Marek1991

Nesnívaj svoj život, ži svoj sen!
Per aspera ad astra - Cez prekázky ku hviezdam
Jedno viem, dobrý človek nemusí chcieť peniaze, slávu a moc, zlý človek nemusí chcieť vieru, nádej a lásku, ale nikto nechce byť nešťastný. (Môj výrok)
Žijeme len raz, preto sa nesmieme báť ukázať, čo je v nás. (MV)
Nikdy sa nespoliehaj na šťastie, ale vždy rátaj so smolou. (MV)
Život môže byť temný, ale ty ho skús osvetliť. (MV)
Aj niečo hnilé, môže ukrývať niečo živé. (MV)
Kde ideš, tade sej a keď pôjdeš naspäť, pozbieraj. (MV)
Aj protiprúd je smer, nemusí byť však dobrý. (MV)
Mať v niečom šťastie neznamená, že ťa to privedie k šťastným veciam. Môže sa to vyvinúť v nešťastie. (MV)
Všetci ideme rôznymi cestami, ale cieľ je len jeden. (MV)
Z vrcholu je len jedna cesta a to dolu, ibaže by si vedel lietať. (MV)
Nie je hanba, keď spadneš, ale keď sa nepokúsiš postaviť!
Nájdi pravdu, a pravda ťa oslobodí. (J. Kristus)
Žil som krásny život, prežíval som večnosť v sekundách. (M. R. Štefánik)
Nech každý z nás je dnes lepší, ako bol včera, a vlasť naša bude veľká a slávna. (M. R. Štefánik)
Kto si myslí, že mu slobodu druhí vybojujú, nie je jej hodný. (M. R. Štefánik)
Nielen vlády sú zlé, ale aj ľud je často skazený, a vlády len odrážajú jeho kvality. (Ľ. Štúr)
Slovo zachytí, skutok utvrdí človeka. (Ľ. Štúr)
Kto žije duchom, v tom žije celý svet a on v celom svete. (Ľ. Štúr)
Sochy sa nestavajú pre kritikov. (M. Dušička)
Neplač, že zapadlo slnko, lebo slzy ti zabránia uvidieť hviezdy. (A. Einstein)
Najlepší prostriedok, ako začať každý deň dobre, je hneď po zobudení myslieť na to, či môžem aspoň jednému človeku urobiť radosť. (F. Nietzsche)
Ak odsudzujem chyby svojich priateľov, to ešte neznamená, že by som ich mal prestať mať rád. (J. London)
Byť porazený je dočasný stav. Vzdanie sa je to, čo ho robí trvalým. (M. vos Savant)
Staň sa tou zmenou, ktorú chceš vidieť vo svete. (M. Gándhí)
Doba je zlá? Je to možné - ste tu však preto, aby ste ju zmenili. (T. Carlyle)
Ľudia. Pretože obetujú zdravie, aby zarobili peniaze, potom obetujú peniaze, aby znovu získali zdravie, potom sa tak znepokojujú budúcnosťou, že si neužívajú prítomnosť, a tak nežijú ani v prítomnosti ani v budúcnosti. A žijú tak, akoby nikdy nemali zomrieť, a potom zomrú bez toho, aby predtým žili. (Dalajláma)
Sloboda sa nedá kúpiť. (Seneca)
Nebyť milovaný, to je smola, ale nemilovať to je nešťastie. (Canus)
Úsmev je lacný spôsob ako zmeniť svoj vzhľad. (Ch. Gordy)
Zamilovaní zatvárajú pri bozkávaní oči, pretože chcú vidieť srdcom. (D. Du Maurierová)
Dobro v slovách vytvorí dôveru, dobro v myslení hĺbku, dobro pri rozdávaní lásku. (Lao-c)
Ten, kto chce byť v trvalom šťastí a porozumení, sa musí často meniť. (Konfucius)
Život človeka má zmysel, ak po ňom zostane vo svete o trochu viac lásky a dobra. (A. Delp)
Jsou zloději, které zákon netrestá, třebaže člověku kradou to nejcennější, čas. (N. Bonaparte)
Posměch končí, kde začíná pochopení. (M. Von Ebner Eschenbachova)
Všechny naše vlastnosti, ať dobré nebo špatné jsou nespolehlivé a pochybné a vždycky je vytvářejí životní okolnosti. (F. De La Rochefoucauld)
Cílem propagandy je, aby jedna skupina občanů zapomněla, že určité jiné skupiny občanů jsou lidé. (A. Huxley)
Nic pro nás nemůže být dobré, není-li to dobré pro všechny. (J. P. Sartre)
Nejbohatší jsou ti lidé, kteří se většiny věcí mohou vzdát. (R. Thakur)
Každý člověk je aspektem všech ostatních, protože vědomí je jediné a mimochodem budoucnost světa je subjektivní, co se stane celku, určujeme tím, co se rozhodneme uskutečnit sami. (R. Bach)
Život, který si musí člověk výhradně vysluhovat, je výhradně jen jakýmsi zaměstnáním. Není to pak už dosti život, ale vlastně spíše jen pouhá obživa. (J. Čapek)
Touha stát se nepostradatelným jest pákou pokroku. Ale brzdou pokroku je naše touha zůstat nepostradatelným. (T. Baťa)
Každý žil tolik, kolik miloval. (L. Tolstoj)
Sloboda bez rovnosti je vykorisťovanie. (Rosa Luxemburg)
Rovnosť bez slobody je otroctvo pre všetkých. (Mikhail Bakunin)
If everyone cared and nobody cried If everyone loved and nobody lied If everyone shared and swallowed their pride Then we'd see the day when nobody died. Nickelback
... naprosto každý postup, který považujeme dnes za normální, má sám v sobě vestavěnou nevyhnutelnou neefektivitu a potenciální problém, který se projeví až v případě, kdy je objevena nová technologie, nový postup nebo nová myšlenka. Toto je podstata změny, a jestliže vědecké modely potvrzené historií něco obecně ukazují, pak to, že znalosti a jejich aplikace se neustále vyvíjejí. Vrátíme-li se zpět ke zdánlivě odděleným tématům projevu potenciálu a řešení problému, můžeme vyvodit, že všechna řešení problému jsou zároveň projevem potenciálu a naopak...
... Žádné tvrzení není chybnější než deklarace, že „tohle je moje myšlenka". Takové představy jsou vedlejšími produkty materiální kultury, která byla upevňována hledáním fyzických odměn, obvykle prostřednictvím peněz, výměnou za iluzi jejich „soukromých" výtvorů. Tam, kde si jednotlivec nárokuje prestiž kvůli svým „zásluhám" za myšlenku nebo vynález, velmi často kulminuje vztah k vlastnímu egu...

Ako funguje v skutočnosti systém v Afrike.

Horská púť Srbov po 100 rokoch - http://www.freepub.cz/2015/horska-put-srbov-po-100-rokoch/

Bielorusko v 2. svetovej vojne - http://www.freepub.cz/2016/bielorusko-v-2-svetovej-vojne/

Slovanská vzájomnosť – I. diel - http://www.freepub.cz/2016/slovanska-vzajomnost-i-diel/

Slovanská vzájomnosť – II. diel - http://www.freepub.cz/2016/slovanska-vzajomnost-ii-diel/

Slovanská vzájomnosť – III. diel - http://www.freepub.cz/2016/slovanska-vzajomnost-iii-diel/

Na jednoduché pochopenie.

Důraz na rozum
Důraz na neznámou autoritu
Tvrzení je pravdivé, protože to tvrdí nejmenovaný znalec nebo širší skupina lidí (kupř. „lékaři", „lidé z praxe").
„Ale američtívědci dokázali, že ježibaby neexistují!" řekl Jeníček.
Důraz na nevhodnou autoritu
Tvrzení je pravdivé, protože to tvrdí nekompetentní nebo nedůvěryhodný „odborník".
„Moje zcestovalá kamarádka tvrdila, že prý nabízíte kvalitní a levný nocleh i se snídaní. Za kolik?" zeptala se Mařenka.
Důraz na neznalost
Tvrzení je pravdivé, protože dosud nebylo vyvrácené (případně je nepravdivé proto, že dosud nebylo potvrzené).
„Žádné dítě si na mě dosud u rodičů nestěžovalo," bránila se ježibaba.
Důraz na nedůvěryhodnost
Tvrzení musí být nepravdivé, protože zní neuvěřitelně.
„Perník je zcela nevhodný stavební materiál," řekl otec přísně, když se děti vrátily, „teď chci slyšet pravdu. Kde jste byly?"
Důraz na pravděpodobnost
Předpokládat, že něco se musí stát jen proto, že se to může stát.
„Neboj se, Mařenko, starší lidé jsou většinou velmi slabí a nemají zuby. Ta nás nesní."
Důraz na peníze
Předpoklad, že bohatství či vysoká cena nějak nutně souvisejí s pravdivostí tvrzení.
„Když má někdo celý dům z luxusního perníku, nebude přece jíst děti."
Důraz na novost
Předpokládat, že něco je lepší jen proto, že je to nové.
„Mám teď úžasnou novou pec," chlubila se ježibaba, „nejde otevřít zevnitř!"
Důraz na tradici
Předpokládat, že něco je pravda jen proto, že se to tak (údajně) vždy dělalo.
„Když se zeptá, kdo jí to tu loupe perníček, tak řekni, že jen větříček." „Proč?" podivil se Jeníček. „To ji
uklidní," odpověděla Mařenka. „A nebylo by lepší prostě mlčet?"
Důraz na obvyklý postup
Tvrzení je pravdivé, protože se to tak obvykle dělá.
"Půjdeme za světýlkem, tam určitě žijí nějací dobří lidé, kteří nám pomohou."
Důraz na rozšířený názor
Tvrzení je nutně pravdivé, neboť v něj věří většina lidí.
„Sladkosti způsobují u dětí hyperaktivitu."

Důraz na emoce
Zastrašování
Zdůvodnit tvrzení pomocí strachu a předsudků k opačnému názoru.
„Jen pojďte dovnitř," vyzvala je stařena, „venku vás sežerou medvědi."
Lichocení
Podsunout nezdůvodněné tvrzení pomocí nesouvisejících komplimentů.
„Takové krásné děvče se přece nebude bát, no ne?"
Zesměšňování
Předložit protivníkův argument tak, aby vypadal směšně.
„Já a jíst děti? No dovolte, to je absurdní! To už by ste měrovnou mohli obvinit, že jsem snědla i ty tři pocestné, co tu byli loni přes zimu, než ztloustli a ztratili se."
Vyvolání soucitu
Odmítnout opačný názor vyvoláním soucitu s námi.
„Neumíme, opravdu. Museli jsme odmalička dřít tak, že jsme ani neměli čas naučit se sedět na lopatě."
Vyvolání zášti
Odmítnout opačný názor vyvoláním zášti vůči protistraně.
„Lžou. Nechtěla jsem je sníst," hájila se babizna.
„Copak vy věříte někomu, kdo krade starým lidem perník ze střechy?"
Důraz na přírodu
Zdůvodnit tvrzení srovnáním s „dobrým" světem přírody.
„Je naprosto normální jíst lidi. Podívejte se třeba na vlky, těm lidské maso vyloženě chutná."
Toužebné přání
Tvrzení je nutně pravdivé, neboť si velmi silně přejeme, aby pravdivé bylo.
„Nelži, tak velkou pec má prostě jen na pečení kanců!"

Chybné vyvození
Příhoda
Odmítnout pečlivě získané a ověřené důkazy kvůli odlišné osobní zkušenosti či příhodě.
„Náš dědeček snídal perník každý den a taky nebyl tlustý."
Omyl hazardního hráče
Předpokládat, že minulé náhodné výsledky nějak ovlivňují budoucí náhodné výsledky.
„Dlouho sem žádné děti nezabloudily," zabručela si ježibaba, „takže dnes nebo zítra to už jistě klapne."
Skládání
Předpokládat, že vlastnost části je zároveňi vlastnosti celku.
„Jsem silnější než Mařenka, jsem silnější než Jení-ček," radovala se ježibaba, „jsem silnější než obě děti."
Rozdělování
Předpokládat, že vlastnost celku je zároveň i vlastnosti každé jeho části.
„Perníková chaloupka bude mít z perníku i mříže ve sklepě. Projíme se ven."
Unáhlené zobecnění
Vyvodit obecný závěr z příliš malé skupiny případů.
„Takže teď už, tatínku, víš, že všechny staré ženy jsou
ježibaby," zakončil své vyprávění Jeníček.
Unáhlený závěr
Vyvodit závěr bez zamyšlení nad jinými možnými výklady.
„Aha, vy mějistěchcete zvážit," řekla ježibaba, když si sedala na lopatu.
Unáhlený kompromis
Předpokládat, že pravdivé tvrzení musí ležet někde uprostřed mezi protikladnými
názory.
„Vy říkáte, že nesmím sníst ani jednoho z vás. Já říkám, že vás můžu sníst oba. Tak sním jen jednoho a hotovo."
Všechno, nebo nic
Předpokládat, že nelze-li dosáhnout dokonalého výsledku, nemá snažení žádný dobrý smysl.
„Nemá smysl ty děti hledat. Les je příliš velký a nikdy ho neprozkoumáme celý."
Relativizování
Odmítnout tvrzení jen proto, že „každý má přece svoji pravdu".
„Někomu může pečení dětí připadat nevhodné, ale já osobně na tom nevidím nic špatného. Je to věc vkusu."
Rozvolnění pravidla
Použít nějaké pravidlo příliš volně či na případy, pro které není určeno.
„Jen se klidně posaďte na tu lopatu jako první," řekla Maruška, „staří lidé se přece mají pouštět sednout."
Klamající vzhled
Předpokládat, že je-li něco pěkné, je to i pravdivé.
„V tak krásné chaloupce musí bydlet tuze hodní lidé."
Dvojsmysl
Použít slovo ve dvou různých významech a zároveň předpokládat, že jde o jednu a tutéž věc.
„Tak a teďmi za trest uděláte večeři." „No dobře, ale my neumíme vařit," bránily se děti. Babizna se
usmála: „Nějak to vymyslíme."

Chybná příčina
Potvrzení účinku
Předpokládat, že pozorovaný účinek mohl být vyvolán pouze jedinou příčinou.
„Když chceme upéct chleba, musíme rozdělat oheň v peci. Babizna rozdělala oheň v peci, takže bude péct chleba. Nemáme se čeho bát, Mařenko."
Vyvrácení příčiny
Předpokládat, že když nenastala příčina, nemohlo dojít ani k účinku.
„Když chceme upéct chleba, musíme rozdělat oheň v peci. Babizna ale chleba péct nechce, takže v peci není rozdělaný oheň. Klidně tam vlez, Mařenko."
Společně, tedy proto
Tvrdit, že události, které se vyskytují zároveň, musí být v příčinném vztahu.
„Ježibaba je stará a zároveň jí děti. Je hrozné, co stáří s člověkem provede."
Poté, tedy proto
Tvrdit, že události, které se vyskytují po sobě, musí být v příčinném vztahu.
„Všimla sis, že vždycky, když dostanu hlad, je k jídlu perník?"
Přehlédnutí společné příčiny
Předpokládat příčinný vztah mezi dvěma událostmi, které jsou ale ve skutečnosti vyvolány události třetí.
„To je zajímavé, že když si já dám k obědu perník, ty ho musíš jíst taky. Přestaň se už po mně opičit!"
Logický kruh
Vyvodit závěr, který je stejný jako některý z předpokladů argumentu.
„Perník je nezdravý, protože se po něm tloustne.
A tloustne se po něm proto, že je velmi, ale velmi nezdravý," poučila Mařenka babiznu.
Vytloukání klínu klínem
Předpokládat, že chyba může být opravena jinou chybou.
„Hm, tak vy jste snědli můj perníček. Copak s tím asi provedeme? Už to mám, teď sním já vás a budeme vyrovnaní!"

Obsahové chyby
Účelové doplnění
Doplnit dílčí neověřené či vymyšlené předpoklady ve snaze zachránit svůj argument.
„Musím vás sníst, nemám tady už vůbec nic k jídlu," tvrdila babizna. „A co ten perník všude kolem?" divily se děti. „Perník není jídlo, nýbrž pamlsek," odsekla.
Potvrzovací slepota
Věnovat pozornost jen důkazům podporujícím náš závěr a pomíjet proti důkazy.
„Venku dost fouká, divně to zaskřípělo, a navíc mi to potvrdil i ten tenký hlas shora. Ano, perník ze střechy mi shodil asi opravdu větříček."
Zamlčení
Záměrně pominout důkazy, které by odporovaly našemu závěru.
„Budu péct chleba a vy mi budete pomáhat. Toho porcovacího nože si nevšímejte, ten zde mám kvůli myším."
Lež
Vědomě tvrzená nepravda, zpravidla opakovaná.
„Jsem vegetariánka," zaskuhrala babizna.
Nevyvratitelnost
Tvrdit něco, co nelze nijak smysluplně vyvrátit či potvrdit.
„Ta babizna je určitě uhranutá, proto nás chce sníst."
Svůdná názornost
Popsat okrajovou událost barvitě a s detaily, které mají vzbudit zdání, že jde o obvyklý stav věcí.
„Když nám doma vždycky v sobotu po obědě tatínek ukazoval, jak se na lopatu sedá, rád říkal, že to se zavřenýma očima prostě nejde. A vy že by ste to dokázala i poslepu?"
Odvedení pozornosti
Předložit nesouvisející důvody, fakta a tvrzení s cílem zmást protistranu.
„Jen se posaďte, stařenko. Ta lopata je krásně vyřezávaná. Četl jsem, že se na ní sedí mnohem pohodlněji než na motyce. Vy jste zhubla?"
Chybné dilema
Předložit dvě řešení jako jediná možná, byť ve skutečnosti existují i jiná řešení.
„Buď vás oba rychle a bezbolestně upeču, nebo vás vykrmím perníkem tak, že budete obézní a zahynete pomalu ve strašných mukách. Tak si vyberte."
Kluzký svah
Předpokládat, že drobná změna na začátku musí nutně vést k řetězci souvisejících nežádoucích důsledků.
„Jeníčku, nejez ten perník. Sníš jeden dva, zachutná ti to a než se nadějeme, zbaštíš té staré paní celou její chaloupku. Kde pak bude bydlet?!"

Chybné útoky
Útok na osobu
Předložit nesouvisející výhrady vůči proti-straně, nikoli vůči jejímu argumentu.
„Nikdy bych nevěřil člověku, který má na nose bradavici s chlupem."
Útok na nezávislost mluvčího
Odmítnout závěr protistrany jen proto, že by takový závěr byl pro protistranu výhodný.
„Ty děti si to celé vymyslely. Chtějí mě poslat do vězení, aby si mohly v perníkové chaloupce otevřít vlastní prodejnu."
Útok na původ tvrzení
Odmítnout tvrzení kvůli tomu, kde se vzalo či kdo ho původně zastával.
„Pečení dětí je překonaný zvyk, se kterým kdysi přišly jezinky. Teďje jiná doba, teď jíme zvířata."
Nelichotivé zařazení
Odmítnout tvrzení proto, že je podobné stanovisku nežádoucí osoby nebo skupiny.
„I čerti říkají, že uloupnout si trochu perníčku nikomu neublíží."
Přesunutí důkazního břemene
Odmítnout hájit své tvrzení a předpokládat, že hájit by se měla protistrana.
„Tatínku, ta babizna nás chtěla sníst! Ať dokáže, že to není pravda!"
Figurína*
Vytvořit zkreslenou a oslabenou verzi argumentu protistrany, ten pak odmítnout.
„Děti se prý nejí, protože je to protipřírodě. To bych si jako měla i přestat čistit zuby, protože čisté zuby jsou protipřírodě?!"
*) Původní anglický název této chyby (straw man) odkazuje ke cvičným figurínám, na kterých vojáci trénují útoky, a které jsou jen nepohyblivými, slabými verzemi skutečných protivníků.

Na uvoľnenie a dobré vzťahy.

Minimum, čo treba vedieť pre záchranu života.

Dôležitá vec ohľadom bezpečnosti do terénu.

Mesiac a rastliny, ktoré v ňom sú.

Ako fungujú v realite.

Praktický tip do lesa.

Praktický tip na von.

Niečo, čím môžete zabaviť deti.

Niečo praktické do života.

Možno to nie je absolútne presné, no je to dobrá pomôcka a pomôže sa zamyslieť nad tým, ako veci fungujú v prírode.

Sežeňte zelený (živý) prut a ohněte ho přes koleno. Ohýbejte ho postupně po celé jeho délce, dokud nebude poddajný, tedy volně tvarovatelný.
Nožem oloupejte vnitřní stranu ohnuté části, tím ještě zvýšíte ohebnost dřeva.
Oba konce seřízněte po stranách, tím je zarovnáte. Tyto konce pak přiložte k sobě a svažte šňůrou.
Připravte si tři páry kratších větviček. Ty svažte šňůrou uprostřed. Všechny tři takto vzniklé páry přivažte napříč obručí (obruč z kroků 1- 3). Tím vytvoříte oporu pro nohy.
Kolem těchto podpůrných větviček a mezi ně vplétejte provaz, tím vytvoříte základnu sněžnice. Čím hustší síť z provazu bude, tím budou sněžnice lepší.
Hotové sněžnice upevněte k botám, opět za pomoci provazu.

Návod k výrobe.

Ako je to v skutočnosti.

Raz k staršiemu prišiel mladší muž a spýtal sa:
- Prečo si tak šťastný v rodinnom živote? Všetci si ťa vážia a chodia k tebe po radu. V čom spočíva tvoje tajomstvo?
Starší sa usmial a pozval svoju ženu. Do izby vošla nádherná a veľmi šťastná žena:
- Áno, drahý?
- Milá moja, priprav prosím ťa cesto na koláč.
- Dobre.
Ona odišla a asi o 20 minút sa vrátila oznámiť, že cesto je hotové.
- Pridaj do neho to najlepšie roztopené maslo z našich zásob, a tiež aj všetky orechy, ktoré sme odložili na slávnostný koláč pre nášho syna.
- Dobre.
Asi o 10 minút sa znova vrátila a muž jej dal nasledujúce inštrukcie:
- Primiešaj doň našej drahej zeme. A potom upeč.
- Dobre.
A o polhodiny sa na jej rukách nachádzal tento zvláštny koláč.
- Nakoniec toto predsa jesť nebudeme - povedal muž - odnes to sviniam.
- Dobre - odvetila žena.
Hosť bol šokovaný. Vari je toto možné? Bez jediného slova odporu urobila všetko, čo jej povedal. A to aj vtedy, keď povedal absurdnú vec.

Rozhodol sa teda urobiť nasledujúci experiment. Keď prišiel domov, počul smiech svojej ženy. Spolu so svojimi priateľkami hrala stolovú hru.
- Žena! - oslovil ju.
- Nemám čas! - podráždene odvrkla mu zo spálne.
- Žena!
Asi o desať minút sa objavila.
- Čo potrebuješ?
- Priprav cesto!
- Tebe preskočilo? Doma máme množstvo jedla a ja mám čo robiť.
- Povedal som, priprav cesto!
O polhodiny podráždene oznámila, že cesto je hotové
- Pridaj doň tie najlepšie orechy a všetko topené maslo!
- Tebe preskočilo, napozajtra je svadba mojej sestry, tie orechy potrebujeme na koláč.
- Urob, ako hovorím!
Žena dala do cesta iba časť orechov a znova sa vrátila k mužovi.
- A teraz daj do cesta hlinu!
- Ty si sa načisto zošalel! Toľko surovín len tak vyhodených??
- Pridaj hlinu, ako hovorím! A potom upeč!
Po hodine priniesla žena ten koláč a hodila mu ho na stôl.
- No, a teraz som zvedavá, ako ho jesť budeš!
- Ja ho jesť nebudem - odnes ho sviniam!
- Vieš čo? - rozhorčila sa žena - choď sám a kŕmi svoje prasatá!
Tresla dverami a odišla do svojej izby.
Počas nasledujúcich dní každému o tom rozprávala a zabávala sa na tom.

Vtedy sa rozhodol hosť vrátiť k staršiemu mužovi.
- Prečo? Prečo tvoja žena všetko vyplnila a moja z toho urobila škandál zabávajúc sa na tom? - pýtal sa hneď z prahu.
- Je to tak jednoduché. Ja jej nenadávam, nehádam sa s ňou a neprikazujem jej. Ochraňujem ju a to ju robí spokojnou. Moja žena - záruka môjho spokojného rodinného života.
- A čo mám teraz robiť? Hľadať si inú ženu?
- To je ten najjednoduchší spôsob, ktorý ťa dovedie k rovnako smutnému koncu. Tebe a tvojej žene je potrebné naučiť sa vážiť si jeden druhého. A na to si ty tým, kto má urobiť prvý krok a spraviť všetko preto, aby bola šťastnou.
- Áno, veď to tak aj robím.
- A je šťastnou? Vzali ste sa, aby ste sa navzájom ľúbili, starali sa o seba a spolu sa radovali. Miesto toho sa urážate, bojujete o moc a ohovárate jeden druhého za jeho chrbtom.

Zamyslený sa pobral muž domov. Cestou uvidel záhon krásnych červených ruží. Takéto ruže jej predsa nosieval, dobýval jej srdce. Deň čo deň jej nosieval ružu, kedykoľvek počas roka. ... Kedy jej naposledy priniesol kvety? Ani si nemohol spomenúť.
Preto odtrhol jednu z nich a zobral ju domov. Doma už všetci spali. Nechcel zobudiť ženu, preto postavil kvety k jej záhlaviu.
Ráno ho po mnohých rokoch čakali raňajky.
A krásna žena so žiariacimi očami. Objal ju a dal jej pusu - ako kedysi dávno.
Prestal robiť nepodstatné veci, všetkými silami sa snažil urobiť ženu šťastnou. Ona prestala doma chodievať len tak a opäť mu začala pripravovať jeho obľúbené jedlá.

A o niekoľko rokov u jeho dverí zaklopal mladík.
- Počul som, že váš partnerský vzťah je ako obrázok - vzor pre všetkých. U nás to tak nie je. Žena ma trápi, míňa peniaze, nepočúva ma ... V čom je to tajomstvo? Prečítal som už toľko kníh, no žiadna mi nepomohla ...
Pousmial sa domáci.
- Vstúpte, drahí hosti. Moja žena nám pripraví koláč ....

Hľadám ťa, lásko pravdivá!
Hľadám ťa, plný súcitu,
hľadám ťa sveta površím
i v jeho tajnom úkrytu.
Zmužil som ostrý duše zrak,
aby preskúmal zemebyt,
...
Zašiel som v dumný hája stan,
načúval vtáčie hlaholy,
nazrel sa v tokov obličaj,
vyskúmal kvieťa na poli.
Všade, všade som pochodil,
a nikde nemôžem ťa nájsť;
ó, lásko pravá, jediná,
kde je tedy, kde tvoja vlasť?!
Tie hviezdy sú snáď, ó, lásko,
tvojím tajnostným domovom:
bydlíš v nebeskej palote,
v paláci zôrnom, ružovom ...
Tak rád bych zem tú zanechal,
rád bych sa pre zem pominul,
aby sa s dušou túžebnou
na večnosť k láske vyšinul.