Segundo

A já myslel, že ten pes vyhraje...

Nehodnotím to jako historický film, spíš jako akční podívanou. Tomu odpovídá počet hvězdiček, které jsem dal. Kdybych to hodnotil z historického hlediska, musel bych dát, bohužel, odpad.

Sálá z toho "slovanská duše" (nikoli však holubičí povaha!).

Hodnocení zdejších uživatelů je tedy hodně nízko, ale já jsem se bavil. Jsem jediný, kdo si při slovním spojení "časová brázda" vzpomněl na film Star Trek: První kontakt? Jsem zvědavý na další díly.

Filmu v mých očích uškodila nepřiměřená stopáž a přílišný naturalismus.

Doslovné převyprávění podstatné části knihy Genesis pro analfabety. Nic proti tomu, podobným způsobem vznikla v dějinách umění mnohá mistrovská díla, ale tomuto počinu chybí do mistrovství hodně. Zaujme snad jen onen rozpor mezi snahou po monumentalitě mýtu a pokusem o zlidštění onoho mýtu tak, aby byl stravitelný pro člověka 20. století, což na počátku století našeho působí už spíše groteskně.

Definitivní tečka za jedním legendárním sci-fi seriálem, smrt ikonické postavy Data. Film jsem dosud považoval spíše za slabší a nedůstojný, možná jsem se díval špatně...

Tento ST film jsem už taky párkrát viděl, ale zanechává ve mně vždy spíše takový matný pocit. Děj mi připadá překombinovaný a těžko se mi v něm orientuje. Nicméně si stále zachovává st kvalitu.

Přes množství drobných logických chyb a nesrovnalostí je tohle ten nejlepší film ze světa Star Treku vůbec.  Za vyzdvižení stojí také vynikající soundtrack. Žijte dlouho a šťastně!

Tento film z roku 1994 jsem hodnotil již kdysi, 19. dubna 2011, a tři hvězdičky zatím ponechávám. Jsme zde svědky dvojí smrti nejslavnějšího kapitána hvězdné lodi ze světa Star Treku, Jamese T. Kirka. Kromě toho je ve filmu vyobrazena i totální zkáza Enterprise-D včetně celé její posádky. Díky záhadnému časoprostorovému jevu zvanému Nexus je umožněno setkání Kirka s Picardem. Popravdě, jak píše sirien, je z toho vytěženo málo. Logika celého filmu je slabá. Potěšující je hlavní záporák a Datovo sžívání s emocemi, které mu umožňuje prožívat jeho emoční čip. Celkově se jedná o ne úplně strhující přechod od seriálu ST TNG k dalším filmům s Picardovou posádkou, je rozhodně lepší než závěrečná Nemesis (2002) i jí předcházející Vzpoura (1998) a daleko vzadu za Prvním kontaktem (1996).