Působí to spíše jako narychlo a naefekt utvořené nic. Není to zkrátka Lynch, na jakého jsme si zvykli pět ódy a vychvalovat jeho schopnost nás naprosto zdeptat. Jako studentský film by tato znělka zaujala daleko více, než když víme moc dobře, že muž, který dokázal natočit takový film jako Mazací hlava už se nezmůže na nic lepšího, než nůžkami oddělit hlavu kačence do vany.
Největší filozofická otázka nabízející se tímto snímkem je: Jak daleko je ještě Hollywood schopen zajít? Wanted už očividně zašlo až moc daleko. Nebo ne? Hvězdné obsazení. Jasně. Paráda. Nicméně během závěrečné scény kdy kulka opíše třistašede mě napdalo, že místo Angeliny by se do té role hodil Jonny Knoxville, on ten film totiž dost připomíná Jackass, a ne jen nějaký klasický díl nebo film, ale přímo nějaký Ultimate blockbuster ("Proč jsi tady?" BUCH do obličeje + nožová bitka s řezníkem + ničení průmyslu městské hromadné dopravy jízdou načerno na střeše nadzemky atd.). Bouchačky taky ujdou, už se těším jak si na Aukru koupím vzduchovku co vystřelí a kulka přeletí celej New York, přitom sundá plechovku s pitím, pár oken a nakonec ještě chudáka Morgana co stojí na ixku. A to nemluvím o tom, že ta kulka pěkně vypadá. Daleko nejzajímavější je ovšem mytologie samotného Bratrstva. Celej pletací stroj osudu je vlastně počítač co vám uplete koho zabít a když se vám to nelíbí, upletete si ta jména sami, protože ten černoch co to vede je zmrd. Ještě štěstí, že moje mamka neumí číst a převádět binární čísla, kdoví co by udělala mně nebo tátovi, kdyby nám zašívala ponožky. V neposlední řadě bych se rád zmínil o tom, že Hollywoodští producenti si konečně u nějakého filmu nedomysleli všecko a zapomněli na jeden důležitý fakt: říkají nám, že zabíjet zlé lidi je v cajku, ale už nedomysleli jak k tomu přijdou ty ubohé stovky krys, jsou-li na skládce a nikomu neubližují a my je pošleme k někomu domů nacpané výbušninami, aby nám usnadnili práci zkolit pár odporných ničemů po vypití aspoň demižonu Red Bullu (nebo jiného energeťáku, který jak jsem viděl na Wesleym vás nakopne pořádně, když skáčete, běháte, střílíte a někdo se vás nožem snaží rozpárat jak rybu a vám to ani nepřijde a složíte se až chvíli po tom u bankomatu). Chudáci krysy miloučký. Snad se ochránci zvířat pořádně nasrali a zažalovali celý štáb, aby nebyla dvojka. Taky by bylo pěkně poděkovat té hodné duši co dala ten film na internet, abysme si to mohli stáhnout a neriskovali nývštěvu kina. Ta hodná milá paní co je u nás v tom okýnku a pěkně se směje a ráda si s vámi popovídá, když nemá fofr by byla celkem vystrašená kdybych po projekci k ní zašel a vyřvával, že v Třebíči vybírají program kina čůráci a že chci prachy zpátky. A ta scéna s tím vlakem a trabantem :-D :-D Neslyšel jsem ve zprávách o takovým neštěstí, zvláštní... Abych zkusil napodobit styl filmu, napíšu závěrečnou větu sloumoušnově: jjjjjjjjjddddddddděěěěěěětttttttteeeeeee sssssssss ttttttíííííímmmmmmmhhhhhhhlllllleeeeeeettttttttíííííííímmmmmmmm ddddddddoooooooopppppprrrrrrrrrdddddddddeeeeeeeeeellllllllleeeeeeeee
Je až neuvěřitelné jak moc nám chce televizní produkce zblbnout hlavy, tentokrát na to šli s kamikadze soutěží plnou celebrit. Trapné, směšné, ubohé. Co přijde příště? A jak dlouho bude trvat, než diváci dostanou rozum a začnou tyto pořady ignorovat? Nebo to bude horší a horší a nakonec už v televizi nic pro lidi s vkusem, vlastním názorem a střízlivým ryzím uvažováním nic nebude? A co Jan Tleskač?
Ano, poslední Bergmanův film, návrat k Johanovi a Marianne, nikoliv ovšem jako rozvinutí jejich příběhu, ale jako další sonda do zákoutí lidské duše. Pořád je to Bergmanůlv geniální psychonaturalismus, pořád pořád vás jeho um dostává do kolen, pořád vás minuty nebo možná i hodiny následující po konci filmu donutí přemýšlet, jestli není třeba se stydět za to, že jsme příslušníky lidského pokolení se vším co k tomu patří. Zkrátka to, co se od Bergmana vždycky dostávalo v míře větší, než velké a úžasně to fungovalo. Jednu věc však musím Sarabandu vytknout, a totiž některé ty laciné záběry, které vypadají metaforicky, ale zároveň, jakoby se o ně pokoušelo malé dítě, které dostalo kameru k vánocům. Jinak jde ale pořád o skvělou práci, která je vkutku divotvůrcovou koncovkou.
Jen velice obtížně se dá tento "počin" ohodnotit. Nicneříkající 11minutové video má možná v sobě nějakou magii, nicméně ona aura Barretova prvního setkání s LSD člověku sledujícímu ty zmatené obrazy nenavodí žádný dojem. Spíš jen koukáte a koukáte a koukáte, až dokoukáte a... Nevíte. Nic. Možná ale, že to je to pravé nové setkání s neznámým, co Syd zažil, když byl takto natáčen.
Snad nejhorší film s nálepkou klasiky co jsem kdy viděl. Nefungují dialogy, nefunguje napětí, nefunguje moment překvapení, nefunguje evokace děsu, krom Bely Lugosiho nefungují ani herci. V roce 1931 už snad bylo jasné jak vytvořit svižný horor, nebo že by se stále nevědělo jak využít zvukové složky filmu? Nezdá se mi. Škoda.
Jestliže si tento scénář Woody napsal někdy na přelomu 70. a 80. let do šuplíku a natočil ho až po těch letech, prosím. Stejně je to pořád borec a tehdy mu to šlo opravdu špičkově. Jestli ale napsal Anything Else po roce 2000, tak ho obdivuji ještě víc, protože on zkrátka nestárnul. Nikdy. A to hodnocení 65% tady? No, to máte jako cokoliv (sice se opakuji jako všichni ostatní co to sem napsali, ale co už, trefné je to pořád).
Tento seriál je natolik trapný, špatný a trapný, že kdybych dal pět hvězdiček jenom z legrace, tak tu srandu stejně nikdo nepochopí. Mám takový pocit, že každá druhá scéna je jenom bezduché tlachání u jídla nebo u drinku, tempo serálu je naprosto pomalé a v každé scéně je po deseti sekundách náběh mozko-vymývačné hudby, neboť ze dvou tří hudebních motivů opakujících se ve stoosmdesáti dílech po 45-ti minutách vám musí prostě hrábnout. 1001 Gece? Saçmalık (překlad si najděte na GoogleTranslate, i když si jistě velmi snadno význam domyslíte).
Stejně jako vymizel elegantní a malebný společenský styl života oné doby, stejně jako později vymizel způsob toho jak lidé vnímali a prožívali zlaté časy rádia poslechem krásné hudby, společeného života s lidmi, které v rádiu poslouchali a (jak jsme viděli ve scéně s Polly Phelpsovou) i s dalšími lidmi, kteří seděli u svých přijímačů, tak stejně dnes umírá i film, to jak určoval jak se díváme na svět a i to, jak se s filmem nádherně žilo (neskutečně sentimentálně, ale dokonale fungující scéna návštěvy kina, kdy šlo o víc než jen se podívat na snímek, ale opravdu o to žít a vychutnat si, dnes to v multikinech vypadá spíše, že se jde člověk přecpat popcornem a vymývat si mozek odpornými komečními snímky, samozřejmě, že kdysi by se daly filmy 30. a 40. let také nazvat komerčními, nicméně s gráciíí, která nikoho neurazí). Výborně, pane Allene.
Kdyby mi bylo jedenáct nebo dvanáct let, asi bych měl tento film velmi rád a pouštěl si ho pořád dokola, jenže dnes už je mi přes dvacet, viděl jsem spoustu jiných a zajímavějších snímků a vykrádání cizích nápadů a stejné, pořád dokola omílané scény mě už nebaví. Úvodní scéna filmu mě nadchla, to ano, pak ale přišli ninjové, zombíci a nacisti a kdoví co ještě, že to pak vypadá, jakoby ten první kousíček filmu natočil úplně někdo jiný, než ten co ho pak dokončil. Díky, ale na tohle se už dívat nebudu, to by mi za chvíli už asi opravdu hráblo a pokud se budu chtít podívat na pěkný holky, tak si pustím něco jiného.
Stejně jako u spousty jiných brilantních seriálů předtím, musím snížit hodnocení z pěti (za první tři řady) na tři (za poslední tři neskutečně debilní řady). Nicméně právě ty první tři řady mě berou pořád tak silně, že je to prostě jeden z mých nejoblíbenějších seriálů. PARADOX kurva!
Potenciál, kterým si Rodriguez skrze svůj mystifikační trailer na Macheteho v Grindhousu získal spoustu pre-fanoušků, naplněn rozhodně nebyl. Pořád je to docela sranda (místy taky pěkná nuda), ale kde jsou ty nápady a hlavně jejich dotažení, kterých se nám bohatě dostávalo u Planety teroru? Zkrátka, když jeden dělá dvakrát totéž, není to totéž...
Epizůdky plné poetiky, někdy trochy zvrácené, ale vždy gradující působivostí mnoha bizarních zakončení, činí z tohoto filmu velkolepý a hlavně nevšední pohled na město měst. Úžasná podívaná.
Když pominu tu hroznou a trapnou rádoby-hustou-hokejovou hudbu a někdy velice trapné rozbory s elektronickou tužkou, tak mi vyjde celkem solidní hokejový pořad, který je jediný svého druhu u nás, protože jsou všichni paf z fotbalu jehož úroveň (i v otázce jeho televizního prezentování) je v prorovnání s hokejem mnohem nižší a mnohem méně zajímavější a exkluzivnější. Navíc, kvalita komentátorů a redaktorů reprezentovaných především pány Zárubou, Vichnarem a Dusíkem, je vynikající. Díky Bohu za ně.
Hlavní televizní zpravodajství na televizi Nova je absolutně neobjektivní a kvůli mizerné (příšerné a neuvěřitelně ubohé) kvalitě jejich zpráv se kvůli faktu, že jsou to nejsledovanější zprávy u nás, se sám sebe ptám, jaká je inteligence obyvatel naší země, když tohle snesou. Dovolím si parafrázovat jeden výrok, který prohlásil Ivan Martin Jirous: "Já jsem rezignoval. Definitivně jsem odepsal český národ, když do posledního místa zaplnil strahovský stadion na koncert bratří Nedvědů. Co chceš pro takový národ dělat?" No, s třímilionovou sledovaností Televizních novin je to vlastně úplně stejná záležitost.
Moje komentáře
Radiohead: Live in Praha (koncert) (2010)
Nejlepší koncert na kterém jsem v životě byl.
3 Rs, The (2011)
Působí to spíše jako narychlo a naefekt utvořené nic. Není to zkrátka Lynch, na jakého jsme si zvykli pět ódy a vychvalovat jeho schopnost nás naprosto zdeptat. Jako studentský film by tato znělka zaujala daleko více, než když víme moc dobře, že muž, který dokázal natočit takový film jako Mazací hlava už se nezmůže na nic lepšího, než nůžkami oddělit hlavu kačence do vany.
Deník nymfomanky (2008)
odpad!WTF!?
Wanted (2008)
odpad!Největší filozofická otázka nabízející se tímto snímkem je: Jak daleko je ještě Hollywood schopen zajít? Wanted už očividně zašlo až moc daleko. Nebo ne? Hvězdné obsazení. Jasně. Paráda. Nicméně během závěrečné scény kdy kulka opíše třistašede mě napdalo, že místo Angeliny by se do té role hodil Jonny Knoxville, on ten film totiž dost připomíná Jackass, a ne jen nějaký klasický díl nebo film, ale přímo nějaký Ultimate blockbuster ("Proč jsi tady?" BUCH do obličeje + nožová bitka s řezníkem + ničení průmyslu městské hromadné dopravy jízdou načerno na střeše nadzemky atd.). Bouchačky taky ujdou, už se těším jak si na Aukru koupím vzduchovku co vystřelí a kulka přeletí celej New York, přitom sundá plechovku s pitím, pár oken a nakonec ještě chudáka Morgana co stojí na ixku. A to nemluvím o tom, že ta kulka pěkně vypadá. Daleko nejzajímavější je ovšem mytologie samotného Bratrstva. Celej pletací stroj osudu je vlastně počítač co vám uplete koho zabít a když se vám to nelíbí, upletete si ta jména sami, protože ten černoch co to vede je zmrd. Ještě štěstí, že moje mamka neumí číst a převádět binární čísla, kdoví co by udělala mně nebo tátovi, kdyby nám zašívala ponožky. V neposlední řadě bych se rád zmínil o tom, že Hollywoodští producenti si konečně u nějakého filmu nedomysleli všecko a zapomněli na jeden důležitý fakt: říkají nám, že zabíjet zlé lidi je v cajku, ale už nedomysleli jak k tomu přijdou ty ubohé stovky krys, jsou-li na skládce a nikomu neubližují a my je pošleme k někomu domů nacpané výbušninami, aby nám usnadnili práci zkolit pár odporných ničemů po vypití aspoň demižonu Red Bullu (nebo jiného energeťáku, který jak jsem viděl na Wesleym vás nakopne pořádně, když skáčete, běháte, střílíte a někdo se vás nožem snaží rozpárat jak rybu a vám to ani nepřijde a složíte se až chvíli po tom u bankomatu). Chudáci krysy miloučký. Snad se ochránci zvířat pořádně nasrali a zažalovali celý štáb, aby nebyla dvojka. Taky by bylo pěkně poděkovat té hodné duši co dala ten film na internet, abysme si to mohli stáhnout a neriskovali nývštěvu kina. Ta hodná milá paní co je u nás v tom okýnku a pěkně se směje a ráda si s vámi popovídá, když nemá fofr by byla celkem vystrašená kdybych po projekci k ní zašel a vyřvával, že v Třebíči vybírají program kina čůráci a že chci prachy zpátky. A ta scéna s tím vlakem a trabantem :-D :-D Neslyšel jsem ve zprávách o takovým neštěstí, zvláštní... Abych zkusil napodobit styl filmu, napíšu závěrečnou větu sloumoušnově: jjjjjjjjjddddddddděěěěěěětttttttteeeeeee sssssssss ttttttíííííímmmmmmmhhhhhhhlllllleeeeeeettttttttíííííííímmmmmmmm ddddddddoooooooopppppprrrrrrrrrdddddddddeeeeeeeeeellllllllleeeeeeeee
Wipeout - Souboj národů (TV pořad) (2011)
odpad!Je až neuvěřitelné jak moc nám chce televizní produkce zblbnout hlavy, tentokrát na to šli s kamikadze soutěží plnou celebrit. Trapné, směšné, ubohé. Co přijde příště? A jak dlouho bude trvat, než diváci dostanou rozum a začnou tyto pořady ignorovat? Nebo to bude horší a horší a nakonec už v televizi nic pro lidi s vkusem, vlastním názorem a střízlivým ryzím uvažováním nic nebude? A co Jan Tleskač?
Saraband (TV film) (2003)
Ano, poslední Bergmanův film, návrat k Johanovi a Marianne, nikoliv ovšem jako rozvinutí jejich příběhu, ale jako další sonda do zákoutí lidské duše. Pořád je to Bergmanůlv geniální psychonaturalismus, pořád pořád vás jeho um dostává do kolen, pořád vás minuty nebo možná i hodiny následující po konci filmu donutí přemýšlet, jestli není třeba se stydět za to, že jsme příslušníky lidského pokolení se vším co k tomu patří. Zkrátka to, co se od Bergmana vždycky dostávalo v míře větší, než velké a úžasně to fungovalo. Jednu věc však musím Sarabandu vytknout, a totiž některé ty laciné záběry, které vypadají metaforicky, ale zároveň, jakoby se o ně pokoušelo malé dítě, které dostalo kameru k vánocům. Jinak jde ale pořád o skvělou práci, která je vkutku divotvůrcovou koncovkou.
Syd Barrett's First Trip (1966)
Jen velice obtížně se dá tento "počin" ohodnotit. Nicneříkající 11minutové video má možná v sobě nějakou magii, nicméně ona aura Barretova prvního setkání s LSD člověku sledujícímu ty zmatené obrazy nenavodí žádný dojem. Spíš jen koukáte a koukáte a koukáte, až dokoukáte a... Nevíte. Nic. Možná ale, že to je to pravé nové setkání s neznámým, co Syd zažil, když byl takto natáčen.
Dracula (1931)
Snad nejhorší film s nálepkou klasiky co jsem kdy viděl. Nefungují dialogy, nefunguje napětí, nefunguje moment překvapení, nefunguje evokace děsu, krom Bely Lugosiho nefungují ani herci. V roce 1931 už snad bylo jasné jak vytvořit svižný horor, nebo že by se stále nevědělo jak využít zvukové složky filmu? Nezdá se mi. Škoda.
Cokoliv (2003)
Jestliže si tento scénář Woody napsal někdy na přelomu 70. a 80. let do šuplíku a natočil ho až po těch letech, prosím. Stejně je to pořád borec a tehdy mu to šlo opravdu špičkově. Jestli ale napsal Anything Else po roce 2000, tak ho obdivuji ještě víc, protože on zkrátka nestárnul. Nikdy. A to hodnocení 65% tady? No, to máte jako cokoliv (sice se opakuji jako všichni ostatní co to sem napsali, ale co už, trefné je to pořád).
Nirvana Unplugged In New York (koncert) (1993)
"Tak hele, zahrajem vám nějaký písničky, třebas si popovídáme, fouknu párkrát do plic a uvidíme co tomu řeknou lidi. OK?" Říkám: nemám slov...
Tisíc a jedna noc (TV seriál) (2006)
odpad!Tento seriál je natolik trapný, špatný a trapný, že kdybych dal pět hvězdiček jenom z legrace, tak tu srandu stejně nikdo nepochopí. Mám takový pocit, že každá druhá scéna je jenom bezduché tlachání u jídla nebo u drinku, tempo serálu je naprosto pomalé a v každé scéně je po deseti sekundách náběh mozko-vymývačné hudby, neboť ze dvou tří hudebních motivů opakujících se ve stoosmdesáti dílech po 45-ti minutách vám musí prostě hrábnout. 1001 Gece? Saçmalık (překlad si najděte na GoogleTranslate, i když si jistě velmi snadno význam domyslíte).
Zlaté časy rádia (1987)
Stejně jako vymizel elegantní a malebný společenský styl života oné doby, stejně jako později vymizel způsob toho jak lidé vnímali a prožívali zlaté časy rádia poslechem krásné hudby, společeného života s lidmi, které v rádiu poslouchali a (jak jsme viděli ve scéně s Polly Phelpsovou) i s dalšími lidmi, kteří seděli u svých přijímačů, tak stejně dnes umírá i film, to jak určoval jak se díváme na svět a i to, jak se s filmem nádherně žilo (neskutečně sentimentálně, ale dokonale fungující scéna návštěvy kina, kdy šlo o víc než jen se podívat na snímek, ale opravdu o to žít a vychutnat si, dnes to v multikinech vypadá spíše, že se jde člověk přecpat popcornem a vymývat si mozek odpornými komečními snímky, samozřejmě, že kdysi by se daly filmy 30. a 40. let také nazvat komerčními, nicméně s gráciíí, která nikoho neurazí). Výborně, pane Allene.
Sucker Punch (2011)
Kdyby mi bylo jedenáct nebo dvanáct let, asi bych měl tento film velmi rád a pouštěl si ho pořád dokola, jenže dnes už je mi přes dvacet, viděl jsem spoustu jiných a zajímavějších snímků a vykrádání cizích nápadů a stejné, pořád dokola omílané scény mě už nebaví. Úvodní scéna filmu mě nadchla, to ano, pak ale přišli ninjové, zombíci a nacisti a kdoví co ještě, že to pak vypadá, jakoby ten první kousíček filmu natočil úplně někdo jiný, než ten co ho pak dokončil. Díky, ale na tohle se už dívat nebudu, to by mi za chvíli už asi opravdu hráblo a pokud se budu chtít podívat na pěkný holky, tak si pustím něco jiného.
Přežít svůj život (2010)
Jak zpívá Křižák ze Špinavýho nádobí v písni Peníze: K čemu je skutečnost, když zdá se ti sen?
Jak jsem poznal vaši matku (TV seriál) (2005)
Stejně jako u spousty jiných brilantních seriálů předtím, musím snížit hodnocení z pěti (za první tři řady) na tři (za poslední tři neskutečně debilní řady). Nicméně právě ty první tři řady mě berou pořád tak silně, že je to prostě jeden z mých nejoblíbenějších seriálů. PARADOX kurva!
Machete (2010)
Potenciál, kterým si Rodriguez skrze svůj mystifikační trailer na Macheteho v Grindhousu získal spoustu pre-fanoušků, naplněn rozhodně nebyl. Pořád je to docela sranda (místy taky pěkná nuda), ale kde jsou ty nápady a hlavně jejich dotažení, kterých se nám bohatě dostávalo u Planety teroru? Zkrátka, když jeden dělá dvakrát totéž, není to totéž...
Řím (1972)
Epizůdky plné poetiky, někdy trochy zvrácené, ale vždy gradující působivostí mnoha bizarních zakončení, činí z tohoto filmu velkolepý a hlavně nevšední pohled na město měst. Úžasná podívaná.
Stmívání (2008)
odpad!Miluju tenhle film!
It Might Get Loud (2008)
Ten The Edge je hroznej vůl.
Kapusta (TV pořad) (2002)
U máločeho jsem se v životě takhle zasmál.
Arrivée d'un train à la Ciotat, L' (1895)
Ten konec nemá chybu.
Hannah Montana (2009)
odpad!Pakliže se na tento film dívá někdo pod vlivem marihuany, zažívá naprosto neopakovatelnou zkušenost.
Plán 9 (1959)
Jedno z nejdokonalejších filmových děl všech dob.
Rychlý Stripes (2005)
To je ale pičovina
Česko - Slovenská SuperStar (TV pořad) (2009)
odpad!Veškerá byť sebemenší solidnost těchto souteží šla u Československé Superstar totálně do prdele.
Atomový vlak (TV film) (1999)
odpad!Píčovina největšího kalibru. FUJ!!!
Buly (TV pořad) (1992)
Když pominu tu hroznou a trapnou rádoby-hustou-hokejovou hudbu a někdy velice trapné rozbory s elektronickou tužkou, tak mi vyjde celkem solidní hokejový pořad, který je jediný svého druhu u nás, protože jsou všichni paf z fotbalu jehož úroveň (i v otázce jeho televizního prezentování) je v prorovnání s hokejem mnohem nižší a mnohem méně zajímavější a exkluzivnější. Navíc, kvalita komentátorů a redaktorů reprezentovaných především pány Zárubou, Vichnarem a Dusíkem, je vynikající. Díky Bohu za ně.
Televizní noviny (TV pořad) (1994)
odpad!Hlavní televizní zpravodajství na televizi Nova je absolutně neobjektivní a kvůli mizerné (příšerné a neuvěřitelně ubohé) kvalitě jejich zpráv se kvůli faktu, že jsou to nejsledovanější zprávy u nás, se sám sebe ptám, jaká je inteligence obyvatel naší země, když tohle snesou. Dovolím si parafrázovat jeden výrok, který prohlásil Ivan Martin Jirous: "Já jsem rezignoval. Definitivně jsem odepsal český národ, když do posledního místa zaplnil strahovský stadion na koncert bratří Nedvědů. Co chceš pro takový národ dělat?" No, s třímilionovou sledovaností Televizních novin je to vlastně úplně stejná záležitost.
Up in Smoke (1978)
Dokud bude marihuana nadčasovým fenoménem, bude "nadčasový" i tento film (v rámci svého pojetí jakožto drogové komedie).
DO-RE-MI (TV pořad) (1998)
odpad!No, to snad nééé!!!