andre

46. MFF KV - Sobota 2.7.2011 ... zastávka v McD a jede se dál. Dva slepené dokumenty Ilja a Komeda byla jediná možnost, jak vyplnit škaredé sobotní odpoledne. Cesta za těmito "hudebními osobnostmi 20. století" byla zdánlivě nekonečná (kino Husovka) a obrázek plně neobsazeného pidi sálu oznamoval velice minoritní látku. Dokument o mě neznámém Il'ju Zeljenkovi mě dostal svými svižnými 30 minutami. Jenom škoda, že za tu dobu projekce ve mně zůstala pouze vzpomínka na skladatelovi vtipné životní prožitky...

46. MFF KV - Sobota 2.7.2011 - Časný ranní odjezd v 5 hodin z naší domoviny do Karlových Varů na pecku jménem Strom života se změnil v drama o zhlédnutí aspoň nějakého filmu tohoto dne. Ano, nováčkové, ano, vystrašení a vykulení z celé velké karlovarské tlačenice. Na co? Kdy? Kam? Jak? No a tady jsme nakonec začali naší filmovou pouť. Jméno Fuller mi do té doby nic neříkalo (omlouvám se), film-noir také ne (omlouvám se), ale s nadšením jsem film sledoval a vstřebával karlovarskou atmosféru. Příběh byl jednoduchoučký, Candy zamilovaná (asi ta láska na první pohled), některé scény velice drsné (chudák Candy) a herci si rozhodně neudělali ostudu...

O tomto filmu se napsalo hodně. Po americku akční scény, nevídané dílko v českých kotlinách, charisma Lavronenka, vzhled Vilhelmové, velmi dobré výkony bratrů Dlouhých. Já k tomuto můžu říct jen jedno. Kajínka jsem si začal užívat od jeho útěku z Mírova až po jeho opětovné zatčení plus pár minut navrch. To bylo ono. To bylo Kajínek na hrad. Vrchol filmu. Co bylo předtím a potom, byla stejná nuda jako každodenní rutina ve věznici Mírov.