04:48 // Ten film má mnohem větší grády jak celovečerní Válka světů, Den nezávislosti, Transformers, District 9 a dejme tomu Monstrum. Oslava Křižníka Potěmkina určitě potěšila a celkově je to tak destruktivní, že mi srdce bušilo jak o závod. Hl. zásluhu na tom má ale použití hl. hudebního motivu 28 Days Later.
09:58 // Opravdu VELKÝ králíček. Jednoho dne se probudí ve své obří noře a jelikož je krásný slunečný den, vyjde se kochat na louku vší tou zelení a učaruje mu krásný kolem něj prolétající motýlek, ale... najednou bum a někdo ho ze stromu sestřelí jablkem... Krásná animace (především vykreslení prostředí, se zvířátky už to tak "dokonalé" nebylo), vtipné, milé, hravé.
05:03 // Richterův dokumentární počin z prostředí koňských dostihů je na svoji dobu velmi zajímavý a určitě by si tím neudělal ostudu ani dnes. Hezké zachycení tamní doby.
08:35 // Tenhle snímek režíroval spolu s dvojčaty Quayovými ještě Keith Griffiths, který se zároveň podílel na produkci. Snímek je poctou Janu Švankmajerovi, zajímavé určitě je použití hudby Zdeňka Lišky, se kterým i sám mistr pracoval. Funguje to hezky, myslím, že by z toho měl mít Švankmajer radost.
ČT1rip // Nesmírně krásný a dojemný dokument. Kdo by neznal Audrey jako tu krásnou, roztomilou dámu - herečku? Proto jsem tenhle film shlédla, abych ji poznala jako člověka, který měl také svůj osobní život a strasti, ale pořád rozdával úsměv a radost. Po shlédnutí mám chuť vidět každý její snímek a jít po stopách její osobitosti... Svým zpracováním se jedná spíše o průměrnou záležitost, ale tak jako okouzloval úsměv Audrey a její oči celý svět, tak mě okouzlil i tenhle její příběh.
Spiklence slasti jsem viděla před několika lety a dnes se k nim vrátila. Zážitek je to ještě o třídu vyšší. A to především kvůli tomu, že jsem si shlédla Švankmajerovy krátkometřážní počiny a v tomhle jeho filmu našla vše, co na něm tolik miluji. Jeho rukopis je tak zjevný jako u málo koho. Příběh tak výjimečný, že si dám film určitě někdy do třetice. Je libo koumáka Lábuse? Nebo koumáka Novýho? Či chlebovou Hrzánovou? Každá z postav, bizardních postav, je ztvárněna naprosto bezchybně. Bravo, pane Švankmajere!
03:34 // Kdyby to bylo celý Švankmajerovsky plastelínový, bylo by to ještě o hvězdu víc. Ale ten zpěvák mi tam prostě vadil, jeho pohupování bylo vážně otravný. Hudební videoklip. Píseň i poměrně chytlavá...
14:05 // Nůžky, vláček, vývrtka, mlejnek na maso... to vše se dá použít k zamordování fotbalistů. Výborná ukázka typického fanouška, pivko a zasednout do křesla. Ač fotbalu neholduji, Švankmajer potěšil...
14:51 // Malá holčička s copánkama jde tmavou chodbou bytu a nese si pletený košíček. V něm jen klíče a baterku... Poté schází po schodech paneláku směrem do sklepa. Cestou míjí podivného starého muže, který se vleče kolem zábradlí, pozastaví se u něj, on jí "vykouzlí" zpoza ucha bonbón a dívenka pokračuje dál... Nepříjemná atmosféra od samého počátku. Psycho ala David Lynch, beze sporu.
15:05 // Tíživá atmosféra, která dopadá na diváka. Strach, úzkost. Uteče / neuteče? Černobílý Švankmajerův snímek, který ve mě probudil pocity, které ani samo Kladivo na čarodějnice.
Jeff Bridges jako povaleč? To už tady jednou bylo... ale ne takhle! Uvidíte ho chlastat, blít, ale i zpívat, to je paradox. Silný zážitek, vynikající herecký výkon a to nejen jeho, ale i všech zůčastněných, přítomnost Maggie Gyllenhaal potěšila. Neodsuzovat tenhle film proto, že country není hudba vašeho srdce, nejednoho to vtáhne a právem.
Dvě velká lákadla tenhle film beze sporu má, Lee Pace a Tuva Novotny, se kterou jsem se jako divačka potkala už několikrát a zatím nezklamala a vypadá čím dál tím líp. Námět filmu už tak trošku zavání překombinováním několika snímků různých žánrů, ale ve výsledku to je, minimálně pro tu slušnou atmosféru, nadprůměrný zážitek. Jinak zpracování občas nudilo a herci bohužel taky.
Souhlasím, brutalita ukamenování se dá přirovnat opravdu snad jen k Umučení Krista. Drsné, silné, nesmírně působivé, bolestné, lítostivé. Tvůrci nás nechali se v tom topit a je to jedině dobře, jinak by to bylo zbytečné. Film je sondou do světa chování mužů k ženám v Iránu kdesi ve vesničce. Chování, které v oné zemi, v oné vesnici, je pro okolní svět nepochopitelné. Pátá hvězda za ten konec.
11:12 // Ááá, tady máme další mistrovský skvost! Dialog věcný byl soubojem hlav stvořených z kuchyňského náčiní, jídla... Věc sem, věc tam... Dialog vášnivý byl pojat vášní milostnou, ale i tou nenávistnou... A dialog vyčerpávající nás prostě dočista ořezal...
18:03 // Kam se sakra poděla mistrovská Švankmajerova tvorba? Podprůměrné a nezajímavé zpracování bylo vyvažováno poměrně vyvedenou rozpohybovanou animací z knihy a byl velmi dobrý závěr, ale jinak?
11:22 // U Leonardova deníku jsem se nechytala ani já a to většinu Švankmajerových děl obdivuji. Tady jsem nenašla nic, co by si mě k sobě přitáhlo a hl. mi tentokrát vadila i hudba a celé to bylo jaksi nijaké, tuctové, rukopis tvůrce jsem v něm neviděla a nechápu, že zrovna ZA TOHLE(?) získal v zahraničí cenu...
13:08 // Myslela jsem si, že se do říše hraček vydám vždycky ráda, ale bohužel jsem se mýlila. Tenhle snímek se mi výjimečně nelíbil, nudil mě a nepřipadal mi "ani tak surrealistický" aby si mě získal alespoň nějakou svojí nápaditostí. Takže Švankmajer a hračky, e-e, bakaný.
10:14 // Nutnost před shlédnutím vidět Švankmajerův segment "Zlatá šedesátá" aby byl člověk více v obraze, neboť pak má tenhle dokument ty správný "koule" a sám Švankmajer, jak to dle jeho slov vypadalo, to tak i chtěl. Takhle je to sice poutavé taky, ale víc mě bavil dokument na stejné téma cca rok zpět na Discovery Channel, to jsem byla přímo v šoku, že na téhle stanici byl americký moderátor a toulal se Kostnicí...
20:06 // V hraných pasážích jsem byla nadšená Švankmajerovou režií, herec byl veden skvěle a já se těšila na to zvláštní a možná až bizardní pokoukávání skrze vytvořené díry ve zdi. Bohužel to mě zklamalo a vlastně ani příliš nebavilo, škoda. Spolu s Hrou s kameny prozatím nejslabší kousek.
32:46 // Neskutečně vtipné! Úžasný film! Zhruba do čtvrtky jsem se podivovala nad do nebes vynášejícími komentáři a ono to vážně nejde jinak. Ty loutky, prostředí, dialogy... "Že tě pichnu!"
12:41 // Na kinematografii miluji jednu věc - ten protipól tvůrčí mysli, kdy každý si tvoří tak, jak ho napadne. Vždyť se podívejte na Wilderův stejnojmenný snímek, ačkoli je úplně jiný, už jen ten stejný název nutí k zamyšlení se, že o jedné věci lze natočit zcela odlišné pohledy. Švankmajer si s tímhle opět vyhrál, pár věcí mi výjimečně vadilo, ale ten závěr to negativní převálcoval.
10:40 // Piknik s nebo bez Weismanna? S ním, ale bez něj... Každá věc má svůj vlastní názor na věc a dělá si to, co chce, i když vlastně to, co by po ní chtěl člověk, co by ji ovládal... nebo ne? Švankmajerův mistrovský kousek spojující hereckou akci člověka a hereckou akci věcí, i když... ty věci převládají, doslova.
16:54 // Pepa s Františkem jedou autem k Pepovi domů, zastaví, oba si odskočí a stále si povídají. Poté František v autě usne a probudí se až před živým plotem Pepy, který autem jede parkovat za dům a poté jde ke králíkům. Hláška "Františku, pojď se na něco podívat. To budeš koukat. To jsi ještě neviděl..." tady zní opravdu parodicky, neboť František je vytřeštěn už od té doby, co otevřel oči a chování Pepy ho zaráží, neboť ho nějací králíci nezajímají, to, co určitě nikdy neviděl je zcela jistě právě hned ten plot... Nesmírně atmosferický černobílý snímek, který vyráží dech už svým námětem.
08:36 // 1. AQUATILIA, foxtrot: Mušle, překrásné schránky korýšů, domečky, které ten, kdo byl u moře, nejednou našel na pláži, raci, krabi. Klepeto sem, klepeto tam... HAM! 2. HEXAPODA, bolero: Motýli, vážky, chrousti, kudlanky a všerůzní brouci... HAM! 3. PISCES, blues: Ryby, rybičky a jejich kostičky, šupiny a ostny... HAM! 4. REPTILIA, tarantela: Želvy, hadi, mloci, žáby... HAM! 5. AVES, tango: Vejce, ptáci, peří... HAM! 6. MAMMALIA, menuet: Tygr, žirafa, zebra, mravenečník a tak dále... HAM! 7. SIMIAE, polka: Opice, opičky... HAM! 8. HOMO, valčík: Člověk všechnožravec... a nakonec si pochutná kostra! HAM!
06:58 // 1. díl KŘÍDLA: Jedna postava, dvě židle. Různá velikost křídel. Postava křídla zkouší a skáče / létá z jedné na druhou. 2. díl BIČ: Nejdříve bičem na zvíře, poté zvíře bičem na postavu. I hlavu se staví a stále to nestačí. 3. díl DŮM: Když je nakreslený, nemůžeš dovnitř, nakreslíš si nový a jsi přímo v něm, ale nemůžeš ven... (zajímavé mi přišlo spojení animace z KŘÍDEL spolu s BIČEM a to byla výsledná podoba DOMU)
08:34 // Švankmajer se na začátku své režijní tvorby asi zhlédl v německých a kanadských experimentálních kolezích, jinak si tu psychadeliku neumím vysvětlit. Tohle není Švankmajer, který mi učaroval.
09:22 // Švankmajerův příběh o muži, který hraje na varhany mě také příliš neoslovil. Jako režisér živého herce u mě sice uspěl na 1 a opravdu se mi líbilo prostředí a atmosféra celkově, ale na mistra příliš "slabé". Těch všemožných skulin a prasklin na mě bylo prostě moc.
Moje komentáře
Animated Self-Portraits (1989)
00:25 // Viděla jsem a vlastním pouze Švankmajerův autoportrét a i když je tak krátký, je výstížný dostatečně.
Ataque de Pánico! (2009)
04:48 // Ten film má mnohem větší grády jak celovečerní Válka světů, Den nezávislosti, Transformers, District 9 a dejme tomu Monstrum. Oslava Křižníka Potěmkina určitě potěšila a celkově je to tak destruktivní, že mi srdce bušilo jak o závod. Hl. zásluhu na tom má ale použití hl. hudebního motivu 28 Days Later.
Big Buck Bunny (2008)
09:58 // Opravdu VELKÝ králíček. Jednoho dne se probudí ve své obří noře a jelikož je krásný slunečný den, vyjde se kochat na louku vší tou zelení a učaruje mu krásný kolem něj prolétající motýlek, ale... najednou bum a někdo ho ze stromu sestřelí jablkem... Krásná animace (především vykreslení prostředí, se zvířátky už to tak "dokonalé" nebylo), vtipné, milé, hravé.
Rennsymphonie (1929)
05:03 // Richterův dokumentární počin z prostředí koňských dostihů je na svoji dobu velmi zajímavý a určitě by si tím neudělal ostudu ani dnes. Hezké zachycení tamní doby.
Artype (1966)
02: 45 // Pustit si k tomu patřičně psychotropní hudbu a člověka to zaujme, rozhodně víc jak End After 9.
End After 9 (1966)
01:04 // Tohle Fluxuské čerpání z dadaismu mě silně míjí.
Cabinet of Jan Svankmajer, The (1984)
08:35 // Tenhle snímek režíroval spolu s dvojčaty Quayovými ještě Keith Griffiths, který se zároveň podílel na produkci. Snímek je poctou Janu Švankmajerovi, zajímavé určitě je použití hudby Zdeňka Lišky, se kterým i sám mistr pracoval. Funguje to hezky, myslím, že by z toho měl mít Švankmajer radost.
Audrey Hepburnová - křehká lady (TV film) (1996)
ČT1rip // Nesmírně krásný a dojemný dokument. Kdo by neznal Audrey jako tu krásnou, roztomilou dámu - herečku? Proto jsem tenhle film shlédla, abych ji poznala jako člověka, který měl také svůj osobní život a strasti, ale pořád rozdával úsměv a radost. Po shlédnutí mám chuť vidět každý její snímek a jít po stopách její osobitosti... Svým zpracováním se jedná spíše o průměrnou záležitost, ale tak jako okouzloval úsměv Audrey a její oči celý svět, tak mě okouzlil i tenhle její příběh.
Spiklenci slasti (1996)
Spiklence slasti jsem viděla před několika lety a dnes se k nim vrátila. Zážitek je to ještě o třídu vyšší. A to především kvůli tomu, že jsem si shlédla Švankmajerovy krátkometřážní počiny a v tomhle jeho filmu našla vše, co na něm tolik miluji. Jeho rukopis je tak zjevný jako u málo koho. Příběh tak výjimečný, že si dám film určitě někdy do třetice. Je libo koumáka Lábuse? Nebo koumáka Novýho? Či chlebovou Hrzánovou? Každá z postav, bizardních postav, je ztvárněna naprosto bezchybně. Bravo, pane Švankmajere!
Jiný druh lásky (1988)
03:34 // Kdyby to bylo celý Švankmajerovsky plastelínový, bylo by to ještě o hvězdu víc. Ale ten zpěvák mi tam prostě vadil, jeho pohupování bylo vážně otravný. Hudební videoklip. Píseň i poměrně chytlavá...
Mužné hry (1988)
14:05 // Nůžky, vláček, vývrtka, mlejnek na maso... to vše se dá použít k zamordování fotbalistů. Výborná ukázka typického fanouška, pivko a zasednout do křesla. Ač fotbalu neholduji, Švankmajer potěšil...
Do pivnice (1983)
14:51 // Malá holčička s copánkama jde tmavou chodbou bytu a nese si pletený košíček. V něm jen klíče a baterku... Poté schází po schodech paneláku směrem do sklepa. Cestou míjí podivného starého muže, který se vleče kolem zábradlí, pozastaví se u něj, on jí "vykouzlí" zpoza ucha bonbón a dívenka pokračuje dál... Nepříjemná atmosféra od samého počátku. Psycho ala David Lynch, beze sporu.
Kyvadlo, jáma a naděje (1983)
15:05 // Tíživá atmosféra, která dopadá na diváka. Strach, úzkost. Uteče / neuteče? Černobílý Švankmajerův snímek, který ve mě probudil pocity, které ani samo Kladivo na čarodějnice.
Crazy Heart (2009)
Jeff Bridges jako povaleč? To už tady jednou bylo... ale ne takhle! Uvidíte ho chlastat, blít, ale i zpívat, to je paradox. Silný zážitek, vynikající herecký výkon a to nejen jeho, ale i všech zůčastněných, přítomnost Maggie Gyllenhaal potěšila. Neodsuzovat tenhle film proto, že country není hudba vašeho srdce, nejednoho to vtáhne a právem.
Nebezpečná posedlost (2009)
Dvě velká lákadla tenhle film beze sporu má, Lee Pace a Tuva Novotny, se kterou jsem se jako divačka potkala už několikrát a zatím nezklamala a vypadá čím dál tím líp. Námět filmu už tak trošku zavání překombinováním několika snímků různých žánrů, ale ve výsledku to je, minimálně pro tu slušnou atmosféru, nadprůměrný zážitek. Jinak zpracování občas nudilo a herci bohužel taky.
Stoning of Soraya M., The (2008)
Souhlasím, brutalita ukamenování se dá přirovnat opravdu snad jen k Umučení Krista. Drsné, silné, nesmírně působivé, bolestné, lítostivé. Tvůrci nás nechali se v tom topit a je to jedině dobře, jinak by to bylo zbytečné. Film je sondou do světa chování mužů k ženám v Iránu kdesi ve vesničce. Chování, které v oné zemi, v oné vesnici, je pro okolní svět nepochopitelné. Pátá hvězda za ten konec.
Možnosti dialogu (1982)
11:12 // Ááá, tady máme další mistrovský skvost! Dialog věcný byl soubojem hlav stvořených z kuchyňského náčiní, jídla... Věc sem, věc tam... Dialog vášnivý byl pojat vášní milostnou, ale i tou nenávistnou... A dialog vyčerpávající nás prostě dočista ořezal...
Otrantský zámek (1977)
18:03 // Kam se sakra poděla mistrovská Švankmajerova tvorba? Podprůměrné a nezajímavé zpracování bylo vyvažováno poměrně vyvedenou rozpohybovanou animací z knihy a byl velmi dobrý závěr, ale jinak?
Leonardův deník (1972)
11:22 // U Leonardova deníku jsem se nechytala ani já a to většinu Švankmajerových děl obdivuji. Tady jsem nenašla nic, co by si mě k sobě přitáhlo a hl. mi tentokrát vadila i hudba a celé to bylo jaksi nijaké, tuctové, rukopis tvůrce jsem v něm neviděla a nechápu, že zrovna ZA TOHLE(?) získal v zahraničí cenu...
Žvahlav aneb Šatičky Slaměného Huberta (1971)
13:08 // Myslela jsem si, že se do říše hraček vydám vždycky ráda, ale bohužel jsem se mýlila. Tenhle snímek se mi výjimečně nelíbil, nudil mě a nepřipadal mi "ani tak surrealistický" aby si mě získal alespoň nějakou svojí nápaditostí. Takže Švankmajer a hračky, e-e, bakaný.
Kostnice (1970)
10:14 // Nutnost před shlédnutím vidět Švankmajerův segment "Zlatá šedesátá" aby byl člověk více v obraze, neboť pak má tenhle dokument ty správný "koule" a sám Švankmajer, jak to dle jeho slov vypadalo, to tak i chtěl. Takhle je to sice poutavé taky, ale víc mě bavil dokument na stejné téma cca rok zpět na Discovery Channel, to jsem byla přímo v šoku, že na téhle stanici byl americký moderátor a toulal se Kostnicí...
Tichý týden v domě (1969)
20:06 // V hraných pasážích jsem byla nadšená Švankmajerovou režií, herec byl veden skvěle a já se těšila na to zvláštní a možná až bizardní pokoukávání skrze vytvořené díry ve zdi. Bohužel to mě zklamalo a vlastně ani příliš nebavilo, škoda. Spolu s Hrou s kameny prozatím nejslabší kousek.
Don Šajn (1969)
32:46 // Neskutečně vtipné! Úžasný film! Zhruba do čtvrtky jsem se podivovala nad do nebes vynášejícími komentáři a ono to vážně nejde jinak. Ty loutky, prostředí, dialogy... "Že tě pichnu!"
Byt (1968)
12:41 // Na kinematografii miluji jednu věc - ten protipól tvůrčí mysli, kdy každý si tvoří tak, jak ho napadne. Vždyť se podívejte na Wilderův stejnojmenný snímek, ačkoli je úplně jiný, už jen ten stejný název nutí k zamyšlení se, že o jedné věci lze natočit zcela odlišné pohledy. Švankmajer si s tímhle opět vyhrál, pár věcí mi výjimečně vadilo, ale ten závěr to negativní převálcoval.
Piknik s Weismannem (1968)
10:40 // Piknik s nebo bez Weismanna? S ním, ale bez něj... Každá věc má svůj vlastní názor na věc a dělá si to, co chce, i když vlastně to, co by po ní chtěl člověk, co by ji ovládal... nebo ne? Švankmajerův mistrovský kousek spojující hereckou akci člověka a hereckou akci věcí, i když... ty věci převládají, doslova.
Zahrada (1968)
16:54 // Pepa s Františkem jedou autem k Pepovi domů, zastaví, oba si odskočí a stále si povídají. Poté František v autě usne a probudí se až před živým plotem Pepy, který autem jede parkovat za dům a poté jde ke králíkům. Hláška "Františku, pojď se na něco podívat. To budeš koukat. To jsi ještě neviděl..." tady zní opravdu parodicky, neboť František je vytřeštěn už od té doby, co otevřel oči a chování Pepy ho zaráží, neboť ho nějací králíci nezajímají, to, co určitě nikdy neviděl je zcela jistě právě hned ten plot... Nesmírně atmosferický černobílý snímek, který vyráží dech už svým námětem.
Historia Naturae, Suita (1967)
08:36 // 1. AQUATILIA, foxtrot: Mušle, překrásné schránky korýšů, domečky, které ten, kdo byl u moře, nejednou našel na pláži, raci, krabi. Klepeto sem, klepeto tam... HAM! 2. HEXAPODA, bolero: Motýli, vážky, chrousti, kudlanky a všerůzní brouci... HAM! 3. PISCES, blues: Ryby, rybičky a jejich kostičky, šupiny a ostny... HAM! 4. REPTILIA, tarantela: Želvy, hadi, mloci, žáby... HAM! 5. AVES, tango: Vejce, ptáci, peří... HAM! 6. MAMMALIA, menuet: Tygr, žirafa, zebra, mravenečník a tak dále... HAM! 7. SIMIAE, polka: Opice, opičky... HAM! 8. HOMO, valčík: Člověk všechnožravec... a nakonec si pochutná kostra! HAM!
Et Cetera (1966)
06:58 // 1. díl KŘÍDLA: Jedna postava, dvě židle. Různá velikost křídel. Postava křídla zkouší a skáče / létá z jedné na druhou. 2. díl BIČ: Nejdříve bičem na zvíře, poté zvíře bičem na postavu. I hlavu se staví a stále to nestačí. 3. díl DŮM: Když je nakreslený, nemůžeš dovnitř, nakreslíš si nový a jsi přímo v něm, ale nemůžeš ven... (zajímavé mi přišlo spojení animace z KŘÍDEL spolu s BIČEM a to byla výsledná podoba DOMU)
Hra s kameny (1965)
08:34 // Švankmajer se na začátku své režijní tvorby asi zhlédl v německých a kanadských experimentálních kolezích, jinak si tu psychadeliku neumím vysvětlit. Tohle není Švankmajer, který mi učaroval.
Johann Sebastian Bach: Fantasia G-moll (1965)
09:22 // Švankmajerův příběh o muži, který hraje na varhany mě také příliš neoslovil. Jako režisér živého herce u mě sice uspěl na 1 a opravdu se mi líbilo prostředí a atmosféra celkově, ale na mistra příliš "slabé". Těch všemožných skulin a prasklin na mě bylo prostě moc.