ČSFD: Uživatel Sharlay

Jsem opravdu milovník filmů a to zejména artových. Čas od času se mě občas někdo zeptá, co ten ARTOVEJ film vlastně je. Já říkám, že je to opravdové filmové umění a nutno přiznat, že je to pravda. Když se dívám na film tak vůbec nehledám extra triky a už vůbec mě nezajímájí filmy kde jde jen o to kolik kdo postřílí lidí než přebije zásobník. Mám rád psychologicky složité postavy, úžasnou a perfektně včleněnou hudbu a v neposlední řadě schémata obrazů a vizuálních prvků, poněvadž jsem milovníkem fotografie a fotografování. Neřadím se mezi lidi, kteří se na film nedívají pokud je "moc starej" nebo pokud je černobílý. Naopak černobílou kompozici zbožňuji a na staré filmy se dívám rád, protože zobrazují minulost, která je už pryč a také proto, že mě zajímá i film jako takový a sledovat jeho vývoj je taktéž zajímavé. Prostě film neberu jako odpočinkovou záležitost a proto si libuji v takových, které mi něco sdělí nebo po jejichž shlédnutí mě zaplaví tok myšlenek natolik, že nevím o čem mám vlastně přemýšlet dřív.

V televizi se koukám na Filmový klub a poslední dobou jsem našel zalíbení v talk show, z nichž mám nejraději Plovárnu a Krásný ztráty. No, a taky samozřejmě Noc s Andělem (skvělá kombinace talk show a senzační hudby). Seriály mám taktéž rád, na odreagování jsou dobré. Opovrhuji Novou a Primou. Nenávidím komerci a tyto televizní stanice jsou komercí prolezlé až hrůza. Zlatá Česká televize. A co mám na ČT nejraději je to, že vysílají některé filmy i v původním znění a to hlavně filmový klub. Dabbing je to největší zvěrstvo jaké kdy kdo vymyslel. Ve švédsku je skoro každý film vysílán v původním znění s titulky. No není to nádhera?

Z hudby mám velmi rád swingovou a jazzovou hudbu let 20. a 30. Z těch novějších absolutně miluju RADIOHEAD, THE FRAMES, (a to především skladatelské schopnosti Glena Hansarda), chudáka, už mrtvého JEFFA BUCKLEYHO, kapely SIGUR RÓS, a BOBA DYLANA (i když o jeho "novosti" by se dalo v tomto případě celkem polemizovat). Dále taky snad nesmrtelné THE BEATLES, CINEMATIC ORCHESTRA, JOY DIVISION a spoustu dalších. Hudba je pro mě po filmech mé další hlavní téma. V poslední době jsem propadl Brněnské alternativní kapele KVĚTY. Vůbec celá Brněnská hudební scéna je naprosto dokonalá, stejně jako ta u nás v Třebíči, možná někdo z vás kdo čtete to co jsem teď napsal znáte FruFru. Jak jsem napsal už dříve nenávidím komerci a proto opovrhuji takovými rádii jako je třeba Evropa2, kde hrajou pořád dokola jen deset (někdy 15) písniček, které jsou absolutně nemelodické a nedají se poslouchat donekonečna. I to je důvod proč mám Noc s Andělem tak rád, protože jsou tam lidé, kteří dělají hudbu ne pro peníze, ale pro své vlastní uspokojení. A daří se jim tím uspokojovat i ostatní. Nemám nic proti mluvenému slovu, občas než jdu spát tak si dám sluchátka do uší a rozjímám nad slovy Jana Wericha, nad hrami Ingmara Bergmana, nad ruskými vojnami a míry a vznáším se nad starou Prahou u Povídek Malostranských.

Nedívám se na zprávy, možná tím budu někomu připadat jako hlupák, ale nemám nervy se dívat na to kde se stalo zemětřesení a kde tajfun způsobil škody za dvacet milionů dolarů (stejně si za to můžeme zčásti sami, protože si neuvědomujeme že Země není na jedno použití a ekologii většinou zavrhujeme), kam kdo utekl když si podvodem přišel na spoustu peněz, jestli se Paris Hilton dostala na večírek se dvěmi nebo třemi promilemi v krvi, kdo je nová milenka kterého politika (o politiku se už tuplem nezajímám), kde se stala jaká dopravní nehoda a kde kdo koho zabil pro peníze (a to jsem vynechal ještě takové ty absurdnosti jako státní maturity nebo nekonečné debaty o státních dluzích). Otřesné.

Nejsem ale skeptik. V jednom z filmů Woodyho Allena zaznívá věta: "Lidem musíš trošku věřit." A je to pravda, protože jinak bychom vážně byli jako stíny v mlze. Na tomhle světě musí bejt, kurva, aspoň nějaká spravedlnost.

R A D I O H E A D