvě pozitiva. Film, u kterého dokážu pochopit jakékoliv hodnocení. Musím ale uznat, že až na podobný typ filmu narazím, aniž bych si předtím přečetl první reakce a zákonitě tak výrazně nesnížil má očekávání, bude hodnocení výrazně horší.