Jara.Cimrman.jr

"Expanze je pozitivní reakcí na kosmos." To přece ví každá servírka, tak proč to nechápou manažéři? Ono je to asi jedno, protože tady se nabízí cesta k úspěchu. Je to snadné. Když nemáš zkušenosti a nikdo tě nechce zaměstnat, tak stačí mít vlivného strýčka, bohatou tetičku a volnou kancelář. To má asi každý. Nebo nemá? Tak to by mi pošťák Brantley alias manažér Whitfield lhal a to já nesnáším. Jenže já stejně nechci být kravaťák. Tak se mu pomstím tím, že mu přeju, aby si našel holku, která je o půl hlavy vyšší a vůbec se mi nelíbí. A máš to, pošťáku. Na druhou stranu jsem se s falešným kravaťákem docela bavil a scéna, kdy pošťák skončil se strýčkem v posteli, mě dostala do kolen.

"Jak jsem měl té mladé ženě s neodolatelným úsměvem vysvětit, že jí nemůžu propůjčit své tělo, protože mé srdce patří, celé a beze zbytku, jiné milované bytosti." Já jsem taky nesmělý, ale neléčím se a jsem naštvaný, protože na nás, nesmělé kretény, čekají krásky jen ve filmu. Na druhou stranu jsem přející, tak jsem Pierrovi přál, aby na něj Agnes upřela svůj znuděný pohled. Jinak jsem to ovšem prokoukl - byla to finta. Vůbec nešlo o Agnes. Šlo o to, aby mě Pierre s Aldem pobavili. A to se jim podařilo skvěle. Zejména při cvičení č. 12: Umění vyvést jiného z míry.

"Buď to setřes nebo zab!" Rychlá pancéřovaná auta, spousta střelby, nějaká ta vězeňská bitka, jedinečně bezcharakterní ředitelka věznice a to je všechno. Vlastně není. Bez sexy navigátorek by tato počítačová hra nedávala smysl. Že ho nedává ani s nimi? Nedává, ale to mi nevadí. Pořád jsem se totiž měl na co dívat, čemu se vyhýbat, s kým kout pikle, komu koukat do výstřihu, koho nenávidět a komu fandit. To mi u adrenalinem našlapaného béčka obvykle ke spokojenosti stačí.

"Jediný, co k tomu můžu říct, že se ke mně zachovali slušně a já jim za to přinesu pěkně velkou kytku na hrob." Nesnáším glorifikaci vrahů, ale jinak se mi na romanci sympatického impotenta a zvrhlé krásky koukalo hodně dobře. A asi jsem se zamiloval. Ono se mi to ve filmu občas stává, takže pokud by byla Bonnie odsouzená k veřejně prospěšným pracím, tak by si u mě určitě mohla pár hodin odpracovat. Tedy ta filmová Bonnie, ta skutečná se mi moc nelíbila a určitě měla i víc charakterových vad.

"Hlava na obchody a tělo na hřích. Je na tom něco špatného?" Já mám pro strach uděláno, klidně se v temným lese utkám s armádou draků, ale jestli se něčeho opravdu bojím, tak jsou to ženy, který ví, co chtějí a mají plán, jak toho dosáhnout. S Katherine ani s Tess zkrátka svou budoucnost neplánuju, ale kdyby moc prosily, tak si na ně o víkendu čas udělám. A jelikož mám sportovního ducha, tak jsem fandil tý slabší. Tess do toho! Ovšem zdrojem zábavy pro mě byl takřka výhradně Jack, protože ten si svý chvilky při převlékání v kanceláři, nošení slečny z večírku či na svatbě dokázal opravdu užít.

"Internet je něco jako vesmír. Akorát mnohem víc nekonečnej. A místo hvězd jsou tam tuny porna." Rapla Kuneše mám rád, takže lekce z internetu či jeho splývání s davem jsem si užil. Tím pozitiva končí, protože Adolfovi potomci byli trapní, vloupání do skříňky se tvářilo legálně, machrování poručíka Slepičkové na zmláceného svědka zavánělo parodií a Máchovo zatýkání na kole ("Halt! Polizei.") snad ani nechci komentovat. A nevíte, za co hraje ten Pelta?

"Tady v Memphisu vezl Elvisova ducha každej." Tak to je jeden z důvodů, proč se do Memphisu nikdy nepodívám. Další jsou ty, že mi Memphis připadá špinavý, nikdo alespoň trochu normální mi nebyl představen a Elvis není můj král. Ani Carl Perkins. A jelikož se s Jimem Jarmuschem již nějakou dobu známe, tak jsem tušil, že se mě bude snažit unudit k smrti a byl jsem na to skvěle připraven. Přesto jsem třikrát umřel nudou, ale nakonec jsem to přežil s vědomím, že Elvis by na Jupiteru v době své smrti vážil 324 kilogramů, že opilci umí skvěle chytat letící láhev a že existují i Japonci, kteří na dovolené nefotí.

"Občas mám strach, že to hromský rajtování na koni na Západě, padání na zem a drncání ve tvrdým sedle způsobilo, že mí lososi nebudou plavat proti proudu, jak by měli." Výmluvy ukecanýho pingla a gigola Roye mě moc nebavily. Nicméně jeho erotickej sen bych s ním docela rád sdílel. Ovšem Shanghai Kid mě zase pobavil využitím otočnejch dveří, žebříků nebo vázy k boji. Ale co naplat, jsem jen chlap, takže nejvíc jsem si užil scény se sympatickou Lin, jejíž zúčtování s Jackem Rozparovačem bych si nesměle dovolil označit za brilantní.

"V počítači je celej náš život a oni mě můžou vymazat a nikdo si toho ani nevšimne." Varování o zneužitelnosti osobních údajů na internetu přišlo poměrně včas, ale tehdy vypadalo poměrně nereálně. V době prvních pentií, 14" monitorů a 3,5" disket to prostě byla fantazie. Jenže Síť předběhla svou dobu o mnoho gigabajtů a přestože vizuálně vypadá archaicky, tak je pořád zatraceně aktuální. Pro hackery je zkrátka dnešní "chytrý" svět rájem. Jenže internet je droga, které se ani já neumím vzdát. Ale můj mobil, vysavač i mixér budou "hloupí" tak dlouho, jak to jen půjde.

"Chováš se jako aristokrat a mluvíš jako rebel. Jak se zdá, jsi jedním z nepřátel republiky." Popravit ... nebo rozvést? Francouzská revoluce byl evidentně velký zmatek a já bych podnikavému Nicolasovi poradil, aby v té době svou ex-manželku Charlotte přenechal nějakému hrabátku a vyměnil ji za Pauline markýzu de Geron. To je ovšem jen přátelská rada. Pokud ji neuposlechne, budu se o ni budu ucházet sám. A při tom nechám Nicolase, aby mě pobavil, což se mu evidentně dařilo.