Movieaddict

Hodnotit seriál po prvním dílu je asi poněkud zbrklé. O to zbrklejší je z fleku dát 5 hvězdiček. Ale dovolím si udělat výjimku. Pilotní díl by klidně mohl být samostatným filmem, neb byl do jisté míry zakončený (nebo zacyklený... pun intended). Získala si mě pomalost a rozvážnost vyprávění, dlouhé a promyšlené záběry, které trvají tak akorát aby divák mohl nasát maximum atmosféry - žádné pokoušení trpělivosti diváka jako u Tarkovského (no co, jiná doba), ani tolik populární klipovitost (no co, dnešní doba trpící ADHD). Dále mě zaujala jakási samozřejmost a nenucenost s jakou se příběh vyvíjel a jak postavy na děj reagovaly, opět s jakousi rozvahou a neuspěchaně, s klidem, až stoicky (až na výjimky a pár hozených předmětů). Třetím bodem jsou vizuální efekty, které výborně doplňovaly, ale nepřehlušovaly reálné prostředí. Podobně dobrý dojem ze cgi jsem asi měl jen u Arrival a Duny. A nakonec hudba, která shrnuje vše výše zmíněné. Za mě dokonalost a příklad kvalitní filmařiny. Těším se na další díly a doufám, že nepřijde zklamání.

Už dlouho jsem čekal na a) povedený horor, který by nebyl jen snůškou lekaček a podobných nesmyslů b) kvalitně zpracovaného Kinga. Tady se mi splnilo oboje (tedy těsně vedle, ale Joe Hill se snad taky počítá). Tohle byla prostě setsakra dobře zvládnutá práce. Neuspěchaný příběh a poctivě budovaná atmosféra, výborné (především) dětské herecké výkony. Proč TO proboha nemohli natočit takhle? Místo toho vznikla ta příšerná nekoukatelná zhovadilost. The Blackphone výborně vystihl atmosféru a pocit, který ve mě zanechala knižní verze IT.

Další generická zhovadilost zbytečně zabírající cenné místo v časoprostoru. Zhlédnuto na miniaturní obrazovce v letadle a i tak byla poznat mizerná kvalita efektů. Postavy stupidní, příběh stupidní, geneticky zmutovaní dinosauři... no to je nápad. že to nikoho předtím ještě nenapadlo. A děkuji za tolik objevných morálních poselství, škoda, že mi není deset. Zhlédnuto do poloviny, poté jsem naznal, že ani jako levný zaháněč nudy to nefunguje, tak jsem to vzdal a následně zkoukl původní Jurský park (vřelé díky Lufthanse za objemnou filmovou databázi) a mohl tak ihned srovnat. A i na té pitomé malé obrazovce bylo jasné, že jednička stále vede ve všech oblastech, dokonce i efekty podstatně uvěřitelnější, takže hanba, že v roce 2015 je možné, že vznikne podobná pomatenost.

Začátek je dokonalý, frenetické výlevy arogantního mladého mistra kaligrafie nemají chybu a celé to začíná dosti slibně. K seriálu jsem se dostal přes zájem o japonskou kaligrafii, čekal jsem tedy, že se zde dozvím více o její podstatě a filosofii a částečně jsem byl v tomhle ohledu spokojený. Člověku je chudáka Handy, zmítajícího se v agonii ega a pochybností, někdy až líto... ale co si budeme povídat, je to prvotřídní sranda! Aneb sto způsobů jak něco zpackat v podání nepříliš praktického umělce. I přes krátký rozsah seriál postupně bohužel ztrácí na síle a vyznění je poněkud banální. Ale i přesto je Barakomon povedené krátké dílko, které stojí za to především kvůli prvním několika epizodám (Naru se cítí být dospělá, protože se naučila číst Katakanu a Hiraganu... a pak zjistí, že existuje něco jako Kanji :D ). Určité můžu doporučit fanouškům Natsume Yuujinchou a podobných poklidných záležitostí. Poznámka či přání nakonec: Kéž by vznikl seriál ve stylu Mushishi zabývající se kaligrafií, to by byla nádhera! Morousové jako já by si pochutnali :)

Po půl roce od zhlédnutí přiznávám, že si z filmu nepamatuju skoro nic kloudného až na jakousi barevnou změt, rozmazané postavičky všeho druhu skákající, křičící a máchající mečem... což o něčem svědčí. Jednoduše pro mě sehr hektisch! Což takhle se trochu sem tam zastavit a zafilozofovat si? Aneb jinými slovy krátké doporučení pro Jacksona: Míň vody, víc řeči! :)

Tak to tu máme. Druhá trilogie ze Středozemě (ne)zdárně završena. Tak dlouho Jackson foukal a foukal, až tahle předimenzovaná gigantická bublina praskla. Shrnul bych to asi takto. Za jedinou opravdu povedenou část považuji první polovinu prvního filmu (Do odchodu z Kraje). Dále sem tam nějaký ten světlý bod, hláška, krátká scéna, pak dlouho dlouho nic (celý třetí film) a naštěstí příjemný konec, který trochu napravuje reputaci celé trilogii. Zbytek nepovažuju za Tolkiena, ale za nicneříkající přebujelou barevnou vatu směřovanou co nejširšímu publiku plnou prvoplánové akce bez špetky nějaké myšlenky. A Bitva pěti armád zatlouká poslední hřebík do rakve. Takový soubor pseudohlubokých hlášek, navíc povětšině recyklovaných z Pána Prstenů a vytržených z kontextu jsem vážně nečekal. Použití archaického jazyka zde působí trapně a strojeně a veškerá poetika je ta tam. První dva filmy byly koukatelné, ačkoliv od výše zmiňované poloviny jedničky šla kvalita dolů. Jasně, Hobit je v podstatě prostoduchá (neznamená hloupá) knížka pro děti, Jackson se zde tedy snažil o jistou nadsázku a nemůžeme čekat to samé jako od LOTRa, jenže výsledek je jedním slovem trapný. Infantilní žertíky, které až na výjimky nedodávají filmu lehkonohost a nadhled, ale spíš jej dále degradují a nařeďují. Občas mi taky vadily drobnosti typu hlášek: "Oh, C´mon" od trpasličího krále, které mi sem vůbec nesedí. Celkově je Hobit zcela podřízený formě, respektivě zelenému plátnu a celé se to tváří jako přehlídka spešl efektů, které mi tedy moc spešl nepřišly. Vizuálně mi to až nebezpečně začalo připomínat Word of Warcraft (mimochodem, poněkud herní schéma je zde docela dost patrné... viz nutnost hlavního bosse na konci... asi nejtrapnější scéna hned po rádoby cool scéně s Legolasem hopsajícím po uvolněných šutrech) a z filmového světa dokonce pixarovské animáky, což asi nebyl zamýšlený efekt. Azog, epická to plastelínová figurka je jednoduše k smíchu. Hobit podle mě reprezentuje to, o čem by fantasy být nemělo a dává tak sucharským realistům do ruky mocnou zbran proti nám, snílkům a v realitě nezakotveným šílencům. Hobit je prostě komerční produkt, který prakticky ztratil kouzlo původní trilogie a přestal být svůj. Radši bych se podíval na verzi bez bitek a efektů a těch deset minut bych si náramně užil. Doporučení pro Jacksona... co takhle udělat zkrácenou verzi?

Motivací pro mě v tomto případě byl naprosto geniální opening doprovázený taktéž geniální skladbou od japonské zpěvačky Akiko Yoshidy (umělecké jméno Kokia). Bohužel toť vše, co mě na filmu zaujalo. Potenciál pro slušné sci-fi zde byl poměrně velký, především díky vybudování slušné atmosféry na začátku. Ačkoliv když řeknu, že v základu šlo o vizi postapokaplyptického světa zamořeného jakýmsi zmutovaným rostlinstvem, asi si na zadek nesednete. Nicméně první polovina filmu byla zpracovaná poměrně atmosfericky. Jenže ten zbytek už byl poměrně nemastný neslaný a závěr taky nepřinesl nic světoborného, takže konečný dojem je spíše špatný.

Právě jsem dokoukal Broadchurch (tedy původní verzi) a zde bych jen podotkl, že tohle už je jednoduše trapné. Ono je to vlastně trapné už hodně dlouhou dobu. Jistě, možná bude Gracepoint podobně povedený jako jiný produkt amerického plagiátorství, nazvěme to pravým jménem, the Killing. Ten jsem ovšem viděl jako první a o originálu jsem se dozvěděl až poté. Vzhledem k tomu, že jsem neměl v úmyslu dívat se znovu na to stejné v bleděmodrém, nemám tušení, jaký původní seriál vlastně byl. A že je to škoda! Určitě nebudu sám, vždyt komu by se chtělo dvakrát sledovat stejný příběh, poslouchat stejné hlášky apod. Okopírovaná a novější verze na sebe strhne plnou pozornost a původní, mnohdy kvalitnější seriál, zmizí ze světa. Ať tedy Gracepoint dosahuje kvalit The Killing anebo se jedná o slabý odvar (Bron/Broen x The Bridge), nic to nemění na faktu, že to je prachsprosté a okaté vykrádání. Na tomto místě tedy už jen zbývá dodat: Sooooooo laaaaaaame! Yeah, I´m talking to you, America. Hodnotit a vyjadřovat se ke kvalitě ani nebudu.

Tak se na to podívejme... V kategorii: "Jak dát na frak ruské mafii snadno a rychle" zcela jasných pět hvězdiček. Jako idealistická akční chuťovka, která efektivně a neškodným způsobem vybije agresivitu diváka, to taktéž funguje na výbornou, nicméně kvůli chybění nějakého zvratu (Big D je prostě až příliš velký frajer), dávám hvězdičky čtyři. Dlouho jsem se takhle ale nepobavil.

Vím, že asi vidím Lynche za každým rohem, ale zde jsem jeho rukopis cítil snad z každého záběru. Nejsem expert, ale jeho filmy mi to připomínalo jak designem prostředí, tak celkovým naladěním. No a v neposlední řadě jsem to nepochopil, takže všechno sedí! :D Tykwer se vážně vyznamenal, je to originální a vskutku podivné