akisha

Od výborné knížky k obstojnému hororu prvního dílu končíme u podivné černé zombie komedie. Hlášky typu "Co jsme Guse oživili, je mnohem hodnější a my jsme jako opravdová rodina," zatímco čerstvě zombiekizovaný Gus stahuje králíky zaživa z kůže a hned je pojídá nebo do sebe naběračkou cpe bramborou kaši, jsou k nezaplacení. Stejně jako když Gusovi trochu hrábne a nahání svého otylého nevlastního syna po baráku s kladivem nebo čím a když mu ujede, volá na něj: "Kampak, tatínek ještě neskončil!" U jeho komicky ďábelských úsměvu, když stíhal rodinku na silnici - jako dítě, co přes zákaz ojídá polevu z dortu - jsme se se sestrou válely smíchy. A to nemluvím o tom, jak "omylem" urazí výrostkovi hlavu kolem od motorky. Vážně, po zombiekizaci byl k pomilování. Jelikož Clancy Brown patří k hercům, kvůli kterým jsem ochotná přetrpět kdejaký škvár (a tady se opět vyřádil a plně zúročil svou strach nahánějící personu) vydržela jsem až do konce, ale film to byl až na zvláštní černohumorné chvilky velice divný, nudný a celkově mi jeho smysl unikal. Nicméně fajn vidět Furlonga v roli drzého fracka, jaká mu stejně sedne nejlíp. A pořád lepší, než hrůzné Kukuřičné děti.

Prima, prima, prima. I horor s panenkou se dá ještě natočit zajímavě a člověk je příjemně napnutý. Starej dobrej ponurej anglickej barák kdesi v prdelově, málo okoukaná Lauren Cohan je sympatická a Rupert Evans jí zdatně sekunduje. Příběh několikrát překvapí v pozitivním slova smyslu, a to je minimálně za jednu hvězdu. V porovnání s Lesem sebevrahů tohle vyhrává na plné čáře.

Pouze a jedině za Natalii Dormer dávám dvě hvězdy. Člověk by řekl, že v roce 2016, u filmu s dost dobrým námětem založeným částečně na skutečnosti, s očividně dostačujícím rozpočtem, exotickými lokacemi Japonska a Natalii Dormer, by mohlo vzniknout něco alespoň PRŮMĚRNÉHO. Ovšem tohle v bubu scénách (které jsou samozřejmě pro horor stěžejní) padá někam do béčkovo céčkových vod nejhoršího druhu nízkorozpočťáků, co se k nim člověk nachomýtne spíš omylem. Scéna jako že hrdinka se pomalu přibližuje k osobě, které není vidět do obličeje, pak se najednou osoba prudce narovná, má velmi strašidelně démonický ksicht a následuje trhavý střih kdy se ksicht přibližuje do kamery, je v tomto filmu modifikovaná do několika stejně nudných variací způsobujících leda nasrání nad takovým nedostatkem invence. V jiný scéně zas týpek se plazí po zemi stylem školníka ze Silent Hillu, což se absolutně a nehorázně vůbec nehodí do stylu filmu. Celou dobu sledování jsem byla strašně nasraná a konec to ztvrdil. Ne, Ne a ne!

Mělo by se to jmenovat Kublaj Chán. Vždycky, když se na začátku objeví ten nápis Marco Polo, řekla jsem si, kdo to ksakru vlastně je. Tím narážím na to, že postava Pola se jeví jako zbytečná a stejně tak je k ní přistupováno. Sledujeme vše co je teď v módě - pletichaření na nejvyšších místech, krev a spousta, spousta sexu a nahoty, ovšem jen té ženské, běda, aby chlap ukázal aspoň kousek zadku, zas takový odvaz Marco Polo není. Co příliš nesledujeme, je Marco Polo. Vždycky se tam objeví, udělá něco nedůležitýho nebo řekne něco o hovně, což jsou zřejmě důvody, proč je z něj Kublaj celej pryč, a pak zmizí. Ale to neva, protože ostatní postavy jsou mnohem zajímavější. Samotný Kublaj Benedicta Wonga je parádní a nezaostávají za ním ani další postavy jako císařovna Chabi Joan Chen nebo zloun Chin Han. Prostředí i doba je hodně atraktivní a má dost co nabídnout. Výprava, triky, hudba a úvodní titulky jsou bezchybný. Příběh už moc nepřekvapí, prostě stará známá věc - boj o moc, zrada, láska, syn co se cítí méněcenně, princezna co se cítí méněcenně, indiánský kastráti, prostě vše, co máme rádi. Někdy už se to ale trochu přehání - jako ten slepej kung-fu fighter. Jsem ochotná věřit, že může bejt dobrej, klidně i hodně dobrej, ale aby si slepej a sám nakráčel do paláce, kde nikdy nebyl a pokosil tam pár lidí, tak to teda ne. A s tou nahotou by to taky nemuseli přehánět, vyznívá to spíš samoúčelně, než odvazácky. Jsem na konci první série a hodlám pokračovat ve sledování, jenom doufám, že to zase nezruší bez zakončení, jak se tak často stává.

Tak tohle se nepovedlo. Těžko říct, jestli to bylo proto, že se ve filmu nepodařilo dát dětským padouchům opravdu pořádnou auru zla. Ano, byli otravní, ale které děti nejsou. Ano, byli v některých případech k nesnesení (Isaac) či rovnou k odbouchnutí (Malachi a ta jeho strašlivá tlama), to bylo ale všechno. A Linda to sama prostě neutáhne. Její partner byl absolutní zoufalec, kterýmu to dítě musí donýst zápalnou láhev až do klína, aby vůbec něco dělal. Nehledě na trikově i příběhově zpackané finále, které evokuje tak leda příchod exkremenťáka. A ještě navíc takovej happy end, ehhh... Upřímně nechápu, co na tomhle céčku bylo tak úžasnýho, že se dočkalo tolika pokračování...

Knížka boží. Pomalá, tíživá, velmi, velmi depresivní (i na Kinga). Zatím jsem moc adaptací jeho hororů neviděla, ale zdá se, že až na výjimky se opakují stejné nešvary - ne zrovna přesvědčiví spíš televizní herci a nepříliš přesvědčivé triky. Řbitov zviřátek patří určitě k tomu lepšímu. Když už nic, tak se celkem věrně drží knihy (bodejď by ne, když si King psal scénář), triky jsou hodné dobré i na tu dobu (Zelda je vážně děsivá), má to atmosféru a uspokojivý konec. S čím se asi bohužel nedá nic dělat, je zkratkovitost. SPOILER. Podstatnou část v knížce zabere žal nad ztrátou dítěte, která je motivem k zoufalému činu otce, ve filmu se otec sbalí a jde hned na věc jako by se nemetlo. KONEC SPOILERU. Jinak to ale bylo lepší, než se čekalo.

Megatron snad dostal od Stathama nakládačku za to, jak ho tady ztrapnil. Ve scéně, kdy Jason musí z donucení předvést striptýz, jsem zoufale čekala, že to utnou a zatemní obrazovku, což udělali, a mě se tak ulevilo! Navíc se dost divím, že tu příšernou zrvavou pšundu hned nezabil, což by udělal nejspíš každý zdravě smýšlející člověk. Zbytek akce si nejspíš každý představí sám. Chyběla jen scéna, jak si Jason při výskoku z auta složí motel letadla z abíčka a stihne zase dopadnout za volant a odjet. Fakt konec, ale vlastně mě to vůbec nepřekvapilo.

To nejlepší na filmu byl Miles Teller, jedinej tam byl vtipnej a nad věcí. Zbytek děs běs. První díl tak zůstává kvalitně nejlepší (=průměrný). Nechápu, že autorce předlohy přišel její příběh zajímavej, nic nudnějšího, všednějšího a fádnějšího se snad vymyslet nedalo. Je to plný následujícího vývoje: objeví se nová postava zahraná "velkým jménem" (Winslet, Watts, Daniels...) tváří se kladně, hrdinka jí důvěřuje, pak se ukáže, že je to padouch prohnilá, hrdinka je v šoku, tváří se morálně, dramaticky odmítne spolupráci a běží někoho zachránit. Tohle schéma se opakuje od prvního dílu. Proč? Proč tam není aspoň jedna kladná dospělá postava? To jsou vážně všichni dospělí tak zlí? To se nám tady snaží sdělit? A nejhorší je, že film je tak unylej, že se z něj ani nedá udělat ta správná prdel, a to se teprve neodpouští. Zlatý Twilight, tomu se člověk mohl tak smááát! Tady si leda zívne, koukne na hodinky a usne. Nedivím se, že poslední díl přesunou na TV, vždyť to bylo tak ubíjející... Lituju chudáky herce (Woodley, James, Watts, Daniels), fakt s tím nemohli nic dělat.

Macaulayho s dlouhým hárem nebrat. A Ted Danson je snad nejmíň sympatický herec, co znám. Hodil by se do parodií. Příběh je podle očekávání extrémně originální a nepředvidatelný. To by ale nevadilo, bohužel nemá žádnou přidanou hodnotu. Vztah otce a syna (Dansonovi ovšem nelze věřit ani to, že by eventuálně mohl být něčí otec) je vůbec nevyvíjí, akorát si na konci skočí do náruče bez zřejmýho důvodu. Ani comic relief v podání dvou natvrdlých bukvoidů nefunguje - neudělali ani jeden vtip, co by za něco stál. A Macaulay taky ne, takže nevím, komu se ten film točil, podle mě totiž musí zákonitě nudit všechny věkový kategorie.

Rozhodně ne takový průšvih, jak se čekalo, ale obstojná fantasy. Pro mě jí nejvíc kazila přemíra všech možných "magických vychytávek," člověk z toho rychle otupí - ten umí vrhat modrý blesky, ten zase zelený, žen si je zmrazí na místě apod., což ale třeba zase ocení fandové herní předlohy, tak těžko říct, která cesta je ta lepší - zjednodušování pro neznalé nebo žádné vysvětlování pro zasvěcené? Něco mezi... I jako nezasvěcená jsem si film užila, pořád se tam něco děje a herci se snaží (Travis Fimmel, hm...), někteří překvapí svou srandovně minimální účastí (Glenn Close) a filmu se daří, co tady od Shreka nebylo - vytvořit sympatického zlobra. Takže celkově se dá říct, že se to povedlo. Duncan Jones to ukočíroval se ctí. Nezbývá, než se zamyslet, jak by to dopadlo, kdyby se majitele práv skutečně pomátli na mozku a svěřili režii Uwe Bollovi :-D