Bruce Lee je sice velká legenda, jeho filmy jsou ale (aspoň co jsem zatím viděl) dost slabota. Pěst plná hněvu je z nich sice nejlepší, ale pořád to není žádný zázrak (a nezachrání to ani skutečnost, že se Bruce v bojových scénách snaží svým hlasovým projevem napodobovat strýčka Jedličku).
Parádní znělka, parádní pevnost, docela zajímává soutěžní náplň a na závěr moudrost otce Fura. Dneska je už podobných soutěžních pořadů plno (Fear factor, Ninja warrior), ale tenhle pro mě zůstává společně s Takešiho hradem jasnou jedničkou.
Takový dosti tragický předchůdce Četnických humoresek. Ty sice taky nejsou žádný zázrak, ale po shlédnutí strážmistra Zahrádky (proč do jeho role aspoň neobsadili nějakého opravdového herce?) jsem jim hned jednu hvězdičku přidal...
Tragicky směšné, směšně tragické. Pokud někdo doufá, že příští generace politiků bude lepší než ta dnešní, tak ho tento dokument moc nepotěší. Jak říká klasik, politika vyžaduje ty nejlepší lidi, ale není na ní nic, co by ty nejlepší lidi lákalo. No a pak to takhle dopadá. Ambiciózní pitomci zprava, uplakaní pomatenci zleva.
Atraktivní námět a duo Kaiser-Lábus v hlavní roli slibují dobrou zábavu. Bohužel se asi nikomu nechtělo napsat pořádný scénář, takže výsledkem je v podstatě jen pár více či (většinou) méně vtipných scének prokládaných zbytečnými kabaretními výstupy namísto rafinovaného děje se zajímavými zvraty ve stylu amerického Podrazu. Navíc některé scény s předváděním místních tradic mi silně připomínaly novější "majstrštyk" Trhala fialky dynamitem. Lábus byl v pohodě, ale měl málo prostoru, Kaiser mě celkem zklamal, víceméně celé to sfoukl s jedním tklivým výrazem. Naprosto zbytečná a trapná mi přišla vedlejší dvojice začínajících klaunů. Váhal jsem mezi 2* a 3*, ale vzhledem k tomu, že podruhé bych to už vidět rozhodně nechtěl a že si z toho na druhý den nepamatuju žádný dobrý fór , jsem se přiklonil níže.
Začátek byl vcelku v pohodě, i když já bych uvítal více vtipných gagů a méně lítaní (a Willa Smithe bych asi vyměnil za jiného herce, třeba za Billyho Boba Thorntona). Ve druhé polovině se to však změní v tak nebetyčný blábol, že jsem si nebyl jistý, jestli se pořád dívám na stejná film.
Oproti Africe jasné zlepšení, ale na staré dobré kousky to nemá. Úvodní přednáška je téměř bez vtipu, v samotné hře už je to lepší, ale fóry jsou často takové příliš prvoplánové, v některých případech až trapné (například, když si praotec Čech plete Bedřicha Smetanu s Podmáslím).
Pro mě po letech trochu zklamání, vtipných momentů tu zas tak moc není, bitky jsou celkem monotónní. Ale zachraňuje to důraz, který je dáván na základní vlastnost postavy Terence Hilla, tedy na mou oblíbenou lenost.
Nejlepší komedie s Arnoldem a jedna z nejlepších amerických komedií vůbec. Je sice otázkou, jestli to byl záměr, na výsledku to ale každopádně nic nemění. Komando je jako jeden z mála amerických filmů schopné v počtu vtipných hlášek jakžtakž konkurovat klasickým českým komediím, jako Kulový blesk či Vrchní prchni.
Rádobyvtipná pohádka s pěkným morálním ponaučením, že pokud je někdo hloupější respektive důvěřivější než vy, tak ho máte právo či možná dokonce povinnost podvádět a zesměšňovat.
Westernová komedie, která nenadchne, ale ani neurazí. Jejím největším kladem je asi hudební doprovod, což koneckonců nepřekvapí, když je pod ním podepsán Ennio Morriconne. Pár povedených fórků na téma Budovy neznalosti medicíny a slušné jídelní scény. Kdyby byl místo trapného indiána parťákem tradiční Terence Hill, bylo by to asi o hvězdičku výš.
Další z mnoha nepodařených variací na Tři mušketýry, kterou nezachraňuje ani celkem solidní herecké obsazení (zejména Tim Roth mě tady totálně zklamal). Tvůrci si z předlohy vzali víceméně jen některé postavy, děj si vymysleli vlastní...
Komedie působící trochu jako příběh z Bakalářů. Mladý Marek Eben v roli pitomce, který si myslí, že když dělá věc, kterou považuje za správnou, tak se má právo chovat jako hovado. Hudební vložky naprosto tragické.
Žádný zázrak to sice není, ale jak se říká, mezi slepými jednooký králem. Má to jednoduchý děj, slušné dialogy, rozumnou stopáž. Martha Issová svou roli pojala ve svém tradičním stylu "oprsklá přihlouplá puberťačka", nicméně u pohádky to působí takovým netradičním až osvěžujícím způsobem. Molavcová s Vydrou jsou v pohodě, mladý Prachař je naštěstí většinu času schovaný v brnění..
Celkem solidní humorná pohádka s fajn muzikou. Nejvíc mě na ní pobavil Karel Roden, který tu silně připomíná Kocourovo alter ego Dwaina Dibleyho z Červeného trpaslíka.
V podstatě takový předchůdce Belmondovy Bezva finty. V době, kdy to k nám přišlo, to pro mě byla naprostá špička. Když jsem to teď po letech (vlastně spíš pod desítkách let) znovu viděl, tak jsem byl opět spokojen. Sice už mi to nepřišlo tak extrémně zábavné jako dřív, ale pořád je to svižná komedie s řadou povedených hlášek, před kterou musí spousta dnešních komedií blednout závistí.
Extrémně trapná romantická komedie, kterou nemůžou zachránit ani místy dost tragické předělávky písniček od ABBY. Začátek plný ječících ženských by si zasloužil varování Světové zdravotnické organizace před možnými negativními dopady na psychickou rovnováhu diváků. Doufám, že se mi časem podaří vytěsnit z hlavy vzpomínku na Meryl Streepovou v montérkách, při které mě vždycky zamrazí po celém tělě. Choreografie hudebních čísel je většinou otřesná, místy to připomíná davové scény z Troškovy trilogie Slunce, seno...
Mám z toho takové smíšene pocity, zpočátku to vypadalo na pohodovou komedii, ale druhá půlka už mi připadala slabší a hodně křečovitá. Škoda, že si scénarista nedal trochu práci a nevymyslel příběh, který by byl vtipný a zároveň zůstal trochu realistický. Takhle jsou to jen takové lepší 3*. Nicméně se mi to líbilo o něco víc než britský Hot Fuzz.
V zásadě taková popkornová verze skvělého Ed Wooda od Burtona. Bowfinger má zejména zpočátku hodně hluchých míst, humoru je tu míň a je mnohem méně vybroušený než u Ed Wooda, a z hlediska hereckých výkonů a filmařského řemesla je to taky mnohem slabší. Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdami, ale závěrečná scéna z Bowfingerova nového asijského filmu mě celkem pobavila, takže jsem dal tři...
Nikterak originální komedie o chlápcích s krizí středního věku, ve které se většinou střídají záběry na jedoucí motorky s nepříliš povedenými či přímo trapnými "humornými" scénkami.
Zatím jsem viděl jenom pár dílů (nebo si jich možná jenom pár pamatuju). Tragický díl In flagranti, který zcela postrádal nějakou pointu, průměrné díly Facka a Překvapení a hodně povedený díl Jak jsme četli Čapka s mým oblíbencem Františkem Němcem v hlavní roli.
Námět na mě nepůsobil nijak zvlášť originálně, ale slušná černá komedie by se na jeho základě určitě natočit dala. Jenomže by to chtělo humor a nějakou atmosféru. Tenhle snímek působí jako kombinace špatného rodinného sitkomu s céčkovou hororovou komedií pro teenagery. Tvůrci se prakticky vůbec nezabývají vývojem motivace vražedkyně, což by podle mě mohlo přinést pár vtipných okamžiků. Taky mi dost vadilo extrémně nesmyslné chování většiny lidí, obzvlášť policistů.
Jackie se tentokrát více než na akci soustředil na komediální prvky a výsledek nebyl příliš přesvědčivý. Zejména první půlka filmu je celkem nuda, v druhé polovině se objeví pár dobrých scén se situační komikou (dvojčata ve vaně) a závěr navíc okoření slušná akce (třeba parádní proskočení okýnkem v autě), ve které mi ale opět místy vadila přílišná snaha o rádobykomické momenty. Jackieho humor mám sice v podstatě rád, ale více mi vyhovuje podávaný v malých dávkách jako doplněk akčních scén...
Asi nejlepší film režiséra Slavínského, známého to specialisty na sentimentální příběhy. Nebe a dudy těží hlavně z ideálního obsazení dvou hlavních rolí Marvanem a Plachtou. Děj je sice naivně prostý (či prostě naivní), ale sem tam ho okoření nějaký slušný fór (třeba povedený rozhovor Marvana a Plachty o tom, kteří dělníci by měli dostat přidáno). Je tu i několik extrémně sentimentálních momentů (v jejichž centru většinou stojí plachtova filmová dcera), ale jsou opravdu natolik extrémní, že je lze považovat za parodii (těžko říct, jestli to byl záměr, i když z dnešního pohledu mi připadá, že to záměr prostě být musel).
Moje komentáře
Pěst plná hněvu (1972)
Bruce Lee je sice velká legenda, jeho filmy jsou ale (aspoň co jsem zatím viděl) dost slabota. Pěst plná hněvu je z nich sice nejlepší, ale pořád to není žádný zázrak (a nezachrání to ani skutečnost, že se Bruce v bojových scénách snaží svým hlasovým projevem napodobovat strýčka Jedličku).
Dvojník (1984)
De Palma se možná rozhodoval, zda natočit poctu Hitchcockovým filmům nebo radši poctu pornoprůmyslu. Nakonec spojil oba plány v jeden a dobře udělal.
Klíče od pevnosti Boyard (TV pořad) (1990)
Parádní znělka, parádní pevnost, docela zajímává soutěžní náplň a na závěr moudrost otce Fura. Dneska je už podobných soutěžních pořadů plno (Fear factor, Ninja warrior), ale tenhle pro mě zůstává společně s Takešiho hradem jasnou jedničkou.
Policejní pohádky strážmistra Zahrádky (TV seriál) (2000)
Takový dosti tragický předchůdce Četnických humoresek. Ty sice taky nejsou žádný zázrak, ale po shlédnutí strážmistra Zahrádky (proč do jeho role aspoň neobsadili nějakého opravdového herce?) jsem jim hned jednu hvězdičku přidal...
Kupředu levá, kupředu pravá (2006)
Tragicky směšné, směšně tragické. Pokud někdo doufá, že příští generace politiků bude lepší než ta dnešní, tak ho tento dokument moc nepotěší. Jak říká klasik, politika vyžaduje ty nejlepší lidi, ale není na ní nic, co by ty nejlepší lidi lákalo. No a pak to takhle dopadá. Ambiciózní pitomci zprava, uplakaní pomatenci zleva.
Velká sázka o malé pivo (TV film) (1981)
Atraktivní námět a duo Kaiser-Lábus v hlavní roli slibují dobrou zábavu. Bohužel se asi nikomu nechtělo napsat pořádný scénář, takže výsledkem je v podstatě jen pár více či (většinou) méně vtipných scének prokládaných zbytečnými kabaretními výstupy namísto rafinovaného děje se zajímavými zvraty ve stylu amerického Podrazu. Navíc některé scény s předváděním místních tradic mi silně připomínaly novější "majstrštyk" Trhala fialky dynamitem. Lábus byl v pohodě, ale měl málo prostoru, Kaiser mě celkem zklamal, víceméně celé to sfoukl s jedním tklivým výrazem. Naprosto zbytečná a trapná mi přišla vedlejší dvojice začínajících klaunů. Váhal jsem mezi 2* a 3*, ale vzhledem k tomu, že podruhé bych to už vidět rozhodně nechtěl a že si z toho na druhý den nepamatuju žádný dobrý fór , jsem se přiklonil níže.
Hancock (2008)
Začátek byl vcelku v pohodě, i když já bych uvítal více vtipných gagů a méně lítaní (a Willa Smithe bych asi vyměnil za jiného herce, třeba za Billyho Boba Thorntona). Ve druhé polovině se to však změní v tak nebetyčný blábol, že jsem si nebyl jistý, jestli se pořád dívám na stejná film.
České nebe: Cimrmanův dramatický kšaft (divadlo) (2010)
Oproti Africe jasné zlepšení, ale na staré dobré kousky to nemá. Úvodní přednáška je téměř bez vtipu, v samotné hře už je to lepší, ale fóry jsou často takové příliš prvoplánové, v některých případech až trapné (například, když si praotec Čech plete Bedřicha Smetanu s Podmáslím).
Stíny a mlha (1992)
Podařená kombinace atmosféry starých německých hororů a tématiky knížek Franze Kafky.
Pravá a levá ruka ďábla (1970)
Pro mě po letech trochu zklamání, vtipných momentů tu zas tak moc není, bitky jsou celkem monotónní. Ale zachraňuje to důraz, který je dáván na základní vlastnost postavy Terence Hilla, tedy na mou oblíbenou lenost.
Komando (1985)
Nejlepší komedie s Arnoldem a jedna z nejlepších amerických komedií vůbec. Je sice otázkou, jestli to byl záměr, na výsledku to ale každopádně nic nemění. Komando je jako jeden z mála amerických filmů schopné v počtu vtipných hlášek jakžtakž konkurovat klasickým českým komediím, jako Kulový blesk či Vrchní prchni.
O hloupé havířce (TV film) (1990)
Rádobyvtipná pohádka s pěkným morálním ponaučením, že pokud je někdo hloupější respektive důvěřivější než vy, tak ho máte právo či možná dokonce povinnost podvádět a zesměšňovat.
Buddy míří na Západ (1981)
Westernová komedie, která nenadchne, ale ani neurazí. Jejím největším kladem je asi hudební doprovod, což koneckonců nepřekvapí, když je pod ním podepsán Ennio Morriconne. Pár povedených fórků na téma Budovy neznalosti medicíny a slušné jídelní scény. Kdyby byl místo trapného indiána parťákem tradiční Terence Hill, bylo by to asi o hvězdičku výš.
Max Payne (2008)
Mark Wahlberg chodí ve sněhové vánici od ničeho k ničemu. Vydržel jsem asi půlku filmu a za tu dobu jsem nezaregistroval žádný smysluplný děj.
Mušketýr (2001)
Další z mnoha nepodařených variací na Tři mušketýry, kterou nezachraňuje ani celkem solidní herecké obsazení (zejména Tim Roth mě tady totálně zklamal). Tvůrci si z předlohy vzali víceméně jen některé postavy, děj si vymysleli vlastní...
Pusu, pusu, pusu! (TV film) (1985)
Komedie působící trochu jako příběh z Bakalářů. Mladý Marek Eben v roli pitomce, který si myslí, že když dělá věc, kterou považuje za správnou, tak se má právo chovat jako hovado. Hudební vložky naprosto tragické.
O bílé paní (TV film) (2008)
Žádný zázrak to sice není, ale jak se říká, mezi slepými jednooký králem. Má to jednoduchý děj, slušné dialogy, rozumnou stopáž. Martha Issová svou roli pojala ve svém tradičním stylu "oprsklá přihlouplá puberťačka", nicméně u pohádky to působí takovým netradičním až osvěžujícím způsobem. Molavcová s Vydrou jsou v pohodě, mladý Prachař je naštěstí většinu času schovaný v brnění..
O štěstí a kráse (TV film) (1986)
Celkem solidní humorná pohádka s fajn muzikou. Nejvíc mě na ní pobavil Karel Roden, který tu silně připomíná Kocourovo alter ego Dwaina Dibleyho z Červeného trpaslíka.
Prachy v prachu (1982)
V podstatě takový předchůdce Belmondovy Bezva finty. V době, kdy to k nám přišlo, to pro mě byla naprostá špička. Když jsem to teď po letech (vlastně spíš pod desítkách let) znovu viděl, tak jsem byl opět spokojen. Sice už mi to nepřišlo tak extrémně zábavné jako dřív, ale pořád je to svižná komedie s řadou povedených hlášek, před kterou musí spousta dnešních komedií blednout závistí.
Mamma Mia! (2008)
odpad!Extrémně trapná romantická komedie, kterou nemůžou zachránit ani místy dost tragické předělávky písniček od ABBY. Začátek plný ječících ženských by si zasloužil varování Světové zdravotnické organizace před možnými negativními dopady na psychickou rovnováhu diváků. Doufám, že se mi časem podaří vytěsnit z hlavy vzpomínku na Meryl Streepovou v montérkách, při které mě vždycky zamrazí po celém tělě. Choreografie hudebních čísel je většinou otřesná, místy to připomíná davové scény z Troškovy trilogie Slunce, seno...
Trojlístek (TV film) (1990)
Ukradený kaktus 4* - není to nic převratného, ale má to kvalitní předlohu, rozumnou stopáž a slušné obsazení (Beneš, Švehlík, Kepka)
Policajti (2003)
Mám z toho takové smíšene pocity, zpočátku to vypadalo na pohodovou komedii, ale druhá půlka už mi připadala slabší a hodně křečovitá. Škoda, že si scénarista nedal trochu práci a nevymyslel příběh, který by byl vtipný a zároveň zůstal trochu realistický. Takhle jsou to jen takové lepší 3*. Nicméně se mi to líbilo o něco víc než britský Hot Fuzz.
Trhák pana Bowfingera (1999)
V zásadě taková popkornová verze skvělého Ed Wooda od Burtona. Bowfinger má zejména zpočátku hodně hluchých míst, humoru je tu míň a je mnohem méně vybroušený než u Ed Wooda, a z hlediska hereckých výkonů a filmařského řemesla je to taky mnohem slabší. Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdami, ale závěrečná scéna z Bowfingerova nového asijského filmu mě celkem pobavila, takže jsem dal tři...
Divočáci (2007)
Nikterak originální komedie o chlápcích s krizí středního věku, ve které se většinou střídají záběry na jedoucí motorky s nepříliš povedenými či přímo trapnými "humornými" scénkami.
Bakaláři 1997 (TV pořad) (1997)
Zatím jsem viděl jenom pár dílů (nebo si jich možná jenom pár pamatuju). Tragický díl In flagranti, který zcela postrádal nějakou pointu, průměrné díly Facka a Překvapení a hodně povedený díl Jak jsme četli Čapka s mým oblíbencem Františkem Němcem v hlavní roli.
Šest vražd stačí, maminko! (1994)
Námět na mě nepůsobil nijak zvlášť originálně, ale slušná černá komedie by se na jeho základě určitě natočit dala. Jenomže by to chtělo humor a nějakou atmosféru. Tenhle snímek působí jako kombinace špatného rodinného sitkomu s céčkovou hororovou komedií pro teenagery. Tvůrci se prakticky vůbec nezabývají vývojem motivace vražedkyně, což by podle mě mohlo přinést pár vtipných okamžiků. Taky mi dost vadilo extrémně nesmyslné chování většiny lidí, obzvlášť policistů.
Dračí dvojčata (1992)
Jackie se tentokrát více než na akci soustředil na komediální prvky a výsledek nebyl příliš přesvědčivý. Zejména první půlka filmu je celkem nuda, v druhé polovině se objeví pár dobrých scén se situační komikou (dvojčata ve vaně) a závěr navíc okoření slušná akce (třeba parádní proskočení okýnkem v autě), ve které mi ale opět místy vadila přílišná snaha o rádobykomické momenty. Jackieho humor mám sice v podstatě rád, ale více mi vyhovuje podávaný v malých dávkách jako doplněk akčních scén...
Brácha za všechny peníze (1978)
Něco podobného jako jednička, ale dávám hvězdičku navíc za parádní scénu, ve které Bláha předstírá, že žárlí na Menšíka...
Nebe a dudy (1941)
Asi nejlepší film režiséra Slavínského, známého to specialisty na sentimentální příběhy. Nebe a dudy těží hlavně z ideálního obsazení dvou hlavních rolí Marvanem a Plachtou. Děj je sice naivně prostý (či prostě naivní), ale sem tam ho okoření nějaký slušný fór (třeba povedený rozhovor Marvana a Plachty o tom, kteří dělníci by měli dostat přidáno). Je tu i několik extrémně sentimentálních momentů (v jejichž centru většinou stojí plachtova filmová dcera), ale jsou opravdu natolik extrémní, že je lze považovat za parodii (těžko říct, jestli to byl záměr, i když z dnešního pohledu mi připadá, že to záměr prostě být musel).
Dokonalý džentlmen (1992)
Jedna z posledních Eddieho komedií, na kterou se dalo dívat. Jen mi přišel trochu slabý ten závěr, čekal bych tam nějakou trochu promakanější fintu...