Markussis

Ubohost největšího kalibru. Jsem rád, že moji oblíbení uživatelé mají na toto povětšinou stejný názor. Jedná se na kazdý pád o sprostou reality show, kde se typicky česká maloměštácká mentalita, která se mimochodem díky naší turbulentní době rozšířila už snad do všech vrstev společnosti, násilím servíruje divákovi pod hlavičkou toho, jak je přeci takový stav normální. K tomu samozřejmě zdatně dopomáhá aktuální normalizační a bavičsky debilní komentář ústřední dvojice. O slušnou soutěž se nejedná v žádném případě. Nebudu se dál rozepisovat.

Kýčovitý strašný, i když svým způsobem, klasický devadesátkový bullshit. Snímek jsem viděl již hodně dávno, ovšem nevím, co by se mi muselo stát, abych se něj podíval znovu. Šílený a uchylný Douglas a ještě hroznější Demi Moore. Vím, že hrát v podobných typech amerických kýčů oněch devadesátých let a ještě k tomu s Douglasem jistým způsobem znamená stát se vždy karikaturou. Přesto Demi Moore je mi extrémně nesympatická ve všech těchto filmech. Sharon Stone v Basic instinct a jiných filmech přeci jen takto odstrašivě nepůsobila. Douglase uznávám, ale štve mě, že jeho imidž je dodnes vybudována na těhle, alespoň pro můj vkus až nechutných thrillerech z devadesátých let, a to mám jinak devadesátá léta rád. V tomto provedení spíš ale radši přemýšlím o návratu do středověku.

Dosti hrozná věc i leč. Opominuli světácký šarm stárnoucího Miloše Kopeckého a jalové mládí Jiřího Langmajera, tak hodnotím tento počin jako naprostou zbytečnost. Nejlepším okamžikem se pro mne stal úplný černobílý začátek s Milošem Kopeckým navrcholu slávy. Ovšem hned poté, co on sám bere do ruky ovladač a vypíná tento černobílý autobiografický záznam o sobě a začíná vše jako starý znovu zkoušet již v barevném světě filmu, navíc s příšerně kombinovanými a bohužel i špatně provedenými popěvky, mi bylo jasné, že to průšvih bude. Je pravdou, že po celou dobu si film na nic více nehraje. Však v takovémto případě to asi ani moc nejde.