Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (3 271)

plakát

Abby (1974) 

Zapomenutá perlička ze žánru blaxploitation, nejde ovšem o žádné černošské akční krimi (jakožto nejčastější žánrový zástupce), ale o black-exorcistu po černošku! Film měl značné problémy s firmou Warner, která v tom viděla porušení autorských práv v podobě slavného Exorcisty! Warner vyhrál a Abby následně putovala do divadel! Ale ještě předtím byla schopná utržit 4 milióny $. Přitom původní rozpočet byl někde na čílsch 100-400 tisíc $ (údaje se značně liší). Kolikrát že to ve filmu vlastně zaznělo motherfucker!? Dialog byl skutečně velmi vulgární..Proměna Carol Speed (Abby) v afrického sexuálního démona byla přímo fantaskní, její gesta, barytonový hlas, smích prostě něco úžasného ! Vskutku se jedná o velice efektivní, mrazivý a pekelně zábavný film, škoda jen té nekvalitní kopie, na ten hnusný v grimasy stále se měnící obličej však nikdy nezapomenu, stejně tak na tu vrcholnou scénu exorcismu (pro někoho možná hodně dlouhou) odehrávající se v jednom nočním klubu! Podobné filmy: Asylum of Satan 72', Exorcist 73', Chi sei? 74' (Italský exorcista), Seytan 74' (Turecký exorcista) nebo Omen 76.

plakát

Abducted (1986) 

Lacinej 80s canuxploitation, který zcela jistě-bez debat, diváka zaujme nádhernou dech beroucí scenérií (točilo se v oblasti Britské Columbie), dále hlavní unesená hrdinka (ze začátku silně nepřesvědčivá, s postupujícím časem to ale bylo lepší a lepší), přirozeně krásná mladá dívka Renee (Roberta Weiss), která je velmi sexy i přes skutečnost, že se tu vlastně ani pořádně neodhalila, ano nahota tu není, což v podobném žánrovém filmu, nebyl zas až tak častý jev! Větší důraz je tu kladen na napětí-ale ani toho tu tolik není, než na násilí a různé špinavosti, příběh je velmi jednoduchý (ten koncept, otec a syn a jejich naprosto rozdílné charaktery, unesená dívka, která přilne staršímu muži k srdci a který ji de facto bere za svou dceru, to vše v kontextu z krásnou přírodou a velkým dobrodružstvím nebyl vůbec špatný), a občas skutečně efektivní, energický a trochu i dojemný, ale bohužel slabší a trochu nelogické okamžiky tu převažují, herecké výkony ale nebyli nejhorší, podle mě až z příchodem staršího muže na scénu, druhá polovina je z mého pohledu jednoznačně lepší a zajímavější. Ale i tak děkuji moc uživateli Bloodymu13, který mi tento, u nás totálně zapomenutý snímek doporučil. A já ho doporučuji též, za vidění určitě stojí, nejlépe takhle někdy na teplou letní prázdninovou noc.

plakát

Above Majestic (2018) 

Above Majestic by musel mít tak 3 hodiny a nebo být rozdělen na části, jako celek se zdá místy příliš povrchní a plytký, že nevysvětluje více do detailu některé schopnosti Syndikátu a jejich zařízení, nicméně v celku jde o fantasticky projekt, možná vůbec ten nejlepší (zasadni) svého druhu, ktery tu doteď chyběl. ORDO AB CHAO. Procesy jsou spuštěny. Rozdělování lidí a tlak na ně bude narůstat. Až to někde bouchne. A lidé se začnou mydlit mezi sebou. Provokatéři / placení / zmizí. A elity se budou smát na plná hrdla. Neboť zas jim vyjde prastarý trik. Jsme fakt nepoučitelní? Pan VK (AE) to říká správně, lidé globalizaci chtějí, chtějí “svobodně” cestovat, mít otevřené možnosti, s chytrými (špionážními) mobily, díky kterým sami hloupnou. Chtějí být někdo, na povrchu, aby to bylo vidět, kam to v čase dotáhli. Hlavně nevyčnívat ze stáda v tom neméně výhodném směru. – A co mají před očima, stejně nevidí, nečtou; co mají v hlavě stejně není jejich, ale nasazený program a strach. Ale mají titul z univerzit. Kdo by nechtěl patřit do té elity – tam kde jsou peníze a výhody, postavení? Kdo by o tohle vše chtěl přijít? Jak se více člověk odlišuje a procitne, z okolí se najednou stávají agenti matrixu. Děje se to všude. Proto sláva těm, kteří se nebojí jít proti proudu. Ať už to je alternativa v mediální sféře nebo tichý, pokojný bojovník v té osobní. Revoluce musí začít nejdřív v každém z nás. A nakonec můj oblíbený: Lidé nemají ani tušení o cílech světové politiky a nechtějí si její existenci vůbec připouštět, nechtějí se smířit se svojí absolutní bezmocností a oddávají se nejrůznějším sebeklamům. Jsou příliš zotročeni”. Miroslav Dolejší (Autor slavné Analýzy 17. listopadu 1989). PS: Lidé co tomu dali odpad!, buď to vůbec neviděli a odpad dají jen z principu a nebo to jsou jen obyčejní nevěřící Tomášové a hlupáci. Nebude to tak dlouho trvat a spadne vám brada. Kabala ehm globalčíci vítězí na celé čáře, vše to do sebe dokonale zapadá.

plakát

Absolvent (1967) 

Opravdu krásná klasická romantická komedie, jedna z nejlepších, z které by si mohli všichni tvůrci tohoto druhu filmů vzít příklad. Vše v tomto snímku na výbornou. Ve skutečnosti třicetiletý mnohostranný herec Dustin Hoffman, který zde hraje jednadvacetiletého naivního, nesmělého a svatouškovského mladíka (ale jinak vzorného studenta) s takovou vervou, nadšením a elánem, že se zde věkový rozdíl ani nepozná. Film, který z něj de facto přes noc udělal hvězdu celé jedné generace. Později mu byly podobné role takřka předurčené. Jeho protihráčka o něco starší Anne Bancroftová (ve svém věku stále krásná a sexy), která zde pod vedením mladého režiséra Nicholse předvádí dokonalou karikaturu bohaté neukojené američanky, znuděné egoistické paničky ze střední vrstvy, která se snaží za každou cenu udržet to, o co v mládí přišla...Mimořádně úspěšný film se skvělými humornými situacemi a především se skvěle napsanými dialogy, které jsou zde opravdu velmi vtipné. Snímek jako jeden z prvních zachycuje i generační konflikt 60. let a k jeho účinku značně přispívají i melancholické písně od Simona a Garfunkela (Mrs. Robinson, Scarborough Fair, Homeward Bound atd.), které jej nádherně podkreslují. Film se mi líbil nejen pro skvělou atmosféru šedesátých let, dobré herecké výkony, ale i proto, že jsem něco podobného zažil na vlastní kůži:-) Ale už je to, bohudík, za mnou:-)

plakát

Abuso di potere (1972) 

Po "E venne il giorno dei limoni neri" druhé a poslední Bazzoniho poliziotteschi. Dělal jsem si větší naděje, ale bohužel ani z tohoto filmu se větší filmový zážitek nedostavil. Hlavní roli zde vytvořil pro mne nezmáný herec Frederick Stafford (komisař Luca Miceli) a nutno dodat, že si ve své hodně realistické roli počínal skutečně dobře. Film byl místy docela nevyrovnaný, ale pár scén se tu vážně povedlo, hlavně mám na mysli až tu úplně finální, nebudu prozrazovat jakou. A právě to nečekané překvapení a estetická působivost, navíc za doprovodu skvělé hudby, o to víc podtrhává dramatický charakter této scény. Působivý hudební doprovod k filmu udělal maestro Riz Ortolani. Film někdy bývá neprávem zařazován do subžánru giallo.

plakát

A... come assassino (1966) 

Černobílé raritní giallo spíše pro nadšence a kompletisty. Příběh se odehrává na starém zámku a točí se okolo děditství po velmi bohatém majiteli diamantových dolů. Příbuzní kteří mají strávit ve vile asi měsíc, se navzájem moc rádi nemají, takže dochází na řadu intrik a složitých plánů, později i k prvnímu zločinu. Velmi skromný film, natočený podle Gastaldiho scénáře (kdy už zde najdeme některé prvky, které později znovu použil nebo rozvinul), převážně statický, celé se to v podstatě odehrává na jednom místě, gothic atmosféra nebyla zas tak přesvědčivá (jako třeba ze stejné doby u filmů od Margheritiho nebo Bavy), na můj vkus až moc upovídané a spíše nudné. Čtení z poslední vůle zaznamenané na magnetofonové pásce, hezký finální zvrat (+ nečekaný dědic) a scéna na střeše patrně to nejzajímavější a nejlepší tady. Jinak jde už o notně zestárlou a staromódní záležitost. Točilo se na hradě Balsorano.

plakát

A děla pořád duní (1974) odpad!

Tak vám tedy řeknu, že v poslední době jsem nedal odpad žádnému jinému filmu s takovou chutí jako tomuto..Sice podle skutečné události (ale příšerně zfilmované, včetně hereckých kreací, nesmyslných dialogů, hudby ap.), strašlivá nuda (jen z jednoho prostředí) téměř k uzoufání..Stále jsem si říkal, že to snad ani není možné, a naivně doufal, že se to ještě rozjede..Vydržel jsem však asi do 30. minuty, poté, co těch pět vojáčků našlo nějakou truhličku s dolary ( která tam na ně jistě čekala), už to ale nešlo! Kravina na entou od Řitky video s.r.o., jednoznačně nejslabší "TALIÁNSKÝ" kousek..

plakát

Ad ogni costo (1967) 

Úžasné Rio De Janero totálně ponořené do každoročních oslav místního karnevalu, se stává zároveň místem kde se odehraje fantastická a velmi odvážná loupež, ke které je povolán speciálně sestavený tým ze spešl odborníků-perfektních značně protichůdných charakterů (v první části se tu pěkně z celou tou bandou seznámíme). Heist dobrodružství, na svou dobu za velkého přispění té nejrůznější špičkové technologie, tedy může začít. "Grand Slam" je překvapivě dobrá, chytrá a velmi profesionálním způsobem natočená euro-kriminálka, jedna z nejlepších ve svém žánru caper film, ale i jedna z těch v té době velkých modních záležitostí (hitů), vycházející z noir-klasik jako "Rififi" nebo "Asphalt Jungle", v mnoha ohledech se jim ale tato senzační věc vyrovná nebo jej dokonce předčí. Bezvadné mezinárodní obsazení (kde vynikli hlavně opět výtečný-děsivý Kinski a geniální Rigaud), film je zábavný a napínavý (hlavně během loupeže, souboj z časem viz Kinski v kanálu), je zde spousty dobrých nápadů, různých překvapení a nečekaných zvratů, viz například finále, které v takovéto podobě a v takovém to filmu asi opravdu málokdo čekal. Ennio zde opět perfektní, úvodní skladba co se poslechu týče, je jedna z jeho nejlepších. Mohlo to být celkově o něco kratší, dlouhá sada krádeže šperků (snad 45 minut!) šla taky trošku prořezat, nicméně mě to tentokrát ani nějak nevadilo, dalo se to zkousnout, film měl dobré tempo i potřebné grády, místy byl velmi vzrušující, člověk se prakticky nikdy nenudil a byl jen zvědav jak tohle všechno skončí a dopadne. Proč tohle tady nikdy nešlo, fakt nechápu. Skrytý klenot, příjemný, nedoceněný a neprávem zapomenutý. Od režiséra Montalda doporučuji ještě další vynikající eurocrimi "Machine Gun McCain".

plakát

Adolescence pervertie (1974) 

Silný sexuální náboj tohoto filmu je nepochybný, vždyť zde hrají dvě známé 70's sexy-eurobabes Femi Benussi a Malisa Longo, které italo-fanda bude jistě znát, ale nejspíš zase ne tak jako v tomto filmu. Film trochu nešikovně míchá erotiku s občas trochu nečekanými hard-core sekvencemi a politiku. Děj je slaboučký, herecké výkony nejsou moc přesvědčivé, není to ale zase nijak zvláště špatné a dá se na to koukat. Malisa Longo u mě byla lepší herečka a z herců mě zaujal mladík (sexistický-rebel) v hlavní roli. Pěkná hudba (nádherný soundtrack, který jakoby se sem ani nehodil, a já osobně bych si ho dovedl přestavit v daleko lepším filmu), spousta nahoty a sexu, ale to je tak všechno. Natáčelo se v Paříži a v Italské Perugii. Průkopník softcore a později tvrdého francouzského erotického filmu José Bénazéraf natočil lepší filmy.

plakát

A doppia faccia (1969) 

Souhlas s pepuou, krásně popsáno a vystiženo. Tento film (spadající řádově mezi gialla a tak trochu i mezi walaceovky-inspirace), kde pod scénářem mimo Fredy je podepsán velký Lucio Fulci (který brzy bude pracovat na něčem podobném), byla strašná nuda, kde to ani jinak obvykle dobrý Kinski (v pro něj zcela atypické a nezáviděníhodné roli oběti!), trocha jemné erotiky (pár lesbických scén; Annabella Incontrera a Margaret Lee) a místy docela slušná psychedelická atmosféra moc nevytrhlo. Docela dobrý scénář (jednoduchý příběh), ale docela překvapivý konec, ale jinak se toho tady skutečně moc neděje, film přes své velmi pomalé tempo, není vzrušující, ani napínavý a spíše nudí, již zmíněná spíše jakási simulace vlakového neštěstí byla opravdu hodně směšná a trapná. Poslední cca půl hodina asi nejlepší. Brilantní Soundtrack (vynikající Nora Orlandi) který se vryje pod kůži byl opravdu velmi efektivní (viz http://www.youtube.com/watch?v=jlrWXGmTxAs -zejména titulní skladba "Soho", vokální verze je snad ještě lepší!). Za ten dávám 1*, tu duhou dávám za skvělý vizuál a stylistiku (v tom všem byl Freda mistr-viz například jeho film "Horrible Dr. Hichcock", kde je i jistá podobnost mezi oběma snímky) a některé obrazové detaily. Film patří tak trochu i mezi mysteriozní filmy a z tohoto soudku bych doporučil spíše "Il dolce corpo di Deborah", "La morte ha fatto l?uovo" nebo Fulciho dokonalost "Una sull?altra". U mě zatím nejslabší Freda.