Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (35)

plakát

Tanec na vlnách (1997) 

Nevim, jestli je to zpivajicim a tancicim Brentem Spinerem nebo tim, ze je to proste dobra komedie, ale ja se bavila kralovsky.

plakát

Jmenuji se Jerry (2009) 

Doug Jones hledajici nejen cestu ke sve dceri, ale i sam k sobe je zabavny, okouzlujici a roztomily. Roli uchopil vyborne, coz se odrazilo na tom, jak snadne bylo pochopit, jake myslenky se skryvaji, za kazdym sebemensim pohybem v jeho tvari i tele. Par nedostatku filmu bych prisoudila mlademu scenaristovi a reziserovi, kteri i pres svou nezkusenost zvladli vytvorit film, ktery si zapamatujete.

plakát

Dr. House: Houseova labutí píseň (2012) (TV film) 

Milý závěr a ohlédnutí za časem stráveným na place. Je vidět, že i po těch letech panovala ve štábu báječná přátelská nálada a že dát Housovi sbohem muselo být pořádně těžké. Hugh Laurie je skvělý průvodce, lidé ho zjevně obdivují a váží si jej, zatímco on je roztomile skromný, ale i přesto dovede ukázat, odkud vzešla Housova ješitnost.

plakát

Strašidelný dům (2003) 

Jedna hvězda ze efekty, jdou hodně slušné, tajemné a přitom hravé. Takže přibližně takové, jak si je představuju. Jedna hvězda za architekturu - ten dům bych si pořídila, jen na něco takového mít, i když je to kýč až na půdu. Všechno ostatní je otrava - příběh nudný, postavy přehrávají a jsou nezáživné, snad jen komorník je přesně takový, jaký by měl být. Kdyby tenhle počin autor raději převedl na 99 minut průletů domem a okolím bez zbytečných keců, bylo by to o moc lepší.

plakát

The Nightmare Before Christmas - Tim Burton's Original Poem (2008) 

Kdo by mohl dát Burtonově prvotině tajemnější zvuk, než Christopher Lee. Nová podoba příběhu tak důvěrně známého, že vyvolává na rtech úsměv, jaký míváme při myšlence na zázraky a kouzly opředené Vánoce, je magická a zároveň úplně jiná, než původní film.

plakát

Kronika rodu Spiderwicků (2008) 

Ptačí labužník hejkal je bezpochyby nejsympatičtější postava v téhle praštěné pohádce - podle měl dostat víc prostoru, je správně pošahanej. Freddie Highmore odvedl slušnou práci ve dvojroli, kde každé z dvojčat je přesným opakem osobnosti toho druhého. Animace jsou pěkné, film má spád, postavy vypadají neobvykle, takže je třeba autorům přiznat slušnou dávku kreativity. A jejich rodinnou kroniku bych si upřímně chtěla přečíst. Jen ta matka je nějaká divná...

plakát

Coriolanus (2014) (divadelní záznam) 

První polovina se odehrávala v lehkém údivu nad tím, proč je kolem Coriolana takový poprask. Po pauze mi bylo najednou vše jasné. První část připravila sáhodlouhými debatami o hrdinství a politice půdu pro neuvěřitelné, dech beroucí a poutavé osobní drama hlavního hrdiny. Tom Hiddleston se předvedl v nejlepší formě a vedl vojska i kraloval publiku aniž by ale zastínil ostatní herce. Šikovně skloubené scény pro armádu zbožně vzdychajících fanynek (se mnou v prvních řadách) i pro náročného diváka velmi kvalitních her daly každému přesně to, co chtěl. Můj osobní vrchol hry, tolik překvapivý moment mezi Hiddlestonem a Fraserem (kdo viděl, ví), se mi vypálil do mozku stejně, jako symbol celé hry - Tarantinovsky červená krev a zářící pruhy na podlaze. Dokonce i hudba, které nebylo mnoho, nenáročné, avšak výborně použité kulisy a světelné efekty, dodaly dramatu na atmosféře, kterou by si zasloužilo mít více her. Stejně, jak mi první část připadala zdlouhavá, mi druhá polovina bleskurychle utekla. A šla bych se podívat znovu.

plakát

Urbanized (2011) 

Ve snaze pojmout co nejvíce témat se nedostalo prostoru pro množství otázek, které by stály za zodpovězení. I když všechny zmíněné lokality pojí "problém", tak jelikož tento problém není shodný, schází jednotlivým částem filmu provázání. Jako by se jednalo o sérii drobounkých filmů ukazujících možná řešení urbanistických nedostatků světových metropolí. I tak se mi film líbil, mnohé myšlenky měly hloubku i případné širší uplatnění.

plakát

Hobit: Šmakova dračí poušť (2013) 

Kde první skončil, druhý navazuje. Očekávání bylo velké a Peter Jackson mě opět nezklamal. Přála jsem si pod stromeček pořádnou jízdu (nejen v sudech) a dostala jsem barevnou (místy temně modročernou) show plnou akce, napětí a dobře zvládnutého humoru. Bombur jako zbraň hromadného ničení je vtipnou třešničkou na tučném dortu, Thorin je majestátní a královský, Legolas nám poněkud zvážněl - a jen k vlastnímu dobru, drak je jednoduše užvaněná samolibá drbna, Bilbo mu v tom zdatně (a humorně) sekunduje a intimní chvilka mezi Kilim a Tauriel u puberťáků vyvolala dětinské pochichtávání a u nás dospělých (ehm) způsobí divoké sny o tom, jakou dohru by mohlo mít, "kdybych já tak byla Tauriel". Gandalf podle všeho někde mezi druhým dílem Hobita a prvním dílem Pána Prstenů pozapomněl leccos z lekcí magie, když nějakou hříčkou dějin přešel od epických soubojů k ohňostrojům a skřety zjevně stále nikdo neproškolil v boji, takže kosit je po desítkách je vlastně fajn zábava mezi obědem a odpoledním čajem. Nakonec z výraznějších postav nám jen Thranduil nějak pokulhává - možná to bylo ohavným, směšným a mnou z duše nenáviděným dabingem, možná za to mohl spíš bídný výkon herce. To posuďte sami. Úroveň filmu je očekávaná - a tedy velmi vysoká, hudba méně epická, ale sympaticky vyladěná, animace draka famózní, některé digitálně provedené scény už méně. Ale i tak - za mě nejvyšší možné hodnocení, protože přišlo vše potřebné - upřímný smích, pořádné leknutí (fuj, fuj, fuj!), obava o hrdinu i příjemné mrazení v zádech (díky Barde, za scénu s gobelínem). Touha po cestách a dobrodružství mi zase dlouho nedopřeje klid...

plakát

Pan Popper a jeho tučňáci (2011) 

Podobně laděných rodinných komedií jsou tucty, snad proto dávám jen tři hvězdy. Jinak by ale Jim Carrey a jeho roztomilé objevování toho, co je v životě skutečně důležité, dostal i víc - přiměl mě totiž spokojeně se usmívat, i když den nebyl právě veselý.

Ovládací panel
187. nej uživatel Velká Británie
3 body