Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný

Oblíbené filmy (10)

Rošťáci

Rošťáci (1985)

"Goonies never say die." Pro mě vrcholný představitel zlatých 80. let, kde z povedeného scénáře Chrise Columbuse dokázal Richard Donner (zpovzdálí je cítit dozorující Steven Spielberg z pozice producenta) vytáhnout povedený mix nevinnosti, milého humoru a lehkého napětí, který mi vždy dokáže zvednout náladu. Ještě teď si pamatuji, že když jsem jako malý kluk poprvé film viděl na VHS zapůjčené taťkou z videopůjčovny, chtěl jsem hned po jeho dokoukání vyrazit na výpravu za pirátským pokladem. Vřelá náklonnost k tomuto filmu mi zůstala až do současnosti a ani neúprosný zub času na tom nic nezměnil. Není to jen nostalgická vzpomínka na období dětských her a malin nezralých, ale hlavně díky té spoustě fantazie a opravdového přátelství, která tenhle dětský příběh obklopuje, je to hlavně nevšední zážitek. Určitě na tom má velký podíl skvěle vybrané a napsané postavy astmatický Mikey (Sean Astin), který je, ale srdcem party, prostořeký "Kecka" Clark (Corey Feldman), vynálezce Data (Jonathan Ke Quan), nešikovný a přehánějící Cvalda (Jeff Cohen) a starší brácha, co neudělal řidičák Brand (Josh Brolin). Nemůžu a nesmím zapomenout na dívčí osazenstvo milou roztleskávačku Andy (Kerri Green) a ječící Stef (Martha Plimpton). Náhoda tomu chce, že kluci na zaprášené půdě najdou mapu k ukrytému pokladu piráta Jednookého Williho. Cesta za dobrodružstvím tak může začít, chodby a jeskyně vyražené piráty roku 1632 jsou plné nástrah a čekají jen na odvážlivce, kteří je chtějí pokořit. Před divákem je rozehrán boj za společnou budoucnost, který zjemní neopakovatelné kouzlo první pusy. Vše je zasazeno do malebných kulis městečka Astoria a idylické pláže Cannon Beach, které propůjčují filmu snový nádech. Nechybí ani zavilí záporáci gangsterská rodinka Fratelliových a jejich nejmladší člen Nemotora se srdcem na pravém místě. Dave Grusin složil skvělý funkční soundtrack, který zvládá povznést celkový zážitek ještě o level výš, ale přitom se nijak nevnucuje. Tento film je pro mě prostě těžká srdeční záležitost.

Naušika z Větrného údolí

Naušika z Větrného údolí (1984)

Před tisíci lety zachvátila Zemi katastrofa zvaná “Sedm dní ohně“, kdy Boží válečníci spálili skoro celou planetu na prach. V postapokalyptickém světě o tisíce let později se všude šíří pohlcující Pustina plná toxických hub, které svými jedovatými sporami ničí zbytky přežívající civilizace a společně s nimi postupuje i obří hmyz, včetně gigantických tvrdým krunýřem chráněných Ohmů. Pro mě nejdospělejší a velmi silný příběh od mistra fantazie Hayao Miyazakiho zasazený do vzdálené budoucnosti. Nikdy nebyl protiválečný a ekologický podtext jeho vyprávění tak silný a hmatatelný. Přes varovný smysl celého příběhu se poutavě odvíjí vlastní kouzelná mytologie Větrného údolí a jeho obyvatel, ne nepodobných kozákům. Vládcem údolí je kníže Jurij, kterého však pomalu zabíjí zákeřná lesní nemoc. Neschopen ovládat vítr nemůže létat a tak hlavní hrdinkou příběhu je jeho dcera princezna Naušika, která musí předčasně dospět a postarat se o záchranu jejího lidu z údolí. Je před ní nelehký úkol. Na její stranu se ale postaví starý přítel Yupa Mirada, šermířský mistr a cestovatel z Pustiny. Jako vždy díky autorově lásce k létání je obloha plná létajících strojů rozličných tvarů a velikosti. V čele jezdců nebes je Naušika, která bravurně ovládá svůj kluzák Mehve. Klid pro údolí skončí jedné noci, když v něm havaruje létající vzdušný obr Tolmékijské říše, na jeho palubě zahyne princezna Lastelle z knížectví Pejité. Z trosek se do okolí rozšíří toxické spory, ale hlavně v nich je skryto tajemství, pro které si přijde tolmekská princezna Kirschta, která se neštítí použít hrubé síly svých válečníků zakutých do železa, aby násilím obsadili údolí a získala pro sebe tajemný náklad. Vše spěje k dramatickému a napínavému konci, který rozhodne o osudech všech postav. Obdivuhodně funkční je soundtrack, který ví, kdy má být dynamický a zvýraznit vážnost situace a kdy má zase svou jemností podpořit klidné tempo vyprávění. Podmanivý je jeho titulní motiv. Pro mě nejlepší příběh z dílny kouzel pana Miyazakiho, protože tak zručně dokázal skloubit vážnost s dětskou hravostí a vše zabalit do nápaditého vizuálu.

Gravitace

Gravitace (2013)

Díky Alfonso za tuhle dech beroucí pekelnou jízdu, která mě vmáčkla do sedačky jako vysoké přetížení, mocně sevřela můj žaludek a na konci mě bez skafandru vyplivla ze sálu kina. Režisér Alfonso Cuarón ukazuje úžasný smysl pro nejmenší detail a dokazuje svoje řemeslné mistrovství. Vše je pečlivě propracováno od velkých celků, jako je vesmírné stanice až po nejmenší střípek zničeného satelitu. Skvělý je i hudební doprovod od Stevena Price, který věděl, kdy mlčet a kdy naopak přidat decibely, aby znásobil napětí a dokonalý vizuální dojem, který mě naprosto strhl. V jednoduchém příběhu o přežití je síla tohoto filmu, protože dává vyniknou lidské vůli, která se pere o právo na život s nekonečnou prázdnotou vesmíru. Přímočarý děj nešetří emocemi a tak nechává spoustu prostoru pro vyniknutí nádherných obrazů, které se dotýkají hvězd. Pro mě bezkonkurenčně nejlepší film tohoto roku, který mi způsobil husí kůží a vytáhl na povrch pocity, jenž jsem v kině už hodně dlouho nezažil. V některých scénách, kdy divák společně s hlavní hrdinkou rotuje, černo černou mrazivou pustinou jsem měl nutkání, že sedačka přede mnou zjistí, co jsem měl k večeři. Nejde nezmínit Sandru Bullock, která s i bez skafandru podala nadstandardní herecký výkon jako astronautka Ryan Stone. Parťáka jí dělá vesmírný kovboj Matt Kowalsky v poddání hláškujícího Georga Clooneyho vzbuzujícího můj respekt. Film s ohromným přesahem a ještě teď, když píšu tyhle řádky tak cítím to napětí a chvění.