Milia_Malae

Legendární příběh, který uvedl jeden celý literární žánr na výsluní a zároveň jedna z mimořádně obtížných filmařských látek. Z celého filmu prýští posvátná úcta k předloze, která je přepracována do podoby bližší "popkornovému" divákovi a zároveň dává pocítit rozsah a uměleckou sílu literárního díla. Podobně jako v knize je vyprávěn (relativně) komorní příběh na pozadí událostí měnící tvář světa. Ale musím říct, že Pána Prstenů s zfilmovat nepodařilo. Film totiž není Pánem Prstenů. Kniha je totiž klidný, starší bratr s doktorským titulem se slibnou kariérou a film je jeho mladší "kaličský" brácha. Se starším na úrovni zakonverzujete a s mladším se pobavíte. Nedá se říct, že by jeden byl lepší než druhý, což vypovídá o kvalitě filmu nejvíce. Výborně napsaný scénář, nevídané herecké výkony, dechberoucí lokace, mimořádně vydařené triky a akce a nakonec hudba ze které běhá mráz po zádech. Nemám snad jediné výtky, snad až na mírnou ztrátu tempa v poslední čtvrtině filmu. Nebýt "staršího bratra" (geniální literární předlohy) troufám si říct že (trilogie) je nejlepší filmový počin co jsem kdy viděl. Takhle je to "jen" opravdu skvělý film. A rozšířená edice zážitek z něj ještě umocňuje.

Tento snímek podle skutečných událostí vypráví o Christine Chubbuckové, reportérce malé televizní stanice v USA v 70. letech. Film sleduje pád Christine až na samotné dno, který povede k tragédii, jež vešla do dějin televizního vysílání. Recenze se mi nepíše lehko, neboť na jednu stranu chápu že pro většinu lidí půjde jen o mírně nadprůměrné depresivní drama, které by mělo být tak na vlažnější 4 hvězdy a na druhou stranu je tu potom můj vztah k tomu snímku, který je natolik úzký, že jsem jej zařadil mezi mé nejoblíbenější snímky všech dob. (Rozhodl jsem se jej i přeložit do češtiny.) Pro většinu z vás to tak nebude, ale tohle byl film, který jsem v daný moment strašně potřeboval vidět. Byl to zkrátka jeden z těch filmů, kdy všechno čím chtěli tvůrci na diváka zapůsobit na mě zapůsobilo a já byl zcela učarován, především uhrančivým výkonem Rebeccy Hall, kterému bych s klidem předal všechna přípustná ocenění. Je to fim který nehraje až tak na napětí, nebo hrůzu, ale spíš na soucit a empatii. Což (jak film nádherně ilustruje) může být u člověka trpícího depresemi velice těžké, ale také nesmírně obohacující. Pokud máte rádi charakterové studie, filmy s tematikou duševního zdraví, zkušenosti s depresemi, nebo snad máte Rebeccu Hall jako oblíbenkyni z jiných filmů, pak vřele doporučuji. Ostatní tenhle snímek zřejmě nechá chladnými. A já, za to že jsem ještě nezažil, abych tak moc chtěl obejmout filmovou postavu, dávám pět hvězd.

Z pohledu veřejnosti bude A Very Potter Senior Year vnímán asi jako Pán Prstenů: Návrat Krále: 1. Nemá smysl to vidět, pokuď jste neviděli předchozí díly - nemáte vazby na postavy, 2. Ten "wow - něc takového jsem nečekal" efekt prvního dílu se nedostaví, takže pro spoustu lidí bude stále nejlepší první díl trilogie, 3. Jde každopádně o důstojné a dojemné zakončení ságy 4. Ideálně musíte znát veškeré pozadí díla, abyste si vychutnali všechny narážky 5. Mnoho lidí si bude stěžovat, že je to "moc velké" atd... U AVPSY je nesmírně poznat, kdo o Team Starkid jen zavadil a kdo se zajímá, protože věrní fanoušci jsou nadšení, že to vůbec vzniklo (a znají podrobně důvody, proč je vznik 3. dílu zázrak) a na druhé straně jsou stěžovači typu "Proč drží scénáře? To jsou lemry....",kteří se nezajímají a netuší že na nacvičování bylo pouze 36 hodin a celá akce byla předem oznámena jako čtení scénáře. - Diváci počítali s tím, že budou herci sedět za stolem! Navíc mají tvůrci (a vždycky měli) specifický humor, který ostře dělí diváky do dvou skupin - "To je super!" a "To je trapný!" Pro mě, jako hardcore fanouška Starkid šlo o úžasnou záležitost, kde jsem si užíval každou postavu, výborné písničky, humor (který je zde oproti předchozím dílů méně sarkastický a štiplavý) a samozřejmě úchvatné emoce na konci, které si ovšem vychutnají nejlépe ti, kteří znají předchozí díly a pozadí vzniku třetího, herce - například z jiných projektů týmu, znají všechny narážky (wizard god), atd. Nebudu se moc vrhat do rozebírání a recenzování, protože by to bylo tak neobjektivní, že by to nemělo cenu. Chápu, že sopustě lidem styl tvůrců nevyhovuje a nijak je za to neškorpím, tady je potřeba na to mít specifický vkus. A i člověk který tento vkus má si musí Muzikálový tým Starkid pozvolna zamilovat a pak pochopí jekot fanynek při vystoupení a bude společně se všemi v sále zamačkávat na konci slzu. (Připomíná mi to Mass Effect - "Kdo nebrečel, není fanda.") Já se mezi ty šťastné řadím a za to bych chtěl poděkovat českým překladatelům ( BugHer0, Zikato a Aydro), kteří mě na starkid přivedli a zahájili tak jeden s největších fanouškovských zápalů v mém životě. Díky překladatelé, DÍKY STARKID!