ElizabethBay

Bože! Taková strašná krávovina. Dobrodružný/historický snímek? Slátanina, historicky velmi málo věrohodná a natočená zcela diletantsky. Neuvěřitelně zdlouhavé dvě hodiny života, během kterých jsem stále (bohužel marně) čekala na nějakou opravdu parádní krvavou řežbu. On snímek totiž o ničem jiném ani není, o což větší zklamání přichází po dvouhodinách přípravy na epochální masakr, který ovšem nepřichází. Postavy plytké, a nejen to, celý příběh je nelogický, postrádá smysl, dialogy strojené, monology bezobsažné. Hrůza a děs. Ještě že si ve snímku zahrál alespoň Vladimír Kulich, pouze jemu dávám onu hvězdičku, kterou film dělí od hanby odpadu.

Dokument trvající déle než tři hodiny a já mám neodbytný pocit, že nebyl tak úplně o Georgovi, jak se navenek tvářil. Po jeho shlédnutí mám neutuchající dojem určité neuspokojenosti, na celém filmovém zpracování je cosi, co mě strašně irituje, ale přitom nevím co! Snímek je opravdu dobře natočený, ačkoliv možná až příliš zidealizovaně, ale přesto mi zůstává dojem, že Tichý Bítl by si přece jen zasloužil ještě o kapičku lepší životopis, než ten od Scorseseho.

Bylo by zbytečné a krajně bezohledné tento film hodnotit. Je skvělý, báječně natočený, Gena Kellyho zbožňuji, všechny jeho taneční i pěvecké kreace, bohužel jsem u sledování málem umřela nudou. Nemám ráda muzikály a jen tak asi nezačnu. Dokážu ocenit kvalitu tohoto filmu, ale nikdo mě nedokáže přesvědčit, aby mě bavil a já ho chtěla jen tak znovu zase vidět.

Skutečně neuvěřitelný snímek. Dechberoucí odvaha natočit satiru na Hitlera na vrcholu jeho moci. Něco takového by dneska asi nemělo šanci vzniknout. Jediné, co mě odradilo od absolutního hodnocení je to, že film je příliš dlouhý. Opět platí, čím míň tím víc, kdyby měl o půlhodinu méně, tak neváhám ani na sekundu a pětku tam napálím ihned. Ale film měl zase ambici ukázat toho tolik, že se sám přesytil. Jinak konečně jsem mohla pořádně Chaplina docenit, protože mě jako dovádivý tulák a nemohlo zrovna nebavil, ale tady, klobouk opravdu dolů a myslím, že snímek si zaslouží hodnocení, které má.

Toto mé první seznámení se s Malickem bylo pro mě skutečným zklamáním. Snímek jsem vnímala jako kompozici zhruba čtyř aktů, které pro mě na sebe správně nenavazovaly a neměly stejnou váhu ani kvalitu. První akt byl opravdu zajímavý, nejspíše nejlepší část celého filmu. Bohužel pak už měl snímek jen sestupnou tendenci, jako by si na mě ze začátku vyplýtval munici. Originální a netradiční pojetí práce s denními dobami bylo sice velmi efektní, ale již méně efektivní a posléze mi začalo příliš zavánět kýčem. Za největší zápor snímku vnímán to, že je "neslaný, nemastný". Je točený s neuvěřitelnou lhostejností (není totiž ani o chudých, o krizi, o válce, o lásce, o bohatých,...), je totiž tak nějak o všem. A opět je to pro mě příklad toho, že když někdo chce ukázat příliš mnoho, neukáže ve výsledku nic. A jak jsem zmiňovala onu režisérskou lhostejnost a nezúčastněnost, onen nadnesený pohled, tak na mě jako na diváka působil stejným efektem - za lhostejnost lhostejnost. Snímek ve mě nevyvolal vlastně žádné emoce ani pořádný dojem. Dokonce mi až přišlo, že se jedná o onen lyrický, poetický, artistní (nebo jakkoliv tomu chceme říkat) počin, jehož cílem je až snobská snaha ukázat, že já to dělám jinak a umělečtěji než ostatní. Nejdříve jsem měla pocit, že bych mohla koukat na lyrizovaného Steinbecka, ale bohužel chyběl jakýkoliv bod, kterého bych se mohla chytit, postava se kterou sžít, nebo kterou bytostně nesnášet, prostě jak jsem řekla výše, nezůstalo nic jiného, než v podstatě tuctový zážitek a zklamání. Opět jednou vyhrává forma nad obsahem a pro mě je to v případě tohoto snímku pouze na škodu.

Statisícové davy freneticky zdravící ve své hrdosti dojatého vůdce, skotačící hitlerjungen, tisíce vlajících praporů nesoucích symbol svastiky. Jednota, síla, hrdost. Ano, Riefenstahlová mistrně zachytila zrůdnost a monstróznost vládnoucí NSDAP. Od prvního po poslední záběr jsem měla husí kůži až vy víte kde. Byla jsem do morku kostí zděšená a přitom jsem spolu s davy (v duchu ovšem) skandovala Heil Hitler a Sieg heil. Myslím, že jsem nebyla jediná, kdo zažil podobné pocity. Chápu, že film by stále mohl působit škodlivě, ale byla bych pro to, aby se pouštěl ve školách, a hned poté bych pustila žáčkům záběry z druhé světové války a koncentračních táborů - to by byla silná protifašistická výchova.

Nějak mi nedává smysl to, jak je možné, že jména jako bratři Coeni, Alan Rickman a Colin Firth, se mohly potkat v takovéto v podstatě ptákovině. Námět nebyl špatný, herci výborní, ale podle mě selhal totálně režisér. Film měl pár vynikajících momentů, jinak se ale pohyboval v těžkém podprůměru. Škoda, opravdu škoda. Myslím, že snímek trpí především na nedostatek originality.

mořská oliheň zkřížená s autem prohánějícím se a pojídajícím lidi uprostřed Chicaga? Ano, jednoznačná katastrofa. Hrůza a děs. Rozhodně nedoporučuji těm, kteří si v podobných blbostech neulítávají.

Úžasný oldfashioned akční nářez. Skoro všichni akční hrdinové pohromadě (scéna se svatou trojicí Stallone - Schwarzenegger a Willis byla pro mě vrcholem filmu). Nejvíce oproti jedničce oceňuji to, že se tentokrát nenamáhali ani s náznakem děje. Prostě akce akce akce, pomsta, zachránit svět, akce akce akce!

Konečně jsem zase byla příjemně překvapená. Film sice zdaleka nedosahuje kvalitám Koralíny, ale určitě má hodně co nabídnout. Musím pochválit výbornou animaci i velmi zajímavý příběh. Jen bych teda vytkla trochu zdlouhavou střední pasáž a taky to, že mi přišlo, že se snímek příliš snažil přiblížit mainstreamu diktovanému disneym (a pixarem). I tak si ale drží originální ráz.