Tyhle tipy pořadů fakt miluji, z mého pohledu zcela zbytečný nový pořad, na "co kdyby", jsem věřil tak někdy na základce do konce SŠ, kdy nám tyto nesmysly a vesměs pokroucenou historii, plnou lží, klamů a omylů, po celou dobu biflovaly do palic, jinak to ani nešlo. Žádný "co kdyby", nikdy neexistovalo, vše mělo vždycky svůj pádný důvod, vše bylo vždycky dlouho dopředu (někým) a podle přesných scénářů naplánováno a posléze také uskutečněno, tedy nic náhodného, to se dělo, děje a bude dít i nadále. V posledních cca 100 letech je to znát patrně nejvíc. Vítězové píší dějiny a všechno ostatní je jen jedno velké divadlo pro zmanipulované ovečky.
Slabší a chudé eurocrimi, plné chyb a jiných technických nedostatků, kde navíc převažuje nuda, čekal jsem přeci jen trochu víc, protože příběh nebyl vůbec špatný, akce tady nebyla také kdovíjaká-spíše pak pomalá a místy směšná, po herecké stránce byl film dobře obsazen, ale samotné herecké výkony byli spíše podprůměrné, no ono se tomu nelze ani divit, v takovém filmu, nešlo očekávat nějaké zázraky. S Tintim (manžel známé herečky "Black Emanuelly" Laury Gemser) v hlavní roli, jsem se tady prostě nějak nedokázal stotožnit, další takový tady byl Pino Mauro. Malé plus jen za jednu docela ukázkovou přestřelku v polovině filmu, překvapivé vyvrcholení, a veterána žánru Palladina (13 filmů) ve větší úloze. Ten bastard se nikdy neokouká. Od Bianchiho jsem v tuto chvíli viděl už všechny čtyři jeho eurocrimi, kdy nakonec v tomto případě to dopadlo ještě dobře, "Provincia violenta", je opravdu slaboučký film, který zařazuji až na samý konec všech režisérových počinů v rámci žánru. Jen pro fanoušky a sběratele. 2,5/5*.
Takové nepovedené "Barbagia" nebo "Sequestro di persona" všecko podobně laděné filmy, obsahově i včetně stejného prostředí (pustá krajina Sardinie-tady jednoznačně to nejlepší z filmu), film o osobní pomstě, ale jinak strašně nezáživné, pomalé a nudné, málo finančních prostředků a prakticky neznámá režie, to vše se zde rovněž spíše negativně promítlo. Atmosféra ale místy nebyla zas tak špatná, ale film byl opravdu sotva průměrný i přes jinak velmi dobré herecké obsazení. Jediné plus dávám za roli Flavia Bucciho (menší role, ale jedna moc pěkná sekvence tady s ním), Jenny Tamburi jsem zde skoro nepoznal. Tenheten film tu za socialismu šel, nevím ale proč zrovna tento, když v Itálii v tu dobu bylo, daleko více lepších příkladů. Zklamání tohleto eurocrimi (melodrama).
Další málo známá sleazy/raw Marchentova věc (viz.patrně jeho nejznámější film spaghetti-gore-horor "Condenados a vivir"). To je tohle koprodukční a nutno říct, že i docela atypické eurocrimi, mezinárodně obsazené, s docela zajímavým polonáboženským příběhem; Bývalí kněz jeho víra je oslabena, se snaží najít Boha skrze trest-smrt, následně tedy rekrutuje nějaké mladé lidi (zloději, vrahy), kteří se nezastaví naprosto před ničím. Tato partička má v nějaké malé vesnici ve Španělsku na svědomí několik násilných zločinů a různých deliktů. Něco podobného jsem ještě v eurocrimi neviděl, ale budiž. Poněkud vlažné tempo ze začátku (kde ale už nechybí různé druhy násilností jako zmlácení, znásilnění, ozbrojené loupeže, krádeže..atd), a vesměs stále stejné prostředí, může někomu vadit (chce to trpělivost), film si to však vynahradí v samotném závěru, kdy příběh nabere nečekaných obrátek, poslední cca. půl hodinka je akční a překvapivě dost brutální (především likvidace novomanželů na nějakém odlehlém místě), je zde i několik jiných vražd, vypadá to že násilí nebere konce, to vše ale ještě není ta úplně definitivní tečka, ta přijde až za okamžik na nádraží a ve vlaku, v naprosto skvělé-vypečené scéně jak z giallo filmů, něco podobného jsem ještě v podobném žánru neviděl. Fakt dobrý. Chudák Antonio Sabato:-)
Úžasné Rio De Janero totálně ponořené do každoročních oslav místního karnevalu, se stává zároveň místem kde se odehraje fantastická a velmi odvážná loupež, ke které je povolán speciálně sestavený tým ze spešl odborníků-perfektních značně protichůdných charakterů (v první části se tu pěkně z celou tou bandou seznámíme). Heist dobrodružství, na svou dobu za velkého přispění té nejrůznější špičkové technologie, tedy může začít. "Grand Slam" je překvapivě dobrá, chytrá a velmi profesionálním způsobem natočená euro-kriminálka, jedna z nejlepších ve svém žánru caper film, ale i jedna z těch v té době velkých modních záležitostí (hitů), vycházející z noir-klasik jako "Rififi" nebo "Asphalt Jungle", v mnoha ohledech se jim ale tato senzační věc vyrovná nebo jej dokonce předčí. Bezvadné mezinárodní obsazení (kde vynikli hlavně opět výtečný-děsivý Kinski a geniální Rigaud), film je zábavný a napínavý (hlavně během loupeže, souboj z časem viz Kinski v kanálu), je zde spousty dobrých nápadů, různých překvapení a nečekaných zvratů, viz například finále, které v takovéto podobě a v takovém to filmu asi opravdu málokdo čekal. Ennio zde opět perfektní, úvodní skladba co se poslechu týče, je jedna z jeho nejlepších. Mohlo to být celkově o něco kratší, dlouhá sada krádeže šperků (snad 45 minut!) šla taky trošku prořezat, nicméně mě to tentokrát ani nějak nevadilo, dalo se to zkousnout, film měl dobré tempo i potřebné grády, místy byl velmi vzrušující, člověk se prakticky nikdy nenudil a byl jen zvědav jak tohle všechno skončí a dopadne. Proč tohle tady nikdy nešlo, fakt nechápu. Skrytý klenot, příjemný, nedoceněný a neprávem zapomenutý. Od režiséra Montalda doporučuji ještě další vynikající eurocrimi "Machine Gun McCain".
Raritní Japonské wipko ve stylu pinku filmů, odehrávající se na odlehlém-značně izolovaném ostrově, kde jsou drženy ženy jako ve vyhnanství, pěti fanatickými strážci. Ve své době, ještě jen decentní nahota, sleazy ale už docela odvážné (horký olej, vroucí parní lázeň, svazování, tvrdé práce, ponižování, bití) a jak už to v tomto žánru nakonec bývá, útěk za pomoci jednoho ze strážců. Film je hlavně znám pod EN hrůzostrašným názvem "Decapitation Island", ale nenechte se zmást, decapitaci tu vidíme jen jednu a ještě mimo záběr, a to hned v úvodu (kdy je chycena nějaká sběhnutá zajatkyně a posléze popravena). Úvodní scéna dobrá, pak lehce průměrný střed, a pak až zase dobré "sword fight" finále. Jen pro skalní fandy wip nebo pinku filmů.
Velká latinskoamerická koprodukce, film natočený krátce po Nikaraguyské občanské válce/revoluci. Malý idealistický chlapec jménem Alsino, který si ve snu představuje že skáče ze stromu na strom, a létá jako pták, kdy později jako postižený (hrbáč), se hrdě spojí s partyzánskou skupinou, bojující proti zkorumpované vládní armádě. Nemuže se totiž už na to všudypřítomné násilí, bolest a utrpení, které ho obklopuje na každém kroku dívat. Umělecký a spíše pak festivalový lyricko/poetický film, o hledání svobody, prolínající se mezi snem a skutečností, který běžného diváka asi moc neosloví a je pro něj spíše utrpením tento snímek sledovat, ať už po technické či jiné stránce. Špatný obraz, osvětlení a kamera, a spíše pak převládající nuda. Dobré snad jen jako historické memento. Dean Stokwell si zde zahrál roli amerického vojáka/pilota vrtulníku.
Poslední film od týmu Brescia/Merola, který mi dlouho unikal a až teď jsem měl tu možnost ho vidět. Je to pět klasické Neapolské melodrama a film se všemi typickými prvky od tohoto ve své době v Itálii známého pracovního týmu. Celkem spolu udělali 7 filmů, z toho tři v roce '79. Mario Merola (pašerácký šéf) opět ve svém živlu a v herecké úloze, do kterých byl obsazován velmi často, tedy opět jakýsi čestný muž, zde navíc ochránce slabších (kterým pomáhá v nouzi) a především opět příkladný a milující otec od rodiny, sám režisér Brescia, se tu krátce objevil v drobné roli doktora, ale zaujal mě tu i Biagio Pelligra, známý žánrový herec, v roli sliznatého lichváře, ten byl dost přesvědčivý, určitě jde o jednu z jeho "nej" rolí. Dobrý film s dobrým scénářem, komickými a melodramatickými prvky a opět s trochou patosu. Pěkný moment; bitka s cikány a finále, kde se pomstychtivý Merola, objeví v bílém Ponchu! Film na eurocrimi obsahuje málo akce a násilí, ale jinak jde o docela příjemnou podívanou, která nenudí. Doporučeno především fanouškům žánru.
Prakticky neznáme nízkorozpočtové Jihokorejské "wipko" od režiséra Sang-ok Shina, které jsem viděl v německém jazyce s anglickými titulky. Bohužel úvodní titulky tu proběhly jen čínských znacích, takže jsem nemohl ani porovnat jednotlivé údaje s IMDB. V Němčině by se to mělo jmenovat "Im camp der gelben tigernnen" a vyšlo to na DVD. V těhletěch korejsko/japonsko/čínských verzích je kolikrát neuvěřitelnej bordel, hlavně v jejich názvech (které bývají stejné nebo dost podobné), a v chybném datování. Na netu se ty údaje vážně liší a to leckdy o mnoho let. Režisér Sang-ok Shin podle IMDb by měl natočit ještě jeden film stejného názvu "Yeosu 407ho", ale bez 2 na konci, tenfo film by měl vyjít a já jsem snad vidět onu verzi pod označením "Yeosu 407ho 2". Oba z roku '76 viz IMDb. Další takový problém je třeba u filmů "Girls in the Tiger Cage (85)" a Girls in the Tiger Cage 2 (86)" nebo filmů "Yeosu daetalok (76)" a "Da nu ji zhong ying (83)" od stejného režiséra Il-ho Janga. Jinak v tomto případě jde o podprůměrný kousek, spíše s komediálními prvky (koncentrák nevypadá vůbec děsivě-ale jeho velitel je docela dobrý slizák), je zde sice nějaké typické žánrové sleazy (mučení všeho druhu, ponižování atd), ke konci i nějaká ta akce a krev, ale nějak mě to všecko moc nepřesvědčilo, hlavně tedy ne ta vzpoura (útěk). Scéna s utopením dvou hereček, nebo mučení rožhaveným železem, asi to nejlepší tady, ale jinak je to záležitost spíše nudná a krotká, a téměř bez nahoty, i to je v subžánru wip málo vídaný jev.
Skvělý, s trochou nadsázky se dá říct že tímto totálně zapomenutým nekonvenčním filmem (především u nás, ale ani na IMDb to není žádná sláva), mohl být inspirován sám velký Stephen King při psaní jeho známého románu Misery, který byl o mnoho let později zfilmován. I zde najdeme scénu rozbití nohy kladivem, ne sice úplně přesnou jako tomu je v románu, ale ta podobnost tam každopádně byla! Skvělá Bonnie Bedelia jako hluboce narušená mladá dívka, která žije jako domorodý indián-poustevník, sama v chatrči někde hluboko v poušti New Mexica, kam jednoho dne vláká jednoho mladého cestujícího obchodníka, vypadá to že mladá-šílená dívka se nezastaví doslova před ničím, jen aby se ujistila že ji mladý muž nikdy neopustí! Ano, láska může mít skutečně mnoho podob, o čemž svědčí i tento poněkud bizarní vztah! On ví že je nebezpečná a všehoschopná, ale zároveň pro něj i neodolatelná. Parádní strašidelná úvodní scéna, film si vystačí od začátku až do konce, prakticky se třemi herci (ON+ONA+macho-psycho motorkář), celé je to opravdu hodně podivné, atmosféra je ale znamenitá a znepokojující, napětí se divákovi také dostává, je zde i humor (především až groteskně vypadající scény s postelí, kterou za sebou táhne kůň, nebo nezapomenutelné spodní prádlo, které herečce zrovna moc nesedí). Celé je to neuvěřitelně špinavé a zaprášené, včetně hlavní herečky (dívka se umyje, tak jednou za měsíc!), které je mi chvílemi skutečně líto, pak se zde najdou chvilky, kdy jsem zase jejím chováním doslova znechucen, divák nikdy pořádně nepozná jestli je skutečně naivní a nebo jen všemi mastmi mazaná. Člověk si ji tu ale přesto nakonec, jak se film postupně vyvíjí, tak nějak oblíbí, zamiluje, a nenávidí, jinak to asi ani nejde. Film který zcela jistě ohromí, šokuje, a snad i rozbrečí.
Málo známé obskurní survival/canuxploitation v hlavní roli s hvězdným a opravdu skvělým Rodem Steigerem, zahořklým vůdcem, válečným veteránem z WWII, který je psychicky narušený ze smrti svého syna z války ve Vietnamu, kdy začne časem terorizovat mladou dvojici (mladý muž David je totiž dezertér z Vietnamu, proto ta alergie, která se pomalu stupňuje až v chorobnou nenávist!), ještě společně s třemi jeho kumpány na každoročním loveckém shledání. Filmu jak je pomalu už dobrým zvykem, zaujme nádherným prostředím, izolovaný kanadský venkov na pozadí jezer a lesů, hereckjé výkony jsou přesvědčivé, vynikne i značně syrová atmosféra, dobré napětí, vyhrocené vztahy (generační propast, zastaralé názory, předsudky, politika), intenzivní a eskalující násilí, a skvělé ozbrojené a násilné vyvrcholení. Je to nízkorozpočtový snímek, chvílemi mi to připomínalo TV-film, ale TV-film to kupodivu nebyl. Film nese všechny znaky klasické exploitace (rape, revenge, violence, vigilante atd). Neprávem zapomenutý a opomíjený snímek (který má sice některé drobné nedostatky-především matoucí flashbacky v první polovině filmu, které prozrazují až příliš z děje, pro někoho tedy film nemůže být jakkoliv překvapivý, když ví už předem jak to nejspíš skončí!), ale pokud máte rádi "Deliverance","Straw Dogs" nebo "Open Season", mohl by se vám líbit i tento film, který je těmto klasikám opravdu blízko.
Ultra-levné obskurní sexploitation, v podstatě souhlasím s tím co napsal choze, vše podstatné se tu toziž odehraje v rychlém sledu úvodních 5 minutách (kde dojde na revenge dívek, které jsou předtím znásilněni tupou bandou ožralů-revenge je ale hodně ubohý), a pak film už nemá téměř co nabídnout, jen nahotu a sex, vše ale strašně zdlouhavé a, nezáživné, kde o nějakém násilí, ději, herectví apod. nemůže být vůbec řeč. Strašně špatný film (bez náboje a espritu), ale co čekat od amerického vydavatelství SWV (http://www.somethingweird.com/), u kterého jsem film viděl. Nebýt fanda trashe, tak je to čistý odpad! Ve svém žáru bylo natočeno mnoho lepších a zajímavějších filmu.
Docela příjemný a zábavný béčkový Martial-arts thriller, skvěle obsazený, akční (Kung-Fu, přestřelky, automobilové honičky, výbuchy, kolize, atd). Christopher Mitchum (CIA agent) a nádherná Olivia Hussey poprvé před kamerou jako pár-team, poté to bylo ještě v brilantní věci "Summertime Killer" (mimochodem skvělý soundtrack). Podle některých odkazů na netu se ale "Summertime Killer" natočil ještě o něco dříve, a s "H-Bomb" chtěli asijští tvůrci čistě navázat na jeho úspěch, právě s hvězdným duem Mitchum/Hussey, a s některými biker kousky, jinak ty dva filmy nemají dále nic společného. Olivia tady byla, jak to tak vypadalo, vždy ve správný čas na správném místě, tak aby mohla pomoci Christopherovi když byl v ouzkých a ohrožení života. Bohužel její role nebyla tak výrazná jako v "Letním zabijákovi". Povedené asijské dobrodružství (točilo se v Thajsku), podél cesty s hromadou mrtvých a zraněných, některými dobrými kousky, kdy zlo nakonec bylo poraženo. Nuda téměř nehrozí, doporučuji!
Rozhodně zajímavý lehce erotický a vzrušující film s morbidní tématikou (incestní vztah) a skvělým hereckým obsazením (nádherné a svůdné herečky Agostina Belli-neplést s Laurou, Femmi Benussi a Ewa Aulin). Která zahrála lépe? Byla to frustrovaná a nešťastná Belli, prostopášná Benussi (v památné zstřeštěné scéně ve svatebních šatech), nebo silně emancipovaná Aulin? Těžko říct.. Každopádně ten vztah matka-syn, kde syn (manžel Belli), kterého matka tak silně kritizovala za jeho zhýralosti (prostitutky apod), za nedlouho najde z nepochopitelných důvodů uspokojení a pomocnou ruku právě v její náruči, to tu bylo velmi přesvědčivě podáno. Velmi dobré drama, na které pokud narazíte si udělejte určitě čas. Opět výborná spolupráce týmu Morricone-Nicolai.
No už to není ono, to původní koulo je pryč, jedni odešli, nahradili je druzí, ale stále si to drží vysoký vysoký standart, oproto některým novodobým soutěžím, radši nemluvit. Vše ostatní už ti bylo zmíněno, citelně znát je to především na postu starého otce Fury, ten je prostě nenahraditelný. Taky ale hodně záleží na dabingu, co by byl Otec Fura, bez svého původního hlasu. Hodnotím především jednotlivé soutěžní disciplíny (některé zcela nové, jiné neměnné) a stále stejný herní systém, ten je nepřekonatelný.
Nevýrazné a nudné Eurospy a lá "James Bond". Film ale bohužel nemá nic ze stylu a lesku Bondovek, je to celé poněkud matoucí, převážně nudné, bez napětí a pořádné akce, titulní hrdina, tajný agent, zde zabijí pomocí prudkého úderu do krku. Zlatá Itálie, kde se tou dobou točily tak kvalitní krimi jako "Qualcuno ha tradito", "Banditi a Milano", nebo "Omicidio per appuntamento". 1* za mladičkou a nádhernou Barbaru Bouchet (23 let) a Carol Lynley (25 let), druhá za finále v noci na lodi, kde musela chudák Barbara protrpět nesmyslné mučení. Právem zapomenutá podívaná. Viděno na kanále MGM, někdy pozdě v noci.
Brescia+Merola opět v akci. Toto je jejich předposlední vzájemná spolupráce (celkem 7 filmů!) v rámci eurocrimi projektu. Nutno podotknout že ne vůbec špatná. Už jen jeden film "Il mammasantissima" , mi v tuto chvíli chybí shlédnout, abych tuto kapitolu jednou pro vždy uzavřel a mohl pomalu rekapitulovat, ale už teď s klidným svědomím můžu říci, že jejich film "Napoli... la camorra sfida la citt? risponde" zůstane patrně nepřekonán. "La tua vita per mio figlio" není moc známé eurocrimi, na IMDb ho doposud vidělo pouze 7 lidí, a já jsem patrně první, kdo měl tu čest ho vidět tady u nás. Film je na youtube, ale bohužel bez alespoň anglickým titulek. Skript je opět typicky Bresciový, o co tu tentokrát jde? Bývalý ex-mafián Francesco Accardo (Mario Merola) vede niní prosperující firmu a současně čestný a spořádaný život v Milánu, je to pečlivý, milující a velmi starostlivý otec od rodiny, mafie má ale chapadla všude po světě a ted by si ho přála získat zpátky čistě pro své potřeby. Francesco se ale nemůže jen tak jednoduše vrátit a opět začít zabíjet, současně si ale uvědomuje že odmítnutí může pro jeho rodinu znamenat velkou pohromu, mezitím je unesen jeho malý syn (v Brescia+Merolových filmech hodně časté téma) a tyto osoby se snaží nyní vynutit jeho pošlusnost k mafii. TOLIK SPOILER!!! Úvod je dobrý akční a násilný, je ze jedna pěkná automobilová honička, kterou jsme ale měli možnost vidět už v Girolamiho filmu "Italia a mano armata". Ale film není typicky akční a násilnou podívanou, jako opět spíše melodramatem, je zde hodně patosu, lásky, smutku, dojemnosti a pocitů. Herecké výkony podobně jako některé scény nejsou vůbec špatně natočené, zmínil bych například pěkně zahranou dramatickou sekvenci u Francesca doma, kdy se svojí ženou, sledují jak rychle utíká čas na hodinách, zatímco oba jsou prakticky úplně bezmocní, žena myslí na sebevraždu (u sebe v kabelce má revolver), on jako zoufalý otec zase na to, jak by se jen pomstil! Merola si zde opět zazpívá a to malému synkovi před spaním, ostatně herec ve svých filmech zpíval často, ale bohužel už vůbec netuším kde všude a hlavně kolikrát:-) Jak jsem zmínil úvod, tak povedené je i finále někde v opuštěném lomu, kde se ukáže že i mafián-kamarád má srdce, pěkná scéna s Antoniem Sabatou, druhou hvězdou filmu a často obsazovaným hercem v taliánském zločineckém filmu (celkem 14 filmů!). Z Merolou si zahrál celkem ve 3 filmech (všechny pod vedením režiséra Brescii), z nich hlavně již zmíněný "Napoli... la camorra sfida la citt? risponde", je nezapomenutelný a patrně i nejlepší, Sabato tam hraje příkladného darebáka, Merola zase podobnou roli jako zde v "La tua vita per mio figlio". Suma-sumárum, jde o dobře natočený mafiánský film, který bych doporučil a to nejen fanouškům tohoto žánru.
Jedno z nejpodivnějších monster v historii hororu, takto zjednodušeně by se dal označit tento zajisté pozoruhodný "Cinema de Bizzare", z Shaw Brothers studia, sotva uvěřitelný, pozoruhodný a šílený hororo/fantasy psycho, kde je k vidění opravdu velké množství akce a gore, a jiných podivností, film je technicky nenáročný (spešl efekty jsou spíše úsměvné), ale jinak docela zábavný. Prakticky furt se tady něco děje. Finále je intenzivní, brutální a krvavé. V jedné ze scén zde zazní i kousek ze soundtracku k "Stars Trek II", ale těch vykrádaček zde bylo zajisté víc, všechny jsem ale nepoznal. Hodně okrajová záležitost, pouze pro fanšmkejkry.
Woow! Nádherná práce, pokud rády rané nízkorozpočtové psycho-snímky, tak tento by se vám mohl určitě líbit. Je to něco ve stylu Landisova "Sadisty", rovněž černobílý, ne sice tak dobrý, ale i zde v tomto malém-dobrém filmu s velmi omezeným rozpočtem a přijatelnou stopáží, kdy film ani moc nenudí a je i zábavný, to kupodivu všechno tak nějak až překvapivě zafungovalo. Kamera je fantastická! Film není krvavý, ale obsahuje řadu velmi dobře natočených scén, různých násilných sekvencí, všechny vraždy jsou sice mimo obraz, ale to není důležité, film si zakládá hlavně na psychologické stránce, měl nejspíš za úkol šokovat diváka (dal by se i v klidu označit za průkopníka shock movies), nechybí taky nějaké to napětí a akce (honičky, pěstní souboje atd), to vše je tady zpracováno opravdu velmi šikovně, řekl bych až obdivuhodně, že jsem to sám ani nečekal. Všichni čtyři pošuci byli velmi přesvědčiví, ale to nejlepší tady bylo, samotný výkon režiséra Raye Dennisa Stecklera, který si zahrál hlavní roli holohlavého, v obličeji značně kostnatého zabijáka-šílence s hrozivým pohledem Morta "Mada Doga" Clicka, který vraždí lidi zcela náhodně a jen tak pro zábavu! Opravdu pozoruhodný strašidelný zjev! Než zabije, tak zde jedné oběti říká; "Lidé jsou k ničemu", "Nesnáším lidi!" No, nechtěl bych se s ním osobně setkat, úvodní sekvence na silnici, mi připomněla scénu z "Psycha". Finále kde Steckler ujíždí na koni policistovi na motorce, je asi to nejlepší z filmu, perfektně natočená dlouhá scéna. Jeden z nejlepších tzv. špatných filmů co jsem viděl, patrně i to nej od samotného režiséra (který dosáhl téměř kultovní posvěsti v tzv. "psychotronic cimena", podobně jako třeba Herschell Gordon Lewis nebo Edward D. Wood Jr.), a opravdu velmi příjemné překvapení. Doporučeno! Podobné filmy; "Sadist", "Hell's Bloody Devils", "Satan's Sadists" atd.
Na akční-dobrodružný, ale i na eurocrimi film, docela nudné, zdlouhavé a bez nápadu, čekal jsem rozhodně víc, zvláště pak od velmi talentovaného tria Valeri (režie) - Gastaldi (scénář) - Nero (herec), které v minulosti potěšilo diváka daleko víc. Tohle ale bohužel šlo, naprosto mimo má původní docela veliká očekávání. Tuniská poušť, žoldáci, teroristé (nebo dementi?), sabotáž, super-tajný plán a milióny v kapse, s tímto materiálem se dal určitě natočit daleko lepší, svěžejší, napínavější a vzrušující snímek. Tady mi to připadalo jak na houpačce, chvíli ty a pak zas ty. Stále dokola. Divný komický konec mě taky moc nevzal, nej scéna: asi souboj těžké stavební techniky, buldozer vs bagr, nebo tanková mina v poušti těsně pod kolem auta, ale víc si tady z toho filmu nevybavím. Jinak krásné krajina-prostředí a docela dobrý ideální Ortolani. Alternativa: http://www.csfd.cz/film/13147-divoke-husy/ .
Raritní koprodukční thriller jen pro nadšence, film má ale určitě svoje kouzlo i patřičný náboj, celý film se odehrává v létě a v nádherné oblasti-riviéře, někde u Jaderského moře, ano je to snobské jako jiné záležitosti z té doby (viz. Lenzi) elegantní, ale taky zábavné, z filmu doslova srší pohoda a celé je to prosáklé i velkým kusem romantiky a decentní nahotou. Místy mi to připomnělo jinou letní záležitost "Top Sensation" z roku '69 s Edwige Fenech a Rosalbou Neri v hlavních rolí, ale ta byla přeci jen o trochu odvážnější. Spiknutí je spletité, než dojde na finále, tak je zde dost zásadních zvratů v cca. v posledních 10. minutách, finále ale není až tak ohromující, než jako do té doby zbytek filmu, ale i tak jde celkově stále o slušný průměr. Film je na tu dobu, a v rámci nízkého rozpočtu, opravdu perfektně obsazen a má i velmi pěkný soundtrack. Vynikající Sorel! Pokud rádi Lenziho první giallo filmy "Orgasmo"," So Sweet... So Perverse", nebo Paranoiu, pak vás jistě osloví a bude se vám líbit i tento z části giallo film, natočen zhruba ve stejném duchu (centrální spiknutí zůstává prakticky neměnné), který sice nepřináší moc originality a nových inovativních prvků, ale katastrofa to není a ani to tolik nenudí.
Levný thriller s prvky giallo (příběh+spiknutí), kde snad jen posledních cca 15. minut, stálo trochu za to, jinak to bylo celé dost nudné, omšelé a bez nápadu, vše čeho jsme tu svědkem, jsme měli ostatně možnost vidět v jiných, daleko lepších filmech (viz např. Lenzi, film čerpal ale nejspíš i z francouzské noir klasiky "Diabolique"), celé to bylo navíc hodně předvídatelné, film neměl tu sílu diváka nějak více překvapit. Ale to finále v domě bylo docela děsivé. Jen průměrný Sorel (herec francouzského původu), nevýrazná kamera a barvy, levné exteriéry, lechtivé scény spíše antierotické, žádná z hereček mě zde nezaujala, ani němka Karin Schubert, která se zcela přeorientovala, kdy ze 70s z lehčích erotický laděných filmů, vlétla v 80s do džungle hardcore porno snímků, podobně jako Ilona Staller apod! Film je zcela nekrvavý, počet obětí je velmi nízký. Doporučeno pouze skalním fanouškům žánru. ps. Hlavní herečka (Nadiuska) vypadala jako béčková Sofia Loren:-) 2,5/5*.
Zajímavě pojatý film, soudní drama (eurocrimi) s politickým pozadím. Prakticky celý film se odehrává právě tam, kde probíhá proces s sicilskou mafií, která se tu zodpovídá ze svých trestných činů (korupce, vydírání, násilí, vraždy apod), co do stylu, tak něco ve stylu Damianiho či Petriho filmů. Cabalovi by se to mohlo líbit. Uznávám že to ale někoho může i nudit, zvláště lidi, kteří rády nějakou tu akci. To málo z akčních scén (které přibližují činy té či oné osoby), je tu čistě v retrospektivní rovině. Úvod (přehlídka různých násilných deliktů) je naprosto skvělý. No pro člověka který ale neumí až zas tak moc dobře anglicky, přiznávám že bude tohle dost upovídané krimi hodně velkým oříškem. Ale odradit by nemělo opravdu úžasné obsazení (vousatý žalobce Salerno, obhájce Gastone Moschin, Amedeo Mario Adorf, oba dva za rok v "Milanu Calibru 9", nebo Guido Leontini či Elio Zamuto) pro fandu eurocrimi, tedy samé známé jméno. Morriconeho hudba zde není památná, jako spíše netypická, ale závěr (výrok soudu) ano.
Neskutečná otupující blbost, že by ale opět pokus o umění, pro které má právě u tohoto režiséra málokdo pochopení? Tak to se téhle nudné, nezáživné a nezajímavé psychologicko/experimentální Frankovině, pohybující se pouze ve dvou rovinách (sen a realita) vyhněte obloukem a pusťte si raději "Paroxismus", ten alespoň za něco stál. Filmy podobného ražení ale nemusí být všecky nutně špatné a k nepochopení, ale tady to bohužel tentokrát nějak neplatilo a nefungovalo, film sem téměř nedokoukal, nemá váš takřka jak a čím zaujmout. Všecko tady je totiž nudné, zdlouhavé, jednotvárné a účelové (nahota a sex-ale ani jako eroťák by tohle moc dobře nefungovalo), všechny erotické scény působily spíše otravným dojmem, muka pro mě doslova byla sledovat dlouho striptýzovou scénu, kdyby ta ženská měla alespoň nějaký sex-apel. ps: K filmu mě tak přilákala jen krásná Soladed Miranda, kterou teď blíže mapuji, ale ona tady všehovšudy hrála jen pár minut a její úloha zde byla čistě vedlejší záležitostí, tedy nic co do činění se spiknutím či zápletkou. Probůh, vždyť film nemá absolutně žádný příběh! Nechápu jak tomuhle filmu může někdo vůbec dát 4 hvězdičky. Ty 2* za některé hezké herečky a vynikající Nicolaiovu hudbu.
Perfektní velmi atmosferický klasický gothic horor, který byl natočen v barvě (Technicolor), osobně bych si ho radši představil jako černobílý, ale to už je na posouzení každého z vás. Dobře napsaný (Ernesto Gastaldi) a hvězdně obsazený (báječná a velmi krásná Barbara Stelle v roli zoufalé manželky a Robert Flemyng v roli nekrofilního a perverzního doktora, který rovněž velmi mile překvapil) snímek, ve kterém se najde pár očividných odkazů na Hitchcocka. Pro Barbaru to byl už druhý gothic horor (a právě po "Masce démona" jedna z nej rolí), se kterým skončila někdy kolem roku '66, a zároveň po "Jámě a kyvadlu", opět návrat do Itálie. Je tu hodně žánrových klišé, ale film má jinak perfektní příběh, velké děsivé tajemství, ideální umístění (ponuré sídlo s temnými chodbami, tajemnými místnostmi a podzemními krypty), krásnou a velmi účinnou dramatickou hudbu, která uměla velmi dobře navodit takovou místy až morbidní atmosféru a v divákovi uměla vyvolat pocit strachu a zděšení, hezké herecké výkony, prostě jde o dobře natočený film, který téměř neměl chyb. Zajímavé strašidelné momenty a velmi sugestivní scény; procházka v zahradě v noci, lebka na polštáři, vrzání bot neznámého chodce v noci, kterého za dveřmi slyší na smrt vyděšená Barbara, nebo stařena v závoji. Královna italské gothicky Barbara Steele měla opravdu mimořádně magnetickou obrazovou přítomnost. Viz další Fredův gothic horor "Lo, Spettro" (63). Ve své době byl prý film považován za šokující (obsah+námět) a zasáhnout dokonce museli filmoví cenzoři! Vřele doporučeno!
Nízkorozpočtový sexy/horor v typické Francově režii, se všemi známými i neznámými herci. Viz. Miranda, Strömberg, Vernon, Müller etc, objeví se tu krátce i sám režisér Franco, který to jak správně podotkl kolega, nakonec taky odnesl. Na filmu je znát že byl natočen velmi rychle, jsou tu chyby a díry ve scénáři, ale snímek je jinak velmi silný po estetické a technické stránce, dominuje mu opravdu výrazný vizuál, s lehčími surrealistickými a psychedelickými doteky, barvy tady jsou skutečně oslnivé, ale navnadit mě dokázal i šmrncový hudební doprovod. Film vůbec velmi šikovně balancuje na hranici špinavostí a umění, je zároveň místy i dost vzrušující a sexy, horké lesbické scény jsou toho důkazem. Eurobabes Soledad Miranda v roli mstivé-psychopatické vdovy úžasná a jako vždy okouzlující, škoda že tento mladý herecký talent nás opustil tak předčasně. Ale i tak podle toho, co jsem už viděl, tak jde stále o jednu z těch lepších a úspěšnějších spoluprací mezi Francem a Mirandou, která započala někdy v roce '70, poté co ji Franco objevil, a skončila až oním tragickým hereččiným úmrtím. Celkem spolu udělali 8 filmů, všechny v letech 70-71! Pro Eurofans je tento film takovou nepovinnou ale i zábavnou lahůdkou. Podobné filmy: "Nevěsta byla v černém" a "Vampyros Lesbos".
Jako předloha známé dílo od Aghaty Christie. Filmu dominuje exluznivní tropické prostředí, hezké ženy, mnoho nahoty a sexu, všudepřítomný strach, kdy nikdo nevěří nikomu, hromada mrtvých, samotné násilí tu bylo místy opravdu docela vynalézavé a brutální, hodně krve atd. Po mužské herecké stránce byl film velmi dobře obsazen, ale jednotlivé herecké výkony a dialogy nebyli vážně moc přesvědčivé, jako spíš místy trapné a ubohé. Žádná z postav navíc nebyla moc sympatická, takže stotožnit s některou z nich tady, byl docela velký problém. Nakonec jsem byl ale i tak celkem spokojen, úvod vypadal velmi nadějně, pak trochu nuda, ale nemilosrdné finále bylo opět velmi dobré, přesto souhlasím s kolegou, bylo tu přeci jenom až moc erotiky, na úkor akce, většího napětí, vzrušující atmosféry a rozvinutelnějšího spiknutí. Na giallo slabota, celé to bylo hodně předvídatelné, ale jinak docela příjemné, je ale fakt že z té doby jsem viděl ještě horší italské thrillery. Pouze pro Euro-fans. Režisér Baldi se spíš cítil jako ryba ve vodě na poli spaghetti westernu ("Blndman" nebo "Texas, addio"). Podobné filmy: "Five Dolls for an August Moon".
Velmi vzrušující obskurní lahůdka, od italského, ve své době, velmi talentované a nadějného tvůrce Ferroniho, jehož filmografii se od roku '60 rohodně vyplatí mapovat. Škoda že šlo v tomto případě o jeho předposlední film, o film natočený podle Tolstého adaptace "Lu Famille du Wurdulak" (předtím ve filmu "I tre volti della paura" od Bavy). Základ úspěchu filmu byl bez debat skvěle napsaný příběh, točilo se někdě v bývalé Jugoslávii a prostředí samo o sobě přispělo rovněž velkou měrou k celkové velmi dobré atmosféře. "Night of the Devils" je vskutku vynikající upírsko/čaroděnický horor s velmi sugestivní, mrazivou a znepokojující atmosférou, a především nádherným, melancholickým, téměř ukolébavým hudebním doprovodem, který tomuto filmu, jeho atmosféře (etc), rovněž velice napomohl. Nechybí zde ani nějaké menší gore (ucházející Rambaldiho speciální efekty v uvozovkách na rok '72 a nízký rozpočet) a kus ženské nahoty (Belli). Příběh se tu odvýjí jako retrospektiva, film má velmi pomalé tempo, ale nenudí, budování atmosféry je velmi efektní, napětí tu postupně roste a houstne. Posledních cca 15. minut je naprosto skvělých. Nezapomenutelné je tu především samotné bolestivé a kruté, ale bohužel i nevyhnutelné finále, odehrávající se v sutérénu psychiatrické léčebny, ale i to co mu krátce předtím předcházelo, šlo o velmi strašidelnou scénu; kdy hlavní herec Garko se ocitá sám v noci ve svém autě, uprostřed temného lesa, kdy ze všech stran se lesem rozprostírá velmi efektivní hlasitý dětský smích, a za nedlouho následuje atak od zombíků. Škoda že film je i nadále tak málo známý, ale jinak jde vskutku o vynikající neprávem podceňovanou záležitost, takový malý osamocený klenot. Doporučuji všemi desíti, především všem hororistům-euro-maniakům:-) Tady dám tentokrát za 5*, a to naprosto s klidným svědomím, mě se tenhle druh filmu prostě líbí a stále baví. Líbil se mi dokonce víc, než slavná verze od Maria Bavy a to už je co říct! Od Ferroniho jinak doporučuji perfektní gotickou vecičku "Mulino delle donne di pietra".
Polozapomenutý animáček na motivy pohádky od H. CH. Andersena. Hudbu k filmečku udělal pan Celba, na animaci se podílela sama režisérka-animátorka Milada Kačenová, která krom tohohle filmečku natočila ještě další dnes už polozapomenutý animovaný film-seriál "Autíčko s červeným srdcem", který byl u nás odvysílán jako Večerníček, naposledy a z nepochopitelných důvodů někdy před 15 lety!
Obskurní a velice skromný gothický horor, se všemi typickými žánrovými klišé (čarodějnice, staré kletby, svíčky, obrazy, pavučiny, tajemné krypty, atd), ne tohle mě tentokrát vůbec neoslovilo. Sice velice atraktivní prostředí, ale nesnesitelně pomalé tempo, špatné a spíše pak nezajímavé sekvence, nahota, sexuální orgie (lesbické scény), to vše tady spíše stereotypní a antierotické, speciální efekty i v rámci nízkého rozpočtu hrozné, dlouhé záběry na jedno místo (viz. třeba chodby hradu), nekonečné chození odnikud-nikam, bez špetky vzrušení a napětí (viz. Brice z pochodní uvnitř krypt). Obtížné se jakkoliv s tímto absurdním a neatmosferickým filmem stotožnit, sliboval jsem si přeci jen víc, ale tohle bylo bohužel zklamání. Jen pro fanoušky pozdního gothického hororu a Euro-hororu vůbec, a Pierre Briceho. Viděna nezkrácená 95. min. italská verze s aj tit., hvězdička za dobrou Savinovu hudbu a Patriziu Viotti, malou hvězdičku své doby.
Moje komentáře
Co by kdyby (TV seriál) (2010)
Tyhle tipy pořadů fakt miluji, z mého pohledu zcela zbytečný nový pořad, na "co kdyby", jsem věřil tak někdy na základce do konce SŠ, kdy nám tyto nesmysly a vesměs pokroucenou historii, plnou lží, klamů a omylů, po celou dobu biflovaly do palic, jinak to ani nešlo. Žádný "co kdyby", nikdy neexistovalo, vše mělo vždycky svůj pádný důvod, vše bylo vždycky dlouho dopředu (někým) a podle přesných scénářů naplánováno a posléze také uskutečněno, tedy nic náhodného, to se dělo, děje a bude dít i nadále. V posledních cca 100 letech je to znát patrně nejvíc. Vítězové píší dějiny a všechno ostatní je jen jedno velké divadlo pro zmanipulované ovečky.
Guappi non si toccano, I (1979)
Slabší a chudé eurocrimi, plné chyb a jiných technických nedostatků, kde navíc převažuje nuda, čekal jsem přeci jen trochu víc, protože příběh nebyl vůbec špatný, akce tady nebyla také kdovíjaká-spíše pak pomalá a místy směšná, po herecké stránce byl film dobře obsazen, ale samotné herecké výkony byli spíše podprůměrné, no ono se tomu nelze ani divit, v takovém filmu, nešlo očekávat nějaké zázraky. S Tintim (manžel známé herečky "Black Emanuelly" Laury Gemser) v hlavní roli, jsem se tady prostě nějak nedokázal stotožnit, další takový tady byl Pino Mauro. Malé plus jen za jednu docela ukázkovou přestřelku v polovině filmu, překvapivé vyvrcholení, a veterána žánru Palladina (13 filmů) ve větší úloze. Ten bastard se nikdy neokouká. Od Bianchiho jsem v tuto chvíli viděl už všechny čtyři jeho eurocrimi, kdy nakonec v tomto případě to dopadlo ještě dobře, "Provincia violenta", je opravdu slaboučký film, který zařazuji až na samý konec všech režisérových počinů v rámci žánru. Jen pro fanoušky a sběratele. 2,5/5*.
Dove volano i corvi d'argento (1977)
Takové nepovedené "Barbagia" nebo "Sequestro di persona" všecko podobně laděné filmy, obsahově i včetně stejného prostředí (pustá krajina Sardinie-tady jednoznačně to nejlepší z filmu), film o osobní pomstě, ale jinak strašně nezáživné, pomalé a nudné, málo finančních prostředků a prakticky neznámá režie, to vše se zde rovněž spíše negativně promítlo. Atmosféra ale místy nebyla zas tak špatná, ale film byl opravdu sotva průměrný i přes jinak velmi dobré herecké obsazení. Jediné plus dávám za roli Flavia Bucciho (menší role, ale jedna moc pěkná sekvence tady s ním), Jenny Tamburi jsem zde skoro nepoznal. Tenheten film tu za socialismu šel, nevím ale proč zrovna tento, když v Itálii v tu dobu bylo, daleko více lepších příkladů. Zklamání tohleto eurocrimi (melodrama).
Clan de los Nazarenos, El (1975)
Další málo známá sleazy/raw Marchentova věc (viz.patrně jeho nejznámější film spaghetti-gore-horor "Condenados a vivir"). To je tohle koprodukční a nutno říct, že i docela atypické eurocrimi, mezinárodně obsazené, s docela zajímavým polonáboženským příběhem; Bývalí kněz jeho víra je oslabena, se snaží najít Boha skrze trest-smrt, následně tedy rekrutuje nějaké mladé lidi (zloději, vrahy), kteří se nezastaví naprosto před ničím. Tato partička má v nějaké malé vesnici ve Španělsku na svědomí několik násilných zločinů a různých deliktů. Něco podobného jsem ještě v eurocrimi neviděl, ale budiž. Poněkud vlažné tempo ze začátku (kde ale už nechybí různé druhy násilností jako zmlácení, znásilnění, ozbrojené loupeže, krádeže..atd), a vesměs stále stejné prostředí, může někomu vadit (chce to trpělivost), film si to však vynahradí v samotném závěru, kdy příběh nabere nečekaných obrátek, poslední cca. půl hodinka je akční a překvapivě dost brutální (především likvidace novomanželů na nějakém odlehlém místě), je zde i několik jiných vražd, vypadá to že násilí nebere konce, to vše ale ještě není ta úplně definitivní tečka, ta přijde až za okamžik na nádraží a ve vlaku, v naprosto skvělé-vypečené scéně jak z giallo filmů, něco podobného jsem ještě v podobném žánru neviděl. Fakt dobrý. Chudák Antonio Sabato:-)
Ad ogni costo (1967)
Úžasné Rio De Janero totálně ponořené do každoročních oslav místního karnevalu, se stává zároveň místem kde se odehraje fantastická a velmi odvážná loupež, ke které je povolán speciálně sestavený tým ze spešl odborníků-perfektních značně protichůdných charakterů (v první části se tu pěkně z celou tou bandou seznámíme). Heist dobrodružství, na svou dobu za velkého přispění té nejrůznější špičkové technologie, tedy může začít. "Grand Slam" je překvapivě dobrá, chytrá a velmi profesionálním způsobem natočená euro-kriminálka, jedna z nejlepších ve svém žánru caper film, ale i jedna z těch v té době velkých modních záležitostí (hitů), vycházející z noir-klasik jako "Rififi" nebo "Asphalt Jungle", v mnoha ohledech se jim ale tato senzační věc vyrovná nebo jej dokonce předčí. Bezvadné mezinárodní obsazení (kde vynikli hlavně opět výtečný-děsivý Kinski a geniální Rigaud), film je zábavný a napínavý (hlavně během loupeže, souboj z časem viz Kinski v kanálu), je zde spousty dobrých nápadů, různých překvapení a nečekaných zvratů, viz například finále, které v takovéto podobě a v takovém to filmu asi opravdu málokdo čekal. Ennio zde opět perfektní, úvodní skladba co se poslechu týče, je jedna z jeho nejlepších. Mohlo to být celkově o něco kratší, dlouhá sada krádeže šperků (snad 45 minut!) šla taky trošku prořezat, nicméně mě to tentokrát ani nějak nevadilo, dalo se to zkousnout, film měl dobré tempo i potřebné grády, místy byl velmi vzrušující, člověk se prakticky nikdy nenudil a byl jen zvědav jak tohle všechno skončí a dopadne. Proč tohle tady nikdy nešlo, fakt nechápu. Skrytý klenot, příjemný, nedoceněný a neprávem zapomenutý. Od režiséra Montalda doporučuji ještě další vynikající eurocrimi "Machine Gun McCain".
Onna-ro hizu (1970)
Raritní Japonské wipko ve stylu pinku filmů, odehrávající se na odlehlém-značně izolovaném ostrově, kde jsou drženy ženy jako ve vyhnanství, pěti fanatickými strážci. Ve své době, ještě jen decentní nahota, sleazy ale už docela odvážné (horký olej, vroucí parní lázeň, svazování, tvrdé práce, ponižování, bití) a jak už to v tomto žánru nakonec bývá, útěk za pomoci jednoho ze strážců. Film je hlavně znám pod EN hrůzostrašným názvem "Decapitation Island", ale nenechte se zmást, decapitaci tu vidíme jen jednu a ještě mimo záběr, a to hned v úvodu (kdy je chycena nějaká sběhnutá zajatkyně a posléze popravena). Úvodní scéna dobrá, pak lehce průměrný střed, a pak až zase dobré "sword fight" finále. Jen pro skalní fandy wip nebo pinku filmů.
Alsino a kondor (1982)
Velká latinskoamerická koprodukce, film natočený krátce po Nikaraguyské občanské válce/revoluci. Malý idealistický chlapec jménem Alsino, který si ve snu představuje že skáče ze stromu na strom, a létá jako pták, kdy později jako postižený (hrbáč), se hrdě spojí s partyzánskou skupinou, bojující proti zkorumpované vládní armádě. Nemuže se totiž už na to všudypřítomné násilí, bolest a utrpení, které ho obklopuje na každém kroku dívat. Umělecký a spíše pak festivalový lyricko/poetický film, o hledání svobody, prolínající se mezi snem a skutečností, který běžného diváka asi moc neosloví a je pro něj spíše utrpením tento snímek sledovat, ať už po technické či jiné stránce. Špatný obraz, osvětlení a kamera, a spíše pak převládající nuda. Dobré snad jen jako historické memento. Dean Stokwell si zde zahrál roli amerického vojáka/pilota vrtulníku.
Mammasantissima, Il (1979)
Poslední film od týmu Brescia/Merola, který mi dlouho unikal a až teď jsem měl tu možnost ho vidět. Je to pět klasické Neapolské melodrama a film se všemi typickými prvky od tohoto ve své době v Itálii známého pracovního týmu. Celkem spolu udělali 7 filmů, z toho tři v roce '79. Mario Merola (pašerácký šéf) opět ve svém živlu a v herecké úloze, do kterých byl obsazován velmi často, tedy opět jakýsi čestný muž, zde navíc ochránce slabších (kterým pomáhá v nouzi) a především opět příkladný a milující otec od rodiny, sám režisér Brescia, se tu krátce objevil v drobné roli doktora, ale zaujal mě tu i Biagio Pelligra, známý žánrový herec, v roli sliznatého lichváře, ten byl dost přesvědčivý, určitě jde o jednu z jeho "nej" rolí. Dobrý film s dobrým scénářem, komickými a melodramatickými prvky a opět s trochou patosu. Pěkný moment; bitka s cikány a finále, kde se pomstychtivý Merola, objeví v bílém Ponchu! Film na eurocrimi obsahuje málo akce a násilí, ale jinak jde o docela příjemnou podívanou, která nenudí. Doporučeno především fanouškům žánru.
Yeosu 407ho 2 (1976)
Prakticky neznáme nízkorozpočtové Jihokorejské "wipko" od režiséra Sang-ok Shina, které jsem viděl v německém jazyce s anglickými titulky. Bohužel úvodní titulky tu proběhly jen čínských znacích, takže jsem nemohl ani porovnat jednotlivé údaje s IMDB. V Němčině by se to mělo jmenovat "Im camp der gelben tigernnen" a vyšlo to na DVD. V těhletěch korejsko/japonsko/čínských verzích je kolikrát neuvěřitelnej bordel, hlavně v jejich názvech (které bývají stejné nebo dost podobné), a v chybném datování. Na netu se ty údaje vážně liší a to leckdy o mnoho let. Režisér Sang-ok Shin podle IMDb by měl natočit ještě jeden film stejného názvu "Yeosu 407ho", ale bez 2 na konci, tenfo film by měl vyjít a já jsem snad vidět onu verzi pod označením "Yeosu 407ho 2". Oba z roku '76 viz IMDb. Další takový problém je třeba u filmů "Girls in the Tiger Cage (85)" a Girls in the Tiger Cage 2 (86)" nebo filmů "Yeosu daetalok (76)" a "Da nu ji zhong ying (83)" od stejného režiséra Il-ho Janga. Jinak v tomto případě jde o podprůměrný kousek, spíše s komediálními prvky (koncentrák nevypadá vůbec děsivě-ale jeho velitel je docela dobrý slizák), je zde sice nějaké typické žánrové sleazy (mučení všeho druhu, ponižování atd), ke konci i nějaká ta akce a krev, ale nějak mě to všecko moc nepřesvědčilo, hlavně tedy ne ta vzpoura (útěk). Scéna s utopením dvou hereček, nebo mučení rožhaveným železem, asi to nejlepší tady, ale jinak je to záležitost spíše nudná a krotká, a téměř bez nahoty, i to je v subžánru wip málo vídaný jev.
Strange Vengeance of Rosalie, The (1972)
Skvělý, s trochou nadsázky se dá říct že tímto totálně zapomenutým nekonvenčním filmem (především u nás, ale ani na IMDb to není žádná sláva), mohl být inspirován sám velký Stephen King při psaní jeho známého románu Misery, který byl o mnoho let později zfilmován. I zde najdeme scénu rozbití nohy kladivem, ne sice úplně přesnou jako tomu je v románu, ale ta podobnost tam každopádně byla! Skvělá Bonnie Bedelia jako hluboce narušená mladá dívka, která žije jako domorodý indián-poustevník, sama v chatrči někde hluboko v poušti New Mexica, kam jednoho dne vláká jednoho mladého cestujícího obchodníka, vypadá to že mladá-šílená dívka se nezastaví doslova před ničím, jen aby se ujistila že ji mladý muž nikdy neopustí! Ano, láska může mít skutečně mnoho podob, o čemž svědčí i tento poněkud bizarní vztah! On ví že je nebezpečná a všehoschopná, ale zároveň pro něj i neodolatelná. Parádní strašidelná úvodní scéna, film si vystačí od začátku až do konce, prakticky se třemi herci (ON+ONA+macho-psycho motorkář), celé je to opravdu hodně podivné, atmosféra je ale znamenitá a znepokojující, napětí se divákovi také dostává, je zde i humor (především až groteskně vypadající scény s postelí, kterou za sebou táhne kůň, nebo nezapomenutelné spodní prádlo, které herečce zrovna moc nesedí). Celé je to neuvěřitelně špinavé a zaprášené, včetně hlavní herečky (dívka se umyje, tak jednou za měsíc!), které je mi chvílemi skutečně líto, pak se zde najdou chvilky, kdy jsem zase jejím chováním doslova znechucen, divák nikdy pořádně nepozná jestli je skutečně naivní a nebo jen všemi mastmi mazaná. Člověk si ji tu ale přesto nakonec, jak se film postupně vyvíjí, tak nějak oblíbí, zamiluje, a nenávidí, jinak to asi ani nejde. Film který zcela jistě ohromí, šokuje, a snad i rozbrečí.
Wolf Lake (1978)
Málo známé obskurní survival/canuxploitation v hlavní roli s hvězdným a opravdu skvělým Rodem Steigerem, zahořklým vůdcem, válečným veteránem z WWII, který je psychicky narušený ze smrti svého syna z války ve Vietnamu, kdy začne časem terorizovat mladou dvojici (mladý muž David je totiž dezertér z Vietnamu, proto ta alergie, která se pomalu stupňuje až v chorobnou nenávist!), ještě společně s třemi jeho kumpány na každoročním loveckém shledání. Filmu jak je pomalu už dobrým zvykem, zaujme nádherným prostředím, izolovaný kanadský venkov na pozadí jezer a lesů, hereckjé výkony jsou přesvědčivé, vynikne i značně syrová atmosféra, dobré napětí, vyhrocené vztahy (generační propast, zastaralé názory, předsudky, politika), intenzivní a eskalující násilí, a skvělé ozbrojené a násilné vyvrcholení. Je to nízkorozpočtový snímek, chvílemi mi to připomínalo TV-film, ale TV-film to kupodivu nebyl. Film nese všechny znaky klasické exploitace (rape, revenge, violence, vigilante atd). Neprávem zapomenutý a opomíjený snímek (který má sice některé drobné nedostatky-především matoucí flashbacky v první polovině filmu, které prozrazují až příliš z děje, pro někoho tedy film nemůže být jakkoliv překvapivý, když ví už předem jak to nejspíš skončí!), ale pokud máte rádi "Deliverance","Straw Dogs" nebo "Open Season", mohl by se vám líbit i tento film, který je těmto klasikám opravdu blízko.
Black Alley Cats (1973)
Ultra-levné obskurní sexploitation, v podstatě souhlasím s tím co napsal choze, vše podstatné se tu toziž odehraje v rychlém sledu úvodních 5 minutách (kde dojde na revenge dívek, které jsou předtím znásilněni tupou bandou ožralů-revenge je ale hodně ubohý), a pak film už nemá téměř co nabídnout, jen nahotu a sex, vše ale strašně zdlouhavé a, nezáživné, kde o nějakém násilí, ději, herectví apod. nemůže být vůbec řeč. Strašně špatný film (bez náboje a espritu), ale co čekat od amerického vydavatelství SWV (http://www.somethingweird.com/), u kterého jsem film viděl. Nebýt fanda trashe, tak je to čistý odpad! Ve svém žáru bylo natočeno mnoho lepších a zajímavějších filmu.
H-Bomb (1971)
Docela příjemný a zábavný béčkový Martial-arts thriller, skvěle obsazený, akční (Kung-Fu, přestřelky, automobilové honičky, výbuchy, kolize, atd). Christopher Mitchum (CIA agent) a nádherná Olivia Hussey poprvé před kamerou jako pár-team, poté to bylo ještě v brilantní věci "Summertime Killer" (mimochodem skvělý soundtrack). Podle některých odkazů na netu se ale "Summertime Killer" natočil ještě o něco dříve, a s "H-Bomb" chtěli asijští tvůrci čistě navázat na jeho úspěch, právě s hvězdným duem Mitchum/Hussey, a s některými biker kousky, jinak ty dva filmy nemají dále nic společného. Olivia tady byla, jak to tak vypadalo, vždy ve správný čas na správném místě, tak aby mohla pomoci Christopherovi když byl v ouzkých a ohrožení života. Bohužel její role nebyla tak výrazná jako v "Letním zabijákovi". Povedené asijské dobrodružství (točilo se v Thajsku), podél cesty s hromadou mrtvých a zraněných, některými dobrými kousky, kdy zlo nakonec bylo poraženo. Nuda téměř nehrozí, doporučuji!
Quando l'amore è sensualità (1973)
Rozhodně zajímavý lehce erotický a vzrušující film s morbidní tématikou (incestní vztah) a skvělým hereckým obsazením (nádherné a svůdné herečky Agostina Belli-neplést s Laurou, Femmi Benussi a Ewa Aulin). Která zahrála lépe? Byla to frustrovaná a nešťastná Belli, prostopášná Benussi (v památné zstřeštěné scéně ve svatebních šatech), nebo silně emancipovaná Aulin? Těžko říct.. Každopádně ten vztah matka-syn, kde syn (manžel Belli), kterého matka tak silně kritizovala za jeho zhýralosti (prostitutky apod), za nedlouho najde z nepochopitelných důvodů uspokojení a pomocnou ruku právě v její náruči, to tu bylo velmi přesvědčivě podáno. Velmi dobré drama, na které pokud narazíte si udělejte určitě čas. Opět výborná spolupráce týmu Morricone-Nicolai.
Pevnost Boyard (TV pořad) (1998)
No už to není ono, to původní koulo je pryč, jedni odešli, nahradili je druzí, ale stále si to drží vysoký vysoký standart, oproto některým novodobým soutěžím, radši nemluvit. Vše ostatní už ti bylo zmíněno, citelně znát je to především na postu starého otce Fury, ten je prostě nenahraditelný. Taky ale hodně záleží na dabingu, co by byl Otec Fura, bez svého původního hlasu. Hodnotím především jednotlivé soutěžní disciplíny (některé zcela nové, jiné neměnné) a stále stejný herní systém, ten je nepřekonatelný.
Danger Route (1967)
Nevýrazné a nudné Eurospy a lá "James Bond". Film ale bohužel nemá nic ze stylu a lesku Bondovek, je to celé poněkud matoucí, převážně nudné, bez napětí a pořádné akce, titulní hrdina, tajný agent, zde zabijí pomocí prudkého úderu do krku. Zlatá Itálie, kde se tou dobou točily tak kvalitní krimi jako "Qualcuno ha tradito", "Banditi a Milano", nebo "Omicidio per appuntamento". 1* za mladičkou a nádhernou Barbaru Bouchet (23 let) a Carol Lynley (25 let), druhá za finále v noci na lodi, kde musela chudák Barbara protrpět nesmyslné mučení. Právem zapomenutá podívaná. Viděno na kanále MGM, někdy pozdě v noci.
Tua vita per mio figlio, La (1980)
Brescia+Merola opět v akci. Toto je jejich předposlední vzájemná spolupráce (celkem 7 filmů!) v rámci eurocrimi projektu. Nutno podotknout že ne vůbec špatná. Už jen jeden film "Il mammasantissima" , mi v tuto chvíli chybí shlédnout, abych tuto kapitolu jednou pro vždy uzavřel a mohl pomalu rekapitulovat, ale už teď s klidným svědomím můžu říci, že jejich film "Napoli... la camorra sfida la citt? risponde" zůstane patrně nepřekonán. "La tua vita per mio figlio" není moc známé eurocrimi, na IMDb ho doposud vidělo pouze 7 lidí, a já jsem patrně první, kdo měl tu čest ho vidět tady u nás. Film je na youtube, ale bohužel bez alespoň anglickým titulek. Skript je opět typicky Bresciový, o co tu tentokrát jde? Bývalý ex-mafián Francesco Accardo (Mario Merola) vede niní prosperující firmu a současně čestný a spořádaný život v Milánu, je to pečlivý, milující a velmi starostlivý otec od rodiny, mafie má ale chapadla všude po světě a ted by si ho přála získat zpátky čistě pro své potřeby. Francesco se ale nemůže jen tak jednoduše vrátit a opět začít zabíjet, současně si ale uvědomuje že odmítnutí může pro jeho rodinu znamenat velkou pohromu, mezitím je unesen jeho malý syn (v Brescia+Merolových filmech hodně časté téma) a tyto osoby se snaží nyní vynutit jeho pošlusnost k mafii. TOLIK SPOILER!!! Úvod je dobrý akční a násilný, je ze jedna pěkná automobilová honička, kterou jsme ale měli možnost vidět už v Girolamiho filmu "Italia a mano armata". Ale film není typicky akční a násilnou podívanou, jako opět spíše melodramatem, je zde hodně patosu, lásky, smutku, dojemnosti a pocitů. Herecké výkony podobně jako některé scény nejsou vůbec špatně natočené, zmínil bych například pěkně zahranou dramatickou sekvenci u Francesca doma, kdy se svojí ženou, sledují jak rychle utíká čas na hodinách, zatímco oba jsou prakticky úplně bezmocní, žena myslí na sebevraždu (u sebe v kabelce má revolver), on jako zoufalý otec zase na to, jak by se jen pomstil! Merola si zde opět zazpívá a to malému synkovi před spaním, ostatně herec ve svých filmech zpíval často, ale bohužel už vůbec netuším kde všude a hlavně kolikrát:-) Jak jsem zmínil úvod, tak povedené je i finále někde v opuštěném lomu, kde se ukáže že i mafián-kamarád má srdce, pěkná scéna s Antoniem Sabatou, druhou hvězdou filmu a často obsazovaným hercem v taliánském zločineckém filmu (celkem 14 filmů!). Z Merolou si zahrál celkem ve 3 filmech (všechny pod vedením režiséra Brescii), z nich hlavně již zmíněný "Napoli... la camorra sfida la citt? risponde", je nezapomenutelný a patrně i nejlepší, Sabato tam hraje příkladného darebáka, Merola zase podobnou roli jako zde v "La tua vita per mio figlio". Suma-sumárum, jde o dobře natočený mafiánský film, který bych doporučil a to nejen fanouškům tohoto žánru.
Fei taugh mo neuih (1977)
Jedno z nejpodivnějších monster v historii hororu, takto zjednodušeně by se dal označit tento zajisté pozoruhodný "Cinema de Bizzare", z Shaw Brothers studia, sotva uvěřitelný, pozoruhodný a šílený hororo/fantasy psycho, kde je k vidění opravdu velké množství akce a gore, a jiných podivností, film je technicky nenáročný (spešl efekty jsou spíše úsměvné), ale jinak docela zábavný. Prakticky furt se tady něco děje. Finále je intenzivní, brutální a krvavé. V jedné ze scén zde zazní i kousek ze soundtracku k "Stars Trek II", ale těch vykrádaček zde bylo zajisté víc, všechny jsem ale nepoznal. Hodně okrajová záležitost, pouze pro fanšmkejkry.
Thrill Killers, The (1964)
Woow! Nádherná práce, pokud rády rané nízkorozpočtové psycho-snímky, tak tento by se vám mohl určitě líbit. Je to něco ve stylu Landisova "Sadisty", rovněž černobílý, ne sice tak dobrý, ale i zde v tomto malém-dobrém filmu s velmi omezeným rozpočtem a přijatelnou stopáží, kdy film ani moc nenudí a je i zábavný, to kupodivu všechno tak nějak až překvapivě zafungovalo. Kamera je fantastická! Film není krvavý, ale obsahuje řadu velmi dobře natočených scén, různých násilných sekvencí, všechny vraždy jsou sice mimo obraz, ale to není důležité, film si zakládá hlavně na psychologické stránce, měl nejspíš za úkol šokovat diváka (dal by se i v klidu označit za průkopníka shock movies), nechybí taky nějaké to napětí a akce (honičky, pěstní souboje atd), to vše je tady zpracováno opravdu velmi šikovně, řekl bych až obdivuhodně, že jsem to sám ani nečekal. Všichni čtyři pošuci byli velmi přesvědčiví, ale to nejlepší tady bylo, samotný výkon režiséra Raye Dennisa Stecklera, který si zahrál hlavní roli holohlavého, v obličeji značně kostnatého zabijáka-šílence s hrozivým pohledem Morta "Mada Doga" Clicka, který vraždí lidi zcela náhodně a jen tak pro zábavu! Opravdu pozoruhodný strašidelný zjev! Než zabije, tak zde jedné oběti říká; "Lidé jsou k ničemu", "Nesnáším lidi!" No, nechtěl bych se s ním osobně setkat, úvodní sekvence na silnici, mi připomněla scénu z "Psycha". Finále kde Steckler ujíždí na koni policistovi na motorce, je asi to nejlepší z filmu, perfektně natočená dlouhá scéna. Jeden z nejlepších tzv. špatných filmů co jsem viděl, patrně i to nej od samotného režiséra (který dosáhl téměř kultovní posvěsti v tzv. "psychotronic cimena", podobně jako třeba Herschell Gordon Lewis nebo Edward D. Wood Jr.), a opravdu velmi příjemné překvapení. Doporučeno! Podobné filmy; "Sadist", "Hell's Bloody Devils", "Satan's Sadists" atd.
Napříč Saharou (1978)
Na akční-dobrodružný, ale i na eurocrimi film, docela nudné, zdlouhavé a bez nápadu, čekal jsem rozhodně víc, zvláště pak od velmi talentovaného tria Valeri (režie) - Gastaldi (scénář) - Nero (herec), které v minulosti potěšilo diváka daleko víc. Tohle ale bohužel šlo, naprosto mimo má původní docela veliká očekávání. Tuniská poušť, žoldáci, teroristé (nebo dementi?), sabotáž, super-tajný plán a milióny v kapse, s tímto materiálem se dal určitě natočit daleko lepší, svěžejší, napínavější a vzrušující snímek. Tady mi to připadalo jak na houpačce, chvíli ty a pak zas ty. Stále dokola. Divný komický konec mě taky moc nevzal, nej scéna: asi souboj těžké stavební techniky, buldozer vs bagr, nebo tanková mina v poušti těsně pod kolem auta, ale víc si tady z toho filmu nevybavím. Jinak krásné krajina-prostředí a docela dobrý ideální Ortolani. Alternativa: http://www.csfd.cz/film/13147-divoke-husy/ .
Ojo del huracán, El (1971)
Raritní koprodukční thriller jen pro nadšence, film má ale určitě svoje kouzlo i patřičný náboj, celý film se odehrává v létě a v nádherné oblasti-riviéře, někde u Jaderského moře, ano je to snobské jako jiné záležitosti z té doby (viz. Lenzi) elegantní, ale taky zábavné, z filmu doslova srší pohoda a celé je to prosáklé i velkým kusem romantiky a decentní nahotou. Místy mi to připomnělo jinou letní záležitost "Top Sensation" z roku '69 s Edwige Fenech a Rosalbou Neri v hlavních rolí, ale ta byla přeci jen o trochu odvážnější. Spiknutí je spletité, než dojde na finále, tak je zde dost zásadních zvratů v cca. v posledních 10. minutách, finále ale není až tak ohromující, než jako do té doby zbytek filmu, ale i tak jde celkově stále o slušný průměr. Film je na tu dobu, a v rámci nízkého rozpočtu, opravdu perfektně obsazen a má i velmi pěkný soundtrack. Vynikající Sorel! Pokud rádi Lenziho první giallo filmy "Orgasmo"," So Sweet... So Perverse", nebo Paranoiu, pak vás jistě osloví a bude se vám líbit i tento z části giallo film, natočen zhruba ve stejném duchu (centrální spiknutí zůstává prakticky neměnné), který sice nepřináší moc originality a nových inovativních prvků, ale katastrofa to není a ani to tolik nenudí.
Muerte ronda a Mónica, La (1976)
Levný thriller s prvky giallo (příběh+spiknutí), kde snad jen posledních cca 15. minut, stálo trochu za to, jinak to bylo celé dost nudné, omšelé a bez nápadu, vše čeho jsme tu svědkem, jsme měli ostatně možnost vidět v jiných, daleko lepších filmech (viz např. Lenzi, film čerpal ale nejspíš i z francouzské noir klasiky "Diabolique"), celé to bylo navíc hodně předvídatelné, film neměl tu sílu diváka nějak více překvapit. Ale to finále v domě bylo docela děsivé. Jen průměrný Sorel (herec francouzského původu), nevýrazná kamera a barvy, levné exteriéry, lechtivé scény spíše antierotické, žádná z hereček mě zde nezaujala, ani němka Karin Schubert, která se zcela přeorientovala, kdy ze 70s z lehčích erotický laděných filmů, vlétla v 80s do džungle hardcore porno snímků, podobně jako Ilona Staller apod! Film je zcela nekrvavý, počet obětí je velmi nízký. Doporučeno pouze skalním fanouškům žánru. ps. Hlavní herečka (Nadiuska) vypadala jako béčková Sofia Loren:-) 2,5/5*.
Violenza: Quinto potere, La (1971)
Zajímavě pojatý film, soudní drama (eurocrimi) s politickým pozadím. Prakticky celý film se odehrává právě tam, kde probíhá proces s sicilskou mafií, která se tu zodpovídá ze svých trestných činů (korupce, vydírání, násilí, vraždy apod), co do stylu, tak něco ve stylu Damianiho či Petriho filmů. Cabalovi by se to mohlo líbit. Uznávám že to ale někoho může i nudit, zvláště lidi, kteří rády nějakou tu akci. To málo z akčních scén (které přibližují činy té či oné osoby), je tu čistě v retrospektivní rovině. Úvod (přehlídka různých násilných deliktů) je naprosto skvělý. No pro člověka který ale neumí až zas tak moc dobře anglicky, přiznávám že bude tohle dost upovídané krimi hodně velkým oříškem. Ale odradit by nemělo opravdu úžasné obsazení (vousatý žalobce Salerno, obhájce Gastone Moschin, Amedeo Mario Adorf, oba dva za rok v "Milanu Calibru 9", nebo Guido Leontini či Elio Zamuto) pro fandu eurocrimi, tedy samé známé jméno. Morriconeho hudba zde není památná, jako spíše netypická, ale závěr (výrok soudu) ano.
Cauchemars naissent la nuit, Les (1970)
Neskutečná otupující blbost, že by ale opět pokus o umění, pro které má právě u tohoto režiséra málokdo pochopení? Tak to se téhle nudné, nezáživné a nezajímavé psychologicko/experimentální Frankovině, pohybující se pouze ve dvou rovinách (sen a realita) vyhněte obloukem a pusťte si raději "Paroxismus", ten alespoň za něco stál. Filmy podobného ražení ale nemusí být všecky nutně špatné a k nepochopení, ale tady to bohužel tentokrát nějak neplatilo a nefungovalo, film sem téměř nedokoukal, nemá váš takřka jak a čím zaujmout. Všecko tady je totiž nudné, zdlouhavé, jednotvárné a účelové (nahota a sex-ale ani jako eroťák by tohle moc dobře nefungovalo), všechny erotické scény působily spíše otravným dojmem, muka pro mě doslova byla sledovat dlouho striptýzovou scénu, kdyby ta ženská měla alespoň nějaký sex-apel. ps: K filmu mě tak přilákala jen krásná Soladed Miranda, kterou teď blíže mapuji, ale ona tady všehovšudy hrála jen pár minut a její úloha zde byla čistě vedlejší záležitostí, tedy nic co do činění se spiknutím či zápletkou. Probůh, vždyť film nemá absolutně žádný příběh! Nechápu jak tomuhle filmu může někdo vůbec dát 4 hvězdičky. Ty 2* za některé hezké herečky a vynikající Nicolaiovu hudbu.
Orribile segreto del dottor Hichcock, L' (1962)
Perfektní velmi atmosferický klasický gothic horor, který byl natočen v barvě (Technicolor), osobně bych si ho radši představil jako černobílý, ale to už je na posouzení každého z vás. Dobře napsaný (Ernesto Gastaldi) a hvězdně obsazený (báječná a velmi krásná Barbara Stelle v roli zoufalé manželky a Robert Flemyng v roli nekrofilního a perverzního doktora, který rovněž velmi mile překvapil) snímek, ve kterém se najde pár očividných odkazů na Hitchcocka. Pro Barbaru to byl už druhý gothic horor (a právě po "Masce démona" jedna z nej rolí), se kterým skončila někdy kolem roku '66, a zároveň po "Jámě a kyvadlu", opět návrat do Itálie. Je tu hodně žánrových klišé, ale film má jinak perfektní příběh, velké děsivé tajemství, ideální umístění (ponuré sídlo s temnými chodbami, tajemnými místnostmi a podzemními krypty), krásnou a velmi účinnou dramatickou hudbu, která uměla velmi dobře navodit takovou místy až morbidní atmosféru a v divákovi uměla vyvolat pocit strachu a zděšení, hezké herecké výkony, prostě jde o dobře natočený film, který téměř neměl chyb. Zajímavé strašidelné momenty a velmi sugestivní scény; procházka v zahradě v noci, lebka na polštáři, vrzání bot neznámého chodce v noci, kterého za dveřmi slyší na smrt vyděšená Barbara, nebo stařena v závoji. Královna italské gothicky Barbara Steele měla opravdu mimořádně magnetickou obrazovou přítomnost. Viz další Fredův gothic horor "Lo, Spettro" (63). Ve své době byl prý film považován za šokující (obsah+námět) a zasáhnout dokonce museli filmoví cenzoři! Vřele doporučeno!
Sie tötete in Ekstase (1971)
Nízkorozpočtový sexy/horor v typické Francově režii, se všemi známými i neznámými herci. Viz. Miranda, Strömberg, Vernon, Müller etc, objeví se tu krátce i sám režisér Franco, který to jak správně podotkl kolega, nakonec taky odnesl. Na filmu je znát že byl natočen velmi rychle, jsou tu chyby a díry ve scénáři, ale snímek je jinak velmi silný po estetické a technické stránce, dominuje mu opravdu výrazný vizuál, s lehčími surrealistickými a psychedelickými doteky, barvy tady jsou skutečně oslnivé, ale navnadit mě dokázal i šmrncový hudební doprovod. Film vůbec velmi šikovně balancuje na hranici špinavostí a umění, je zároveň místy i dost vzrušující a sexy, horké lesbické scény jsou toho důkazem. Eurobabes Soledad Miranda v roli mstivé-psychopatické vdovy úžasná a jako vždy okouzlující, škoda že tento mladý herecký talent nás opustil tak předčasně. Ale i tak podle toho, co jsem už viděl, tak jde stále o jednu z těch lepších a úspěšnějších spoluprací mezi Francem a Mirandou, která započala někdy v roce '70, poté co ji Franco objevil, a skončila až oním tragickým hereččiným úmrtím. Celkem spolu udělali 8 filmů, všechny v letech 70-71! Pro Eurofans je tento film takovou nepovinnou ale i zábavnou lahůdkou. Podobné filmy: "Nevěsta byla v černém" a "Vampyros Lesbos".
Nove ospiti per un delitto (1976)
Jako předloha známé dílo od Aghaty Christie. Filmu dominuje exluznivní tropické prostředí, hezké ženy, mnoho nahoty a sexu, všudepřítomný strach, kdy nikdo nevěří nikomu, hromada mrtvých, samotné násilí tu bylo místy opravdu docela vynalézavé a brutální, hodně krve atd. Po mužské herecké stránce byl film velmi dobře obsazen, ale jednotlivé herecké výkony a dialogy nebyli vážně moc přesvědčivé, jako spíš místy trapné a ubohé. Žádná z postav navíc nebyla moc sympatická, takže stotožnit s některou z nich tady, byl docela velký problém. Nakonec jsem byl ale i tak celkem spokojen, úvod vypadal velmi nadějně, pak trochu nuda, ale nemilosrdné finále bylo opět velmi dobré, přesto souhlasím s kolegou, bylo tu přeci jenom až moc erotiky, na úkor akce, většího napětí, vzrušující atmosféry a rozvinutelnějšího spiknutí. Na giallo slabota, celé to bylo hodně předvídatelné, ale jinak docela příjemné, je ale fakt že z té doby jsem viděl ještě horší italské thrillery. Pouze pro Euro-fans. Režisér Baldi se spíš cítil jako ryba ve vodě na poli spaghetti westernu ("Blndman" nebo "Texas, addio"). Podobné filmy: "Five Dolls for an August Moon".
Notte dei diavoli, La (1972)
Velmi vzrušující obskurní lahůdka, od italského, ve své době, velmi talentované a nadějného tvůrce Ferroniho, jehož filmografii se od roku '60 rohodně vyplatí mapovat. Škoda že šlo v tomto případě o jeho předposlední film, o film natočený podle Tolstého adaptace "Lu Famille du Wurdulak" (předtím ve filmu "I tre volti della paura" od Bavy). Základ úspěchu filmu byl bez debat skvěle napsaný příběh, točilo se někdě v bývalé Jugoslávii a prostředí samo o sobě přispělo rovněž velkou měrou k celkové velmi dobré atmosféře. "Night of the Devils" je vskutku vynikající upírsko/čaroděnický horor s velmi sugestivní, mrazivou a znepokojující atmosférou, a především nádherným, melancholickým, téměř ukolébavým hudebním doprovodem, který tomuto filmu, jeho atmosféře (etc), rovněž velice napomohl. Nechybí zde ani nějaké menší gore (ucházející Rambaldiho speciální efekty v uvozovkách na rok '72 a nízký rozpočet) a kus ženské nahoty (Belli). Příběh se tu odvýjí jako retrospektiva, film má velmi pomalé tempo, ale nenudí, budování atmosféry je velmi efektní, napětí tu postupně roste a houstne. Posledních cca 15. minut je naprosto skvělých. Nezapomenutelné je tu především samotné bolestivé a kruté, ale bohužel i nevyhnutelné finále, odehrávající se v sutérénu psychiatrické léčebny, ale i to co mu krátce předtím předcházelo, šlo o velmi strašidelnou scénu; kdy hlavní herec Garko se ocitá sám v noci ve svém autě, uprostřed temného lesa, kdy ze všech stran se lesem rozprostírá velmi efektivní hlasitý dětský smích, a za nedlouho následuje atak od zombíků. Škoda že film je i nadále tak málo známý, ale jinak jde vskutku o vynikající neprávem podceňovanou záležitost, takový malý osamocený klenot. Doporučuji všemi desíti, především všem hororistům-euro-maniakům:-) Tady dám tentokrát za 5*, a to naprosto s klidným svědomím, mě se tenhle druh filmu prostě líbí a stále baví. Líbil se mi dokonce víc, než slavná verze od Maria Bavy a to už je co říct! Od Ferroniho jinak doporučuji perfektní gotickou vecičku "Mulino delle donne di pietra".
Děvčátko se sirkami (1984)
Polozapomenutý animáček na motivy pohádky od H. CH. Andersena. Hudbu k filmečku udělal pan Celba, na animaci se podílela sama režisérka-animátorka Milada Kačenová, která krom tohohle filmečku natočila ještě další dnes už polozapomenutý animovaný film-seriál "Autíčko s červeným srdcem", který byl u nás odvysílán jako Večerníček, naposledy a z nepochopitelných důvodů někdy před 15 lety!
Notte dei dannati, La (1971)
Obskurní a velice skromný gothický horor, se všemi typickými žánrovými klišé (čarodějnice, staré kletby, svíčky, obrazy, pavučiny, tajemné krypty, atd), ne tohle mě tentokrát vůbec neoslovilo. Sice velice atraktivní prostředí, ale nesnesitelně pomalé tempo, špatné a spíše pak nezajímavé sekvence, nahota, sexuální orgie (lesbické scény), to vše tady spíše stereotypní a antierotické, speciální efekty i v rámci nízkého rozpočtu hrozné, dlouhé záběry na jedno místo (viz. třeba chodby hradu), nekonečné chození odnikud-nikam, bez špetky vzrušení a napětí (viz. Brice z pochodní uvnitř krypt). Obtížné se jakkoliv s tímto absurdním a neatmosferickým filmem stotožnit, sliboval jsem si přeci jen víc, ale tohle bylo bohužel zklamání. Jen pro fanoušky pozdního gothického hororu a Euro-hororu vůbec, a Pierre Briceho. Viděna nezkrácená 95. min. italská verze s aj tit., hvězdička za dobrou Savinovu hudbu a Patriziu Viotti, malou hvězdičku své doby.