Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (1 985)

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

Je fascinující, že když prohlásím, že Duna 2 byla výborná, ale jednička byla o chlup lepší, jsem v menšině a zním až nemístně kriticky. Možná je to mou neznalostí knižní předlohy, ale zkrátka epizoda ze života Fremenů mě bavila méně. Duna 2 představuje úžasný audiovizuální zážitek, je to velkofilm se vším všudy, ale rozhodně v něm nespatřuji onu proklamovanou genialitu. Samozřejmě film zdařile buduje protagonistu i antagonistu a za uhrančivé atmosféry směřuje vše k jejich nevyhnutelnému střetu, ale je to něco, co jsme nečekali nebo doposud neviděli? Je to něco, co svojí silou a katarzí překoná např. střet Batmana s Banem, či Jokerem? Je v tom osudovost silnější Matrixu? Nemyslím si. :) Je to jen další skvělý velkofilm... 8/10

plakát

1923 (2022) (seriál) 

Velké těšení po naprosto geniálním majstrštyku 1883 vystřídalo prozření. Spin-off 1923 má s 1883 jen pramálo společného, naopak se jedná o až nepříjemně věrohodnou kopii Yellowstonu. Jiná doba, stejné problémy. Rozvláčněné tempo nevadí, ono vadí spíše to, že pokud znáte Yellowstone, dokážete až příliš dobře odhadnout, jakým směrem se bude 1923 ubírat. Záleží tedy na vás - nakolik vám bude příjemné sledovat to samé znovu... 7/10

plakát

Yellowstone (2018) (seriál) 

Z dnešního pohledu již téměř kultovní seriál Yellowstone se z mého pohledu rozvíjí poměrně rozpačitě. Ačkoli máme načrtnuto hned několik vyhrocených dramatických linek, nemohl jsem se dlouho zbavit pocitu, že jsou scénářem "vynuceny násilně". Tedy, že charaktery jsou natolik nekompromisní a svojské, že jejich vzájemné střety jsou sice nevyhnutelné, neusmiřitelné, ale zároveň z lidského a praktického pohledu zbytečné, místy až nevěrohodné. Vůbec z protagonistů je těžké si někoho oblíbit, trvá to. Napříč sériemi si člověk zvykne, že tohle není realistická rekonstrukce života na ranči, tedy mnohé je děláno "pro oko". A to jak z hlediska audiovizuálního, tak dramatického. Osobně bych ocenil větší důraz na přirozenost. Zázrak se tedy nekoná, příjemný konzumní materiál však ano... 8/10

plakát

Bastard (2023) 

Jednou za čas se objeví film, který vlastně není v ničem výjimečný, film s relativně šablonovitým příběhem a prvky, které jste už někde mohli vidět. Přesto se ale jednou za čas podaří, aby právě tento film dokázal být ve své jednoduchosti nesmírně působivý a silný. Ano, bez Madse Mikkelsena bychom si tyto řeči mohli odpustit, ale není to jen o jeho bravurním herectví. Bastard je neuvěřitelně "funkční" film v tom smyslu, že vše v něm funguje na jedničku. Z jednoduchých ingrediencí naprosté labůžo. Nesnažte se jej přechytračit, podařilo by se vám to, nesnažte se vzpírat jeho kouzlu a emocím, ochudili byste sami sebe. Tuhle syrovou jízdu si musíte užít... 9/10

plakát

Zabijáci rozkvetlého měsíce (2023) 

Scorsese zase namaloval nějakou fresku, zííív. Jak to ten důchodce dělá, že dokáže skloubit působivé osobní příběhy s historickými reáliemi, že dokáže jít do hloubky jednotlivých postav a přesto komplexně vymalovat celý obraz od začátku do konce. Inu, tři a půl hodiny stopáže s tím mají co do činění. Tentokrát se divácký zájem nepodařilo udržet na vrcholu po celou dobu. Myslím si, že pointu lze alespoň částečně odhadnout již od počátku. Je pravda, že i Mafiáni měli svůj předvídatelný vzestup a pád, ale byli nesrovnatelně více vzrušující, než tahle výrazně odlehčená verze Kmotra. Chyběla mi tam větší údernost, možná silnější napětí, možná momenty překvapení, zkrátka "něco"... 7/10

plakát

Anatomie pádu (2023) 

Skvělá psychologická kriminálka, která více než z forenzních detailů, či detektivních postupů těží z prosté konverzace... Konverzace skvěle napsané i ztvárněné hlavní postavy. Pokud si myslíte, že ke správné kriminálce patří geniální detektiv, či hromada napětí, jste na omylu. Od začátku je patrné, že důkazy nejsou a nebudou, do popředí se dostává lidský rozměr a ten je právě vykreslován skrz dialogy i monology hlavní postavy. Stopáž kupodivu také není přepálená, zájem o film neupadá. Jen v samotném závěru jsem se přistihl, že bych raději ochutnal trochu hollywoodštější konec... 8/10

plakát

Mission: Impossible Odplata - První část (2023) 

Mission Impossible patří mezi mé nejoblíbenější filmové série a já se nemohu zbavit pocitu, že první Dead Reckoning si je toho moc dobře vědom. Film je natolik uhlazený, elegantní, "alfa samecký" a zkrátka nad věcí, že na rozdíl od svých předchůdců se neobtěžuje zaobíráním se určitými detaily a naopak jen těží z toho, jak moc jej diváci mají rádi. Co tím mám na mysli? Tom Cruise si vystačí s výrazem, že za každých okolností ví víc, než všichni ostatní, nemusí se stresovat, ve vhodnou chvíli zmizí a pak se zase objeví. Tým skáče z různých lokací po celém světě, nevíte už ani, jak se na některé události přišlo nebo mohlo přijít, ale je to cool, má to šmrnc. Má to i dvě a půl hodiny a přesto je to jen polovina příběhu. Hmm... Líbí se mi to hodně, rád se do této nervydrásající akce doslova "ponořím", ale něco tam vzadu hlavy mě nahlodává... A pokud to nejsou vši, tak je to pocit, že série pomaličku začíná vyčerpávat svůj potenciál... 8/10

plakát

Oppenheimer (2023) 

Hlavní důvod, proč si Nolanova Oppenheimera cením, je kombinace jeho téměř dokumentaristické výpovědní hodnoty s mainstreamovými líbivými prvky, které dokáží diváka zaháčkovat a nefalšovaně bavit. Je to jednoduchý recept, který umožňuje "vnutit" chytrou myšlenku i méně chytrému, resp. méně trpělivému diváku. Příběh vzniku atomové bomby je nesmírně důležitá součást moderních dějin a lidé by měli všechny ty okolnosti znát. Nolan skvěle pracuje s dynamikou příběhu, pomáhá si nechronologickým vyprávěním, výraznou hudbou, dokáže vyvolat napětí pouhými dialogy a zkrátka umí rozpoutat fenomenální konverzační drama jako málokdo. Nolan ukazuje, proč a v čem může být i mainstreamový film opravdové umění. Zkrátka tohle funguje! 9/10

plakát

Přišla v noci (2023) 

Konečně fungující česká komedie! Lehká, nijak křečovitá a dokonce "subverzivně" si pohrávající s hororovým žánrem. Ne, nebude se zde jednat o záchvaty smíchu, ani ryzího strachu, ale o lehkou úsměvnou nadsázku - o humor nikterak trapný, primitivní, či ponižující. Na obrazovce se bude odehrávat něco, co nás vlastně ani tolik nepřekvapí, něco, co důvěrně známe, ale přesto jsme na to nikdy nehleděli s dostatečným odstupem, abychom v tom spatřili onu typickou absurditu. Přirovnání hrůzostrašné "invaze" matky/tchýně do běžné české domácnosti je v prvé řadě nadsázka a s přibývající stopáží v ní lze nalézt určité logické "díry", ale k tomu by se naše snahy upínat neměly. Ne, pokud si chceme film prostě a jednoduše užít... 7/10

plakát

Zabiják (2023) 

Ano, pane Finchere, chápu pointu, cítím ji, snad si ji dokážu i představit, jen na to velké plátno se ji nějak nepodařilo přenést. Mluvím zde o tom pocitu chladné filmové "dokonalosti", tedy o tom pocitu, který je pro Fincherovy filmy tak příznačný. Místy je až otázkou, zda Michael Fassbender hraje nájemného vraha nebo režiséra snímků jako Zodiac, či Zmizelá. Faktem je, že jeho působivě ne-emocionální projev funguje... Ale... Ale chybí zde třešnička na dortu v podobě kvalitního scénáře. Film se až zarážejícím způsobem v průběhu plynutí času stává přímočarejší, méně sofistikovaný a snad i prázdný. Opakování totožných vnitřních monologů funguje možná tak po druhé, ne po čtvrté. Výhodou je, že snad opravdu díky té neustále oslavované režii dokáže Zabiják udržet vnitřní napětí a divácký zájem. V závěru tomu však opět chybí "něco navíc", nějaké to "Co je v krabici?!", které by vám po skončení filmu skutečně nedalo spát... 7/10

Ovládací panel
90. nej uživatel Česko
273 bodů