Psema
Petr Semecký
Česká republika
věčný student
homepage
email pozpátku: ykcemes.p (a) gmail.com
ICQ: 266-593-706
Twitter: petr_semecky
166 bodů
Česká republika
věčný student
homepage
email pozpátku: ykcemes.p (a) gmail.com
ICQ: 266-593-706
Twitter: petr_semecky
166 bodů
Moje komentáře
Nepřítel pod ochranou (2012)
"Tony Scott na kapačkách"... Generické thrillerové cvičení, jichž se musí po hollywoodských studiích válet mraky. Všechny se přitom ohání hezkými myšlenkami (špionážní agentury jsou zlo... hm, díky, to jsme nevěděli), aniž by v zásadních bodech fungovala elementární logika, nejelo se permanentně podle žánrových učebnic a na každém rohu nevyčuhovalo kvanta klišé, jejichž výskyt odhadnete s přesností na setinu vteřiny. Jako film mladšího ze Scottů by to možná ještě fungovalo. Díky ospalé rutině Mr. Espinosy (toho chlapa snad taky vygeneroval počítač) upadnete do apatie po půl hodině a proberete se leda u závěrečných titulků, jejichž hip-hop v pozadí má větší "drajv" než jakákoliv akční scéna (nepovedená snaha o Greengrassovské snímání bolí) a font písma šťávu, již mu může smutně spotřební Washington leda závidět. Mrzí mě to hlavně kvůli Reynoldsovi, který by akční pecku potřeboval jako sůl a tady se evidentně snažil jet naplno. Asi jako jediný. 5/10
The Artist (2011)
100 minut čekání na hrdinův hlas, a když konečně přijde, máte větší radost, než z celé snahy vrátit se o pár dekád zpátky do doby, kdy se umělci vyjadřovali víc obrazy než sáhodlouhými dialogy. Všechna čest ústřední dvojce. O něco menší scenáristovi s režisérem, kteří se konvencí a schémat drží až příliš doslovně a ve finále tím pádem přináší skutečně jen hezkou vzpomínku, z níž moje filmové srdíčko úplně nepookřálo. Pokud ale vyjdou Oscaři, truchlit nebudu. Akademie už ušila i větší (neurážející) boty.
Cesta na tajuplný ostrov 2 (2012)
ROCK and roll, baby. Velkolepější nadstavba Cesty do středu Země (tentokrát konečně i v kině v opulentní 3D pořízeném Cameronovými udělátky), již dle očekávání táhne dopředu charismaťák Dwayne, jehož úsměv a prsní svalstvo zachrání situaci vždy, kdy si začnete říkat, že je těch dějových pytlovin a přerostlých digitálních čmeláků vážně trochu moc. Dramaticky Cesta 2 v podstatě vůbec nefunguje (kdo se zvládne nesmát při každém vážnějším momentu, je větší frajer než Michael Caine s mačetou!), ale jako nabušená horská dráha plná atrakcí je to bez diskuze hodně příjemné filmové pošušňání, které si užijí hlavně ti z věkové kategorie 10- a spolu s nimi i dospěláci, jimž nedělá problém na 90 minut jen tak vypnout a zmizet do světa, kde se vám sem tam vysere na hlavu pestrobarevný holub o velikosti bombardéru. 6+/10 a doma bude zážitek poloviční.
Very Harold & Kumar 3D Christmas, A (2011)
Vizuálně zhruba osmkrát dražší a nápaditější než dvojka s jedničkou dohromady. Humorově někde mezi. Solidní jednohubka nejen na prohulené odpoledne, v níž se po vzoru předchůdců najde i pár ryze geniálních frků (NPH!!!, vajíčkový masakr...) a nečekaně ani jedno sperma chrstlé do ksichtu. Palec bez problémů nahoru.
Muž na hraně (2012)
Ctihodný občan feat. Telefonní budka. Další film o tom, že když se justice staví proti vám, máte plné právo vzít zákon do vlastních rukou a stoupnout si... na římsu. Samozřejmě jenom jako návnada, která má chytře odvést pozornost od hlavního plánu. Bohužel, u Muže na hraně logika hapruje podobně jako u Butlerovy anarchistické storky, takže pokud čekáte komorní thriller, ve kterém si našponujete mozkové závity, máte tak nějak smůlu. Worthingtonova mise za nevinnost proto paradoxně funguje nejlíp v poslední třetině, kde to tvůrci vezmou spíš po "bayovsku" a nechají postavy dělat takové kraviny, že buď definitivně vypnete a budete se bavit, anebo si omlátíte čelo o sedačku a zamíříte k východu o pár minut dřív. Já se bavil hodně slušně. Zápletku jsem přestal brát vážně po 15 minutách, hlášek se pár taky najde a samotné řemeslo obstojí na jedničku stejně jako charismaťák Sam a baleťák Jamie. 7/10 ať nežeru a Summit má malé plus, že investuje prachy z Twilightu i do projektů, kde se chlapi netřpytí a nesundávají trika vždycky, když zrovna zaprší.
Singles (1992)
Ne tak cukrkandlové jako ostatní filmy z Croweovy dílny, v mnoha směrech až bolestivě pravdivé, ale režijně permanentně bez tempa, což ani solidní zástup nabušené muziky nijak zvlášť nevytáhne.
Tělo (amatérský film) (2007)
I na debut hodně slabé. S nulovým obloukem, nulovým napětím, stupidní pointou a strašně (ale jako fest) špatným střihem.
Cyborg Cheerleader: Fuckdown in Hockey Mask Camp (amatérský film) (2007)
odpad!Fuckdown in movie making.
Casa Carnivora (amatérský film) (2010)
Atmosféra slušná, hudba dokonce mrazivá, ale konec svojí tupostí bohužel dost zabitej. Do ztracena se to dalo zahrát i výrazně chytřeji.
Na konci světa (2005)
Antropologův filmový sen. S famózní hudbou a kamerou, realistickým chováním skvěle zahraných postav a dojímavým závěrem, který ale - stejně jako zbytek filmu - netlačí na pilu. Klobouk dolů před Hanonem, jenž si s takovým Gibsonem vytírá pozadí snad každou scénou.
Poslední boj Ransoma Pridea (2009)
Svým způsobem sympatická blbina, bavící výborným castingem, ujetými nápady (Tyrion s brokárnou, siamská dvojčata v renesančních ohozech) a fajnovým závěrečným rozuzlením. Škoda, že tempo tolik hapruje a pokusy o psychologii nefungují ani omylem. Jakmile se totiž na place nešetří kulkami, krví a upadanými ušními boltci, je Ransom Pride neurážející béčkový western na noční vysílání Novy Cinemy. 5/10
Jako zvířata v kleci (2010)
Konec zabil! 3/10
Válka Bohů (2011)
Nač jsou hezoučké vizuály, sympatické odtržení od bájí i historie (lepší se vyhnout, než zprznit, no ne? :), solidní obsazení (jen ten Cavill je bohužel matný) a rámování filmu tvořícím se mýtem, když děj nedává v zásadních momentech smysl (nalezení luku, jeho ztráta, o boží idiocii v závěru ani nemluvě) a Tarsem opětovně selhává ve chvílích, kdy má zařadit vyšší číslo na převodu. Úvodní dvacetiminutovka s nastolením motivací a základním rozvržením figur super. Jakmile se ale Theseus vydá na výpravu, začne zdrhat před ropnými tsunami (scénograficky je skok na lano úplně mimo, protože ten útes v předchozích záběrech prostě není) a Tarsem musí nějakým způsobem nakousnout interakci mezi postavami, jakoby filmu spadnul řetěz a do epického finále se za zvuků genericky prázdných dialogů jenom dokodrcal. Což logicky rezonuje v místy až smrtelnou nudu (hlavně rozhovory s oblečenou Freidou), již jen horko těžko vyvažuje závěrečná božsko-titánská sešlost, jež si s logikou tyká v podstatě stejně jako loňský Souboj Titánů. P.S.: Plastová brnění byly možná záměr, mizerná konverze do 2,5D ale určitě ne.
30 minut nebo méně (2011)
Přímočará a na nic si nehrající blbina, která je v tradiční záplavě komediálního bahna vlastně docela králem. Sice jednookým (spolu s Bridesmaids a Crazy Stupid Love), ale i to nám holt musí stačit. Zvlášť když Fleischer předvádí neurážející a bez problémů funkční rutinu, scénář vcelku pravidelně zásobuje vydařenými fóry a stopáž žene tempo do vysokých otáček. A Eisenberg je v roztěkaných rolích prostě boží. Spokojených 7/10,
Hoří, má panenko (1967)
Působivé ve svých výpovědích o nás samých jako i o "vyšších šaržích", ale z hlediska diváckého požitku jsem se prostě nudil jako prase.
Noc hrůzy (2011)
HRŮZOSTRAŠNÉ. Scénář je neoriginální, klišovité a nenápadité bláto, které se snaží vypadat nadsazeně, hororově a cool zároveň, aniž by fungovalo byť jen na jedné rovině. Motivace postav nulové (Farrell zabíjí a v klidu odhaluje totožnost na veřejnosti, aniž by to bylo nutné - asi narcis). Dramaturgie na vyhazov. (Ve 20. minutě víte, kdo je upír, a dalších 20 čekáte, než se to dozví hrdina. Syn se chová jako magor, ale matka mu samozřejmě věří. Kolík do hrudníku nezabíjí, ale ve finále bohatě stačí.) A postavy nezajímavé natolik, že začnete od samé nudy fandit do finiše spěchajícímu kurzoru na přehrávači. A to včetně potenciálně campiózního Farrella, jenž se celý filmem prokouše s jedním oslizlým úšklebkem a v nejhorší masce od prvních sezón Buffy. A pak přijde finále a hnusné (90s strikes back) digitální orgie, které by vzaly kolík z rukou i filmu, jenž má na čem stavět a má za kamerou někoho, kdo ví, jak se dělá atmosféra (laciným 3D fakt ne). Natož Gillespiemu, jenž neprodá ani průměrné hlášky, natož aby zvládal efektní akci či diváka donutil napětím okousávat si nehty. Jen Tennant pochopil, a tak s chutí přehrává každý hloupý dialog, hlásí až to zavání vlastní improvizací a evidentně se dobře baví. Škoda, že je jediný.
Dragons: Gift of the Night Fury (video film) (2011)
Animace je o řád horší než u celovečeráku a předchozího kraťasu, plus nasazení hudby tolik nesedí (holt recyklace), ale závěrečná pointa vám vecpe slzy do očí klidně i proti vaší vůli a Astrid... no nic. 9/10
Green Lantern (2011)
Napodruhé v podstatě nekoukatelné. Napoprvé trikově přestřelená komiksová šílenost, jež je adekvátní důkazem, že by jeden film opravdu neměli psát 4(!!!) scenáristé, z nichž každý má svou vizi a film je tak nekonzistentním pelmelem serióznosti, nadsázky a dětinské imbecility. A Martin Campbell by udělal nejlépe, kdyby se držel bondovského kopyta. CGI orgie a větší práce s green screeny mu rozhodně nesvědčí.
Drive (2011)
Podmanivá atmosférická pecka, těžící víc než ze scénáře z Refnova geniálního režijního vedení. Jasný FILM ROKU už od půlky září.
Hra o trůny (TV seriál) (2011)
Po výborném úvodu docela zklamání, plné nezajímavé výplně a sem tam zajímavých dějových zvratů a odstřelování postav ze šachovnice. Snad druhou sezónu trochu víc přitáhnou a zahustí, protože 600 minut hustě vyšlehané atmosféry k úplnému nadšení prozatím nestačí. A bez S...B... to musí být zákonitě poloviční.
Obyčejní lidé (1980)
Fantastická sonda do zdánlivě funkční rodiny, kde ale jedna věc chybí - a to schopnost naslouchat.
Fimfárum – Do třetice všeho dobrého 3D (2011)
Zbytečné, ale i tak příjemné posezení s Werichem. Jen doufám, že tentokrát už skutečně naposledy...
Lidice (2011)
odpad!Strašná sračka, které se obstojně daří vylíčit snad jen dobové poměry. Jinak absolutní selhání scenáristy (Cena Sazky? Za ty prázdné, schématické postavičky? Vážně?), režiséra (zlomové momenty, včetně poprav, jsou svojí uchcaností na smích a zároveň na facku) a dramaturgů, kteří si nebyli schopní pohlídat ani to, aby se film nestal přesně tím, proti čemu v závěru brojí. Prázdným monumentem, jenž se k ničemu není schopný vyjádřit a jen podněcuje k bezpředmětnému oplakávání zesnulých. DOKONALÝ PRODUKČNÍ KALKUL a smutná ukázka stádovitosti českého diváka.
Jurský park 3 (2001)
Neškodná a obstojně zrežírovaná blbina, která chce pouze bavit a kdyby měla výrazně lepší scénář, s přehledem by se mohla rovnat i Spielbergově jedničce. Johnston má totiž mistrovy trademarky v malíku až neskutečným způsobem. Jo a scéna v kleci strašně stárne!
Ztracený svět: Jurský park (1997)
Výborně zrežírované dobrodrůžo, jehož vrcholné momenty (přívěs, nájezd lovců, lovení v trávě, vypuštění zvířat v kempu) ve vás zanechají silný dojem i po letech. Jen škoda opakování témat z jedničky, logických přešlapů a samozřejmě i toho úchvatně debilního finále s T-Rexem v San Diegu. Přesto nečekaně spokojených 7/10
Jurský park (1993)
Díky Spielbergově vynikající režii vám budou občasná předvídatelnost, ujeté hrdinské kousky a některé přešlapy proti logice zcela ukradené, protože jakmile vlezou do záběru smrtonosní Raptoři a zemí zatřesou první kroky T-Rexe, budete mít v kalhotách stejný dáreček, jako když vám bylo pět.
Tři mušketýři (2011)
Asi mi pořádná dávka čerstvě vypraskaného popcornu chyběla víc, než jsem si myslel, ale sakra, já se bavil skvěle. Pravda, stupidita by se dala destilovat po litrech a zápletka je řídká zhruba stejně jako stolice devadesátiletého důchodce. Avšak Anderson se ve vlastnoručně rozestavěných mantinelech pohybuje zatraceně zručně (neoriginálně, ale funkčně - včetně Haslingerova pirátsko-sherlockovského soundtracku) a popravdě mě příjemně překvapilo, kolik okaté nadsázky, fajn vtipů a výtečných akčních scén dokáže bez ustání sypat z rukávu. Resp. rozhodně je z něj sype lépe než dialogy a vrstevnaté postavy, které v jeho verzi Mušketýrů prostě místo nemají. Jsou to jen rockové hvězdy, které několikrát zahlásí, propíchnou pár lidí, proletí se v digitálním Zeppelinu uprostřed barokních (ne středověkých, vy burani) kulis a na konci se poplácají po zádech. A světe div se, ono to se sníženými nároky (intektuálové do dvou minut umřou) v pohodě stačí. A je trošku smutné, že nad výrazně dementnějšími (například v chování postav a celkové konstrukci toho, co simuluje děj) Transformery 3 dokáží mnozí masturbovat do krve, aby o pár měsíců později ofrňovali nos nad solidně odtočeným "wannabe" blockbusterem (omezení rozpočtem jsou holt příliš vidět), jenž nechal ambice za dveřmi ještě před spuštěním kamer a nesnaží se o nic víc než lehkonohou zábavu. 6+/10
Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (2011)
Báchorka hodná hodinové televizní pohádky roztažená přes dvě hodiny. Vyvanutý Depp, který (i díky k uzoufání neinvenčnímu scénáři) brousí komediální dno. Necharismatické a otravné herecké přírůstky. A k tomu navrch znuděný Marshall, vedle kterého je i Mike Newell "mistr blockbusterové zábavy". Alespoň že Griffiths si královskou šarži ukázkově užívá.
Nebezpečná rychlost (2008)
Úchvatně debilní pokus o "texaské Strašáky", který neirituje ani tak zhovadilostí dialogů ("Je to zpěvák, nemůžeme ho tu nechat."), mizérií herců či režie, jako spíš snahou odpovědět na otázku "kam dokáže člověka zahnat ohrožení vlastního života" čistou adorací násilí, kterou se tvůrci snaží obhájit tím, že prokreslují pouze kladné postavy a gang motorkářů používají pouze jako figurky hodné odstřelu. P.S.: Release Blu-ray edice má špatně načasované titulky.
Charlieho andílci (TV seriál) (2011)
Pilot: Neštvalo mě to. Naivní detektivní pohádka bez ambicí a s touhou vytěžit trochu slávy z pozapomenuté značky, která se na televizních obrazovkách logicky nemůže chlubit přestřelenou akci (viz. filmy) a bohužel ani inteligentními zápletkami a scenáristickými kličkami, jelikož za ní stojí břídilové ze Smallville. Alespoň že holkám to sluší. Na druhou stranu, čekal někdo něco jiného než spotřební výplach pro novou generaci?