salahadin

Taky to určitě znáte, někdo si objedná podle něj chutný jídlo a vy z něj chytnete průjem. Někdo vidí krásný obraz a vy přemýšlíte, že měla uklízečka dostat padáka, protože neuklidila bordel. Někdo vidí krásnou ženu a vy civíte na etážová kamna s širokým podstavcem. Někdo se rozplývá nad výlohou a vy vidíte jen cetky, co jste včera vyhazovali do kontyše. A někdo zase zažívá filmogasmus a vy jen přemýšlíte, jestli ochotníci z Horní dolní Lhoty ztvárnili Willíka líp nebo ještě líp.

Já vím, že žánr "romantický film" pro mě není a měl bych se mu vyhýbat obloukem, ale když já chtěl vidět další film s Al Pacinem. No neklaplo to, ten film je naprosto o ničem. Jako sorry, ale smíchat obludu, kurvu, hysterku a dva teplouše není úplně dobrá výchozí pozice. Ty tři puntíky za Pacina, kterej ale měl kopnout Mišel do zadnice a spíš hledat cestu ke svým dvěma dětem. Tyhle námluvy dvou postarších košťat, chovajících se jako adolescenti, mi fakt nesedly. A Mišel není kočka ani co by se za nehet vešlo, na ten protivný obličej se těžko koukalo (já vím, měla chuděra rozervanou duši a trochu i hlavu).

Krátké, vtipné, úderné. Jednohubkové video k odpolední svačině jak má být. Hlas mi vůbec neva, do tohoto pořadu se hodí.

S Wildou jsme kámoši - a když mi ho někdo hodí do obrazu z inkoustem nasáklého papíru, nemám nic proti, ba kvituji to s povděkem. Jenže natočit Mistra se musí umět. Zeffirelli na to šel moc, moc dobře a předvedl mou nejoblíbenější herní adaptaci. Radford se mu ale přiblížil tak těsně, jak jen to bylo možné. Když zdrcený Al hledí ke dveřím synagogy, kam nemůže vstoupit, chtěl jsem s Mertax vstát a tleskat ve stoje. Už jen díky Alovu ztvárnění zloby, chamtivosti a pomstychtivosti smíšené s hořkou bolestí má cenu film vidět. Scéna u soudu je herecký koncert Al-moll. Ale nejen kvůli tomu. Nechal jsem se dvě hodiny uchvacovat obrazem, kostýmy, krásnou hudbou a hereckými výkony všech zúčastněných. Původně jsem chtěl film jen rozkoukat s tím, že musím brzy spát. Dokoukal jsem ho celý.

Scénáristovi (báseň): Už je mi dávno známo, že s Jarchovským Petrem, neříkáme si: Kámo, a rozešli jsme se ve zlém. Tenhle film zdá se mi, není žádná věda, radši bych se mlátil houslemi, aspoň by nebyla taková nuda. Konec. Básnička o pětkách ze školy je ale super. A Kopta ty svoje lehce směšné komáří aparátčíky zvládá bravurně. Škoda jen, že ke konci spěje film do nudy.

Tak abych snad podotknul, že jsem se na Fimfárum Jana Wericha hodně těšil. Nadšení z loutek a ztvárnění prostředí mi vydrželo skoro celý film. To se opravdu povedlo a prostředí vypadá velice autenticky. Tak proč jen dvě hvězdy? Kvůli oněm pěti příběhům. Ty mi toho moc neřekly a jestli jsem na něco už alergický, tak na postavy čertů. Buď jsou to upištěná a žvatlající stvoření (zdravíme pana Trošku a další), nebo jsou to klaďasové (jediná pohádka, jíž jsem toto ochoten odpustit, je S čerty nejsou žerty). A to je problém vážení. Opravdu velmi staré pohádky, sahající svým původem hluboko do minulých staletí, postavu čertů vnímají zásadně negativně, tyhle postavy prostě personifikují ultimátní zlo, proti kterému lze bojovat jen vypětím všech sil. Kam by přišel Tolkien, kdyby postava Saurona byla jen žvatlajícím hipíkem? Mám rád staré pohádky. Novodobé pokusy a rádoby moudré příběhy s hodnými čerty mi nic neříkají. A čerti provozující alkoholový detox? Pochcávající se zombie? Baba ukazující kozy? Snad jen špatný vtip. A to mám Jana Wericha ve velké úctě.

Ještě teď slyším klapání psacího stroje, vytáčení telefonních čísel a zamlžené hlasy ve sluchátcích. Mravenci taky střádají jehličku za jehličkou, aby vznikl lesní Krak de Chevaliers. To samé novináři píšící o aféře Watergate, to samé filmaři v tomto strhujícím dramatu. Tuctový divák se unudí k smrti.

Možná kdyby se tu nezpívalo, dám víc hvězdiček. Možná že kdyby se herci v každé druhé scéně netvářili jak v reklamě na prací prášek, dám víc. Možná že kdyby scénárista neměl dovolenou a práci za něj neodvedl kulturní referent nejbližšího výboru, dám víc. Možná že kdyby to nebyla taková blbost, dám taky víc. Možná. Ale jen možná.

Chris O´Donnell měl úžasnou roli - tvářit se jako klient ústavu duševního zdraví a vyniknout v neschopnosti sestavit jednoduchou větu, o souvětí nemluvě. Nudný studentík neměl vůbec šanci táhnout film a spíše se zdálo, že velký Al musel hrát za dva a násilně si nudného studentíka oblíbit, aby v divákovi vyvstal pocit sounáležitosti s nekompatibilními charaktery. Jediný důvod ke zhlédnutí byl tedy nevidoucí Al. Jinak je to celkově vděčná filmařina - natočená tak, abychom mohli slintat nad Vůní filmu tak, jako Al nad Vůní ženy. Závěr je tolik patetický, že máte chuť to vypnout, ale jen díky Alovi se to dalo tak nějak vydržet. Ten výbuch potlesku jsem nepobral. Vděčná filmařina se mimoděk pozná tak, že víte, co se bude odehrávat v dalších scénách. A nutno dodat, že Vůně ženy je hodně vděčná filmařina - je to pozitivum, nebo negativum? Záleží na úhlu pohledu. Al Pacinova postava plná něžnosti a zloby byla to jediné, co má na tomhle filmu cenu sledovat, její hloubka a motivace jsou podány vynikající a přesnou hereckou etudou. Zbytek je sentimentální srajda a přiznám se, že jsem se dlouho tak nezlobil nad promarněným potenciálem.

Je to vynikající film. O genové černé ovci v bílém stádečku. Na vině mého nízkého hodnocení je fakt, že mi tahle hlavní myšlenka, tak moc oblíbená dnešní společností, je paradoxně ze srdce protivná. Mnohem více než k dokonalým a silným hrdinům jsem vždy tíhnul k lidem, kteří v životě něco zvorali, něco nedokázali, na něco nestačili. A pak se s tím vědomím museli poprat a domlátit se až do stavu osobní pokory, což je podle mě nejvyšší ctnost člověka. Tyto a podobné filmy jsou super, člověk pevnou vůlí, pílí a odhodláním dokáže skoro všechno - a to je mi protivné jako každá jiná pýcha. Riziko vaření dětí z genové kuchařky zobrazeno parádně. Jen by mě zajímalo, jak řešili antikoncepci nebo jestli vůbec ten odporný a nechutný styk dvou osob opačného pohlaví nezakázali úplně (ftip). Je to výborný film po filmařské stránce - byť neustálé odběry chcánek by navozovaly dojem, že jde o dokument pro mediky - příběh mě ale nenadchnul. Pro pár okamžiků ale stojí za to film vidět - nikde jinde nebylo tak strhující něco tak obyčejného, jako je zdolávání schodů, ani ve filmech o výstupu na K2. A Uma Thurman v roli ženy, která mi byla mnohem sympatičtější než ten roubenec.