Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (74)

plakát

Chlast (2020) 

Jedním slovem jízda. Vinterberg vybral 4 naprosto sedící si chlápky, kteří jako mnozí z náš přišli na to, že jeden paňáček je prospěšný, ne naopak. Že se to nemá přehánět nám podává přesně tím stylem, jakým ho myslím my rozumní cítíme: inu, jsme si toho vědomi, ale dobrý důvod nepít vůbec to není. Chemie mezi 4 hlavními protagonisty zcela topová, a o tom, jak Mads nemusí moc hrát, ale to je na tom právě to dobrý, netřeba mluvit. Král, král, král. No bylo to tak dobrý, že jsem sem po letech zase přišla napsat komentář.

plakát

Vzteklina (2018) (seriál) 

Já jsem osobně fakt nadšená. Stejně jako Habermannův mlýn, i Vzteklina nemilosrdně tepe do něčeho, na co by hromada slušnočechů nejradši zapomněla; a přitom až ve finále, do tý doby to postupně graduje ze skoro nevinně midsomersky vypadající šumavský záhady. Díky Česká televize, jsem ráda, že máme skvělý veřejnoprávní média.

plakát

Černé zrcadlo - USS Callister (2017) (epizoda) 

Ačkoliv asi největší "blbost" co se týče nějaké smysluplnosti (že by se update ve space hře zjevoval jako černá (a hlavně "fuknční" díra? I don't think so), zatím za mě nejlepší díl Black Mirror vůbec. Dokonce ani nevadí, že téma duplikace a uvěznění osobnosti máme podruhé, USS Callister měl spád, sympaticky různorodé postavy, nějakou psychologii; sympaticky odkazuje ke Star Treku). Protagonistům fandíte a jste napjatí od začátku do konce. Za mě větší zábava než poslední Star Wars!

plakát

Proč? 13x proto (2017) (seriál) 

Po dokoukání jsem nespala, pak jsem někdy nad čtvrtou ranní bulela jako želva (po slzení u více epizod), a pak teprve usnula, a to jsem prosím člověk, jehož nechal Titanic s pozdviženým obočím. Neskutečně silný, neskutečně drásavý. Kinematografický kvality, jako opravdu neskutečný výkony, neskutečně dobrej scénář a režii, respektive režie (doporučuju zhlídnout i Behind the Reasons – "camera stays on Hannah's face for uncomfortably long" – no to teda) stranou; význam 13 Reasons Why je, že to zvolilo formu, která se rozšíří mezi mladou generací, a že to (doufám, ale pevně věřím tomu) dovede lidi ke stejnýmu zamyšlení a závěru, kterej učinil i seriál. Nikdy jsem moc nemusela Selenu Gomez, ale tohle se jí jako EP opravdu povedlo a opravdu "něco udělala". A to nejen "jen seriál".

plakát

La La Land (2016) 

Ústřední pár je hezkej a roztomilej, Gosling fakt božsky hraje na piáno, hudba je hezká, obrázky jsou hekzý, všechno je takový hezký. Ale to je všechno, co o tom můžu říct. Osobně tu smršť nominací nechápu - resp. chápu jen vzhledem k tomu, že moc co jinýho není nominovat; jinak považuju film za neskutečně přeceněnej. Je to hrozně dlouhý, hudebních čísel tam není zas tak tolik, je to hrozně dlouhý a hraje to hlavně na tu všeobecnou hezkost; je to taková hezkost pro hezkost. Za mě, když si budu chtít pustit snesitelnou romantiku, půjdu znova do 500 Days of Summer a ne do La La Landu. Nevím, asi nemám srdce.

plakát

Slíbená princezna (2016) (TV film) 

Ať se snažim napsat komentář, jak se snažim, tohle prostě nejde. Jsem zmatená a nechápu, co jsem viděla. Pamatuju si, že jsem se šklebila a že jsem se vlastně občas i smála z totálního šoku. Jako operace siamskejch dvojčat v pohádce by vás nenapadla ani po konzumaci hodně slušnýho materiálu, a ejhle, autoři týhle pohádky vám asi chtěli ukázat, že maj matroš přímo prvotřídní, protože věřte tomu nebo ne, ono to tam je. O dialozích nemá smysl mluvit, míň logiky v činech lidí byste těžko hledali. Hvězda za to, že to prostě fakt jiný je. Za tu odvahu. Nebo nevim.

plakát

Atlas mraků (2012) 

Ačkoliv spatřeno v dabingu, naprosto mě to dostalo. Takhle dojatá jsem nebyla ani nepamatuju; teda vlastně jo, u Sense8. Náhoda? Nemyslím si! Hned úvodní pasáž do otvíracích titulků vás zmate tak dokonale, že si prostě řeknete, že to musíte dokoukat; víte, že by vás jinak štvalo, že nebudete vědět, jak to celý zaklapne do sebe. Tápete dál a dál, ale pak si začnete všímat mini spojek v jednotlivých fragmentech, který ve vás vyvolaj takovej ten pocit pýchy sama na sebe, že jste pozornej divák; no a ačkoliv by mohlo být finále epičtější "zaklapnutí všeho do sebe", zároveň nemusí, a to, jak to nakonec skončí, je tak akorát. Od Inceptionu si takovej filmovej zážitek nepamatuju. Nechápu, jak mi to mohlo tak dlouho unikat. Už zase mě Wachovský dostali/y. <3

plakát

Skam (2015) (seriál) 

Neobyčejně obyčejný. Takhle by vypadala zkrácená quality TV verze Ulice pro mladý nebo Skins, kdyby v nich neexistoval předpoklad, že jsou mladý implicitně sprostý smažky. Prostě tak nudný teens, až je to super. Teens hrajou teens, podílej se na scénáři; výsledek je neuvěřitelně přirozenej, uvěřitelnej, je to jako byste se koukali do skutečnosti. Hipster vrní.

plakát

Anděl Páně 2 (2016) 

Ne, ne a ne, lepší než jednička to není. Jo, vnese to do srdíčka takovýto hezký vánoční teplo a přiměje vás to zase na pár let lidem nadávat do matlů, ale víc než filmařsky a příběhově dokonalá jednička je to prostě takovej českej Deadpool - akční a vizuálně pěkná hláškovaná zabalená do pohádky a Krumlova. Je toho tam víc - zápletek, akce, "obrazů", "svatých" (Horáčkovo cameo bude kultovka jestli bude prezident), hlášek, ale celý to působí jako když se vyderivovaly komediální prvky jedničky, znásobily se a vhustily do stopáže. No a nakonec, ale to asi budu vzhledem k panujícímu hudebnímu nevkusu asi s názorem ojedinělá, Ondra G Brzobohatej se snaží seč může a zkomponoval slušnej filmovej podkres, ale stačí pár sekund jedničky a nebeský hudby Bokovy - a víte, kdo je tu pán. (Po svatý Lucii prznící Michnu a digitálně čištěným Goťákovi bych hodila rajčetem, měla-li bych ho po ruce a nechtěla platit škodu za plátno, ale to už jsem asi fakt zlá.) "Suma sumárum" (fakt moc doufám, že tohle byla narážka na Ďáblovku a Bránu, tomu jsme se fakt smáli), Strach je Strach a bylo to skvělý, ale narozdíl od jedničky to nebylo geniální.

plakát

Scream Queens (2015) (seriál) 

Tohle je totální BITCH CODEX. Jestli je Daria Morgendorffer "lajf" pro svůj nihilismus, Emma Roberts jako Channel je "lajf" jako nejprofesionálnější mrcha od dob Queen B Waldorfový. Tohle není jedna z těch bláznivin, který jsou bláznivý for the sake of being bláznivý, tohle je bláznivina geniální. Až na Grace, která musí štvát každýho, je tam každá figura geniální. A Channel číslo tři s klapkama na uších s jejím věčně otrávenym výrazem prostě musíte milovat. Light verze American Horror Story, která mně osobně sedí víc. EDIT: dobře, bavilo mě to spíš ze začátku pro tu nezastíranou bláznivost a skvělou Emmu. Ke konci slabší a druhá série bohužel už velký zklamání.