Jara.Cimrman.jr

"To je tedy večer - jdu shánět peníze a co si přivedu? Starýho Indiána. To jsem celej já." Jestli mě nějaký indián někdy chytí ve výtahu za nos a bude po mně chtít, abych vyhledal jeho duši v pralese, tak mu vyhovím. Podmínkou je zaplacení letenky 1. třídy, mistryně světa v plavání s mačetou Maya v posteli, Campana jako bodyguard a 50 let na splnění mise. Francois Perrin si takto skvělé podmínky zapomněl vyjednat a proto musel pohřbívat hlavu kněze, nechat se okousávat komáry, spát s prasetem či bojovat s mimořádně nepěkným Kumarem. Mě to chvílemi bavilo, občas nudilo, ale amazonská příroda a Maya mi po celou dobu nedovolili odejít od obrazovky.

"Seš vzhůru chlape? Héééj! Je tu záchranný letadlo, jsme zachránění. Héééj!... Jo, je mimo." Spadlo letadlo a já jsem jenom zíral, jaký se z toho dá vymyslet příběh. Já jsem se při něm bavil, nejednou jsem se v ději ztratil, několikrát jsem se zamiloval do Kate a snad jen dvakrát jsem vykřikl, že s tím ostrovem končím. Ale neskončil jsem a užil jsem si to s těmi druhými i s těmi prvními.

"Poškrábal jsem ISS. Už mě neudělají astronautem." Tak to byl nářez. Fargo se Zanem, dva náhodní kosmonauti, to rozjeli s plnou parádou a svatba domu s robotem tomu dodala ten správný dramatický nádech. Já jsem se u toho skvěle bavil a navíc jsem tak nějak vytušil, že v Heuréce mají u každé díry do země kůl, ke kterému se dá přivázat kůň. To je skvělé. Ale nyní mě právě vyrušil velký iontový puls a můj software mi velí, abych verbálně potvrdil své fyzické poškození ... Au!

"Srazil jste se s nosorožcem? Chudák zvíře." Kdyby mi do taxíku nastoupil mládežnický párek a nabídl by mi finanční transakci za uskutečnění dopravní služby, tak bych patrně zpozorněl a rozhodně bych za nimi nešel do ledničky. Jenže já nejsem The Rock tedy vlastně Jack Bruno, takže to mě snad omlouvá. Jack do ledničky samozřejmě vstoupil a opět dokázal, že pro něj není soupeřem mafie, vlak, zásahová jednotka a ani robot Siphon duranian 75. A já se přitom celkem bavil, což se dá hravě vysvětlit tím, že nikdy nehodlám dospět.

"Měl jsem sen a byl v něm můj otec. A je to divný – já jsem teď o 20 let starší, než on kdy byl, takže vlastně je on ten mladší." A já mám zase deset rad pro Llewelyna Mosse: 1. Neber si domů neznámej kufřík plnej prachů, 2. Pokud si ten kufřík vezmeš, tak se nevracej na místo nálezu, 3. Pokud se na místo vrátíš, tak jsi idiot, 4. Pokud o tobě původní majitel peněz ví, tak mu je vrať, 5. Pokud přesto zdrhneš, tak jsi podruhý idiot, 6. Pokud z kufru nevyndáš vysílač, tak jsi potřetí idiot, 7. Pokud za dveřmi stojí osoba s pípajícím přijímačem, tak bez váhání střílej, 8. Pokud nevystřelíš, tak jsi počtrtý idiot, 9. Pokud můžeš zachránit rodinu, tak to udělej, 10. Pokud osobně potkáš zabijáka jménem Chigurh, tak si ustřel svoji pitomou hlavu. Ale jinak k tomu moc výhrad nemám.

Já toho o boxu moc nevím, ale po zhlédnutí tohoto snímku jsem si jistý tím, že pro kvalitního boxera není horší sparingpartner než gumový mim, který po každém inkasovaném úderu zběsile listuje v boxerské příručce. Moc jsem se bavil, když rachitický dlouhán Tati zdokonaloval trajektorie úderů, vlivem pošťákovy poťouchlosti vyzkoušel i šermířský postoj a nakonec přišel na známou pravdu, že nejlepší je stejně rána neohoblovanou fošnou do palice. Čest fair play.

Cestovní kancelář Sigur Rós Vás zve na Island. Ukážeme Vám tu nejčistší přírodu, uvidíte vodu bublající mezi kameny až k vodopádu, orla obletujícího zelenou horu v mlžném oparu a když budete řádně naslouchat, tak z povzdálí uslyšíte hudbu pracovníků naší cestovní kanceláře, která jakoby pomalu prosakovala na povrch z naší podmanivé krajiny. Trochu ukňouraný zpěv našeho kolegy by možná potřeboval trochu vyhladit, ale doufáme, že Vás to od návštěvy našeho krásného ostrova neodradí.

"Tak už se přiznejte nebo tady za chvíli budu mít výsledky z laborky a pak už bude pozdě." Já mám rád tyhle příběhy ze života. Jenže tohle je opravdu směšné. Vyšetřovatelé a detektivové Prvního oddělení obecné kriminality předvádějí před zaskočenými vyslýchanými svá sehraná představení. Při výslechu svědků se ještě poměrně krotí a pouze chtějí vše dopodrobna vysvětlit. Jakmile se však ve výslechové místnosti objeví podezřelá osoba, tak teprve nastává to správné divadlo. Při výpovědi podezřelého se tváří nejprve znuděně, potom tajemně a vzápětí vševědoucně. Když zakončí výslech v úvodu uvedenou citací, tak i divák, který do dnešního dne nebyl z žádné vraždy obviněn, spolehlivě pochopí, že tihle chlapíci jsou skutečně k popukání. Směšnost příběhů navíc podtrhuje nebývale vstřícné chování lékařů, jimž pojem lékařské tajemství evidentně nic neříká a ochotně poskytují stohy chorobopisů k okopírování. No jo, to je prý život.

Musím uznat, že ten Corbett si to s tím Courtneym pěkně rozdávali. Mám k tomu jen pár poznámek. Především netuším, který je Corbett a který Courtney. Taky mi trochu vadí, že to nijak nezačalo a taky nijak neskončilo. A o chybějících analýzách sázkařů z Tipsortu ani nemluvím.

"Hacknout Farga nikomu neprojde. Ani Santovi." Falešný Santa, 500 °C a zmenšené ovocné chlebíčky, tak to jsou vánoce v Heuréce. Řekl jsem Vánoce? Tak to asi zase začal zpívat ten otravný pěvecký sbor, který dostal šerif pod stromeček v plechovce vánoční nálady a já jsem se mohl umlátit smíchy při každém jeho zjevení.