Herecký výkon Dustina Hoffmana považuji za jediný opravdu neoddiskutovatelný klad tohohle snímku (který beztak dělá všechny ty pětihvězdy). V téhle rozdrolené roadmovie se totiž Cruise drtivou většinu času chová jako to největší hovado, které svůj pohled na svět obrátí (?) až v samém závěru, poté, co svého bratra-autistu zneužije k tomu, aby s jeho pomocí v kasinu vyhrál velké množství peněz. Pak už ho může mít bezvýhradně rád... Sakra, nemůžu si pomoci, ale buď já nebo ten film, jeden z nás má tedy mimořádně pokřivený smysl pro morálku, vždyť je to přeci naprosto zrůdné (anebo je Rain Man nejslavnější nepochopený film). Každopádně zlatý Forrest Gump a když už opravdu chytrý film o mentálně postižených, tak raději Idioty. 5/10
Dostal jsem, co jsem zasloužil! Ba ne, dostal jsem, co jsem očekával - místy poměrně napínavou podívanou s nápaditými triky požírajícími jednu bezvýraznou postavu za druhou, zatímco to celé rychle utíkalo, logické díry se prohlubovaly v propasti a já váhal, jestli spíše chválit za to, že to mohlo být podstatně horší anebo naříkat a ptát se, proč to vůbec muselo být. Jenže odpověď na tuto otázku je přece jasná - když se nad tím zamyslím (jen trochu, abych to hned nevyvrátil), současný (velko)filmový průmysl je tak trochu jako ta Věc - nenápadně útočí na filmy, co máte rádi, přežvýká je a pak se je snaží napodobit. A na všechny dojde. Takže vzhledem k těm slušným "zábavným kvalitám" nakonec tenhle spíše-prequel-nežli-remake-remaku vlastně nebolí, byť za více než jedno podívání ni trochu nestojí. 5/10
Mám trochu problém s tím koncem. Jít si za svým štěstím i přes nepřízeň všeho a všech - proti tomu samozřejmě nemohu namítnout ni půl slova, ale zpracování mi uvnitř hlavy trochu drhne, mračím se, přemýšlím, ještě přemýšlím a musím se nakonec přiznat, že ve mě Mrs. Robinson vzbuzovala když už ne přímo sympatie, tak přinejmenším soucit - a právě tahle nejednoznačnost se mi na Absolventovi velmi líbila - Benjamin má totiž do nějakého ideálu dostatečně daleko a rozhodně se jeho chování nedá zcela omlouvat rodinným prostředím a mladickou nerozvážností. Ovšem tohle trvá jen tak do poslední čtvrtiny filmu, kdy z nešťastné paní udělají tvůrci skoro až nestvůru - to abych náhodou nezapomněl, komu mám vlastně fandit. A to se mi přitom i závěr docela líbil, jen mohl být o tolik... lepší. Z technického hlediska jinak musím vyzdvihnout naprosto parádní kameru, k hudbě bych jen poznamenal, že nemám zrovna rád, když hraje v průběhu filmu pár skladeb pořád dokola. 8/10
Je super zjistit, že film má koule i po letech a pro druhého Terminátora tohle platí od prvního záběru. Poprvé jsem také viděl režisérský sestřih, který je velmi dobrý, byť v porovnání s Aliens DC se nejedná o takovou must-see záležitost, protože i bez těch přidaných scén film dobře funguje (což se právě o Aliens úplně říct nedá). Je sice trochu divné chválit režiséra za to, že dalším střihem nezkazí své dílo, ale vezmu-li v potaz, že to někteří jiní (neuvěřitelně často a s neuvěřitelným zanícením) dělají, jak příšerný je naštěstí nezařazený alternativní konec (schválně si ho najděte na YouTube a klidně rovnou přiberte i alternativní konec Titanicu) a hlavně film, který Cameron natočil naposledy, nezbývá mi než konstatovat, že i kdyby do konce svého života točil jen další kočičí omalovánky, ani v mých očích mu to už neodpáře statut jednoho z nejlepších režisérů kvalitní akční zábavy dvacátého století. 9/10
Woody a jazz... Svižně to odsípá, nechybí tu Allenova hravost a ten konec je opravdu dojemný. No, já si nemůžu pomoci, ale mně se to fakt líbilo, a to více než většina "pravdivých" životopisných snímků - postava je možná fiktivní, ale tenhle biografický film funguje jako skutečný film. A bod za hudbu. 9/10
Co je na Weeds určitě sympatické, tak skutečnost, že přestože námět - jak už to tak bývá - se nijak netají ambicemi zaujmout co nejširší publikum, jeho podání se nesnaží marihuanu nijak zvlášť popularizovat ani démonizovat a stojí vcelku pevně uprostřed. Není to seriál o řadových huličích a ani o agentech DEA, je o lidech - dalo by se říci - mezi nimi, dealerech, tedy především o jedné vyvedené dealerce. Zpočátku se to tak ještě moc nezdá, ale heslo seriálu se nese především v duchu "v tomhle kšeftě se musí počítat s velkými penězmi i následky". A tak, jak se osobní prodej několika známým mění Nancy přímo pod rukama v celou distribuční síť, přibývá nepříjemností a posléze problémů, jednoho gangstera nahrazují dva další a menší podraz je střídán větším. A to zároveň popisuje i můj problém, jaký jsem se seriálem měl, protože jakmile jsem tuhle kostru objevil (zhruba v polovině třetí série), už se seriál moc nevyvíjel a samotná látka nebyla tak silná, abych měl chuť se na něj dívat dál a postavy mi celkově také nepřišly natolik zajímavé nebo zábavné jako jinde, přestože své okamžiky nepostrádají (Zooey Deschanel tu mimochodem v těch pár dílech ztvárňuje opravdu zábavnou magorku), ale na hlavní hrdinku se leda dobře dívá a to je tak vše. Pár přímo výborných okamžiků a narážek tu rozhodně je (třeba celý subplot, kdy Celia s těmi "nejlepšími" úmysly vytváří z Agrestic malý policejní stát nebo Andyho působení v armádě...) a přestože zpravidla konec každé epizody smrdí větším či menším cliffhangerem, vynahrazuje to mnohdy jeho perfektní ironické vyznění. Skoro bych se odvážil tvrdit, že ani hrdiny Dextera či Californication (další seriály Showtime, taktéž ze světa na okraji/za okrajem... mimochodem, co v téhle televizi může šéfovat za lidi?) nemáchají tvůrci v takovém bahně jako tady, jenže zkrátka - jako celek to už tak dobře nefunguje. Tím samozřejmě nevylučuji, že si po čase jednu sérii zase dám, jen to nebude hned zítra. A ani pozítří. 7/10
Seriál, který není těžké odsoudit; stačí vidět jednu epizodu nebo i pouhých pár scén mimo správný kontext a už si jej jeden zařazuje mezi prvoplánovou a lacinou zábavu. A přitom, ačkoli (drsný) vtip mnohé situace nepostrádají a skoro až pornografických scén zde také není málo, hraje Californication hlavně na vážnější notu a daří se mu to po většinu času překvapivě dobře. Kvalita jednotlivých dílů sice občas kolýsá (zvláště v případě momentálně poslední - čtvrté - série jsem měl u pár epizod pocit, že jsou tu vyloženě jen pro zaplnění místa), bohatě to však vynahrazuje ten drive, jaký dokáže seriál nabrat a to nejen v závěrech jednotlivých sezón, ale i v rámci samostatných dílů, kdy hrdinové zažívají až neskutečně - nicméně stále uvěřitelně - vyhrocené situace. Nemám odvahu hádat, nakolik je příběh ve vztahu s nějakou realitou satira, čistá fikce nebo zrcadlo, ale obraz, který o svém světě Californication vytváří, je velmi poutavý, velmi živelný až zběsilý, velmi otevřený a upřímný a v neposlední řadě také velmi romantický, i když možná trochu pokřiveným způsobem - "fucked up" řečeno ve slangu jeho hrdinů. A už dlouho jsem mimochodem neměl hlavní i některé vedlejší charaktery tak rád, jako právě tady. Na "líbivý a přístupný" mainstream je Californication náramně vydařená záležitost. The Apartment, Dogtown, And Justice for All. 9/10
Těžko prohlásit, zda jsou Other Guys nedocenění, jelikož mnoha lidem se prostě nelíbili (to ještě možná v lepším případě) a není to o nějakém nepochopení - žádnou ni malou pravdu v sobě neskrývají. Ale rozhodně to pro mě není guilty pleasure, protože jsem byl - a to tvrdím zcela upřímně - mile překvapen a bavil se téměř po celou dobu (stopáž by ale kratší být mohla, to je pravda). Doporučuji tedy zkusit alespoň prvních patnáct (slovy patnáct) minut, třeba pochopíte. 8/10
Jaké jsou ty dva další, v tom ještě nemám tak úplně jasno, ale Life of Brian je každopádně jeden ze tří nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. Tečka. Ještě jedna. 10/10
Umím si moc dobře představit, že máte předem z půlky prohráno, pokud točíte film, v němž má hrát hlavní roli Seth Rogen (kterého tímto vítám ve svém pomyslném seznamu neoblíbených herců). Ale tak nějak jsem doufal, že toto bude další případ lživých trailerů a režisér bude mít schované nějaké to eso v rukávu. Každopádně bych ani na desátý pokus neuhodl, že tenhle hloupý a zbytečný film vlastně fakt natočil ten Michel Gondry. 3/10
K mému vlastnímu překvapení to vůbec nebylo tak špatné, jak jsem si myslel. Popravdě jsem se i bál, že tam těch zombie bude o dost více a ona je to přitom po většinu času docela zajímavá komorní podívaná s jedním člověkem a psem ve velikém (skoro) prázdném městě (jinak nic proti zombiím). Škoda mizerné kvality těch zo- jiných lidí a ne zcela vydařeného konce (který mi však přišel mnohem lepší než ten vychvalovaný alternativní), ale jinak velmi slušná post-apo podívaná. 6/10
Takovou kombinaci strašidelné atmosféry, infantilního humoru a místy až psychedelicky působících scén jsem u Asterixe ještě neviděl. Na začátku jsem z toho taky byl trochu v rozpacích, jenže pak jsem si uvědomil, že ono to dohromady kupodivu dost dobře funguje a u mnohých fórů a fórků se dokonce chechtám s upřímností malého dítěte, takže i za tohle dávám hodně spokojenou osmičku (a skoro bych chtěl jít výš, uvidíme příště). 8/10
Pár dobrých vtipů by tu bylo ("We're evacuating into outer space, with literally infinite directions in which to flee. However, we have decided that our transports will travel directly toward the fleet of Star Destroyers. Any questions?"), ale jinak zrovna tyhle Family Guy Star Wars parodie nijak zvlášť nemusím. 6/10
Jedno z největších seriálových překvapení a zároveň zklamání za hodně dlouhou dobu. Srovnávat s Ritchieho Holmesem pochopitelně nemá cenu, tohle jej překonává snad naprosto ve všem - režii, scénáři i hereckých výkonech (zvláště ústřední dvojice je tu opravdu výborná). Sherlock je samozřejmě stále hlavně zábava, ale také velmi kultivovaná a inteligentní, což se asi u detektivky docela hodí. Musím ale přiznat, že jak jsem byl po prvním díle nadšený, tak při druhém nadšení trochu opadlo a po třetím šlo dolů už pořádně. Co totiž opravdu nedokážu překousnout, je cliffhanger skrze série (a to má být ta další až za rok!) ukončující děj v naprosto nesmyslném a samoúčelně dramatickém okamžiku, což tak trochu navozuje podezření, že scénárista při jeho psaní na chvíli odběhl pryč a dokončil jej za něj nějaký náhodný kolemjdoucí (producent). A tohle se fakt odpustit nedá. 8/10
Clooney se přiblble usmívá, i když jeho postava zrovna řeší asi-závažné věci, Uma Thurman rezignuje na hraní od svého prvního záběru, Arnie vytrvale hláškuje na jediné téma ("Cool party!"... a co teprve ten přízvuk!), O'Donnell soupeří s Alicií Silverstone o titul nejotravnějšího a nejzbytečnějšího sidekicka a trapné kostýmy pro všechny - poskok v SM oblečku, Mr. Freeze coby chodící pouliční osvětlení a co teprve Bat-parta! (Základem ženského bojového obleku jsou vysoké podpatky, víme?) Ale k ledu se vší tou nenávistí, tenhle film si ji nezaslouží. Nebýt zbytečně dlouhé stopáže (natažené o naprosto otravné "rodinné" scény, které představují asi jediný skutečný zápor snímku), jednalo by se o nepřetržitou zábavnou jízdu, kde si své místo v záři reflektoru najde každý trapný comicsový hrdina i se všemi svými bat-kreditkami a bat-bruslemi vyskakujícími odnikud. Místy to opravdu nemá daleko k (nejlepšímu) batmanímu filmu z roku 1966, i přesto je ale B&R slabší než Forever... zároveň však stále lepší než Nolan; zatímco jeho adaptce budou za pár let působit naprosto zastarale a naivně (mám za to), tohle má jistý kultovní potenciál. "I think we might have killed the franchise," to má Clooney dost možná pravdu, ale ona si beztak nic jiného nezasloužila. 4/10
Nevím, jaký pocit může mít z tohohle filmu někdo, kdo knihu nečetl, ale film mi každopádně přišel natolik zkratkovitý, že mám upřímné pochybnosti o tom, zda vůbec dokáže fungovat samostatně (což se dá u filmové adaptace považovat za podstatný problém). Některé scény, na které jsem byl zvědavý, protože si o vizuální-filmové zpracování vyloženě říkaly, tu pro jistotu ani nebyly a konec je pak odfláklý úplně. Zklamání. 5/10
Méně tradiční allenovky mi zpravidla dělají radost a v případě Bullets over Broadway tomu není jinak. Humor sice nechybí, nicméně tentokrát je přítomen ve znatelněji černější a sarkastičtější podobě. Rozhodně se jedná o jeden z nejlepších Allenových filmů vůbec; dobře fungující příběh s hodně zábavnými zvraty, přitažlivé místo i doba konání a k tomu docela fajn obsazení. Výborné. 9/10
Rozhodl jsem se dát po letech Schumacherovi ještě jednu šanci a na jeho Batmany kouknout znova a musím tedy svůj dřívější názor přehodnotit. Tommy Lee Jones a Jim Carrey jsou tu rozhodně skvělí magoři (hlavně Carrey fakt baví) a jen při pohledu na obrázky si člověk říká, že to vypadá zatraceně stylově. Jenže ona je to pravda tak na půl. Tedy scény s padouchy jsou výtečné, Kilmer taky nevadí (zvláště ve společnosti N. Kidman) a místy to opravdu dobře jede, včetně třeba vzpomínkových částí, ale pak jsou tu akční scény, které se pohybují v rozmezí stupnice "nic moc - špatné", a hlavně Robin, což je naprostá tragédie. (Vůbec mám pocit, že O'Donnella jako snad jediného z herců ani na chvíli nenapadlo, že si z tohohle filmu všichni ostatní dělají prdel.) Takže tak na půl. 5/10
Bylo by hloupé vytýkat tomuhle filmu všechna možná klišé, ale přeci jen jsem čekal po příběhové stránce trochu víc, nemluvě o nebezpečně vysokém množství "indie". Scény, kde si holky dávají nakládačku, mě každopádně bavily velmi - a k tomu jich není málo. (Ono samotné sportovní dění mi vůbec nepřišlo tak nepřehledné, jak mnozí tvrdí, naopak.) Plus - jako obvykle - skvělá J. Lewis. 7/10
Přestože jsem k druhému "realistickému" Batmanovi přistupoval s neskrývanými předsudky a pochybnostmi (Batman Begins byla celkem hrůza), ještě během první poloviny filmu jsem byl poměrně mile překvapen - děj nebyl tak šíleně překombinovaný a místy působil i slibně. Holmes uvolnila místo schopnější kolegyni a dokonce i ten Bale byl snesitelnější. A nejednou jsem se přistihl, že se dobře bavím! Jenže, jak se film přehoupl do druhé půlky, začal hrát na myšlenkovější notu a to pro mě velmi nepřesvědčivým způsobem (což asi nejvíc utrpěly záporné postavy, které zasloužily pořádně prokreslit), kdy se mi místo zdrcujího závěru dostalo jen několika plytkých dialogů a patosu, obalených k tomu v poměrně nudné akci. Ve srovnání s předchůdcem nakonec lepší jen o málo. 4/10
Mít k dispozici zástup výborných herců pro vedlejší role (Oldman, Neeson, Caine, Freeman), vyvážit to obsazením směšně mluvícího panáka do role hlavní (Bale) a maximálně nesympatické ženské k němu (Holmes), celé to pak natáhnout přes dvě hodiny do nezajímavého a zmateného příběhu s jakýmysi nindžy a ještě se u toho tvářit setsakra vážně, to už je opravdu umění. Spíše než Temého rytíře mám teď chuť dát si všechny předchozí díly (vč. těch Schumacherových), které si aspoň na nic nehrály. 3/10
Tak špatné to snad být nemuselo, ne? A což takhle tam vlepit 3D animovanou postavu? Takže, vy teda takhle, jo? Tak já teda takhle! (Plus jen za záporáka a hrstku vtipných scén, s prvním dílem samozřejmě totálně nesrovnatelné.) 2/10
Uspokojivý "chytrý blockbuster", ale žádný zázrak, natož nový Matrix. Není tu totiž ten punc kultovnosti. To ale nevadí, já to ani neočekával. Co vadí - a to hodně - je křečovitá snaha mít každý záběr tak efektní a pompézní, jak jen to jde, v důsledku čehož se finální vygradování téměř ztrácí. A pak - kde jiné "snové" filmy přicházejí s nápaditými asociacemi, tam se Nolan zmůže jen na "když se převrací dodávka, tak se převrací i sen toho, kdo v ní spí", což mi připadá jako čirý nesmysl (aplikovaný pouze proto, aby mohla být ve filmu další zpomalená cool scéna), ovšem běžnému divákovi to zřejmě stačí, protože to přece zní chytře, ne? 5/10
Vážně hodně hnusnej film o hnusných lidech, co se k sobě navzájem hnusně chovají, kdy jsem občas váhal, zda se smát anebo jen zírat; nejedna scéna totiž (snad záměrně) balancuje na hranici drsné reality s komickou absurditou a umím si představit, že někdo se bude smát víc a někdo naopak vůbec (a k tomu případně filozofovat, že tohle je pravdivý film o tom, jací všichni jsme...). Pro mě však (nejen) díky tomu zůstal tak nějak na půli cesty. Philip Seymour Hoffman a hlavně Dylan Baker jsou každopádně výborní. 6/10
Asi bych se měl stydět, ale mně se to k mému vlastnímu překvapení fakticky hodně líbilo (a to i ta společensko-kritická část). Co mé váhání při hodnocení rozseklo, pak byla závěrečná sekvence (audiovizuálně boží). 9/10
Na rovinu přiznávám, že se moc nechytám. Přitom když se tak zamyslím, nemůžu těmhle filmům nic moc vytýkat; dokonce uznávám, že pro cílové publikum jde asi o hodně dobré filmy. Ale mně prostě nesedí ta dynamika. Nejednou jsem se při sledování přistihl, že vůbec nevím, jak se Bourne v tom autě znenadání ocitl, když ještě před chvílí s někým mluvil v kanceláři. To tempo je rychlé až příliš a já nebyl kolikrát schopný jednotlivé události setřídit po dosledování, natož teď s odstupem času, když už ani nedokážu určit, co bylo v tom kterém díle; vidět všechny tři jednou nebo jeden třikrát by asi vyšlo na stejno. Každopádně nejvíce se mi líbil ten první, který jediný má i pomalé (pomalejší) scény, jinak mě ovšem Bourneovská trilogie zcela minula. 5/10
Moje komentáře
Rain Man (1988)
Herecký výkon Dustina Hoffmana považuji za jediný opravdu neoddiskutovatelný klad tohohle snímku (který beztak dělá všechny ty pětihvězdy). V téhle rozdrolené roadmovie se totiž Cruise drtivou většinu času chová jako to největší hovado, které svůj pohled na svět obrátí (?) až v samém závěru, poté, co svého bratra-autistu zneužije k tomu, aby s jeho pomocí v kasinu vyhrál velké množství peněz. Pak už ho může mít bezvýhradně rád... Sakra, nemůžu si pomoci, ale buď já nebo ten film, jeden z nás má tedy mimořádně pokřivený smysl pro morálku, vždyť je to přeci naprosto zrůdné (anebo je Rain Man nejslavnější nepochopený film). Každopádně zlatý Forrest Gump a když už opravdu chytrý film o mentálně postižených, tak raději Idioty. 5/10
Věc: Počátek (2011)
Dostal jsem, co jsem zasloužil! Ba ne, dostal jsem, co jsem očekával - místy poměrně napínavou podívanou s nápaditými triky požírajícími jednu bezvýraznou postavu za druhou, zatímco to celé rychle utíkalo, logické díry se prohlubovaly v propasti a já váhal, jestli spíše chválit za to, že to mohlo být podstatně horší anebo naříkat a ptát se, proč to vůbec muselo být. Jenže odpověď na tuto otázku je přece jasná - když se nad tím zamyslím (jen trochu, abych to hned nevyvrátil), současný (velko)filmový průmysl je tak trochu jako ta Věc - nenápadně útočí na filmy, co máte rádi, přežvýká je a pak se je snaží napodobit. A na všechny dojde. Takže vzhledem k těm slušným "zábavným kvalitám" nakonec tenhle spíše-prequel-nežli-remake-remaku vlastně nebolí, byť za více než jedno podívání ni trochu nestojí. 5/10
Absolvent (1967)
Mám trochu problém s tím koncem. Jít si za svým štěstím i přes nepřízeň všeho a všech - proti tomu samozřejmě nemohu namítnout ni půl slova, ale zpracování mi uvnitř hlavy trochu drhne, mračím se, přemýšlím, ještě přemýšlím a musím se nakonec přiznat, že ve mě Mrs. Robinson vzbuzovala když už ne přímo sympatie, tak přinejmenším soucit - a právě tahle nejednoznačnost se mi na Absolventovi velmi líbila - Benjamin má totiž do nějakého ideálu dostatečně daleko a rozhodně se jeho chování nedá zcela omlouvat rodinným prostředím a mladickou nerozvážností. Ovšem tohle trvá jen tak do poslední čtvrtiny filmu, kdy z nešťastné paní udělají tvůrci skoro až nestvůru - to abych náhodou nezapomněl, komu mám vlastně fandit. A to se mi přitom i závěr docela líbil, jen mohl být o tolik... lepší. Z technického hlediska jinak musím vyzdvihnout naprosto parádní kameru, k hudbě bych jen poznamenal, že nemám zrovna rád, když hraje v průběhu filmu pár skladeb pořád dokola. 8/10
Terminátor 2: Den zúčtování (1991)
Je super zjistit, že film má koule i po letech a pro druhého Terminátora tohle platí od prvního záběru. Poprvé jsem také viděl režisérský sestřih, který je velmi dobrý, byť v porovnání s Aliens DC se nejedná o takovou must-see záležitost, protože i bez těch přidaných scén film dobře funguje (což se právě o Aliens úplně říct nedá). Je sice trochu divné chválit režiséra za to, že dalším střihem nezkazí své dílo, ale vezmu-li v potaz, že to někteří jiní (neuvěřitelně často a s neuvěřitelným zanícením) dělají, jak příšerný je naštěstí nezařazený alternativní konec (schválně si ho najděte na YouTube a klidně rovnou přiberte i alternativní konec Titanicu) a hlavně film, který Cameron natočil naposledy, nezbývá mi než konstatovat, že i kdyby do konce svého života točil jen další kočičí omalovánky, ani v mých očích mu to už neodpáře statut jednoho z nejlepších režisérů kvalitní akční zábavy dvacátého století. 9/10
Sladký ničema (1999)
Woody a jazz... Svižně to odsípá, nechybí tu Allenova hravost a ten konec je opravdu dojemný. No, já si nemůžu pomoci, ale mně se to fakt líbilo, a to více než většina "pravdivých" životopisných snímků - postava je možná fiktivní, ale tenhle biografický film funguje jako skutečný film. A bod za hudbu. 9/10
Tráva (TV seriál) (2005)
Co je na Weeds určitě sympatické, tak skutečnost, že přestože námět - jak už to tak bývá - se nijak netají ambicemi zaujmout co nejširší publikum, jeho podání se nesnaží marihuanu nijak zvlášť popularizovat ani démonizovat a stojí vcelku pevně uprostřed. Není to seriál o řadových huličích a ani o agentech DEA, je o lidech - dalo by se říci - mezi nimi, dealerech, tedy především o jedné vyvedené dealerce. Zpočátku se to tak ještě moc nezdá, ale heslo seriálu se nese především v duchu "v tomhle kšeftě se musí počítat s velkými penězmi i následky". A tak, jak se osobní prodej několika známým mění Nancy přímo pod rukama v celou distribuční síť, přibývá nepříjemností a posléze problémů, jednoho gangstera nahrazují dva další a menší podraz je střídán větším. A to zároveň popisuje i můj problém, jaký jsem se seriálem měl, protože jakmile jsem tuhle kostru objevil (zhruba v polovině třetí série), už se seriál moc nevyvíjel a samotná látka nebyla tak silná, abych měl chuť se na něj dívat dál a postavy mi celkově také nepřišly natolik zajímavé nebo zábavné jako jinde, přestože své okamžiky nepostrádají (Zooey Deschanel tu mimochodem v těch pár dílech ztvárňuje opravdu zábavnou magorku), ale na hlavní hrdinku se leda dobře dívá a to je tak vše. Pár přímo výborných okamžiků a narážek tu rozhodně je (třeba celý subplot, kdy Celia s těmi "nejlepšími" úmysly vytváří z Agrestic malý policejní stát nebo Andyho působení v armádě...) a přestože zpravidla konec každé epizody smrdí větším či menším cliffhangerem, vynahrazuje to mnohdy jeho perfektní ironické vyznění. Skoro bych se odvážil tvrdit, že ani hrdiny Dextera či Californication (další seriály Showtime, taktéž ze světa na okraji/za okrajem... mimochodem, co v téhle televizi může šéfovat za lidi?) nemáchají tvůrci v takovém bahně jako tady, jenže zkrátka - jako celek to už tak dobře nefunguje. Tím samozřejmě nevylučuji, že si po čase jednu sérii zase dám, jen to nebude hned zítra. A ani pozítří. 7/10
Californication (TV seriál) (2007)
Seriál, který není těžké odsoudit; stačí vidět jednu epizodu nebo i pouhých pár scén mimo správný kontext a už si jej jeden zařazuje mezi prvoplánovou a lacinou zábavu. A přitom, ačkoli (drsný) vtip mnohé situace nepostrádají a skoro až pornografických scén zde také není málo, hraje Californication hlavně na vážnější notu a daří se mu to po většinu času překvapivě dobře. Kvalita jednotlivých dílů sice občas kolýsá (zvláště v případě momentálně poslední - čtvrté - série jsem měl u pár epizod pocit, že jsou tu vyloženě jen pro zaplnění místa), bohatě to však vynahrazuje ten drive, jaký dokáže seriál nabrat a to nejen v závěrech jednotlivých sezón, ale i v rámci samostatných dílů, kdy hrdinové zažívají až neskutečně - nicméně stále uvěřitelně - vyhrocené situace. Nemám odvahu hádat, nakolik je příběh ve vztahu s nějakou realitou satira, čistá fikce nebo zrcadlo, ale obraz, který o svém světě Californication vytváří, je velmi poutavý, velmi živelný až zběsilý, velmi otevřený a upřímný a v neposlední řadě také velmi romantický, i když možná trochu pokřiveným způsobem - "fucked up" řečeno ve slangu jeho hrdinů. A už dlouho jsem mimochodem neměl hlavní i některé vedlejší charaktery tak rád, jako právě tady. Na "líbivý a přístupný" mainstream je Californication náramně vydařená záležitost. The Apartment, Dogtown, And Justice for All. 9/10
Benga v záloze (2010)
Těžko prohlásit, zda jsou Other Guys nedocenění, jelikož mnoha lidem se prostě nelíbili (to ještě možná v lepším případě) a není to o nějakém nepochopení - žádnou ni malou pravdu v sobě neskrývají. Ale rozhodně to pro mě není guilty pleasure, protože jsem byl - a to tvrdím zcela upřímně - mile překvapen a bavil se téměř po celou dobu (stopáž by ale kratší být mohla, to je pravda). Doporučuji tedy zkusit alespoň prvních patnáct (slovy patnáct) minut, třeba pochopíte. 8/10
Život Briana (1979)
Jaké jsou ty dva další, v tom ještě nemám tak úplně jasno, ale Life of Brian je každopádně jeden ze tří nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. Tečka. Ještě jedna. 10/10
Hlad (1983)
Správně upírské, správně obsazené, správně atmosférické, správně ohudebněné, správně osmdesátkové. 9/10
Zelený sršeň (2011)
Umím si moc dobře představit, že máte předem z půlky prohráno, pokud točíte film, v němž má hrát hlavní roli Seth Rogen (kterého tímto vítám ve svém pomyslném seznamu neoblíbených herců). Ale tak nějak jsem doufal, že toto bude další případ lživých trailerů a režisér bude mít schované nějaké to eso v rukávu. Každopádně bych ani na desátý pokus neuhodl, že tenhle hloupý a zbytečný film vlastně fakt natočil ten Michel Gondry. 3/10
Já, legenda (2007)
K mému vlastnímu překvapení to vůbec nebylo tak špatné, jak jsem si myslel. Popravdě jsem se i bál, že tam těch zombie bude o dost více a ona je to přitom po většinu času docela zajímavá komorní podívaná s jedním člověkem a psem ve velikém (skoro) prázdném městě (jinak nic proti zombiím). Škoda mizerné kvality těch zo- jiných lidí a ne zcela vydařeného konce (který mi však přišel mnohem lepší než ten vychvalovaný alternativní), ale jinak velmi slušná post-apo podívaná. 6/10
Astérix a velký boj (1989)
Takovou kombinaci strašidelné atmosféry, infantilního humoru a místy až psychedelicky působících scén jsem u Asterixe ještě neviděl. Na začátku jsem z toho taky byl trochu v rozpacích, jenže pak jsem si uvědomil, že ono to dohromady kupodivu dost dobře funguje a u mnohých fórů a fórků se dokonce chechtám s upřímností malého dítěte, takže i za tohle dávám hodně spokojenou osmičku (a skoro bych chtěl jít výš, uvidíme příště). 8/10
Family Guy Presents: Something Something Something Dark Side (video film) (2009)
Pár dobrých vtipů by tu bylo ("We're evacuating into outer space, with literally infinite directions in which to flee. However, we have decided that our transports will travel directly toward the fleet of Star Destroyers. Any questions?"), ale jinak zrovna tyhle Family Guy Star Wars parodie nijak zvlášť nemusím. 6/10
Go-Getter, The (2007)
Taky bych chtěl ukrást auto a dostat k tomu za trest Zooey Deschanel. 8/10
Sherlock (TV seriál) (2010)
Jedno z největších seriálových překvapení a zároveň zklamání za hodně dlouhou dobu. Srovnávat s Ritchieho Holmesem pochopitelně nemá cenu, tohle jej překonává snad naprosto ve všem - režii, scénáři i hereckých výkonech (zvláště ústřední dvojice je tu opravdu výborná). Sherlock je samozřejmě stále hlavně zábava, ale také velmi kultivovaná a inteligentní, což se asi u detektivky docela hodí. Musím ale přiznat, že jak jsem byl po prvním díle nadšený, tak při druhém nadšení trochu opadlo a po třetím šlo dolů už pořádně. Co totiž opravdu nedokážu překousnout, je cliffhanger skrze série (a to má být ta další až za rok!) ukončující děj v naprosto nesmyslném a samoúčelně dramatickém okamžiku, což tak trochu navozuje podezření, že scénárista při jeho psaní na chvíli odběhl pryč a dokončil jej za něj nějaký náhodný kolemjdoucí (producent). A tohle se fakt odpustit nedá. 8/10
Batman a Robin (1997)
Clooney se přiblble usmívá, i když jeho postava zrovna řeší asi-závažné věci, Uma Thurman rezignuje na hraní od svého prvního záběru, Arnie vytrvale hláškuje na jediné téma ("Cool party!"... a co teprve ten přízvuk!), O'Donnell soupeří s Alicií Silverstone o titul nejotravnějšího a nejzbytečnějšího sidekicka a trapné kostýmy pro všechny - poskok v SM oblečku, Mr. Freeze coby chodící pouliční osvětlení a co teprve Bat-parta! (Základem ženského bojového obleku jsou vysoké podpatky, víme?) Ale k ledu se vší tou nenávistí, tenhle film si ji nezaslouží. Nebýt zbytečně dlouhé stopáže (natažené o naprosto otravné "rodinné" scény, které představují asi jediný skutečný zápor snímku), jednalo by se o nepřetržitou zábavnou jízdu, kde si své místo v záři reflektoru najde každý trapný comicsový hrdina i se všemi svými bat-kreditkami a bat-bruslemi vyskakujícími odnikud. Místy to opravdu nemá daleko k (nejlepšímu) batmanímu filmu z roku 1966, i přesto je ale B&R slabší než Forever... zároveň však stále lepší než Nolan; zatímco jeho adaptce budou za pár let působit naprosto zastarale a naivně (mám za to), tohle má jistý kultovní potenciál. "I think we might have killed the franchise," to má Clooney dost možná pravdu, ale ona si beztak nic jiného nezasloužila. 4/10
1984 (1984)
Nevím, jaký pocit může mít z tohohle filmu někdo, kdo knihu nečetl, ale film mi každopádně přišel natolik zkratkovitý, že mám upřímné pochybnosti o tom, zda vůbec dokáže fungovat samostatně (což se dá u filmové adaptace považovat za podstatný problém). Některé scény, na které jsem byl zvědavý, protože si o vizuální-filmové zpracování vyloženě říkaly, tu pro jistotu ani nebyly a konec je pak odfláklý úplně. Zklamání. 5/10
Výstřely na Broadwayi (1994)
Méně tradiční allenovky mi zpravidla dělají radost a v případě Bullets over Broadway tomu není jinak. Humor sice nechybí, nicméně tentokrát je přítomen ve znatelněji černější a sarkastičtější podobě. Rozhodně se jedná o jeden z nejlepších Allenových filmů vůbec; dobře fungující příběh s hodně zábavnými zvraty, přitažlivé místo i doba konání a k tomu docela fajn obsazení. Výborné. 9/10
Batman navždy (1995)
Rozhodl jsem se dát po letech Schumacherovi ještě jednu šanci a na jeho Batmany kouknout znova a musím tedy svůj dřívější názor přehodnotit. Tommy Lee Jones a Jim Carrey jsou tu rozhodně skvělí magoři (hlavně Carrey fakt baví) a jen při pohledu na obrázky si člověk říká, že to vypadá zatraceně stylově. Jenže ona je to pravda tak na půl. Tedy scény s padouchy jsou výtečné, Kilmer taky nevadí (zvláště ve společnosti N. Kidman) a místy to opravdu dobře jede, včetně třeba vzpomínkových částí, ale pak jsou tu akční scény, které se pohybují v rozmezí stupnice "nic moc - špatné", a hlavně Robin, což je naprostá tragédie. (Vůbec mám pocit, že O'Donnella jako snad jediného z herců ani na chvíli nenapadlo, že si z tohohle filmu všichni ostatní dělají prdel.) Takže tak na půl. 5/10
Vyfič! (2009)
Bylo by hloupé vytýkat tomuhle filmu všechna možná klišé, ale přeci jen jsem čekal po příběhové stránce trochu víc, nemluvě o nebezpečně vysokém množství "indie". Scény, kde si holky dávají nakládačku, mě každopádně bavily velmi - a k tomu jich není málo. (Ono samotné sportovní dění mi vůbec nepřišlo tak nepřehledné, jak mnozí tvrdí, naopak.) Plus - jako obvykle - skvělá J. Lewis. 7/10
Temný rytíř (2008)
Přestože jsem k druhému "realistickému" Batmanovi přistupoval s neskrývanými předsudky a pochybnostmi (Batman Begins byla celkem hrůza), ještě během první poloviny filmu jsem byl poměrně mile překvapen - děj nebyl tak šíleně překombinovaný a místy působil i slibně. Holmes uvolnila místo schopnější kolegyni a dokonce i ten Bale byl snesitelnější. A nejednou jsem se přistihl, že se dobře bavím! Jenže, jak se film přehoupl do druhé půlky, začal hrát na myšlenkovější notu a to pro mě velmi nepřesvědčivým způsobem (což asi nejvíc utrpěly záporné postavy, které zasloužily pořádně prokreslit), kdy se mi místo zdrcujího závěru dostalo jen několika plytkých dialogů a patosu, obalených k tomu v poměrně nudné akci. Ve srovnání s předchůdcem nakonec lepší jen o málo. 4/10
Batman (1966)
Ať jde Nolan do hajzlu! 9/10
Batman začíná (2005)
Mít k dispozici zástup výborných herců pro vedlejší role (Oldman, Neeson, Caine, Freeman), vyvážit to obsazením směšně mluvícího panáka do role hlavní (Bale) a maximálně nesympatické ženské k němu (Holmes), celé to pak natáhnout přes dvě hodiny do nezajímavého a zmateného příběhu s jakýmysi nindžy a ještě se u toho tvářit setsakra vážně, to už je opravdu umění. Spíše než Temého rytíře mám teď chuť dát si všechny předchozí díly (vč. těch Schumacherových), které si aspoň na nic nehrály. 3/10
Heavy Metal 2000 (2000)
Tak špatné to snad být nemuselo, ne? A což takhle tam vlepit 3D animovanou postavu? Takže, vy teda takhle, jo? Tak já teda takhle! (Plus jen za záporáka a hrstku vtipných scén, s prvním dílem samozřejmě totálně nesrovnatelné.) 2/10
Počátek (2010)
Uspokojivý "chytrý blockbuster", ale žádný zázrak, natož nový Matrix. Není tu totiž ten punc kultovnosti. To ale nevadí, já to ani neočekával. Co vadí - a to hodně - je křečovitá snaha mít každý záběr tak efektní a pompézní, jak jen to jde, v důsledku čehož se finální vygradování téměř ztrácí. A pak - kde jiné "snové" filmy přicházejí s nápaditými asociacemi, tam se Nolan zmůže jen na "když se převrací dodávka, tak se převrací i sen toho, kdo v ní spí", což mi připadá jako čirý nesmysl (aplikovaný pouze proto, aby mohla být ve filmu další zpomalená cool scéna), ovšem běžnému divákovi to zřejmě stačí, protože to přece zní chytře, ne? 5/10
Štěstí (1998)
Vážně hodně hnusnej film o hnusných lidech, co se k sobě navzájem hnusně chovají, kdy jsem občas váhal, zda se smát anebo jen zírat; nejedna scéna totiž (snad záměrně) balancuje na hranici drsné reality s komickou absurditou a umím si představit, že někdo se bude smát víc a někdo naopak vůbec (a k tomu případně filozofovat, že tohle je pravdivý film o tom, jací všichni jsme...). Pro mě však (nejen) díky tomu zůstal tak nějak na půli cesty. Philip Seymour Hoffman a hlavně Dylan Baker jsou každopádně výborní. 6/10
Kouzelná romance (2007)
Místy až drasticky přesladké (a s hnusnými digitálními triky k tomu), ale pro těch pár zábavných scén a narážek to asi stojí za to vidět. 5/10
VALL-I (2008)
Asi bych se měl stydět, ale mně se to k mému vlastnímu překvapení fakticky hodně líbilo (a to i ta společensko-kritická část). Co mé váhání při hodnocení rozseklo, pak byla závěrečná sekvence (audiovizuálně boží). 9/10
Bourneovo ultimátum (2007)
Na rovinu přiznávám, že se moc nechytám. Přitom když se tak zamyslím, nemůžu těmhle filmům nic moc vytýkat; dokonce uznávám, že pro cílové publikum jde asi o hodně dobré filmy. Ale mně prostě nesedí ta dynamika. Nejednou jsem se při sledování přistihl, že vůbec nevím, jak se Bourne v tom autě znenadání ocitl, když ještě před chvílí s někým mluvil v kanceláři. To tempo je rychlé až příliš a já nebyl kolikrát schopný jednotlivé události setřídit po dosledování, natož teď s odstupem času, když už ani nedokážu určit, co bylo v tom kterém díle; vidět všechny tři jednou nebo jeden třikrát by asi vyšlo na stejno. Každopádně nejvíce se mi líbil ten první, který jediný má i pomalé (pomalejší) scény, jinak mě ovšem Bourneovská trilogie zcela minula. 5/10