Neskutečný kus filmařiny, to že Cary Fukunaga ovládá vizuál stejně mistrně třeba jako Ridley Scott, není to hlavní (byť je to excelentní kvalita). On dokonale zvládl převést klasickou předlohu na filmové plátno způsobem, který se často nevidí. Jemně a přesně nadávkované zvraty, vypilované dialogy, krásná souhra Mia Wasikowska - Michael Fassbender, mnohé pasáže jsou vskutku dokonalé. Lehce potemnělá romantická atmosféra není to to nejlepší, co film nabízí, tím jsou skutečné emoce, které se derou nenásilně na povrch, opravdovost, uvěřitelnost. Vynikající dílo.
Výborný film, který úspěšně kloubí několik žánrů (psychologické drama, heist movie, černá komedie) téma chlápka, kterému těžce komolikuje život jeho mindrák s výškou, celková nejistota ve vztahu s manželkou, co chce dítě, do toho nutnost loupeže, soupeření s chlápkem od speciálních jednotek. Úžasná drobnokresba charakterů, film zdařile střídá tempo, má šťávu, neskutečné nápady, kdy uvidíte třeba co to znamená být po krk ve sra..... Film táhne v hlavní roli Aksel Hennie, neskutečně sympatický, neurotický, roztěkaný a hlavně geniální! Nutnost vidět
Yimou Zhang na nejlepší cestě do pekel a k stranickému vyznamenání (už dlouhodobě od roku 2009), film zbytečnější, než předvolební letáky, Nanking z roku 2009 byl mnohem mnohem výše. Neskonale šablonovité, tupé a hlavně prázdné, dvě hvězdy jsou za práci kamery a Christiana Bale. A ta pasáž alá Stolz Der Nation s majorem Li je sakra co? To tady nikomu nevádí, že seriózní filmař, vykrádá Tarantina? Je mi smutno nejen z filmu a jeho tvůrce, zejména však kladného hodnocení ostatních, inu točeno zákeřně nejen pro domácí trh, hanba Vám hříšníci!
Daniel Lee tentokrát dostal zjevně více prostředků, na rozdíl od titulu Tři království: Vzkříšení draka, je však využil pro další historické drama mnohem lépe. Film je koherentnější, snaží se celkem úspěšně o postupné budování charakterů, příběh je to napínavý, jak se jeden původně slabý regionální vzbouřenec stal císařem. Bojové scény jsou využívány relativně málo, určitě nebyly plánovány jako hlavní atrakce, byť jsou na tradičně vysoké úrovni přednost má dramatická složka. Musím říct, ale se že se tady nemlátí prázdná sláma, dialogy mají vysokou úroveň, některé myšlenky také a z hlavy to hned tak nevymizí. V hlavních rolích se vám představí řada dobře známých herců. Leon Lai je v hlavní roli překvapivě dobrý, snaží se hrát svůj charakter velmi nenásilně, za každou cenu nevynikat. Byť nejvíce to tady pro sebe urval kdo jiný, než Anthony Wong Chang Sau jako minister of Wisdom, a nejvíce cool je zde Andy On jako neporažený generál Han Xin, tahle šachová partie stojí za shlédnutí.
Nejen na svoji dobu velmi vizuálně vyspělé, scénaristicky dobře propracované, psychologicky rafinované, vynikající vykreslení postav. V restaurované verzi vyniknou velmi dobře promyšlené obrazové kompozice, skutečně podařená hudba. Herecky vskutku precizní koncert od "ďábla" ředitele baletní společnosti Lermontova(Anton Walbrook) a neméně vynikající baletka Vicky (Moira Shearer). Chápu, že publikum tehdy film nevydýchalo, musel to být pro ně skutečný šok, takhle pokročilý moderní fim, co se neztratí ani dnes.
Andrew Lau prostě nemá nikoliv štěstí, ale dostatečné scénaristické schopnosti na romantické náměty (vyjímkou jsou filmy, kde mu scénář dal někdo jiný, nebo byl pouze spoluautorem). Uznejte sami dostat do obsazení elitu jako Maggie Cheung, Leon Lai, Valerie Chow, není běžné každý den. I zápletka o dvou lidech, co se potkají v San Francisku, které nikdy nebylo jejich domovem nebyla potencionálně špatná. Jenže snahu reálně vykreslit vztah bezstarostného programátora a rozvedené taxikářky s 10 letým synem zbytečně klopýtá díky občasné podbízivosti a nekonzistenci jednání některých charakterů. Kamera je jako vždy u Laua úchvatná, a hlavní herecká dvojice jednoznačně táhne film do lehkého nadprůměru, přesto zamrzí tato nevyužitá šance, stvořit stejně silný film jako třeba Comrades:Almost A Love Story.
Bohužel slabé, obsazení dobré, ale k čemu, když scénář je na pytel. Fan Siu Wong na nějaké hraní kašle(ačkoliv tak mizerný herec zase není), předvádí zde kreaci na balíka, který si chce vydělat boxem, yu Rongguang je vzápětí nahrazen Cynthií, ale ta má jen minimum prostoru předvést své bojové umění. Škoda, odpustil bych slabý scénář, neherectví, kdyby ty souboje byly vždycky všechny pořádně odvedené, dost průměrná arénovka, která musela právěm zapadnout.
Ach jo, když vidím tento film je mi jasné, co stojí ze jeho slabší úrovní, nedostatek financí je zjevný hlavně na choreografii soubojů, které jsou sice pořád docela našláplé, ale občas je to divně snímané, nebo špatně střiženo, případně je někdy až příliš okaté použití drátů a dost ze závěrečného souboje obstarává zrychlení, opět příliš okaté. Škoda, v momentech kdy se tohle neděje, je poznat, že Yuen Biao a Cynthia Khan mají velké schopnosti, ani zbytek obsazení nepostrádá talent. Zápletka o undercover sice notně ohrané téma, scénář nekonzistentní až běda hlavně zpočátku, ale přece se ve filmu najde i pár inovací na žánrovku. Jak jsem už psal Yuen a Cynthia jsou skvělí. Nedoporučil bych to však nikomu, kdo nepatří k jejich skalním fandům a i ti budou mít tendenci varovně zvedat prstík a říkat, že už natočili lepší věci a po roce 1993 to s nimi, stejně jako se žánrem šlo z kopce. Ačkoliv věkově neměli mít ještě hodně dlouho žádný problém tenhle typ filmů zastat levou zadní. Bohužel doba jim nepřála. Zejména Cynthie je mi líto, bylo jí tehdy 27 a musela se většinou začít plácat v těžce nízkorozpočtových filmech, ačkoliv její vrchol měl teprve přijít. Je mi záhadou, jak to Michelle Yeoh jako jediná dokázal přežít až dodnes a udržet se.
Žalbohu navzdory docela luxusnímu obsazení jde až o příliš nekoherentní film. Inu film, je to spíše povídkové pásmo o problémech moderních Číňanů, reflektuje dobře známé fenomény ze západní a japonské společnosti. Odcizení uvnitř rodin, ztráta identity, osamělost, rozpadající se vztahy, neplodnost. Někdy je to podáno lehce s nadhledem, nedořečeným koncem, čemuž tleskám, jindy je to zoufale křečovité, nevěrohodné. Nejvíce se mi líbila první povídka o mladém muži spěchající na svůj let a pracovnici ochranky, třetí o právníkovi a jeho ženě(Karen Mok), povídka číslo dvě o problému s otěhotněním zachraňuje Ji Chu Zhang, ale je to spíše průměr, a čtvrtá povídka povídka o drogové závislosti byla prostě celkově slabá.
Maggie Cheung byla herecká bohyně už v roce 1989, je tak odzbrojující, okouzlující, umí podat svoji postavu tak přesvědčivě, že ji mohu z fleku vyseknout jen poklonu. Maggie jsi jedna z nejdůležitějších hereček 20. století třeba jako Audrey Hepburn, máš svoje kouzlo a umění, které nikdo jiný nemá... Teď k filmu, neuvěřitelně cool kamera, skvělá práce s nasvícením scén, dýchá na vás retro atmosféry nepokojného Hong Kongu v 60. letech. Co na tom, že příběh love story, tak trochu čerpá ze Snídaně u Tiffanyho. Vynikající film, který dává vyniknout neuvěřitelnému množství detailů, eye candy momentů, skělý je i Kenny Bee v hlavní roli a Josephine Koo ve vedlejší úloze. Tento film má prostě styl, srdce, emoce, vynikající technické zpracování.
Taiwanský film, který si jen po troškách čerpá inspiraci z poetiky Tarantina, nebo Guye Ritchieho, odkazy na Leona ale převážně si jde svoji vlastní cestou, námět o zabijákovi, kterému je líto svých obětí je zpracován dost dobře a originálně, hrají samé neokoukané tváře, ale hlavní hrdina i jeho tým jsou vybráni dobře, stejně jako osudová žena, v roli starého mistra zabijáka se mihne známá tvář Eric Tsang. Z humorného a lehce trhlého námětu se ovšem časem přejde i do trochu temnějších vod. Velmi stylové, vizuálně načančané (tady někdo koukal na filmy Patricka Tama, zejména My Heart Ss Eternal Rose že?:), napínavé. Rozhodně po delší době film z Taiwanu, co by nemusel zajmout jen zažrané fanoušky asijských jihovýchodních zemí, ale i ty další.
Velmi unikátní dokument, který by příznivcům žánru Girls with Guns neměl uniknout. Toby Russell shromáždil mnoho archivního materiálu od šedesátých let až do samotné doby vzniku snímku. Ukazuje začátky žánru, proměny doby, přináší podstatné informace, výpovědi.Představuje nejen notoricky známá jména jako Pei-pei Cheng, Angela Mao, a další uvedené hvězdy, ale i spoustu dalších mně někdy neznámých hereček. Pro nejstarší doby je to například Hsu Feng, Polly Shang-Kwan Ling Feng, Shih Szu a další. Z novější doby pak, Sharon Yeung, Amy Yip, Elaine Lui. Pořadí není vždy přísně chronologické, což nevadí. Představování pomocí ukázek a zejména rozhovorů stojí za to, jen zamrzí, že ne vždy je uvedeno, ze kterého filmu ukázka je. Nejsugestivnější jsou jednoznačně rozhovory. Každá herečka bojovnice má trochu jiný náhled na to, co vlastně je, co chce dělat, proč, jakou má motivaci, zda se to v průběhu doby změnilo. Zejména Elaine Lui působí dost naštvaným a vyhořelým dojmem, jiné dámy si jedou neochvějně dál to svoje a věří v sebe (Michelle Yeoh, Yukari Oshima, Cynthia Rothrock), jiné nechtějí být pouze akční herečky (Michiko Nishiwaki). Trošku mě mrzí, že nedošlo na rozhovor se Cynthií Khan, ale co se dá dělat, člověk nemůže mít vše. Ukázky jsou vybrány skvěle, některé mě přesvědčily, že bych měl dát šanci filmům z let 60tých a 70tých, protože navzdory vžitým představám nepůsobí dnes vždy archaicky nebo komicky, ale stále dost nabušeně. Závěrem snad jen dodám, že mám nějakou podivně nově upravenou vezi, protože, jak obal tak základní menu vypadají úplně jinak. Místo tohoto cool menu http://www.hkcinemagic.com/en/gallery.asp?fid=9718&pid=&type=0&id=49136#pic tam nějaký inteligent dal Maggie Q a obecně menu je chaos, ale to všechno jsou jen skvrnky na tváři jinak skvělého dokumentu, který by neměl fandům žánu ve sbírce chybět.
Jestliže Edmond Pang nepatří k těm, kdo dokáží natočit drama o přátelství dvou žen neotřele, tak už nevím kdo potom teda. Film s s námětem, který jsem už dlouho neviděl, takto zpracován už vůbec ne. Jeden muž, jeho současná a bývalá přítelkyně si mají rozhodně co říci. Vynikajcí Gillian Chung a Tao Hong v hlavních rolích (mně absolutně nevadí, že k tomu mužská postava nemá co říci, chápu co Ladě vadí, pohled na výsledky emancipace pro tebe není příliš hezký, o tom jak je pravdivý si musíte rozhodnout sami). Užijete si sice občasné výpadky tempa a slabší místa hlavně v první půli, ale taky dost originální nápady, legraci, silné dialogy, a skvěle podané finále s citátem Tolstoje nakonec!
Plus zajímavé je využití toho tématu skandálních fotek, který v Hong Kongu propukl někdy tou dobou, nevím, zda to byla náhoda, či úmysl.
Příběh jednoho taxikáře (Eric Tsang) z Chongqingu a jeho rodiny. Yibai Zhang je mi dobře známým režisérem, viděl jsem od něj 5 filmů, tento je asi nejvážnější ze všech. O tom, že život v gigantických megalopolích není žádný med ukazuje i tento snímek, který se směle počítat k sociálním dramatům, zároveň však nabízí něco navíc.V hlavní roli ocelářské, průmyslové město Chongquing jeho lesk a bída. Karen Mok jako club girl Su Dan které se stane úraz a manželka taxikáře zmizelého po nehodě, se o ní rozhodne postarat. Su Dan nesnáší syn zmizelého taxikáře Xiao Chuan, který si však přes různé peripetie s ní vyvine neobvyklý vztah. Situace se všem postavám samozřejmě začíná komplikovat a na řadu přicházejí radikální řešení a rozhodnutí. V hlavní roli září Karen Mok, která si zřejmě v kariéře nesáhla nikdy tolik na dno svých schopností jako tady. Atmosféra filmu je sice dosti ponurá a napjatá, najdou se tady, ale i odlehčené a hřejivé moment, režisér je fakt hračička, narval tam spoustu vizuáních vychytávek a detailů, co tam být nemusí, ale ten film prostě posouvají nahoru. V závěru dostanete více otázek, než odpovědí, ale tenhle film na ve mně zanechal rozhodně silný dojem.
Městské krasosmutnění, tak by se dal v krátkosti shrnout film, který Yim Ho natočil. V zásadě se dá film docela dlouho rozebírat, je o roli náhody, ukazuje, že Čína se změnila, cíle mladých lidí rovněž. Mají sice více možností, než jejich rodiče, mnohdy lepší majetkové postavení, ale jsou šťastnější? Ukazuje se, že jsou spíše osamělejší, mnohdy neví, jak z toho ven. Hlavní dvojice majitelka čajovny - Xun Zhou, je lehce excentrická, problémy řeší se svým imaginárním dětským já, bydlí nedaleko Západního jezera v Hangzhou. Jeden z objektů jejího zájmu je filmový scénarista - Chen Kun, který má pro změnu na konzultaci problémů postaršího chlápka v červeném obleku a proprietách připomínající nejslavnější dílo Johna Woo. Tito dva se neplánovnaně i plánovitě setkávají a každý z nich má svoje problémy. Je to v zásadě napůl realistický příběh, který si občas pomáhá ne příliš přesvědčivými zvraty a někdy i postavami, které jakoby vypadly z lehké komedie. V zásadě je zde lehkonohé střídání komediálních, dramatických momentů. Ale jak jsem psal již dříve působí to na mě někdy neuceleným, nedotaženým dojmem (možná příliš lehké, než aby to zanechalo výraznější dojem). I přes relativně civilní herecké projevy, mě tento film více nezasáhl, ale fandové Xun Zhou se na to určitě rádi podívají:)
Akční pecka, která ani po letech nezrezivěla, právě naopak. Corey Yuen na režisérské stoličce prokázal svůj talent, Yuen Biao řádí jak utržneý z řetězu, doplňuje ho skvěle Cyntia Rothrock a další. Na poměry žánru celkem neotřelý přístup k příběhu a postavám, alterantivní konce jsou slabé proti originálu, který si dovoluje celkem nevídané. Vynikají nejen souboje tělo na tělo, vynikající jsou i další kaskadérské kousky jako zběsilá automobilová honička na začátku. Tenhle snímek nabízí jak solidní příběh tak hlavně neuvěřitelně nabušenou akční choreografii, která překonává mnohé dobové souputníky minimálně o pověstný chlup no a produkci poslední doby tak přinejmenším o délku koně.
Tak nevím, co si o tom mám myslet. Film navazuje na režisérův počin tv z roku 1998 Cherish Our Love Forever, kde je stejná hlavní dvojice jako zde, tedy Xu Jinglei a Li Yapeng, kteří se nyní setkají po 12 letech. Zpočátku jsem byl divoký z té výtvarné stylizace, pc grafiky, animace, křiklavých barev, že i reklamy blednou... dokonce to vypadá, že zápletka o manželích, kteří se navzájem odcizili a hledají k sobě cestu by stačila sotva na 12minutový krátký film. Jenže s přibývajícím časem jsem si uvědomil, že jde o experiment, výpovědi různých párů o vztazích, sekvence z minulosti hlavní dvojice, skoky do současnosti, kdy nevíte, co je sen a přání hrdinů, nebo co skutečnost. Postupně to však začne dávat smysl, dostaví se silné emoce, mrazení v zádech, slzy na krajíčku, finále, ze kterého jsem vedle ještě teď( a nejen emočně, nejsem si jistý jak konec interpretovat). Nevím jak se to režisérovi povedlo, ale film, který jsem chtěl původně vylít do kanálu, se přehoupl do naprosto jiných vod a velmi mě potěšil stejně výkon jako hlavní dvojice. Obávám se však, že větší část diváku tomu v lepším případě dá průměr, protože se to dost vymyká přechozím snímkům režiséra. Objektivní kvalita tři hvězdy, jenže za Xu Jinglei a mě neznámého Li Yapenga musím přidat. Rovněž mám prosbu, zda by někdo nesehnal onen tv film z roku 1998.
Velmi povedený akční snímek, který by neměl zapadnout, na žánr girls with guns nejen špičková akce, ale i snaha rozvrhnout trochu charaktery dát jim nějakou hloubku(především charismatický Kenneth Tsang v roli záporáka). Míra násilí a jiných prvků se občas blíží CATIII. Film dovedeně rozvijí příběh, charaktery. Hlavní roli nemá jen Kara Hui a Michiko Nishiwaki v souboji titánů, za největší hvězdu snímku lze považovat Sharon Yeung http://www.hkcinemagic.com/en/people.asp?id=577 která to tady rozjíždí fakt nehorázně, ani mužští kolegové nezůstávají pozadu. Film se koncentruje k soubojům tělo na tělo, ale jsou tady i dvě více, než slušné přestřelky. Nejzajímavější důvodem k vidění, ale není jen skvělá akce, ale fakt, že se tvůrci snažili jít trochu neobvyklou cestou dramatizace, psychologizace postav, jako je to později k vidění u Beyond Hypothermia nebo Bullets of Love, kde se jasně ukázalo, že žánr girls with guns nezanikl, pouze se posunul někam jinam, stal se náročnějším pro tvůrce...
Velmi zvláštní a smutný příběh lásky, o boření konvencí ve společnosti. Na pozadí subtilního dramatu režisér ukazuje, že zkostnatělé tradice nám už vůbec nepomáhají, naopak brání nám v životě, činí nás nešťastnými, dělají z nás někdy doslova živoucí mrtvoly. Příběh majitelky továrny a potulného malíře vystačí s málem dialogů, jeho hlavní síla tkví v charakterech, občas úžasná kamera, zejména ta soutěž pyrotechniky na festivalu vypadá fantasticky.
Tohle už je CATIII, který asi každý nevydýchá, policista, kterému unesou ženu v Thajsku se nenechá zahnat do kouta, spřátelí i s jedním místním gangstrem, který byl původně jeho soupeř, oba se snaží dostat tu samou dívku. Hodně explozivní akce, něco nahoty plus překvapení, které v Thajsku můžete začít. Michiko Nishiwaki tady hraje šéfku gangu, a v několika scénách na vás doslova chrstne kýble fan servisu, že jsou určitě nejen Japonci z toho ještě dodnes bledí, má fakt dokonalé tělo... škoda, že má jen jednu bojovou scénu krátkou až na konci.
Zpočátku dosti utahané a nekonzistentní, asi první půlhodina se nese v duchu nemastné neslané komedie, kdy se dva kámoši pokouší vymanit z dohledu svých manželek, nastane jedna menší akční scéna a jinak nic. Poté se tvůrci rozhodli zamíchat do toho praktiky černé magie a souboj kouzelníků a tady už naštěstí nastupuje Michiko Nishiwaki jako dobrá kouzelnice, která podstoupí nelítostný souboj s thajským ritualistou... Ke konci akce mnoho, a stojí za to, CATIII to ani moc není, ten film by byl fakt v háji nemít tam Michiko, která to svým uměním zachraňuje.
I mistr Ping se někdy utne, tenhle thriller jsem viděl už kdysi dávno, sice velmi schopné herecké obsazení, ale ten scénář byl dost na palici, postavy nezakotvené, jednají naprosto na divně někdy, nekonzistentní snímek, který nezachrání ani charakterní Anthony Wong, stále se zlepšující Nick Cheung, nebo překrásná Fan, co urvala film pro sebe. Tito herci spíše ukazují, co z filmu mohlo být, kdyby někdo více zamakal na scénáři a půjčil více peněz na výrobu, kamera je jakási podivná a celková technická kvalita také.
Nakonec přece jen musím změnit rozhodnutí ze 3 hvězd na 4. Jednak je zde parádní kamera a práce s barvami, filtry, světlem. Hlavně však film výrazně herecky táhne Takeshi Kaneshiro a Mirai Yamamoto, kteří ve svých rolích excelují, vhodně je doplňují jejich hk a japonští kolegové. Režisér Chi-Ngai Lee má na kontě samé neznámé tituly,ale tímto filmem si řekl o pozornost, a určitě nejen u mě nechal výrazný dojem. Příběh je možná poněkud komplikovaný, akce také moc nepobral, za to je zde třeba myslet, dávat bacha na dialogy. Film má hodně napjatou atmosféru, napětí však vychází spíše ze střetu mezi postavami, než z fyzické akce. Budují se zde dramatické vztahy, které se různě převrací a prochází častými peripetiemi, někdy možná až příliš. Jenže emoce to ve mně přece jen zanechalo silné, inteligentní film, se zajímavými charaktery.
Docela povedené wuxia smísené hodně s fantasy. Brigitte Lin má v zásadě ten samý typ role jako v trilogii Swordsman, nebo Dragon Inn. Yuen Biao je záruka nadprůměrného bojového výkonu, celkově má příběh dobrou myšlenku a rozvijí se slušně do epické šířky. Ale sráží ho dolů jednak některé nepovedené komediální momenty, některé postavy mohly být více rozvinuty. Občas je zde nepřehledný střih bojových scén, zejména těch v noci. Trpěl jsem však něčím jiným daleko více a to sice kvalitou obrazu a někdy dost špatně viditelnými hardsuby v bílé barvě. Chápu, že za to film nemůže, když vypadají barvy vyblitě omšele atd. Jenže můj úsudek ovlivnil hlavně fakt, že už jsem viděl dost lepších filmů podobného ražení. Tady si umím představit, že by nejenom remastering, ale i remake nebyl vůbec na škodu. Tři a půl hvězdy dávám i za vynikající hlavní dvojici Biao, Lin.
Tento film ukazuje naplno současnou tragédii hk filmového průmyslu. Oxide Pang se rozhodl expandovat na trh pevninské Číny, jenže to s sebou nese jistá omezení. Jako např. zákaz používání nadpřirozených úkazů, duchů atd. Zůstává tedy otázkou, zda příčinou celkové scénaristické odfláknutosti, různých logických lapsů je slabá Pangova invence, nebo důsledek omezení čínských nařízení. Příběh dvou traumatizovaných žen, které hledají své děti a únosce, který za to může nemusel být v zásadě špatný. Co na tom, že je to hlavně melodrama, hororové okamžiky se skoro nekonají, vyzní do prázdna. Je to zkrátka nedopečený thriller s nedostatečnou psychologickou prokresleností postav, některými nadbytečnými příběhovými odbočkami a občas i zbytečnými nebo spíše nepovedenými postavami. Jediné, co film zachraňuje je Angelica Lee v roli Yi, sužované psychickými obtížemi, která si znovu vzpomíná na tragické události, svoji postavu podala perfektně, je mi přesto líto, že jak ona tak Charlie Yeung se při svých nesporných kvalitách propůjčili tak slabému filmu.
Zajímavý film který kombinuje velmi lehce prvky hororu, fantasy v moderním hávu. Billy Chow v roli policisty vyznávající taiosmus, specialista na podivné příklady. Velmi dobře jsou zpracovány souboje, jakoby vypadly z pc rpg, nebo fantasy pohádek, moc povedená atmosféra, efekty vypadají na dnešek archaicky, ale celkově do filmu ladí. Trošku zbytečné jsou některé pokusy o humor, ale celkově velmi zvláštní zapadlý film, který stojí za to vidět,už jen kvůli Michiko Nishiwaki, která má hlavní roli záporáka.
Taiwanské filmy si ke mně hledají vždy složitější cestu, než jiné asijské tituly. Komunita, která je adoruje a zabývá se jimi, není ani zdaleka tak velká jako ta, která jede na vodách čínské, hong kongské, japonské, korejské kinematografie. Blowfish je film, o dívce, která pracuje jako liftboy v obchodním domě, a po určité události odcestuje na venkov. Snímek si vystačí s minimem dialogů a slov, je hlavně o atmosféře. Občas jsem se v tom dost ztrácel, jsou zde silné momenty a moc hezký vizuál, sympatická Vicci Pan v hlavní roli, přesto tomu něco chybí, co by film posouvalo do vyšší kategorie a diváka emocionálně více zasáhlo.
Tenhle film má osobitost, výtvarné cítění, atmosféru, které nemají mnohé filmy podobné ranku ani zdálky. Vynikající kamera, práce s celky, polocelky, barvami. Vynikající Mark Dacascos v hlavní roli, je vynikajicí, nejen jako akční hrdina, ale i jako herec. Akce je na vysoké úrovni, často různé stylizované, inspiruje se mnoha zdroji. I zbytek obsazení je celkem fajn, příběh je dost zajímavý. Neznám původní mangu, ale znám ještě hk adaptaci z roku 1990 http://www.csfd.cz/film/175001-gong-chang-fei-long/ která téma pojímá poněkud jinak. Celkově je Crying Freeman film, který neprávem zapadnul.
Herman Yau je sice původem z pevniny, ale točí témata typické pro hk film. Tento snímek se zabývá světem triád, ale Herman na to jde jinak, než Andrew Lau ve své sérii Young and Dangerous. Především kamera je někdy divoká, neučesaná mnohdy, působí téměř televizně, nebo dokumentárně. Svět triád se nijak neidealizuje. Hong Fei (Tony Leung) je syn jednoho šéfa gangu, ale chce tento svět nechat nadobro za sebou i přes jeho snahu se mu to nějak nedaří. Vcelku propracovaný příběh, reálné postavy, vynikající Tony v hlavní roli a konec, který vás dostane, který jakoby vypadl z nějakého heroic bloodshed filmu.
Musím uznat, že po velkém časovém odstupu opakované shlédnutí filmu na DVD přineslo své výsledky. Akce spektakulární Kate Tsui je hustá, Donnie Yen ještě více, navíc je ve své roli i docela civilní, uvěřitelný charakter, a nikoliv jen velký rubač. V jedné z hlavních rolí potěší i Vicky Zhao, zajímavý byl i charakter Soudce pouště. Perfektní kamera, vynikající ost, choreografie soubojů a nápady v ní obsažení stojí za to, ať už souboje Donnieho s jeho kouzelnou bednou, nebo skupina pouštních banditů. Líbila se mi výprava, zvolené exteriéry. Co hlavně oceňuji je subtilní nerušivá romantická linka, občasné humorné momenty. Film hlavně netrpí únavou, ztrátou tempa, ale má energii, baví vás, příběh je taky fajn, jak jsem již psal charaktery vám přirostou k srdci.
Moje komentáře
Jana Eyrová (2011)
Neskutečný kus filmařiny, to že Cary Fukunaga ovládá vizuál stejně mistrně třeba jako Ridley Scott, není to hlavní (byť je to excelentní kvalita). On dokonale zvládl převést klasickou předlohu na filmové plátno způsobem, který se často nevidí. Jemně a přesně nadávkované zvraty, vypilované dialogy, krásná souhra Mia Wasikowska - Michael Fassbender, mnohé pasáže jsou vskutku dokonalé. Lehce potemnělá romantická atmosféra není to to nejlepší, co film nabízí, tím jsou skutečné emoce, které se derou nenásilně na povrch, opravdovost, uvěřitelnost. Vynikající dílo.
Lovci hlav (2011)
Výborný film, který úspěšně kloubí několik žánrů (psychologické drama, heist movie, černá komedie) téma chlápka, kterému těžce komolikuje život jeho mindrák s výškou, celková nejistota ve vztahu s manželkou, co chce dítě, do toho nutnost loupeže, soupeření s chlápkem od speciálních jednotek. Úžasná drobnokresba charakterů, film zdařile střídá tempo, má šťávu, neskutečné nápady, kdy uvidíte třeba co to znamená být po krk ve sra..... Film táhne v hlavní roli Aksel Hennie, neskutečně sympatický, neurotický, roztěkaný a hlavně geniální! Nutnost vidět
Jinling Shisan Chai (2011)
Yimou Zhang na nejlepší cestě do pekel a k stranickému vyznamenání (už dlouhodobě od roku 2009), film zbytečnější, než předvolební letáky, Nanking z roku 2009 byl mnohem mnohem výše. Neskonale šablonovité, tupé a hlavně prázdné, dvě hvězdy jsou za práci kamery a Christiana Bale. A ta pasáž alá Stolz Der Nation s majorem Li je sakra co? To tady nikomu nevádí, že seriózní filmař, vykrádá Tarantina? Je mi smutno nejen z filmu a jeho tvůrce, zejména však kladného hodnocení ostatních, inu točeno zákeřně nejen pro domácí trh, hanba Vám hříšníci!
Hong Men Yan (2011)
Daniel Lee tentokrát dostal zjevně více prostředků, na rozdíl od titulu Tři království: Vzkříšení draka, je však využil pro další historické drama mnohem lépe. Film je koherentnější, snaží se celkem úspěšně o postupné budování charakterů, příběh je to napínavý, jak se jeden původně slabý regionální vzbouřenec stal císařem. Bojové scény jsou využívány relativně málo, určitě nebyly plánovány jako hlavní atrakce, byť jsou na tradičně vysoké úrovni přednost má dramatická složka. Musím říct, ale se že se tady nemlátí prázdná sláma, dialogy mají vysokou úroveň, některé myšlenky také a z hlavy to hned tak nevymizí. V hlavních rolích se vám představí řada dobře známých herců. Leon Lai je v hlavní roli překvapivě dobrý, snaží se hrát svůj charakter velmi nenásilně, za každou cenu nevynikat. Byť nejvíce to tady pro sebe urval kdo jiný, než Anthony Wong Chang Sau jako minister of Wisdom, a nejvíce cool je zde Andy On jako neporažený generál Han Xin, tahle šachová partie stojí za shlédnutí.
Červené střevíčky (1948)
Nejen na svoji dobu velmi vizuálně vyspělé, scénaristicky dobře propracované, psychologicky rafinované, vynikající vykreslení postav. V restaurované verzi vyniknou velmi dobře promyšlené obrazové kompozice, skutečně podařená hudba. Herecky vskutku precizní koncert od "ďábla" ředitele baletní společnosti Lermontova(Anton Walbrook) a neméně vynikající baletka Vicky (Moira Shearer). Chápu, že publikum tehdy film nevydýchalo, musel to být pro ně skutečný šok, takhle pokročilý moderní fim, co se neztratí ani dnes.
Yi jian zhong qing (2000)
Andrew Lau prostě nemá nikoliv štěstí, ale dostatečné scénaristické schopnosti na romantické náměty (vyjímkou jsou filmy, kde mu scénář dal někdo jiný, nebo byl pouze spoluautorem). Uznejte sami dostat do obsazení elitu jako Maggie Cheung, Leon Lai, Valerie Chow, není běžné každý den. I zápletka o dvou lidech, co se potkají v San Francisku, které nikdy nebylo jejich domovem nebyla potencionálně špatná. Jenže snahu reálně vykreslit vztah bezstarostného programátora a rozvedené taxikářky s 10 letým synem zbytečně klopýtá díky občasné podbízivosti a nekonzistenci jednání některých charakterů. Kamera je jako vždy u Laua úchvatná, a hlavní herecká dvojice jednoznačně táhne film do lehkého nadprůměru, přesto zamrzí tato nevyužitá šance, stvořit stejně silný film jako třeba Comrades:Almost A Love Story.
Li Wang, Hei Se Lei Tai (2002)
Bohužel slabé, obsazení dobré, ale k čemu, když scénář je na pytel. Fan Siu Wong na nějaké hraní kašle(ačkoliv tak mizerný herec zase není), předvádí zde kreaci na balíka, který si chce vydělat boxem, yu Rongguang je vzápětí nahrazen Cynthií, ale ta má jen minimum prostoru předvést své bojové umění. Škoda, odpustil bych slabý scénář, neherectví, kdyby ty souboje byly vždycky všechny pořádně odvedené, dost průměrná arénovka, která musela právěm zapadnout.
No hoi wai lung (1995)
Ach jo, když vidím tento film je mi jasné, co stojí ze jeho slabší úrovní, nedostatek financí je zjevný hlavně na choreografii soubojů, které jsou sice pořád docela našláplé, ale občas je to divně snímané, nebo špatně střiženo, případně je někdy až příliš okaté použití drátů a dost ze závěrečného souboje obstarává zrychlení, opět příliš okaté. Škoda, v momentech kdy se tohle neděje, je poznat, že Yuen Biao a Cynthia Khan mají velké schopnosti, ani zbytek obsazení nepostrádá talent. Zápletka o undercover sice notně ohrané téma, scénář nekonzistentní až běda hlavně zpočátku, ale přece se ve filmu najde i pár inovací na žánrovku. Jak jsem už psal Yuen a Cynthia jsou skvělí. Nedoporučil bych to však nikomu, kdo nepatří k jejich skalním fandům a i ti budou mít tendenci varovně zvedat prstík a říkat, že už natočili lepší věci a po roce 1993 to s nimi, stejně jako se žánrem šlo z kopce. Ačkoliv věkově neměli mít ještě hodně dlouho žádný problém tenhle typ filmů zastat levou zadní. Bohužel doba jim nepřála. Zejména Cynthie je mi líto, bylo jí tehdy 27 a musela se většinou začít plácat v těžce nízkorozpočtových filmech, ačkoliv její vrchol měl teprve přijít. Je mi záhadou, jak to Michelle Yeoh jako jediná dokázal přežít až dodnes a udržet se.
Wan You Yin Li (2011)
Žalbohu navzdory docela luxusnímu obsazení jde až o příliš nekoherentní film. Inu film, je to spíše povídkové pásmo o problémech moderních Číňanů, reflektuje dobře známé fenomény ze západní a japonské společnosti. Odcizení uvnitř rodin, ztráta identity, osamělost, rozpadající se vztahy, neplodnost. Někdy je to podáno lehce s nadhledem, nedořečeným koncem, čemuž tleskám, jindy je to zoufale křečovité, nevěrohodné. Nejvíce se mi líbila první povídka o mladém muži spěchající na svůj let a pracovnici ochranky, třetí o právníkovi a jeho ženě(Karen Mok), povídka číslo dvě o problému s otěhotněním zachraňuje Ji Chu Zhang, ale je to spíše průměr, a čtvrtá povídka povídka o drogové závislosti byla prostě celkově slabá.
Bu tuo wa de ren (1989)
Maggie Cheung byla herecká bohyně už v roce 1989, je tak odzbrojující, okouzlující, umí podat svoji postavu tak přesvědčivě, že ji mohu z fleku vyseknout jen poklonu. Maggie jsi jedna z nejdůležitějších hereček 20. století třeba jako Audrey Hepburn, máš svoje kouzlo a umění, které nikdo jiný nemá... Teď k filmu, neuvěřitelně cool kamera, skvělá práce s nasvícením scén, dýchá na vás retro atmosféry nepokojného Hong Kongu v 60. letech. Co na tom, že příběh love story, tak trochu čerpá ze Snídaně u Tiffanyho. Vynikající film, který dává vyniknout neuvěřitelnému množství detailů, eye candy momentů, skělý je i Kenny Bee v hlavní roli a Josephine Koo ve vedlejší úloze. Tento film má prostě styl, srdce, emoce, vynikající technické zpracování.
Sasshu O Yo Bonsai (2011)
Taiwanský film, který si jen po troškách čerpá inspiraci z poetiky Tarantina, nebo Guye Ritchieho, odkazy na Leona ale převážně si jde svoji vlastní cestou, námět o zabijákovi, kterému je líto svých obětí je zpracován dost dobře a originálně, hrají samé neokoukané tváře, ale hlavní hrdina i jeho tým jsou vybráni dobře, stejně jako osudová žena, v roli starého mistra zabijáka se mihne známá tvář Eric Tsang. Z humorného a lehce trhlého námětu se ovšem časem přejde i do trochu temnějších vod. Velmi stylové, vizuálně načančané (tady někdo koukal na filmy Patricka Tama, zejména My Heart Ss Eternal Rose že?:), napínavé. Rozhodně po delší době film z Taiwanu, co by nemusel zajmout jen zažrané fanoušky asijských jihovýchodních zemí, ale i ty další.
Top Fighter 2 (1996)
Velmi unikátní dokument, který by příznivcům žánru Girls with Guns neměl uniknout. Toby Russell shromáždil mnoho archivního materiálu od šedesátých let až do samotné doby vzniku snímku. Ukazuje začátky žánru, proměny doby, přináší podstatné informace, výpovědi.Představuje nejen notoricky známá jména jako Pei-pei Cheng, Angela Mao, a další uvedené hvězdy, ale i spoustu dalších mně někdy neznámých hereček. Pro nejstarší doby je to například Hsu Feng, Polly Shang-Kwan Ling Feng, Shih Szu a další. Z novější doby pak, Sharon Yeung, Amy Yip, Elaine Lui. Pořadí není vždy přísně chronologické, což nevadí. Představování pomocí ukázek a zejména rozhovorů stojí za to, jen zamrzí, že ne vždy je uvedeno, ze kterého filmu ukázka je. Nejsugestivnější jsou jednoznačně rozhovory. Každá herečka bojovnice má trochu jiný náhled na to, co vlastně je, co chce dělat, proč, jakou má motivaci, zda se to v průběhu doby změnilo. Zejména Elaine Lui působí dost naštvaným a vyhořelým dojmem, jiné dámy si jedou neochvějně dál to svoje a věří v sebe (Michelle Yeoh, Yukari Oshima, Cynthia Rothrock), jiné nechtějí být pouze akční herečky (Michiko Nishiwaki). Trošku mě mrzí, že nedošlo na rozhovor se Cynthií Khan, ale co se dá dělat, člověk nemůže mít vše. Ukázky jsou vybrány skvěle, některé mě přesvědčily, že bych měl dát šanci filmům z let 60tých a 70tých, protože navzdory vžitým představám nepůsobí dnes vždy archaicky nebo komicky, ale stále dost nabušeně. Závěrem snad jen dodám, že mám nějakou podivně nově upravenou vezi, protože, jak obal tak základní menu vypadají úplně jinak. Místo tohoto cool menu http://www.hkcinemagic.com/en/gallery.asp?fid=9718&pid=&type=0&id=49136#pic tam nějaký inteligent dal Maggie Q a obecně menu je chaos, ale to všechno jsou jen skvrnky na tváři jinak skvělého dokumentu, který by neměl fandům žánu ve sbírce chybět.
Gung ju fuk sau gei (2004)
Jestliže Edmond Pang nepatří k těm, kdo dokáží natočit drama o přátelství dvou žen neotřele, tak už nevím kdo potom teda. Film s s námětem, který jsem už dlouho neviděl, takto zpracován už vůbec ne. Jeden muž, jeho současná a bývalá přítelkyně si mají rozhodně co říci. Vynikajcí Gillian Chung a Tao Hong v hlavních rolích (mně absolutně nevadí, že k tomu mužská postava nemá co říci, chápu co Ladě vadí, pohled na výsledky emancipace pro tebe není příliš hezký, o tom jak je pravdivý si musíte rozhodnout sami). Užijete si sice občasné výpadky tempa a slabší místa hlavně v první půli, ale taky dost originální nápady, legraci, silné dialogy, a skvěle podané finále s citátem Tolstoje nakonec! Plus zajímavé je využití toho tématu skandálních fotek, který v Hong Kongu propukl někdy tou dobou, nevím, zda to byla náhoda, či úmysl.
Mi guo (2008)
Příběh jednoho taxikáře (Eric Tsang) z Chongqingu a jeho rodiny. Yibai Zhang je mi dobře známým režisérem, viděl jsem od něj 5 filmů, tento je asi nejvážnější ze všech. O tom, že život v gigantických megalopolích není žádný med ukazuje i tento snímek, který se směle počítat k sociálním dramatům, zároveň však nabízí něco navíc.V hlavní roli ocelářské, průmyslové město Chongquing jeho lesk a bída. Karen Mok jako club girl Su Dan které se stane úraz a manželka taxikáře zmizelého po nehodě, se o ní rozhodne postarat. Su Dan nesnáší syn zmizelého taxikáře Xiao Chuan, který si však přes různé peripetie s ní vyvine neobvyklý vztah. Situace se všem postavám samozřejmě začíná komplikovat a na řadu přicházejí radikální řešení a rozhodnutí. V hlavní roli září Karen Mok, která si zřejmě v kariéře nesáhla nikdy tolik na dno svých schopností jako tady. Atmosféra filmu je sice dosti ponurá a napjatá, najdou se tady, ale i odlehčené a hřejivé moment, režisér je fakt hračička, narval tam spoustu vizuáních vychytávek a detailů, co tam být nemusí, ale ten film prostě posouvají nahoru. V závěru dostanete více otázek, než odpovědí, ale tenhle film na ve mně zanechal rozhodně silný dojem.
Yuan yang hu die (2005)
Městské krasosmutnění, tak by se dal v krátkosti shrnout film, který Yim Ho natočil. V zásadě se dá film docela dlouho rozebírat, je o roli náhody, ukazuje, že Čína se změnila, cíle mladých lidí rovněž. Mají sice více možností, než jejich rodiče, mnohdy lepší majetkové postavení, ale jsou šťastnější? Ukazuje se, že jsou spíše osamělejší, mnohdy neví, jak z toho ven. Hlavní dvojice majitelka čajovny - Xun Zhou, je lehce excentrická, problémy řeší se svým imaginárním dětským já, bydlí nedaleko Západního jezera v Hangzhou. Jeden z objektů jejího zájmu je filmový scénarista - Chen Kun, který má pro změnu na konzultaci problémů postaršího chlápka v červeném obleku a proprietách připomínající nejslavnější dílo Johna Woo. Tito dva se neplánovnaně i plánovitě setkávají a každý z nich má svoje problémy. Je to v zásadě napůl realistický příběh, který si občas pomáhá ne příliš přesvědčivými zvraty a někdy i postavami, které jakoby vypadly z lehké komedie. V zásadě je zde lehkonohé střídání komediálních, dramatických momentů. Ale jak jsem psal již dříve působí to na mě někdy neuceleným, nedotaženým dojmem (možná příliš lehké, než aby to zanechalo výraznější dojem). I přes relativně civilní herecké projevy, mě tento film více nezasáhl, ale fandové Xun Zhou se na to určitě rádi podívají:)
Zhi fa xian feng (1986)
Akční pecka, která ani po letech nezrezivěla, právě naopak. Corey Yuen na režisérské stoličce prokázal svůj talent, Yuen Biao řádí jak utržneý z řetězu, doplňuje ho skvěle Cyntia Rothrock a další. Na poměry žánru celkem neotřelý přístup k příběhu a postavám, alterantivní konce jsou slabé proti originálu, který si dovoluje celkem nevídané. Vynikají nejen souboje tělo na tělo, vynikající jsou i další kaskadérské kousky jako zběsilá automobilová honička na začátku. Tenhle snímek nabízí jak solidní příběh tak hlavně neuvěřitelně nabušenou akční choreografii, která překonává mnohé dobové souputníky minimálně o pověstný chlup no a produkci poslední doby tak přinejmenším o délku koně.
Jiang Aiqing Jinxing Daodi (2011)
Tak nevím, co si o tom mám myslet. Film navazuje na režisérův počin tv z roku 1998 Cherish Our Love Forever, kde je stejná hlavní dvojice jako zde, tedy Xu Jinglei a Li Yapeng, kteří se nyní setkají po 12 letech. Zpočátku jsem byl divoký z té výtvarné stylizace, pc grafiky, animace, křiklavých barev, že i reklamy blednou... dokonce to vypadá, že zápletka o manželích, kteří se navzájem odcizili a hledají k sobě cestu by stačila sotva na 12minutový krátký film. Jenže s přibývajícím časem jsem si uvědomil, že jde o experiment, výpovědi různých párů o vztazích, sekvence z minulosti hlavní dvojice, skoky do současnosti, kdy nevíte, co je sen a přání hrdinů, nebo co skutečnost. Postupně to však začne dávat smysl, dostaví se silné emoce, mrazení v zádech, slzy na krajíčku, finále, ze kterého jsem vedle ještě teď( a nejen emočně, nejsem si jistý jak konec interpretovat). Nevím jak se to režisérovi povedlo, ale film, který jsem chtěl původně vylít do kanálu, se přehoupl do naprosto jiných vod a velmi mě potěšil stejně výkon jako hlavní dvojice. Obávám se však, že větší část diváku tomu v lepším případě dá průměr, protože se to dost vymyká přechozím snímkům režiséra. Objektivní kvalita tři hvězdy, jenže za Xu Jinglei a mě neznámého Li Yapenga musím přidat. Rovněž mám prosbu, zda by někdo nesehnal onen tv film z roku 1998.
Hong tin huang jia jiang (1990)
Velmi povedený akční snímek, který by neměl zapadnout, na žánr girls with guns nejen špičková akce, ale i snaha rozvrhnout trochu charaktery dát jim nějakou hloubku(především charismatický Kenneth Tsang v roli záporáka). Míra násilí a jiných prvků se občas blíží CATIII. Film dovedeně rozvijí příběh, charaktery. Hlavní roli nemá jen Kara Hui a Michiko Nishiwaki v souboji titánů, za největší hvězdu snímku lze považovat Sharon Yeung http://www.hkcinemagic.com/en/people.asp?id=577 která to tady rozjíždí fakt nehorázně, ani mužští kolegové nezůstávají pozadu. Film se koncentruje k soubojům tělo na tělo, ale jsou tady i dvě více, než slušné přestřelky. Nejzajímavější důvodem k vidění, ale není jen skvělá akce, ale fakt, že se tvůrci snažili jít trochu neobvyklou cestou dramatizace, psychologizace postav, jako je to později k vidění u Beyond Hypothermia nebo Bullets of Love, kde se jasně ukázalo, že žánr girls with guns nezanikl, pouze se posunul někam jinam, stal se náročnějším pro tvůrce...
Pao Da Shuang Deng (1994)
Velmi zvláštní a smutný příběh lásky, o boření konvencí ve společnosti. Na pozadí subtilního dramatu režisér ukazuje, že zkostnatělé tradice nám už vůbec nepomáhají, naopak brání nám v životě, činí nás nešťastnými, dělají z nás někdy doslova živoucí mrtvoly. Příběh majitelky továrny a potulného malíře vystačí s málem dialogů, jeho hlavní síla tkví v charakterech, občas úžasná kamera, zejména ta soutěž pyrotechniky na festivalu vypadá fantasticky.
Yin yao hao qing (1993)
Tohle už je CATIII, který asi každý nevydýchá, policista, kterému unesou ženu v Thajsku se nenechá zahnat do kouta, spřátelí i s jedním místním gangstrem, který byl původně jeho soupeř, oba se snaží dostat tu samou dívku. Hodně explozivní akce, něco nahoty plus překvapení, které v Thajsku můžete začít. Michiko Nishiwaki tady hraje šéfku gangu, a v několika scénách na vás doslova chrstne kýble fan servisu, že jsou určitě nejen Japonci z toho ještě dodnes bledí, má fakt dokonalé tělo... škoda, že má jen jednu bojovou scénu krátkou až na konci.
Woman Killer's Rampage (1993)
Zpočátku dosti utahané a nekonzistentní, asi první půlhodina se nese v duchu nemastné neslané komedie, kdy se dva kámoši pokouší vymanit z dohledu svých manželek, nastane jedna menší akční scéna a jinak nic. Poté se tvůrci rozhodli zamíchat do toho praktiky černé magie a souboj kouzelníků a tady už naštěstí nastupuje Michiko Nishiwaki jako dobrá kouzelnice, která podstoupí nelítostný souboj s thajským ritualistou... Ke konci akce mnoho, a stojí za to, CATIII to ani moc není, ten film by byl fakt v háji nemít tam Michiko, která to svým uměním zachraňuje.
Gei sun yan (2007)
I mistr Ping se někdy utne, tenhle thriller jsem viděl už kdysi dávno, sice velmi schopné herecké obsazení, ale ten scénář byl dost na palici, postavy nezakotvené, jednají naprosto na divně někdy, nekonzistentní snímek, který nezachrání ani charakterní Anthony Wong, stále se zlepšující Nick Cheung, nebo překrásná Fan, co urvala film pro sebe. Tito herci spíše ukazují, co z filmu mohlo být, kdyby někdo více zamakal na scénáři a půjčil více peněz na výrobu, kamera je jakási podivná a celková technická kvalita také.
Fuyajo (1998)
Nakonec přece jen musím změnit rozhodnutí ze 3 hvězd na 4. Jednak je zde parádní kamera a práce s barvami, filtry, světlem. Hlavně však film výrazně herecky táhne Takeshi Kaneshiro a Mirai Yamamoto, kteří ve svých rolích excelují, vhodně je doplňují jejich hk a japonští kolegové. Režisér Chi-Ngai Lee má na kontě samé neznámé tituly,ale tímto filmem si řekl o pozornost, a určitě nejen u mě nechal výrazný dojem. Příběh je možná poněkud komplikovaný, akce také moc nepobral, za to je zde třeba myslet, dávat bacha na dialogy. Film má hodně napjatou atmosféru, napětí však vychází spíše ze střetu mezi postavami, než z fyzické akce. Budují se zde dramatické vztahy, které se různě převrací a prochází častými peripetiemi, někdy možná až příliš. Jenže emoce to ve mně přece jen zanechalo silné, inteligentní film, se zajímavými charaktery.
Liu zhi qin mo (1993)
Docela povedené wuxia smísené hodně s fantasy. Brigitte Lin má v zásadě ten samý typ role jako v trilogii Swordsman, nebo Dragon Inn. Yuen Biao je záruka nadprůměrného bojového výkonu, celkově má příběh dobrou myšlenku a rozvijí se slušně do epické šířky. Ale sráží ho dolů jednak některé nepovedené komediální momenty, některé postavy mohly být více rozvinuty. Občas je zde nepřehledný střih bojových scén, zejména těch v noci. Trpěl jsem však něčím jiným daleko více a to sice kvalitou obrazu a někdy dost špatně viditelnými hardsuby v bílé barvě. Chápu, že za to film nemůže, když vypadají barvy vyblitě omšele atd. Jenže můj úsudek ovlivnil hlavně fakt, že už jsem viděl dost lepších filmů podobného ražení. Tady si umím představit, že by nejenom remastering, ale i remake nebyl vůbec na škodu. Tři a půl hvězdy dávám i za vynikající hlavní dvojici Biao, Lin.
Meng you 3D (2011)
Tento film ukazuje naplno současnou tragédii hk filmového průmyslu. Oxide Pang se rozhodl expandovat na trh pevninské Číny, jenže to s sebou nese jistá omezení. Jako např. zákaz používání nadpřirozených úkazů, duchů atd. Zůstává tedy otázkou, zda příčinou celkové scénaristické odfláknutosti, různých logických lapsů je slabá Pangova invence, nebo důsledek omezení čínských nařízení. Příběh dvou traumatizovaných žen, které hledají své děti a únosce, který za to může nemusel být v zásadě špatný. Co na tom, že je to hlavně melodrama, hororové okamžiky se skoro nekonají, vyzní do prázdna. Je to zkrátka nedopečený thriller s nedostatečnou psychologickou prokresleností postav, některými nadbytečnými příběhovými odbočkami a občas i zbytečnými nebo spíše nepovedenými postavami. Jediné, co film zachraňuje je Angelica Lee v roli Yi, sužované psychickými obtížemi, která si znovu vzpomíná na tragické události, svoji postavu podala perfektně, je mi přesto líto, že jak ona tak Charlie Yeung se při svých nesporných kvalitách propůjčili tak slabému filmu.
Qu mo jing cha (1990)
Zajímavý film který kombinuje velmi lehce prvky hororu, fantasy v moderním hávu. Billy Chow v roli policisty vyznávající taiosmus, specialista na podivné příklady. Velmi dobře jsou zpracovány souboje, jakoby vypadly z pc rpg, nebo fantasy pohádek, moc povedená atmosféra, efekty vypadají na dnešek archaicky, ale celkově do filmu ladí. Trošku zbytečné jsou některé pokusy o humor, ale celkově velmi zvláštní zapadlý film, který stojí za to vidět,už jen kvůli Michiko Nishiwaki, která má hlavní roli záporáka.
Hetun (2011)
Taiwanské filmy si ke mně hledají vždy složitější cestu, než jiné asijské tituly. Komunita, která je adoruje a zabývá se jimi, není ani zdaleka tak velká jako ta, která jede na vodách čínské, hong kongské, japonské, korejské kinematografie. Blowfish je film, o dívce, která pracuje jako liftboy v obchodním domě, a po určité události odcestuje na venkov. Snímek si vystačí s minimem dialogů a slov, je hlavně o atmosféře. Občas jsem se v tom dost ztrácel, jsou zde silné momenty a moc hezký vizuál, sympatická Vicci Pan v hlavní roli, přesto tomu něco chybí, co by film posouvalo do vyšší kategorie a diváka emocionálně více zasáhlo.
Freeman - plačící drak (1995)
Tenhle film má osobitost, výtvarné cítění, atmosféru, které nemají mnohé filmy podobné ranku ani zdálky. Vynikající kamera, práce s celky, polocelky, barvami. Vynikající Mark Dacascos v hlavní roli, je vynikajicí, nejen jako akční hrdina, ale i jako herec. Akce je na vysoké úrovni, často různé stylizované, inspiruje se mnoha zdroji. I zbytek obsazení je celkem fajn, příběh je dost zajímavý. Neznám původní mangu, ale znám ještě hk adaptaci z roku 1990 http://www.csfd.cz/film/175001-gong-chang-fei-long/ která téma pojímá poněkud jinak. Celkově je Crying Freeman film, který neprávem zapadnul.
Xong xing zi: Zhi jiang hu da feng bao (1996)
Herman Yau je sice původem z pevniny, ale točí témata typické pro hk film. Tento snímek se zabývá světem triád, ale Herman na to jde jinak, než Andrew Lau ve své sérii Young and Dangerous. Především kamera je někdy divoká, neučesaná mnohdy, působí téměř televizně, nebo dokumentárně. Svět triád se nijak neidealizuje. Hong Fei (Tony Leung) je syn jednoho šéfa gangu, ale chce tento svět nechat nadobro za sebou i přes jeho snahu se mu to nějak nedaří. Vcelku propracovaný příběh, reálné postavy, vynikající Tony v hlavní roli a konec, který vás dostane, který jakoby vypadl z nějakého heroic bloodshed filmu.
14 ostří (2010)
Musím uznat, že po velkém časovém odstupu opakované shlédnutí filmu na DVD přineslo své výsledky. Akce spektakulární Kate Tsui je hustá, Donnie Yen ještě více, navíc je ve své roli i docela civilní, uvěřitelný charakter, a nikoliv jen velký rubač. V jedné z hlavních rolí potěší i Vicky Zhao, zajímavý byl i charakter Soudce pouště. Perfektní kamera, vynikající ost, choreografie soubojů a nápady v ní obsažení stojí za to, ať už souboje Donnieho s jeho kouzelnou bednou, nebo skupina pouštních banditů. Líbila se mi výprava, zvolené exteriéry. Co hlavně oceňuji je subtilní nerušivá romantická linka, občasné humorné momenty. Film hlavně netrpí únavou, ztrátou tempa, ale má energii, baví vás, příběh je taky fajn, jak jsem již psal charaktery vám přirostou k srdci.