Chci světový mír, protože militarismus a násilí z duše nenávidím, zároveň bych ale dal do držky každému morálně narušenému jedinci vyznávajícímu rasismus a nacionální socialismus, takže toho míru se asi nikdy nedočkám. 

Představte si, piju, kouřím a mluvím sprostě. Díky Bohu to vyvažuji hraním na různé hudební nástroje a psaním veršů, které mi nikdo nikdy nevydá. Pěkné, že? Preferuji Startky a tabák Javaanse Jongens, pivo, rum, Becherovku a levná vína v PET lahvích (a samozřejmě 5l demižony za stovku, protože májí nejlepší poměr cena x výkon). 

 Film je vlastně mým zájmem číslo jedna (one, adin). Začalo to, už když jsem byl malý a nevinný a otec svou (ne)výchovou připouštěl, abych s ním jakožto s nezaměstnaným sledoval televizi od rána do večera. Už v šesti sedmi letech jsem měl tedy za sebou Mlčení jehňátek, Základní instinkt atd. Na Večerníček se z pochopitelných důvodu tolik času nevěnovalo, ale i ten jsem nějak zvládal, když šli naši do hospody a já se mohl v TV dívat na co jsem chtěl, i když jsem tomu nerozuměl. A samozřejmě jak jsem rostl, začal můj zájem o film nabývat hlubších měřítek a dnes už jsem nadšencem do klubových, němých a experimentálních filmů (podívám se však úplně na všechno, co mi nějaký kamarád doporučí, nebo co z duše nenávidí a tvrdí o tom, že je to strašné). Rád se u filmu zasměji, dostanu do psycha nebo pozvracím (Twilight dvojka etc.) 

Mou druhou velkou vášní je hudba. Alternativní, klasická a jazzová. Český rozhlas 3 - Vltava. Tu tu dů, tu tu dú. Ty sračky co hrajou v televizi nebo v komerčním rádiu si strčte do atomovýho krytu, až to totiž rusové nebo američani vyšlou a budete tam schovaní, věřte mi, že zemřete dřív na následky té hudby, než na nedostatek potravin. Mí oblíbení interpreti jsou na obrázcích dole, ale protože je jich hodně a jsem poměrně líný člověk, nejsou tam zkrátka všichni. 

Mou poslední vášní jsou knihy. Věřte tomu nebo ne, ale studuji pedagogickou fakultu, obor Český jazyk - Anglický jazyk a tu češtinu jsem si vybral pouze kvůli knihám. Čtu si odjakživa, ovšem opravdu dobré knihy až v posledních dejme tomu třech letech, protože jsem měl v pubertě sklony k tomu chovat se a být jako debil. Důležité je pro mě v příštích dvaceti letech přečíst vše, co je dnes zaškatulkováno jako klasika, protože právě literatura je jedinou uměleckou disciplínou (vyjma klasické hudby) přežívající a dodnes živoucí už po několik tisíc let. Vše je nějak spojeno se vším a proto je asi třeba vše i znát a potom se inspirovat. 

Film + hudba + literatura, to jsou věci, které mi změnily život a které mi pomáhají lépe vnímat a chápat svět kolem sebe. Ten alkohol už potom jen mění některé úhly pohledu. Ještě štěstí, že mám přátele, kteří to s uměním a estetikou vidí celkem podobně a proto mohu říct, že se současným stavem věci jsem spokojen. Kromě zasrané masové kultury. 

Nejsem ale skeptik. V jednom z filmů Woodyho Allena zaznívá věta: "Lidem musíš trošku věřit." A je to pravda, protože jinak bychom vážně byli jako stíny v mlze. Na tomhle světě musí bejt, kurva, aspoň nějaká spravedlnost. 

Jo, a neumím vařit a zpívat.

R A D I O H E A D





B O B
D Y L A N





G L E N
H A N S A R D of THE FRAMES





S I G U R
R Ó S





T H E
B E A T L E S





J E F F
B U C K L E Y





K V Ě T Y





Od 12. února 2008 jste návštěvník tohoto profilu.





Od 6. ledna 2009